DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Exodus - 11

11:1  And the Lord said to Moses: Yet one plague more will I bring upon Pharao and Egypt, and after that he shall let you go, and thrust you out.

11:1  And the Lord said unto Moses, Yet will I bring one plague more upon Pharaoh, and upon Egypt; afterwards he will let you go hence: when he shall let you go, he shall surely thrust you out hence altogether.

11:1  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Ještě jednu ránu uvedu na faraóna a na Egypt. Potom vás odtud propustí, nadobro vyhostí, přímo vás odtud vyžene.

11:1  Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: „Zasadím faraonovi a Egyptu ještě jednu ránu a potom vás odsud propustí. Propustí vás nadobro, přímo vás odsud vyžene.

11:1  Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Ještě jednu ránu uvedu na faraona a na Egypt; potom vás odsud propustí. Nejenže vás zcela propustí, rázně vás odsud vyžene.

11:1  Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud.

11:1  Et dixit Dominus ad Moysen : Adhuc una plaga tangam Pharaonem et Ægyptum, et post hæc dimittet vos, et exire compellet.

11:2  Therefore thou shalt tell all the people, that every man ask of his friend, and every woman of her neighbour, vessels of silver and of gold.

11:2  Speak now in the ears of the people, and let every man borrow of his neighbour, and every woman of her neighbour, jewels of silver, and jewels of gold.

11:2  Vybídni lid, ať si vyžádá každý muž od svého souseda a každá žena od své sousedky stříbrné a zlaté šperky.“

11:2  Řekni lidu, ať každý muž požádá svého souseda a každá žena svou sousedku o stříbrné a zlaté šperky.“

11:2  Nyní domluv lidu, ať si každý muž vyžádá od svého souseda a každá žena od své sousedky stříbrné a zlaté předměty.

11:2  Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.

11:2  Dices ergo omni plebi ut postulet vir ab amico suo, et mulier a vicina sua, vasa argentea et aurea.

11:3  And the Lord will give favour to his people in the sight of the Egyptians. And Moses was a very great man in the land of Egypt, in the sight of Pharao's servants, and of all the people.

11:3  And the Lord gave the people favour in the sight of the Egyptians. Moreover the man Moses was very great in the land of Egypt, in the sight of Pharaoh’s servants, and in the sight of the people.

11:3  A Hospodin zjednal lidu v očích Egypťanů přízeň. Také sám Mojžíš platil v egyptské zemi za velice významného v očích faraónových služebníků i v očích lidu.

11:3  A Hospodin naklonil Egypťany přízní k jeho lidu. Samotný Mojžíš byl v egyptské zemi velmi vážený – v očích faraonových dvořanů i v očích lidu.

11:3  A Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů. Také Mojžíš byl velmi významným mužem v egyptské zemi, v očích faraonových otroků i v očích lidu.

11:3  A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i před očima lidu.)

11:3  Dabit autem Dominus gratiam populo suo coram Ægyptiis. Fuitque Moyses vir magnus valde in terra Ægypti coram servis Pharaonis et omni populo.

11:4  And he said: Thus saith the Lord: At midnight I will enter into Egypt:

11:4  And Moses said, Thus saith the Lord, About midnight will I go out into the midst of Egypt:

11:4  Mojžíš řekl faraónovi: „Toto praví Hospodin: O půlnoci projdu Egyptem.

11:4  Mojžíš pak faraonovi řekl: „Takto praví Hospodin: ‚O půlnoci projdu Egyptem.

11:4  Mojžíš řekl: Toto praví Hospodin: Kolem půlnoci vyjdu doprostřed Egypta

11:4  I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta.

11:4  Et ait : Hæc dicit Dominus : Media nocte egrediar in Ægyptum :

11:5  And every firstborn in the land of the Egyptians shall die, from the firstborn of Pharao who sitteth on his throne, even to the firstborn of the handmaid that is at the mill, and all the firstborn of beasts.

11:5  And all the firstborn in the land of Egypt shall die, from the firstborn of Pharaoh that sitteth upon his throne, even unto the firstborn of the maidservant that is behind the mill; and all the firstborn of beasts.

11:5  Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraónova, který sedí na jeho trůnu, po prvorozeného syna otrokyně, která mele na mlýnku, i všechno prvorozené z dobytka.

11:5  Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna otrokyně, jež mele ručním mlýnkem. I všechen prvorozený dobytek zemře.

11:5  a všechno prvorozené v egyptské zemi zemře. Od prvorozeného syna faraona, který sedí na svém trůnu, až do prvorozeného syna služky, která je za ručním mlýnkem; také všechno prvorozené z dobytka.

11:5  A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad.

11:5  et morietur omne primogenitum in terra Ægyptiorum, a primogenito Pharaonis, qui sedet in solio ejus, usque ad primogenitum ancillæ quæ est ad molam, et omnia primogenita jumentorum.

11:6  And there shall be a great cry in all the land of Egypt, such as neither hath been before, nor shall be hereafter.

11:6  And there shall be a great cry throughout all the land of Egypt, such as there was none like it, nor shall be like it any more.

11:6  Po celé egyptské zemi se bude rozléhat veliký křik, jakého nebylo a už nebude.

11:6  Po celém Egyptě propukne hrozný nářek, nesrovnatelný s ničím, co kdy bylo nebo bude.

11:6  A nastane veliký křik po celé egyptské zemi, že jemu podobného ještě nebylo a již nebude.

11:6  I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více.

11:6  Eritque clamor magnus in universa terra Ægypti, qualis nec ante fuit, nec postea futurus est.

11:7  But with all the children of Israel there shall not a dog make the least noise, from man even to beast; that you may know how wonderful a difference the Lord maketh between the Egyptians and Israel.

11:7  But against any of the children of Israel shall not a dog move his tongue, against man or beast: that ye may know how that the Lord doth put a difference between the Egyptians and Israel.

11:7  Ale na žádného Izraelce ani pes nezavrčí, ani na člověka ani na dobytče, abyste poznali, že Hospodin podivuhodně rozlišuje mezi Egyptem a Izraelem.

11:7  Na žádného z Izraelitů – na člověka ani na dobytek – však ani pes nezavrčí. Tak poznáte, že Hospodin odlišuje Izrael od Egypta.‘

11:7  Ale proti nikomu ze synů Izraele ani pes ⌈nenaostří svůj jazyk,⌉ proti člověku ani zvířeti, abyste poznali, že Hospodin učiní rozdíl mezi Egyptem a Izraelem.

11:7  U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými.

11:7  Apud omnes autem filios Israël non mutiet canis ab homine usque ad pecus : ut sciatis quanto miraculo dividat Dominus Ægyptios et Israël.

11:8  And all these thy servants shall come down to me, and shall worship me, saying: Go forth thou, and all the people that is under thee: after that we will go out.

11:8  And all these thy servants shall come down unto me, and bow down themselves unto me, saying, Get thee out, and all the people that follow thee: and after that I will go out. And he went out from Pharaoh in a great anger.

11:8  Všichni tito tvoji služebníci sestoupí ke mně, budou se mi klanět a říkat: Odejdi ty i všechen lid, který jde za tebou! Teprve potom odejdu.“ Nato Mojžíš, planoucí hněvem, od faraóna odešel.

11:8  Tehdy přijdou všichni tví dvořané za mnou a budou se mi klanět a prosit: ‚Odejdi ty i všechen lid, který tě následuje!‘ Teprve potom odejdu.“ A tak odešel od faraona rozpálen hněvem.

11:8  Ale všichni tito tvoji otroci sestoupí ke mně a budou se mi klanět se slovy: Vyjdi ty i všechen lid, který ⌈chodí ve tvých šlépějích.⌉ Potom vyjdu. Nato vyšel od faraona s planoucím hněvem.

11:8  I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.

11:8  Descendentque omnes servi tui isti ad me, et adorabunt me, dicentes : Egredere tu, et omnis populus qui subjectus est tibi : post hæc egrediemur.

11:9  And he went out from Pharao exceeding angry. But the Lord said to Moses: Pharao will not hear you, that many signs may be done in the land of Egypt.

11:9  And the Lord said unto Moses, Pharaoh shall not hearken unto you; that my wonders may be multiplied in the land of Egypt.

11:9  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Farao vás neposlechne, a tak mých zázraků v egyptské zemi ještě přibude.“

11:9  Hospodin Mojžíšovi řekl: „Farao vás neposlechne. Proto mých divů v egyptské zemi ještě přibude.“

11:9  Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Farao vás neposlechne, aby se mé divy rozmnožily v egyptské zemi.

11:9  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské.

11:9  Et exivit a Pharaone iratus nimis. Dixit autem Dominus ad Moysen : Non audiet vos Pharao ut multa signa fiant in terra Ægypti.

11:10  And Moses and Aaron did all the wonders that are written, before Pharao. And the Lord hardened Pharao's heart, neither did he let the children of Israel go out of his land.

11:10  And Moses and Aaron did all these wonders before Pharaoh: and the Lord hardened Pharaoh’s heart, so that he would not let the children of Israel go out of his land.

11:10  Mojžíš a Áron všechny ty zázraky před faraónem učinili, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce ze své země nepropustil.

11:10  Mojžíš a Áron před faraonem vykonali všechny tyto divy. Hospodin ale posílil faraonovu hrdost, a tak Izraelity ze své země nepropustil.

11:10  Mojžíš a Áron tedy učinili všechny tyto divy před faraonem, ale Hospodin posilnil faraonovo srdce, takže nepropustil syny Izraele ze své země.

11:10  Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.

11:10  Moyses autem et Aaron fecerunt omnia ostenta, quæ scripta sunt, coram Pharaone. Et induravit Dominus cor Pharaonis, nec dimisit filios Israël de terra sua.