DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Isaiah - 6

6:1  In the year that king Ozias died, I saw the Lord sitting upon a throne high and elevated: and his train filled the temple.

6:1  In the year that king Uzziah died I saw also the Lord sitting upon a throne, high and lifted up, and his train filled the temple.

6:1  Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.

6:1  V roce, kdy zemřel král Uziáš, jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.

6:1  ⌈V roce, kdy zemřel král Uzijáš,⌉ jsem viděl Panovníka sedícího na trůnu vysokém a vyvýšeném a lem jeho roucha naplňoval chrám.

6:1  Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám.

6:1  In the year that king Uzziah died I saw also the Lord sitting upon a throne, high and elevated, and his train filled the temple.

6:1  In the year that king Uzziah died, I saw the Lord sitting on a throne, high and lifted up; and his train filled the temple.

6:1  In the year that king Uzziah died I saw also the LORD sitting on a throne, high and lifted up, and his train filled the temple.

6:1  In anno quo mortuus est rex Ozias, vidi Dominum sedentem super solium excelsum et elevatum ; et ea quæ sub ipso erant replebant templum.

6:2  Upon it stood the seraphims: the one had six wings, and the other had six wings: with two they covered his face, and with two they covered his feet, and with two they flew.

6:2  Above it stood the seraphims: each one had six wings; with twain he covered his face, and with twain he covered his feet, and with twain he did fly.

6:2  Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel.

6:2  Nad ním se vznášeli serafové, každý se šesti křídly: dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali.

6:2  Nad ním stáli serafové, každý měl po šesti křídlech: Dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali,

6:2  Serafínové stáli nad ním. Šest křídel měl každý z nich: dvěma zakrýval tvář svou, a dvěma přikrýval nohy své, a dvěma létal.

6:2  Above it stood seraphim: each one had six wings; with two he covered his face, and with two he covered his feet, and with two he flew.

6:2  Above him stood the seraphim. Each one had six wings. With two he covered his face. With two he covered his feet. With two he flew.

6:2  Above it stood the seraphim: each one had six wings; with two he covered his face, and with two he covered his feet, and with two he did fly.

6:2  Seraphim stabant super illud : sex alæ uni, et sex alæ alteri ; duabus velabant faciem ejus, et duabus velabant pedes ejus, et duabus volabant.

6:3  And they cried one to another, and said: Holy, holy, holy, the Lord God of hosts, all the earth is full of his glory,

6:3  And one cried unto another, and said, Holy, holy, holy, is the Lord of hosts: the whole earth is full of his glory.

6:3  Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“

6:3  Jeden ke druhému přitom volali: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, jeho sláva naplňuje všechnu zem!“

6:3  a jeden na druhého volal: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy!

6:3  A volal jeden k druhému, říkaje: Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, plná jest všecka země slávy jeho.

6:3  And one cried to another, and said, Holy, holy, holy [is] the LORD of hosts: the whole earth [is] full of his glory.

6:3  One called to another, and said, "Holy, holy, holy, is the Lord of hosts! The whole earth is full of his glory!"

6:3  And one cried to another, and said, Holy, holy, holy, is the LORD of hosts: the whole earth is full of his glory.

6:3  Et clamabant alter ad alterum, et dicebant : Sanctus, sanctus, sanctus Dominus, Deus exercituum ; plena est omnis terra gloria ejus.

6:4  And the lintels of the doors were moved at the voice of him that cried, and the house was filled with smoke.

6:4  And the posts of the door moved at the voice of him that cried, and the house was filled with smoke.

6:4  Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem.

6:4  Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem.

6:4  A čepy prahu se otřásaly od hlasu toho, který volal, a dům byl plný kouře.

6:4  A pohnuly se podvoje veřejí od hlasu volajícího, a dům plný byl dymu.

6:4  And the posts of the door moved at the voice of him that cried, and the house was filled with smoke.

6:4  The foundations of the thresholds shook at the voice of him who called, and the house was filled with smoke.

6:4  And the posts of the door moved at the voice of him that cried, and the house was filled with smoke.

6:4  Et commota sunt superliminaria cardinum a voce clamantis, et domus repleta est fumo.

6:5  And I said: Woe is me, because I have held my peace; because I am a man of unclean lips, and I dwell in the midst of a people that hath unclean lips, and I have seen with my eyes the King the Lord of hosts.

6:5  Then said I, Woe is me! for I am undone; because I am a man of unclean lips, and I dwell in the midst of a people of unclean lips: for mine eyes have seen the King, the Lord of hosts.

6:5  I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“

6:5  Tehdy jsem zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“

6:5  I řekl jsem: Běda mi, jsem zničen, protože jsem člověk nečistých rtů a bydlím uprostřed lidu nečistých rtů, a mé oči viděly Krále, Hospodina zástupů!

6:5  I řekl jsem: Běda mně, jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu u prostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupů viděly oči mé.

6:5  Then said I, Woe [is] me! for I am undone; because I [am] a man of unclean lips, and I dwell in the midst of a people of unclean lips: for my eyes have seen the King, the LORD of hosts.

6:5  Then I said, "Woe is me! For I am undone, because I am a man of unclean lips, and I dwell in the midst of a people of unclean lips: for my eyes have seen the King, the Lord of hosts!"

6:5  Then said I, Woe is me! for I am undone; because I am a man of unclean lips, and I dwell in the middle of a people of unclean lips: for my eyes have seen the King, the LORD of hosts.

6:5  Et dixi : Væ mihi, quia tacui, quia vir pollutus labiis ego sum, et in medio populi polluta labia habentis ego habito, et regem Dominum exercituum vidi oculis meis.

6:6  And one of the seraphims flew to me, and in his hand was a live coal, which he had taken with the tongs off the altar.

6:6  Then flew one of the seraphims unto me, having a live coal in his hand, which he had taken with the tongs from off the altar:

6:6  Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře,

6:6  Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře.

6:6  Vtom ke mně přilétl jeden z těch serafů a v ruce měl žhavý uhel, který vzal kleštěmi z oltáře.

6:6  I přiletěl ke mně jeden z serafínů, maje v ruce své uhel řeřavý, kleštěmi vzatý z oltáře,

6:6  Then one of the seraphim flew to me, having a live coal in his hand, [which] he had taken with the tongs from off the altar:

6:6  Then one of the seraphim flew to me, having a live coal in his hand, which he had taken with the tongs from off the altar.

6:6  Then flew one of the seraphim to me, having a live coal in his hand, which he had taken with the tongs from off the altar:

6:6  Et volavit ad me unus de seraphim, et in manu ejus calculus, quem forcipe tulerat de altari,

6:7  And he touched my mouth, and said: Behold this hath touched thy lips, and thy iniquities shall be taken away, and thy sin shall be cleansed.

6:7  And he laid it upon my mouth, and said, Lo, this hath touched thy lips; and thine iniquity is taken away, and thy sin purged.

6:7  dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“

6:7  Dotkl se mých úst a řekl: „Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn.“

6:7  Dotkl se mých úst a řekl: Hle, tento uhel se dotkl tvých rtů; tvá vina je odvrácena a tvůj hřích je usmířen.

6:7  A dotekl se úst mých, a řekl: Aj hle, dotekl se uhel tento úst tvých; nebo odešla nepravost tvá, a hřích tvůj shlazen jest.

6:7  And he laid [it] upon my mouth, and said, Lo, this hath touched thy lips; and thy iniquity is taken away, and thy sin purged.

6:7  He touched my mouth with it, and said, "Behold, this has touched your lips; and your iniquity is taken away, and your sin forgiven."

6:7  And he laid it on my mouth, and said, See, this has touched your lips; and your iniquity is taken away, and your sin purged.

6:7  et tetigit os meum, et dixit : Ecce tetigit hoc labia tua, et auferetur iniquitas tua, et peccatum tuum mundabitur.

6:8  And I heard the voice of the Lord, saying: Whom shall I send? and who shall go for us? And I said: Lo, here am I, send me.

6:8  Also I heard the voice of the Lord, saying, Whom shall I send, and who will go for us? Then said I, Here am I; send me.

6:8  Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“

6:8  Potom jsem uslyšel Pánův hlas: „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“ „Zde jsem, pošli mě!“ odpověděl jsem.

6:8  Potom jsem uslyšel hlas Panovníka, jak říká: Koho pošlu a kdo nám půjde? Řekl jsem: Zde jsem, pošli mne!

6:8  Potom slyšel jsem hlas Pána řkoucího: Koho pošli? A kdo nám půjde? I řekl jsem: Aj já, pošli mne.

6:8  Also I heard the voice of the Lord, saying, Whom shall I send, and who will go for us? Then said I, Here [am] I; send me.

6:8  I heard the Lord's voice, saying, "Whom shall I send, and who will go for us?" Then I said, "Here I am. Send me!"

6:8  Also I heard the voice of the Lord, saying, Whom shall I send, and who will go for us? Then said I, Here am I; send me.

6:8  Et audivi vocem Domini dicentis : Quem mittam ? et quis ibit nobis ? Et dixi : Ecce ego, mitte me.

6:9  And he said: Go, and thou shalt say to this people: Hearing, hear, and understand not: and see the vision, and know it not.

6:9  And he said, Go, and tell this people, Hear ye indeed, but understand not; and see ye indeed, but perceive not.

6:9  Odpověděl: „Jdi a řekni tomuto lidu: ‚Poslouchejte a poslouchejte, nic nepochopíte, dívejte se, dívejte, nic nepoznáte.‘

6:9  Tehdy řekl: „Jdi a vyřiď tomuto lidu: ‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte, hleďte a dívejte se, ale nevězte!‘

6:9  I řekl: Jdi a řekni tomuto lidu: Stále poslouchejte, ale nebudete rozumět, stále hleďte, ale nebudete znát.

6:9  On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte.

6:9  And he said, Go, and tell this people, Hear ye indeed, but understand not; and see ye indeed, but perceive not.

6:9  He said, "Go, and tell this people, 'You hear indeed, but do not understand; and you see indeed, but do not perceive.'

6:9  And he said, Go, and tell this people, Hear you indeed, but understand not; and see you indeed, but perceive not.

6:9  Et dixit : Vade, et dices populo huic : Audite audientes, et nolite intelligere ; et videte visionem, et nolite cognoscere.

6:10  Blind the heart of this people, and make their ears heavy, and shut their eyes: lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and be converted and I heal them.

6:10  Make the heart of this people fat, and make their ears heavy, and shut their eyes; lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and convert, and be healed.

6:10  Srdce toho lidu obal tukem, zacpi mu uši, zalep mu oči, aby očima neviděl, ušima neslyšel, srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven.“

6:10  Zatvrď srdce tohoto lidu, zacpi jim uši a zavři oči, aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, aby nebyli uzdraveni.“

6:10  Učiň srdce tohoto lidu tučným a jeho uši zacpi a jeho oči zalep, aby očima neviděl a ušima neslyšel a jeho srdce nerozumělo, neobrátil se a já ho neuzdravil.

6:10  Zatvrď srdce lidu toho, a uši jeho zacpej, a oči jeho zavři, aby neviděl očima svýma, a ušima svýma neslyšel, a srdcem svým nerozuměl, a neobrátil se, a nebyl uzdraven.

6:10  Make the heart of this people fat, and make their ears heavy, and shut their eyes; lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and convert, and be healed.

6:10  Make the heart of this people fat, and make their ears heavy, and shut their eyes; lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and turn again, and be healed."

6:10  Make the heart of this people fat, and make their ears heavy, and shut their eyes; lest they see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and convert, and be healed.

6:10  Excæca cor populi hujus, et aures ejus aggrava, et oculos ejus claude : ne forte videat oculis suis, et auribus suis audiat, et corde suo intelligat, et convertatur, et sanem eum.

6:11  And I said: How long, O Lord? And he said: Until the cities be wasted without inhabitant, and the houses without man, and the land shall be left desolate.

6:11  Then said I, Lord, how long? And he answered, Until the cities be wasted without inhabitant, and the houses without man, and the land be utterly desolate,

6:11  Tu jsem řekl: „Dlouho ještě, Panovníku?“ On odpověděl: „Dokud nezpustnou města a nebudou bez obyvatel a domy bez lidí a role se nepromění v spoušť.“

6:11  Zeptal jsem se: „Na jak dlouho, Pane?“ a on odpověděl: „Dokud se města nestanou troskami, v nichž se nebydlí, dokud nebudou domy bez lidí a země obrácená v sutiny.

6:11  Nato jsem řekl: Až dokdy, Panovníku? A on odpověděl: Až dokud města nezpustnou a nebudou bez obyvatel a domy bez lidí a země nebude zpustošena -- zcela opuštěná.

6:11  A když jsem řekl: Až dokud, Pane? i odpověděl: Dokudž nezpustnou města, tak aby nebylo žádného obyvatele, a domové, aby nebylo v nich žádného člověka, a země docela nezpustne,

6:11  Then said I, Lord, how long? And he answered, Until the cities shall be wasted without inhabitant, and the houses without man, and the land be utterly desolate;

6:11  Then I said, "Lord, how long?" He answered, "Until cities are waste without inhabitant, and houses without man, and the land becomes utterly waste,

6:11  Then said I, Lord, how long? And he answered, Until the cities be wasted without inhabitant, and the houses without man, and the land be utterly desolate,

6:11  Et dixi : Usquequo, Domine ? Et dixit : Donec desolentur civitates absque habitatore, et domus sine homine, et terra relinquetur deserta.

6:12  And the Lord shall remove men far away, and she shall be multiplied that was left in the midst of the earth.

6:12  And the Lord have removed men far away, and there be a great forsaking in the midst of the land.

6:12  Hospodin odvede ty lidi daleko a v zemi bude mnoho míst opuštěno.

6:12  Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč, takže tu zemi všichni opustí.

6:12  Hospodin vzdálí lidi daleko -- veliká opuštěnost bude uprostřed této země.

6:12  A nevzdálí Hospodin všelikého člověka, a nebude dokonalého zpuštění u prostřed země;

6:12  And the LORD shall have removed men far away, and [there be] a great forsaking in the midst of the land.

6:12  And the Lord has removed men far away, and the forsaken places are many in the midst of the land.

6:12  And the LORD have removed men far away, and there be a great forsaking in the middle of the land.

6:12  Et longe faciet Dominus homines, et multiplicabitur quæ derelicta fuerat in medio terræ.

6:13  And there shall be still a tithing therein, and she shall turn, and shall be made a show as a turpentine tree, and as an oak that spreadeth its branches: that which shall stand therein, shall be a holy seed.

6:13  But yet in it shall be a tenth, and it shall return, and shall be eaten: as a teil tree, and as an oak, whose substance is in them, when they cast their leaves: so the holy seed shall be the substance thereof.

6:13  Zůstane-li v ní jen desetina, i ta bude zajata a přijde vniveč jako posvátný strom, jako dub, po jehož skácení zbude jen pahýl. Tento pahýl bude símě svaté.

6:13  Kdyby v ní zůstala i jen desetina, musí být znovu vypleněna. Ale jako dub, jako mocný strom zanechá pahýl, když je poražen, tak je svaté símě oním pahýlem.“

6:13  A ještě v ní zbude desetina, ale znovu přijde vniveč; jako terebint a jako dub, ze kterých po pokácení zůstane jen pahýl. Ten pahýl je svaté símě.

6:13  Dokudž ještě v ní nebude desateré zhouby, a teprv zkažena bude. Ale jakož ono jilmoví, a jako doubí onoho náspu podporou jest, tak símě svaté jest podpora její.

6:13  But yet in it [shall be] a tenth, and [it] shall return, and shall be eaten: as a teil-tree, and as an oak whose substance [is] in them, when they cast [their leaves]: [so] the holy seed [shall be] the substance of it.

6:13  If there is a tenth left in it, that also will in turn be consumed: as a terebinth, and as an oak, whose stock remains when they are felled; so the holy seed is its stock."

6:13  But yet in it shall be a tenth, and it shall return, and shall be eaten: as a teil tree, and as an oak, whose substance is in them, when they cast their leaves: so the holy seed shall be the substance thereof.

6:13  Et adhuc in ea decimatio, et convertetur, et erit in ostensionem sicut terebinthus, et sicut quercus quæ expandit ramos suos ; semen sanctum erit id quod steterit in ea.