DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Zechariah - 12

12:1  The burden of the word of the Lord upon Israel. Thus saith the Lord, who stretcheth forth the heavens, and layeth the foundations of the earth, and formeth the spirit of man in him:

12:1  The burden of the word of the Lord for Israel, saith the Lord, which stretcheth forth the heavens, and layeth the foundation of the earth, and formeth the spirit of man within him.

12:1  Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli, výrok Hospodina, který rozprostřel nebesa a položil základy země i vytvořil ducha člověkova v jeho nitru.

12:1  Ortel slova Hospodinova nad Izraelem. Hospodin, který prostírá nebesa, zakladatel země a tvůrce ducha v lidském nitru, praví:

12:1  Výnos. Hospodinovo slovo o Izraeli, výrok Hospodina, který roztáhl nebesa, založil zemi a vytvořil ducha člověka v jeho nitru:

12:1  Břímě slova Hospodinova příčinou Izraele. Praví Hospodin, kterýž roztáhl nebesa, a založil zemi, a sformoval ducha člověka, kterýž jest v něm:

12:1  The burden of the word of the LORD for Israel, saith the LORD, who stretcheth forth the heavens, and layeth the foundation of the earth, and formeth the spirit of man within him.

12:1  An oracle. The word of the Lord concerning Israel. The Lord, who stretches out the heavens, and lays the foundation of the earth, and forms the spirit of man within him says:

12:1  The burden of the word of the LORD for Israel, said the LORD, which stretches forth the heavens, and lays the foundation of the earth, and forms the spirit of man within him.

12:1  Onus verbi Domini super Israël. Dicit Dominus extendens cælum, et fundans terram, et fingens spiritum hominis in eo :

12:2  Behold I will make Jerusalem a lintel of surfeiting to all the people round about: and Juda also shall be in the siege against Jerusalem.

12:2  Behold, I will make Jerusalem a cup of trembling unto all the people round about, when they shall be in the siege both against Judah and against Jerusalem.

12:2  „Hle, postavil jsem Jeruzalém před všechny okolní národy jako číši, po níž se zapotácejí. Při obléhání Jeruzaléma dojde i na Judu.

12:2  Hle – učiním Jeruzalém číší, po níž se zapotácejí všechny národy v okolí. Jeruzalém totiž bude obléhán a stejně tak i Juda.

12:2  Hle, učiním Jeruzalém opojnou číší pro všechny okolní národy. I na Judsko dojde při obléhání Jeruzaléma.

12:2  Aj, já postavím Jeruzalém jako číši, kteráž ku potácení přivede všecky národy vůkol, kteříž budou proti Judovi v obležení, i proti Jeruzalému.

12:2  Behold, I will make Jerusalem a cup of trembling to all the people around, when they shall be in the siege both against Judah [and] against Jerusalem.

12:2  "Behold, I will make Jerusalem a cup of reeling to all the surrounding peoples, and on Judah also will it be in the siege against Jerusalem.

12:2  Behold, I will make Jerusalem a cup of trembling to all the people round about, when they shall be in the siege both against Judah and against Jerusalem.

12:2  Ecce ego ponam Jerusalem superliminare crapulæ omnibus populis in circuitu : sed et Juda erit in obsidione contra Jerusalem.

12:3  And it shall come to pass in that day, that I will make Jerusalem a burdensome stone to all people: all that shall lift it up shall be rent and torn, and all the kingdoms of the earth shall be gathered together against her.

12:3  And in that day will I make Jerusalem a burdensome stone for all people: all that burden themselves with it shall be cut in pieces, though all the people of the earth be gathered together against it.

12:3  V onen den učiním Jeruzalém vzpěračským balvanem pro všechny národy. Všichni, kteří jej budou chtít vzepřít, zraní se až do krve. Všechny pronárody země se proti němu srotí.

12:3  V onen den učiním Jeruzalém přetěžkým balvanem pro všechny národy. Všichni, kdo se jej budou snažit vzepřít, se těžce poraní. Proti Jeruzalému se totiž shromáždí všechny světové národy.

12:3  ⌈I stane se v onen den,⌉ že učiním Jeruzalém vzpěračským kamenem pro všechny národy. Všichni, kdo jej budou zvedat, se velmi zraní a všechny národy země se proti němu shromáždí.

12:3  Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všechněm národům, jejž kdožkoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždili proti němu všickni národové země.

12:3  And in that day will I make Jerusalem a burdensome stone for all people: all that burden themselves with it shall be cut in pieces, though all the people of the earth be assembled against it.

12:3  It will happen in that day, that I will make Jerusalem a burdensome stone for all the peoples. All who burden themselves with it will be severely wounded, and all the nations of the earth will be gathered together against it.

12:3  And in that day will I make Jerusalem a burdensome stone for all people: all that burden themselves with it shall be cut in pieces, though all the people of the earth be gathered together against it.

12:3  Et erit : in die illa ponam Jerusalem lapidem oneris cunctis populis : omnes qui levabunt eam concisione lacerabuntur, et colligentur adversus eam omnia regna terræ.

12:4  In that day, saith the Lord, I will strike every horse with astonishment, and his rider with madness: and I will open my eyes upon the house of Juda, and will strike every horse of the nations with blindness.

12:4  In that day, saith the Lord, I will smite every horse with astonishment, and his rider with madness: and I will open mine eyes upon the house of Judah, and will smite every horse of the people with blindness.

12:4  V onen den,je výrok Hospodinův, udeřím každý a kůň se splaší a jezdec na něm zešílí. Na dům judský však obrátím svůj zrak, kdežto všechny koně národů raním slepotou.

12:4  V onen den, praví Hospodin, raním každého koně tak, že se splaší, a jezdce na něm tak, že zešílí. S otevřenýma očima budu bdít nad domem Judy, ale všechny koně národů oslepím.

12:4  V onen den, je Hospodinův výrok, raním každého koně pomateností a jeho jezdce šílenstvím. Na dům judský ⌈otevřu své oči,⌉ ale všechny koně národů raním slepotou.

12:4  V ten den, praví Hospodin, raním všelikého koně strnutím, a jezdce jeho zblázněním, ale na dům Judský otevru oči své, a všecky koně národů raním slepotou.

12:4  In that day, saith the LORD, I will smite every horse with astonishment, and his rider with madness: and I will open my eyes upon the house of Judah, and will smite every horse of the people with blindness.

12:4  In that day," says the Lord, "I will strike every horse with terror, and his rider with madness; and I will open my eyes on the house of Judah, and will strike every horse of the peoples with blindness.

12:4  In that day, said the LORD, I will smite every horse with astonishment, and his rider with madness: and I will open my eyes on the house of Judah, and will smite every horse of the people with blindness.

12:4  In die illa, dicit Dominus, percutiam omnem equum in stuporem, et ascensorem ejus in amentiam : et super domum Juda aperiam oculos meos, et omnem equum populorum percutiam cæcitate.

12:5  And the governors of Juda shall say in their heart: Let the inhabitants of Jerusalem be strengthened for me in the Lord of hosts, their God.

12:5  And the governors of Judah shall say in their heart, The inhabitants of Jerusalem shall be my strength in the Lord of hosts their God.

12:5  Tu si každý judský pohlavár v srdci řekne: ‚Obyvatelé Jeruzaléma jsou mi posilou pro Hospodina zástupů, svého Boha.‘

12:5  Vůdcové Judy si tehdy v srdci pomyslí: „Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu!“

12:5  Judští náčelníci si v srdci řeknou: Obyvatelé Jeruzaléma jsou mojí posilou skrze Hospodina zástupů, svého Boha.

12:5  I dějí vůdcové Judští v srdci svém: Mámeť sílu, i obyvatelé Jeruzalémští, v Hospodinu zástupů, Bohu svém.

12:5  And the governors of Judah shall say in their heart, The inhabitants of Jerusalem [shall be] my strength in the LORD of hosts their God.

12:5  The chieftains of Judah will say in their heart, 'The inhabitants of Jerusalem are my strength in the Lord of hosts their God.'

12:5  And the governors of Judah shall say in their heart, The inhabitants of Jerusalem shall be my strength in the LORD of hosts their God.

12:5  Et dicent duces Juda in corde suo : Confortentur mihi habitatores Jerusalem in Domino exercituum, Deo eorum !

12:6  In that day I will make the governors of Juda like a furnace of fire amongst wood, and as a firebrand amongst hay: and they shall devour all the people round about, to the right hand, and to the left: and Jerusalem shall be inhabited again in her own place in Jerusalem.

12:6  In that day will I make the governors of Judah like an hearth of fire among the wood, and like a torch of fire in a sheaf; and they shall devour all the people round about, on the right hand and on the left: and Jerusalem shall be inhabited again in her own place, even in Jerusalem.

12:6  V onen den učiním judské pohlaváry pánví s ohněm ve dříví a hořící pochodní v otepi slámy. Pozřou všechny okolní národy napravo i nalevo. Jeruzalém však dále zůstane na svém místě, v Jeruzalémě.“

12:6  V onen den učiním vůdce Judy pánví s uhlíky mezi dřívím a hořící pochodní mezi snopy. Budou hltat vpravo vlevo všechny národy v okolí, ale Jeruzalém zůstane na svém místě netknutý.

12:6  V onen den učiním judské náčelníky kotlíkem s ohněm na dřevě a ohnivou pochodní mezi snopy. Stráví všechny okolní národy napravo i nalevo a obyvatelé Jeruzaléma budou znovu pobývat na svém místě v Jeruzalémě.

12:6  V ten den učiním vůdce Judské podobné ohni zanícenému mezi dřívím, a pochodni hořící mezi snopy, i zžíře na pravo i na levo všecky národy vůkol, a ostojí Jeruzalém ještě na místě svém v Jeruzalémě.

12:6  In that day will I make the governors of Judah like a hearth of fire among the wood, and like a torch of fire in a sheaf; and they shall devour all the people around, on the right hand and on the left: and Jerusalem shall be inhabited again in her own place, [even] in Jerusalem.

12:6  In that day I will make the chieftains of Judah like a pan of fire among wood, and like a flaming torch among sheaves; and they will devour all the surrounding peoples, on the right hand and on the left; and Jerusalem will yet again dwell in their own place, even in Jerusalem.

12:6  In that day will I make the governors of Judah like an hearth of fire among the wood, and like a torch of fire in a sheaf; and they shall devour all the people round about, on the right hand and on the left: and Jerusalem shall be inhabited again in her own place, even in Jerusalem.

12:6  In die illa ponam duces Juda sicut caminum ignis in lignis, et sicut facem ignis in fœno : et devorabunt ad dexteram et ad sinistram omnes populos in circuitu, et habitabitur Jerusalem rursus in loco suo in Jerusalem.

12:7  And the Lord shall save the tabernacles of Juda, as in the beginning: that the house of David, and the glory of the inhabitants of Jerusalem, may not boast and magnify themselves against Juda.

12:7  The Lord also shall save the tents of Judah first, that the glory of the house of David and the glory of the inhabitants of Jerusalem do not magnify themselves against Judah.

12:7  Hospodin nejprve zachrání judské stany, aby čest domu Davidova, čest toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, nebyla větší než Judova.

12:7  Hospodin ovšem zachrání nejprve judské příbytky, aby sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nepřevýšila slávu Judy.

12:7  Hospodin nejprve zachrání judské stany, aby sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nebyla větší než Judova.

12:7  Zachová Hospodin i stánky Judské prvé, aby se nevelebila ozdoba domu Davidova a ozdoba, přebývajících v Jeruzalémě nad Judu.

12:7  The LORD also will save the tents of Judah first, that the glory of the house of David and the glory of the inhabitants of Jerusalem may not magnify [themselves] against Judah.

12:7  The Lord also will save the tents of Judah first, that the glory of the house of David and the glory of the inhabitants of Jerusalem not be magnified above Judah.

12:7  The LORD also shall save the tents of Judah first, that the glory of the house of David and the glory of the inhabitants of Jerusalem do not magnify themselves against Judah.

12:7  Et salvabit Dominus tabernacula Juda, sicut in principio, ut non magnifice glorietur domus David, et gloria habitantium Jerusalem contra Judam.

12:8  In that day shall the Lord protect the inhabitants of Jerusalem, and he that hath offended among them in that day shall be as David: and the house of David, as that of God, as an angel of the Lord in their sight.

12:8  In that day shall the Lord defend the inhabitants of Jerusalem; and he that is feeble among them at that day shall be as David; and the house of David shall be as God, as the angel of the Lord before them.

12:8  V onen den bude Hospodin štítem tomu, kdo sídlí v Jeruzalémě; klopýtající mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, bude před nimi jako anděl Hospodinův.

12:8  V onen den Hospodin zaštítí obyvatele Jeruzaléma, takže nejslabší mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, jako anděl Hospodinův jdoucí před nimi.

12:8  V onen den bude Hospodin štítem pro obyvatele Jeruzaléma a stane se v onen den, že klopýtající mezi nimi bude jako David a dům Davidův bude před nimi jako Bůh, jako Hospodinův anděl.

12:8  V ten den chrániti bude Hospodin obyvatelů Jeruzalémských, a bude nejnestatečnější z nich v ten den podobný Davidovi, a dům Davidův podobný bohům, podobný andělu Hospodinovu před nimi.

12:8  In that day will the LORD defend the inhabitants of Jerusalem; and he that is feeble among them at that day shall be as David; and the house of David [shall be] as God, as the angel of the LORD before them.

12:8  In that day the Lord will defend the inhabitants of Jerusalem. He who is feeble among them at that day will be like David, and the house of David will be like God, like the angel of the Lord before them.

12:8  In that day shall the LORD defend the inhabitants of Jerusalem; and he that is feeble among them at that day shall be as David; and the house of David shall be as God, as the angel of the LORD before them.

12:8  In die illa proteget Dominus habitatores Jerusalem : et erit qui offenderit ex eis in die illa quasi David, et domus David quasi Dei, sicut angelus Domini in conspectu eorum.

12:9  And it shall come to pass in that day, that I will seek to destroy all the nations that come against Jerusalem.

12:9  And it shall come to pass in that day, that I will seek to destroy all the nations that come against Jerusalem.

12:9  „V onen den vyhledám všechny pronárody, které přitáhly na Jeruzalém, a zahladím je.

12:9  V onen den budu chtít zničit všechny národy, které přitáhly proti Jeruzalému.

12:9  I stane se v onen den, že budu chtít vyhladit všechny národy, které přitáhnou proti Jeruzalému.

12:9  Nebo stane se v ten den, že shledám všecky národy, kteříž přitáhnou proti Jeruzalému, abych je zahladil.

12:9  And it shall come to pass in that day, [that] I will seek to destroy all the nations that come against Jerusalem.

12:9  It will happen in that day, that I will seek to destroy all the nations that come against Jerusalem.

12:9  And it shall come to pass in that day, that I will seek to destroy all the nations that come against Jerusalem.

12:9  Et erit in die illa : quæram conterere omnes gentes quæ veniunt contra Jerusalem.

12:10  And I will pour out upon the house of David, and upon the inhabitants of Jerusalem, the spirit of grace, and of prayers: and they shall look upon me, whom they have pierced: and they shall mourn for him as one mourneth for an only son, and they shall grieve over him, as the manner is to grieve for the death of the firstborn.

12:10  And I will pour upon the house of David, and upon the inhabitants of Jerusalem, the spirit of grace and of supplications: and they shall look upon me whom they have pierced, and they shall mourn for him, as one mourneth for his only son, and shall be in bitterness for him, as one that is in bitterness for his firstborn.

12:10  Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným.

12:10  Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ale vyliji Ducha milosti a modliteb a tehdy pohlédnou na mě, jehož probodli. Budou ho oplakávat, jako se oplakává jediný syn; budou nad ním hořce truchlit, jako když umře prvorozený.

12:10  Vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb. Pohledí na mě, toho, kterého probodli, a budou ho oplakávat jako se kvílí nad jedináčkem, budou nad ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným.

12:10  A vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzalémské Ducha milosti a pokorných proseb. I obrátí zřetel ke mně, kteréhož jsou bodli, a kvíliti budou nad ním jako kvílením nad jednorozeným; hořce, pravím, plakati budou nad ním, jako hořce plačí nad prvorozeným.

12:10  And I will pour upon the house of David, and upon the inhabitants of Jerusalem, the spirit of grace and of supplications: and they shall look upon me whom they have pierced, and they shall mourn for him, as one mourneth for [his] only [son], and shall be in bitterness for him, as one that is in bitterness for [his] first-born.

12:10  I will pour on the house of David, and on the inhabitants of Jerusalem, the spirit of grace and of supplication; and they will look to me whom they have pierced; and they shall mourn for him, as one mourns for his only son, and will grieve bitterly for him, as one grieves for his firstborn.

12:10  And I will pour on the house of David, and on the inhabitants of Jerusalem, the spirit of grace and of supplications: and they shall look on me whom they have pierced, and they shall mourn for him, as one mourns for his only son, and shall be in bitterness for him, as one that is in bitterness for his firstborn.

12:10  Et effundam super domum David et super habitatores Jerusalem spiritum gratiæ et precum : et aspicient ad me quem confixerunt, et plangent eum planctu quasi super unigenitum, et dolebunt super eum, ut doleri solet in morte primogeniti.

12:11  In that day there shall be a great lamentation in Jerusalem like the lamentation of Adadremmon in the plain of Mageddon.

12:11  In that day shall there be a great mourning in Jerusalem, as the mourning of Hadadrimmon in the valley of Megiddon.

12:11  V onen den se bude v Jeruzalémě rozléhat nářek jako nářek pro Hadad-rimóna na pláni u Megida.

12:11  V onen den se Jeruzalémem bude rozléhat veliký pláč, jako byl pláč v Hadad-rimonu na pláni u Megida.

12:11  V onen den bude veliké kvílení v Jeruzalémě jako bylo kvílení v Hadad–Rimón na pláni u Megida.

12:11  V ten den bude veliké kvílení v Jeruzalémě, jako kvílení v Adadremmon na poli Mageddo.

12:11  In that day shall there be a great mourning in Jerusalem, as the mourning of Hadadrimmon in the valley of Megiddon.

12:11  In that day there will be a great mourning in Jerusalem, like the mourning of Hadadrimmon in the valley of Megiddon.

12:11  In that day shall there be a great mourning in Jerusalem, as the mourning of Hadadrimmon in the valley of Megiddon.

12:11  In die illa, magnus erit planctus in Jerusalem, sicut planctus Adadremmon in campo Mageddon.

12:12  And the land shall mourn: families and families apart: the families of the house of David apart, and their women apart:

12:12  And the land shall mourn, every family apart; the family of the house of David apart, and their wives apart; the family of the house of Nathan apart, and their wives apart;

12:12  Naříkat bude země, každá čeleď zvlášť: zvlášť čeleď domu Davidova a jejich ženy zvlášť, zvlášť čeleď domu Nátanova a jejich ženy zvlášť,

12:12  Země bude oplakávat rod za rodem, každý rod zvlášť: rod domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod Nátanova domu zvlášť a jejich ženy zvlášť;

12:12  Země bude naříkat, ⌈každá čeleď⌉ zvlášť: Čeleď domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď domu Nátanova zvlášť a jejich ženy zvlášť,

12:12  Nebo kvíliti bude země, každá čeled obzvláštně, čeled domu Davidova obzvláštně, a ženy jejich obzvláštně, čeled domu Nátanova obzvláštně, a ženy jejich obzvláštně,

12:12  And the land shall mourn, every family apart; the family of the house of David apart, and their wives apart; the family of the house of Nathan apart, and their wives apart;

12:12  The land will mourn, every family apart; the family of the house of David apart, and their wives apart; the family of the house of Nathan apart, and their wives apart;

12:12  And the land shall mourn, every family apart; the family of the house of David apart, and their wives apart; the family of the house of Nathan apart, and their wives apart;

12:12  Et planget terra : familiæ et familiæ seorsum : familiæ domus David seorsum, et mulieres eorum seorsum :

12:13  The families of the house of Nathan apart, and their women apart: the families of the house of Levi apart, and their women apart: the families of Semei apart, and their women apart.

12:13  The family of the house of Levi apart, and their wives apart; the family of Shimei apart, and their wives apart;

12:13  zvlášť čeleď domu Léviova a jejich ženy zvlášť, zvlášť čeleď šimeíská a jejich ženy zvlášť,

12:13  rod domu Levi zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod domu Šimei zvlášť a jejich ženy zvlášť

12:13  čeleď domu Léviho zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď Šimeího zvlášť a jejich ženy zvlášť,

12:13  Čeled domu Léví obzvláštně, a ženy jejich obzvláštně, čeled Semei obzvláštně, a ženy jejich obzvláštně,

12:13  The family of the house of Levi apart, and their wives apart; the family of Shimei apart, and their wives apart;

12:13  the family of the house of Levi apart, and their wives apart; the family of the Shimeites apart, and their wives apart;

12:13  The family of the house of Levi apart, and their wives apart; the family of Shimei apart, and their wives apart;

12:13  familiæ domus Nathan seorsum, et mulieres eorum seorsum : familiæ domus Levi seorsum, et mulieres eorum seorsum : familiæ Semei seorsum, et mulieres eorum seorsum :

12:14  All the rest of the families, families and families apart, and their women apart.

12:14  All the families that remain, every family apart, and their wives apart.

12:14  všechny ostatní čeledi, každá čeleď zvlášť a jejich ženy zvlášť.“

12:14  i všechny ostatní rody každý zvlášť a jejich ženy zvlášť.

12:14  všechny čeledi, které zůstaly, ⌈každá čeleď⌉ zvlášť a jejich ženy zvlášť.

12:14  I všecky čeledi jiné, každá čeled obzvláštně, a ženy jejich obzvláštně.

12:14  All the families that remain, every family apart, and their wives apart.

12:14  all the families who remain, every family apart, and their wives apart.

12:14  All the families that remain, every family apart, and their wives apart.

12:14  omnes familiæ reliquæ, familiæ et familiæ seorsum, et mulieres eorum seorsum.