Existuje jeste jeden dalsi rozdil mezi logikou zjevneho a skryteho vypraveni. Ve zjevnem vypraveni existuje logicka kauzalni souvislost mezi vnejsimi udalostmi. Jonas chce plout pres more, protoze chce uteci pred Bohem, usne, protoze je unaven, je vrzen pres palubu, protoze je povazovan za pricinu boure a je pozren rybou, protoze se v mori vyskytuji drave ryby. Jedna udalost vyplyva z predchazejici. (Posledni cast pribehu je sice nerealisticka, ale nikoliv nelogicka.) Ve skrytem pribehu naproti tomu vladne jiny druh logiky. Ruzne udalosti jsou asociaci spojeny se stejnym vnitrnim zazitkem. To, co se jevi jako kauzalni posloupnost vnejsich udalosti, vlastne zastupuje spojeni zazitku propojenych jako udalosti vnitrni. Je to prave tak logicke, jako je logicky zjevny pribeh, ale jede tu o jiny druh logiky.