DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Samuel - 29

29:1  Now all the troops of the Philistines were gathered together to Aphec: and Israel also encamped by the fountain, which is in Jezrahel.

29:1  Now the Philistines gathered together all their armies to Aphek: and the Israelites pitched by a fountain which is in Jezreel.

29:1  Pelištejci shromáždili všechny své šiky do Afeku, zatímco Izrael tábořil u pramene, který je v Jizreelu.

29:1  Filištíni shromáždili všechna svá vojska do Afeku, zatímco Izrael tábořil u pramene v Jizreelu.

29:1  Pelištejci shromáždili všechna svá vojska do Afeku, kdežto Izraelci tábořili u pramene, který je v Jizreelu.

29:1  A tak shromáždili Filistinští všecka vojska svá u Afeku, Izrael pak položil se u studnice, kteráž byla v Jezreel.

29:1  Congregata sunt ergo Philisthiim universa agmina in Aphec : sed et Israël castrametatus est super fontem qui erat in Jezrahel.

29:2  And the lords of the Philistines marched with their hundreds and their thousands: but David and his men were in the rear with Achis.

29:2  And the lords of the Philistines passed on by hundreds, and by thousands: but David and his men passed on in the rereward with Achish.

29:2  Pelištejská knížata pochodovala se svými setninami a pluky, kdežto David a jeho muži pochodovali s Akíšem jako poslední.

29:2  Když filištínští vládci pochodovali se svými stovkami a tisíci, David a jeho muži pochodovali vzadu s Achišem.

29:2  Pelištejská knížata pochodovala po stech a po tisících a na konci pochodoval David a jeho muži s Akíšem.

29:2  I táhla knížata Filistinská po stu a po tisících, David pak a muži jeho táhli nazad s Achisem.

29:2  Et satrapæ quidem Philisthiim incedebant in centuriis et millibus : David autem et viri ejus erant in novissimo agmine cum Achis.

29:3  And the princes of the Philistines said to Achis: What mean these Hebrews? And Achis said to the princes of the Philistines: Do you not know David who was the servant of Saul, the king of Israel, and hath been with me many days, or years, and I have found no fault in him, since the day that he fled over to me until this day?

29:3  Then said the princes of the Philistines, What do these Hebrews here? And Achish said unto the princes of the Philistines, Is not this David, the servant of Saul the king of Israel, which hath been with me these days, or these years, and I have found no fault in him since he fell unto me unto this day?

29:3  Pelištejští velitelé se ptali: „Co s těmito Hebreji?“ Akíš pelištejským velitelům odvětil: „Vždyť je to David, služebník izraelského krále Saula, který je u mne už rok, ba léta. Neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy odpadl od Saula, až dodnes.“

29:3  Filištínští velitelé se ptali: „Co to tam je za Hebreje?“ „To je přece David, sluha izraelského krále Saula,“ řekl jim Achiš. „Je se mnou už nejmíň rok. Ode dne, kdy od něj odpadl, až dodnes mu nemám co vytknout.“

29:3  Pelištejská knížata řekla: Co tihle Hebrejové? Akíš pelištejským knížatům odpověděl: To je přece David, otrok izraelského krále Saula, který byl ⌈se mnou⌉ rok či dva a neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy přeběhl, až dodnes.

29:3  Tedy řekla knížata Filistinská: K čemu jsou Židé tito? Odpověděl Achis knížatům Filistinským: Zdaliž toto není David služebník Saule, krále Izraelského, kterýž byl při mně dnů těchto, nýbrž těchto let, a neshledal jsem na něm ničeho ode dne, jakž odpadl od Saule, až do tohoto dne?

29:3  Dixeruntque principes Philisthiim ad Achis : Quid sibi volunt Hebræi isti ? Et ait Achis ad principes Philisthiim : Num ignoratis David, qui fuit servus Saul regis Israël, et est apud me multis diebus, vel annis, et non inveni in eo quidquam ex die qua transfugit ad me usque ad diem hanc ?

29:4  But the prices of the Philistines were angry with him, and they said to him: Let this man return, and abide in his place, which thou hast appointed him, and let him not go down with us to battle, lest he be an adversary to us, when we shall begin to fight: for how can he otherwise appease his master, but with our heads?

29:4  And the princes of the Philistines were wroth with him; and the princes of the Philistines said unto him, Make this fellow return, that he may go again to his place which thou hast appointed him, and let him not go down with us to battle, lest in the battle he be an adversary to us: for wherewith should he reconcile himself unto his master? should it not be with the heads of these men?

29:4  Ale pelištejští velitelé se na něho rozlítili. Řekli mu: „Pošli toho muže zpět, ať se vrátí tam na své místo, které jsi mu určil. S námi ať do boje netáhne, aby se v boji nestal naším protivníkem. Čímpak by se více svému pánu zalíbil, než hlavami těchto mužů?

29:4  Filištínští velitelé se ale na něj rozzlobili. „Pošli ho pryč,“ řekli mu, „ať se vrátí, kam mu řekneš. Přece s námi nepůjde do boje! Vždyť by se v bitvě postavil proti nám! Čím by se mohl svému pánu zalíbit více než hlavami těchto mužů?

29:4  Ale pelištejská knížata se na něj rozhněvala a řekla mu: Pošli toho muže zpět, ať se vrátí na své místo, které jsi mu určil. Ať s námi netáhne do boje a nestane se naším protivníkem v boji. Jak by se mohl zalíbit svému pánu? Cožpak ne hlavami těchto mužů?

29:4  I rozhněvala se na něj knížata Filistinská, a řekli jemu ta knížata Filistinská: Odešli zase muže toho, ať se navrátí k místu svému, kteréž jsi mu ukázal, a nechť netáhne s námi k boji, aby se nám nepostavil za nepřítele v bitvě. Nebo čím se zalíbiti může pánu svému tento? Zdali ne hlavami mužů těchto?

29:4  Irati sunt autem adversus eum principes Philisthiim, et dixerunt ei : Revertatur vir iste, et sedeat in loco suo in quo constituisti eum, et non descendat nobiscum in prælium, ne fiat nobis adversarius, cum præliari cœperimus : quomodo enim aliter poterit placare dominum suum, nisi in capitibus nostris ?

29:5  Is not this David, to whom they sung in their dances, saying: Saul slew his thousands, and David his ten thousands?

29:5  Is not this David, of whom they sang one to another in dances, saying, Saul slew his thousands, and David his ten thousands?

29:5  Cožpak to není David, kterého opěvovali v tanečním reji: ‚Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce‘?“

29:5  Vždyť je to přece ten David, o kterém se při tancích zpívalo: ‚Saul pobil své tisíce, David desetkrát více!‘“

29:5  Což to není David, o kterém zpívali při tancích: Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?

29:5  Zdaliž tento není ten David, o kterémž zpívali v houfích plésajících, říkajíce: Porazil Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců?

29:5  Nonne iste est David, cui cantabant in choris, dicentes : Percussit Saul in millibus suis, et David in decem millibus suis ?

29:6  Then Achis called David, and said to him: As the Lord liveth, thou art upright and good in my sight: and so is thy going out, and thy coming in with me in the army: and I have not found any evil in thee, since the day that thou camest to me unto this day: but thou pleasest not the lords.

29:6  Then Achish called David, and said unto him, Surely, as the Lord liveth, thou hast been upright, and thy going out and thy coming in with me in the host is good in my sight: for I have not found evil in thee since the day of thy coming unto me unto this day: nevertheless the lords favour thee not.

29:6  Akíš si zavolal Davida a řekl mu: „Jakože živ je Hospodin, ty jsi přímý a tvé vycházení a vcházení u mne v táboře se mi líbí. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi ke mně přišel, až dodnes. Ale nelíbíš se knížatům.

29:6  Achiš si tedy Davida zavolal a řekl mu: „Jakože je živ Hospodin, jsi spolehlivý a líbí se mi, jak si v mém vojsku vedeš. Ode dne, kdy jsi ke mně přišel, až dodnes ti opravdu nemám co vytknout. Vládcům se ale nelíbíš.

29:6  Akíš zavolal Davida a řekl mu: Jakože živ je Hospodin, jsi přímý a líbilo by se mi, abys se mnou táhl ve vojsku. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi přišel ke mně, až dodnes. ⌈Nelíbíš se ale knížatům.⌉

29:6  I povolal Achis Davida, a řekl jemu: Živť jest Hospodin, že jsi upřímý, a líbí mi se vycházení tvé i vcházení tvé se mnou do vojska. Nebo neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, v kterýž jsi přišel ke mně, až do dne tohoto, ale před očima knížat nejsi vzácný.

29:6  Vocavit ergo Achis David, et ait ei : Vivit Dominus, quia rectus es tu, et bonus in conspectu meo : et exitus tuus, et introitus tuus mecum est in castris : et non inveni in te quidquam mali ex die qua venisti ad me usque in diem hanc : sed satrapis non places.

29:7  Return therefore, and go in peace, and offend not the eyes of the princes of the Philistines.

29:7  Wherefore now return, and go in peace, that thou displease not the lords of the Philistines.

29:7  Vrať se tedy pokojně zpátky, aby ses nedopustil něčeho, co pelištejská knížata považují za zlé.“

29:7  Vrať se tedy v pokoji, abys filištínské vládce nedráždil.“

29:7  Proto se nyní vrať a ⌈jdi v pokoji.⌉ Nečiň to, co ⌈se nelíbí pelištejským knížatům.⌉

29:7  Protož nyní navrať se a jdi v pokoji, a nebudeš těžký v očích knížat Filistinských.

29:7  Revertere ergo, et vade in pace, et non offendas oculos satraparum Philisthiim.

29:8  And David said to Achis: But what have I done, or what hast thou found in me thy servant, from the day that I have been in thy sight until this day, that I may not go and fight against the enemies of my lord the king?

29:8  And David said unto Achish, But what have I done? and what hast thou found in thy servant so long as I have been with thee unto this day, that I may not go fight against the enemies of my lord the king?

29:8  David Akíšovi namítl: „Čeho jsem se dopustil a co zlého jsi shledal na svém služebníku ode dne, kdy jsem se před tebou objevil, až dodnes, že nesmím jít do boje proti nepřátelům krále, svého pána?“

29:8  „Co jsem provedl?“ odpověděl mu na to David. „Co můžeš svému služebníku vytknout ode dne, kdy jsem k tobě přišel, až dodnes? Proč nemohu jít bojovat proti nepřátelům svého krále a pána?“

29:8  David řekl Akíšovi: Co jsem ale udělal? Co jsi shledal na svém otroku ode dne, kdy jsem k tobě přišel, až dodnes, že nemohu jít a bojovat proti nepřátelům svého pána a krále?

29:8  I řekl David Achisovi: Co jsem pak učinil, a co jsi shledal na služebníku svém ode dne, v kterýž jsem počal býti u tebe, až do tohoto dne, abych nešel a nebojoval proti nepřátelům pána svého krále?

29:8  Dixitque David ad Achis : Quid enim feci, et quid invenisti in me servo tuo, a die qua fui in conspectu tuo usque in diem hanc, ut non veniam et pugnem contra inimicos domini mei regis ?

29:9  And Achis answering, said to David: I know that thou art good in my sight, as an angel of God: But the princes of the Philistines have said: He shall not go up with us to the battle.

29:9  And Achish answered and said to David, I know that thou art good in my sight, as an angel of God: notwithstanding the princes of the Philistines have said, He shall not go up with us to the battle.

29:9  Akíš Davidovi odpověděl: „Uznávám, v mých očích jsi dobrý jako Boží posel. Pelištejští velitelé však řekli: ‚Ať netáhne s námi do boje.‘

29:9  „Vím, jak jsi dobrý,“ řekl mu Achiš. „Pro mě jsi jako Boží anděl, ale filištínští velitelé řekli: ‚Nesmí s námi do boje!‘

29:9  Akíš Davidovi odpověděl: Uznávám, že se mi líbíš jako posel Boží. Jenže pelištejská knížata řekla: Ať s námi netáhne do boje.

29:9  A odpovídaje Achis, řekl Davidovi: Vímť, že jsi vzácný před očima mýma jako anděl Boží, ale knížata Filistinská řekla: Nechť netáhne s námi k boji.

29:9  Respondens autem Achis, locutus est ad David : Scio quia bonus es tu in oculis meis, sicut angelus Dei : sed principes Philisthinorum dixerunt : Non ascendet nobiscum in prælium.

29:10  Therefore arise in the morning, thou, and the servants of thy lord, who came with thee: and when you are up before day, and it shall begin to be light, go on your way.

29:10  Wherefore now rise up early in the morning with thy master’s servants that are come with thee: and as soon as ye be up early in the morning, and have light, depart.

29:10  Nyní tedy za časného jitra ty i služebníci tvého pána, kteří přišli s tebou, za časného jitra hned na úsvitě odejděte.“

29:10  Proto zítra brzy vstaň – ty i sluhové tvého pána, kteří přišli s tebou – a hned za rozbřesku odejděte.“

29:10  Nuže, časně zrána vstaň, i otroci mého pána, kteří přišli s tebou. Vstaňte časně zrána, a jak se rozjasní, jděte.

29:10  Nyní tedy vstaň tím raněji a služebníci pána tvého, kteříž přišli s tebou, a vstanouce tím spíše ráno, hned jakž by zasvitávalo, odejděte.

29:10  Igitur consurge mane tu, et servi domini tui qui venerunt tecum : et cum de nocte surrexeritis, et cœperit dilucescere, pergite.

29:11  So David and his men arose in the night, that they might set forward in the morning, and returned to the land of the Philistines: and the Philistines went up to Jezrahel.

29:11  So David and his men rose up early to depart in the morning, to return into the land of the Philistines. And the Philistines went up to Jezreel.

29:11  Tak se David spolu se svými muži vydal za časného jitra na cestu zpátky do pelištejské země, zatímco Pelištejci vystupovali do Jizreelu.

29:11  A tak se David i se svými muži hned ráno vypravil na cestu do filištínské země, zatímco Filištíni táhli na Jizreel.

29:11  David se svými muži časně vstal, aby zrána šli a vrátili se do ⌈pelištejské země.⌉ Ale Pelištejci táhli do Jizreelu.

29:11  I vstal David, on i muži jeho, aby odšel tím raněji, a navrátil se do země Filistinské. Filistinští pak táhli do Jezreel.

29:11  Surrexit itaque de nocte David, ipse et viri ejus, ut proficiscerentur mane, et reverterentur ad terram Philisthiim : Philisthiim autem ascenderunt in Jezrahel.