DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Revelation of John - 10

10:1  And I saw another mighty angel come down from heaven, clothed with a cloud. And a rainbow was on his head: and his face, as the sun, and his feet as pillars of fire.

10:1  And I saw another mighty angel come down from heaven, clothed with a cloud: and a rainbow was upon his head, and his face was as it were the sun, and his feet as pillars of fire:

10:1  Tu jsem viděl dalšího mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblak. Nad jeho hlavou byla duha, jeho tvář byla jako slunce, nohy jako ohnivé sloupy;

10:1  Uviděl jsem také jiného silného anděla, jak sestupuje z nebe, oblečen oblakem. Na hlavě měl duhu, jeho tvář byla jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy.

10:1  Tu jsem uviděl sestupovat z nebe jiného silného anděla oděného do oblaku a nad jeho hlavou byla duha; jeho tvář byla jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy

10:1  I viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

10:1  Et vidi alium angelum fortem descendentem de cælo amictum nube, et iris in capite ejus, et facies ejus erat ut sol, et pedes ejus tamquam columnæ ignis :

10:2  And he had in his hand a little book, open. And he set his right foot upon the sea, and his left foot upon the earth.

10:2  And he had in his hand a little book open: and he set his right foot upon the sea, and his left foot on the earth,

10:2  v ruce měl otevřenou knížečku. Pravou nohou se postavil na moře, levou na pevninu

10:2  V ruce měl otevřenou knížku a postavil se pravou nohou na moře a levou na zem.

10:2  a v ruce měl rozvinutý malý svitek. Pravou nohou se postavil na moře, levou na zem

10:2  A v ruce své měl knížku otevřenou. I postavil nohu svou pravou na moři, a levou na zemi.

10:2  et habebat in manu sua libellum apertum : et posuit pedem suum dextrum super mare, sinistrum autem super terram :

10:3  And he cried with a loud voice as when a lion roareth. And when he had cried, seven thunders uttered their voices.

10:3  And cried with a loud voice, as when a lion roareth: and when he had cried, seven thunders uttered their voices.

10:3  a vykřikl mocným hlasem, jako když zařve lev. Na jeho výkřik odpovědělo sedmero zahřmění.

10:3  Vykřikl mocným hlasem, jako když řve lev, a poté, co vykřikl, promluvilo svými hlasy sedm hromů.

10:3  a vykřikl mohutným hlasem, jako když řve lev. A když vykřikl, promluvilo svými hlasy sedm hromů.

10:3  A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

10:3  et clamavit voce magna, quemadmodum cum leo rugit. Et cum clamasset, locuta sunt septem tonitrua voces suas.

10:4  And when the seven thunders had uttered their voices, I was about to write. And I heard a voice from heaven saying to me: Seal up the things which the seven thunders have spoken. And write them not.

10:4  And when the seven thunders had uttered their voices, I was about to write: and I heard a voice from heaven saying unto me, Seal up those things which the seven thunders uttered, and write them not.

10:4  Jakmile doznělo to sedmero zahřmění, chtěl jsem to zapsat; ale uslyšel jsem hlas z nebe: „Zachovej v tajnosti, co se ozvalo v sedmeru zahřmění, a nic nepiš!“

10:4  Když zaznělo těch sedm hromů, chtěl jsem psát. Uslyšel jsem ale hlas z nebe: „Zapečeť, co řeklo těch sedm hromů, a nepiš to.“

10:4  Jakmile promluvilo těch sedm hromů, chtěl jsem psát, ale uslyšel jsem hlas z nebe, který říkal: „Zapečeť, co promluvilo těch sedm hromů, a nepiš to.“

10:4  A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

10:4  Et cum locuta fuissent septem tonitrua voces suas, ego scripturus eram : et audivi vocem de cælo dicentem mihi : Signa quæ locuta sunt septem tonitrua : et noli ea scribere.

10:5  And the angel whom I saw standing upon the sea and upon the earth lifted up his hand to heaven.

10:5  And the angel which I saw stand upon the sea and upon the earth lifted up his hand to heaven,

10:5  Potom anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, pozvedl svou pravici k nebi

10:5  Tehdy ten anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozvedl pravou ruku k nebi

10:5  A anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, zdvihl svou pravou ruku k nebi

10:5  Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi.

10:5  Et angelus, quem vidi stantem super mare et super terram, levavit manum suam ad cælum :

10:6  And he swore by him that liveth for ever and ever, who created heaven and the things which are therein, and the earth and the things which are in it, and the sea and the things which are therein: That time shall be no longer.

10:6  And sware by him that liveth for ever and ever, who created heaven, and the things that therein are, and the earth, and the things that therein are, and the sea, and the things which are therein, that there should be time no longer:

10:6  a přísahou při tom, který je živ na věky věků, který stvořil nebesa, moře a všecko, co je v nich, potvrdil, že lhůta je u konce;

10:6  a přísahal při Živém na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i to, co je na ní, a moře i to, co je v něm, že už nebude více času,

10:6  a přísahal při tom, který je živ na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i to, co je v ní, a moře i to, co je v něm, že čas již více nebude,

10:6  A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude.

10:6  et juravit per viventem in sæcula sæculorum, qui creavit cælum, et ea quæ in eo sunt : et terram, et ea quæ in ea sunt : et mare, et ea quæ in eo sunt : Quia tempus non erit amplius :

10:7  But in the days of the voice of the seventh angel, when he shall begin to sound the trumpet, the mystery of God shall be finished, as he hath declared by his servants the prophets.

10:7  But in the days of the voice of the seventh angel, when he shall begin to sound, the mystery of God should be finished, as he hath declared to his servants the prophets.

10:7  ve dnech, kdy zazní polnice sedmého anděla, naplní se Boží tajemství, jak je Bůh oznámil svým služebníkům prorokům.

10:7  ale že ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno Boží tajemství, jak to oznámil svým služebníkům prorokům.

10:7  nýbrž ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno tajemství Boží, jak to ohlásil svým otrokům prorokům.

10:7  Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

10:7  sed in diebus vocis septimi angeli, cum cœperit tuba canere, consummabitur mysterium Dei sicut evangelizavit per servos suos prophetas.

10:8  And I heard a voice from heaven, again speaking to me and saying: Go and take the book that is open, from the hand of the angel who standeth upon the sea and upon the earth.

10:8  And the voice which I heard from heaven spake unto me again, and said, Go and take the little book which is open in the hand of the angel which standeth upon the sea and upon the earth.

10:8  Hlas, který jsem slyšel z nebe, opět ke mně promluvil: „Jdi, vezmi tu otevřenou knihu z ruky anděla, který stojí na moři i na zemi.“

10:8  Ten hlas, který jsem předtím slyšel z nebe, pak ke mně znovu promluvil: „Jdi, vezmi z ruky anděla stojícího na moři a na zemi tu otevřenou knížku.“

10:8  Hlas, který jsem uslyšel z nebe, se mnou opět mluvil a říkal: „Jdi, vezmi ten rozvinutý svitek, který je v ruce anděla stojícího na moři a na zemi.“

10:8  A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou, a řekl: Jdi, a vezmi tu knížku otevřenou z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

10:8  Et audivi vocem de cælo iterum loquentem mecum, et dicentem : Vade, et accipe librum apertum de manu angeli stantis super mare, et super terram.

10:9  And I went to the angel, saying unto him that he should give me the book. And he said to me: Take the book and eat it up. And it shall make thy belly bitter: but in thy mouth it shall be sweet as honey.

10:9  And I went unto the angel, and said unto him, Give me the little book. And he said unto me, Take it, and eat it up; and it shall make thy belly bitter, but it shall be in thy mouth sweet as honey.

10:9  Přistoupil jsem tedy k tomu andělu a požádal ho, aby mi tu knihu dal. Řekl mi: „Vezmi ji a sněz; v žaludku ti zhořkne, ačkoli v tvých ústech bude sladká jako med.“

10:9  Šel jsem tedy k tomu andělu a řekl mu: „Dej mi tu knížku.“ Odpověděl: „Vezmi ji a sněz. V břiše ti způsobí hořkost, ale v ústech ti bude sladká jako med.“

10:9  I odešel jsem k tomu andělovi a řekl jsem mu, aby mi dal ten malý svitek. Řekl mi: „Vezmi jej a sněz; naplní tvé břicho hořkostí, ale v tvých ústech bude sladký jako med.“

10:9  I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi tu knížku. I řekl mi: Vezmi, a požři ji, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budeť sladká jako med.

10:9  Et abii ad angelum, dicens ei, ut daret mihi librum. Et dixit mihi : Accipe librum, et devora illum : et faciet amaricari ventrem tuum, sed in ore tuo erit dulce tamquam mel.

10:10  And I took the book from the hand of the angel and ate it up: and it was in my mouth, sweet as honey. And when I had eaten it, my belly was bitter.

10:10  And I took the little book out of the angel’s hand, and ate it up; and it was in my mouth sweet as honey: and as soon as I had eaten it, my belly was bitter.

10:10  Vzal jsem tu knihu z ruky anděla a snědl ji; v mých ústech byla sladká jako med, ale když jsem ji pozřel, zhořkla mi v žaludku.

10:10  Vzal jsem tedy tu knížku z ruky anděla a snědl jsem ji. V ústech mi byla sladká jako med, ale když jsem ji snědl, měl jsem v břiše hořko.

10:10  Vzal jsem ten malý svitek z ruky anděla a snědl jsem jej; v mých ústech byl sladký jako med, ale když jsem ho snědl, naplnil mé břicho hořkostí.

10:10  I vzal jsem tu knížku z ruky anděla, a požřel jsem ji. I byla v ústech mých sladká jako med, ale když jsem ji požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

10:10  Et accepi librum de manu angeli, et devoravi illum : et erat in ore meo tamquam mel dulce, et cum devorassem eum, amaricatus est venter meus :

10:11  And he said to me: Thou must prophesy again to many nations and peoples and tongues and kings.

10:11  And he said unto me, Thou must prophesy again before many peoples, and nations, and tongues, and kings.

10:11  Tehdy jsem slyšel: „Je třeba, abys znovu prorokoval proti mnoha národům, kmenům, jazykům i králům.“

10:11  Poté mi bylo řečeno: „Musíš znovu prorokovat mnoha lidem, národům, jazykům i králům.“

10:11  A řekli mi: „Musíš znovu přinést proroctví mnohým lidem, národům, jazykům i králům.“

10:11  I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

10:11  et dixit mihi : Oportet te iterum prophetare gentibus, et populis, et linguis, et regibus multis.