Na zlomecek vecnosti obema lodim nic nebranilo ve volne strelbe na protivnika a v tom okamziku dva ruzne pocitace odstartovaly sve palebne plany. Zadny lidsky smysl nedokazal postrehnout, co se odehralo potom; zadny lidsky mozek by si to neumel prebrat. Vzajemna vzdalenost cinila dvacet tisic kilometru a rizene strely, lasery a grasery dstily zkazu pres tu miniaturni propast vakua jako rozzureni demoni. Ahmed zavravoral, kdyz jeho bocnim stitem bez namahy prosel prvni graserovy svazek. Jeho boky byly opatreny metrovym pancirem z nejtvrdsi slitiny keramiky a kompozitu, jakou se clovek doposud naucil odlevat, a presto se ji graser prodral pohrdave snadno. Od straslive rany se rozletly obrovske ulomky a vzajemny pohyb lodi zmenil to, co by byvalo kruhovym otvorem, v dlouhou zejici trhlinu. Paprsek rozparal bok lodi, jako kdyz vyvrhovaci nuz rozpare zraloka, a z rany vytryskl virici cyklon vzduchu, trosek a lidskych tel. Ale to byl pouze jeden z osmi takovych graseru. Vsechny do jednoho zaznamenaly prime zasahy a na bitevnim krizniku nikoho ani ve snu nenapadlo, ze by prestavena obchodni lod mohla nest takove zbrane. Zatimco si zurivy uder Poutnika s kriznikem pohraval, komunikacni obvody zahlcovala kakofonie vykriku bolesti, soku i hruzy a potom se prihnaly rizene strely Q lode a znovu a znovu kriznik probodavaly jednorannymi lasery, aby dokoncily straslive dilo graseru. Zbranova stanoviste se rozletala na kusy, vyboje blaznive srsely a kabely sycely, pukaly a explodovaly. Pridova mistnost gravitoru vybuchla, kdyz jeden graser zasahl naplno generatory, a tlakova vlna zmenila sto metru pancerovaneho trupu v pokroucene trosky. Vsechny tri fuzni jednotky se automaticky nouzove zastavily a po cele lodi se zavirala vzduchotesna vrata. Ale v prilis mnoha pripadech nemela ta vrata v cem zadrzovat vzduch, nebot grasery Poutnika se propalily naskrz celym trupem a kriznik se prevaloval v prostoru jako umirajici bezmocny vrak. Ale nezahynul sam. Poutnik vypalil o zlomek sekundy drive nez Ahmed - ale jen o zlomecek a na rozdil od Ahmeda nemel zadny pancir a zadna hermeticky uzaviratelna oddeleni. Byla to obchodni lod, jenom tenka slupka kolem obrovskeho prazdneho prostoru pro naklad, a to nemohla zadna prestavba zmenit. Zbrane, ktere prezily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehci nez ty, jez rozparaly Ahmeda, ale proti tak zranitelnemu cili byly desive ucinne. Cely pravobok od prepazky tricet jedna dozadu po prepazku sedesat pet byl na padrt. Prazdne doky LAC se rozletly jako rozslapnute sklenice. Zasobniky dva a ctyri byly roztrhany na kusy, stejne jako vsechny vymetnice krome cisla dva. Sest z osmi graserovych stanovist vybuchlo a prakticky cela jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prorizl az k jadru lode, znicil fuzni reaktor jedna a prorazil palubni vezeni, z nehoz uz Randy Steilman a jeho druhove nikdy nemeli vyjit pred soud, a dalsi se prorizl az na samotnou velitelskou palubu. Mustek zametla tlakova vlna, prepazky a podelniky se trhaly jako papir a zurici hurikan vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumicimu postroji z kresla a odnesl ji do prostoru mimo lod. Jeji telo uz nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva zalezelo, protoze svistici prival atmosfery s ni uderil o okraj trhliny v trupu a na miste ji roztristil prilbu. John Kanehama zajecel do interkomu, kdyz ho jako ostep probodla dlouha letici triska slitiny. Starsiho serzanta O'Haleyho presekl vejpul plochy ulomek, dlouhy jako on sam, a Aubrey Wanderman se pozvracel do prilby, kdyz tentyz ulomek proletl mezi osazenstvem jeho stanoviste a roztrhal Carolyn Wolcotovou a porucika Jansena. Tento vyjev z pekla se po obrovskem trupu Poutnika opakoval znovu a znovu. Dalsi vybuchy a odletujici trosky zasahovaly lidi, ktere minula palba Ahmeda, jako by se umirajici lod mstila posadce za to, do ceho ji privedla, a HMS Poutnik se potacive prevaloval pryc s nefunkcnim pohonem, znicenym hypergeneratorem a s osmi sty mrtvymi a umirajicimi lidmi v rozbitych oddelenich.