DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 12

12:1  Unto the end, a psalm for David. How long, O Lord, wilt thou forget me unto the end? how long dost thou turn away thy face from me?

12:1  Help, Lord; for the godly man ceaseth; for the faithful fail from among the children of men.

12:1  Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův.

12:1  Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův.

12:1  Pro vedoucího chval. K nízkému zpěvu. Davidův žalm.

12:1  Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

12:1  In finem. Psalmus David. Usquequo, Domine, oblivisceris me in finem ? usquequo avertis faciem tuam a me ?

12:2  How long shall I take counsels in my soul, sorrow in my heart all the day?

12:2  They speak vanity every one with his neighbour: with flattering lips and with a double heart do they speak.

12:2  Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi.

12:2  Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa!

12:2  Pomoz, Hospodine! S věrnými je konec! Mezi syny lidskými vymizeli pravdiví.

12:2  Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

12:2  quamdiu ponam consilia in anima mea ; dolorem in corde meo per diem ?

12:3  How long shall my enemy be exalted over me?

12:3  The Lord shall cut off all flattering lips, and the tongue that speaketh proud things:

12:3  Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem.

12:3  Každý jen druhému pořád lže, úlisné rty mají, srdce falešné!

12:3  Každý ⌈obelhává svého bližního,⌉ ⌈z dvojakého srdce mluví úlisnými rty.⌉

12:3  Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

12:3  usquequo exaltabitur inimicus meus super me ?

12:4  Consider, and hear me, O Lord, my God. Enlighten my eyes, that I never sleep in death:

12:4  Who have said, With our tongue will we prevail; our lips are our own: who is lord over us?

12:4  Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá,

12:4  Ať už Hospodin konečně vymýtí všechny lstivé rty a pyšné jazyky!

12:4  Kéž by Hospodin vyhladil všechny úlisné rty i jazyk, jenž mluví velikášsky!

12:4  Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

12:4  Respice, et exaudi me, Domine Deus meus. Illumina oculos meos, ne umquam obdormiam in morte ;

12:5  Lest at any time my enemy say: I have prevailed against him. They that trouble me, will rejoice when I am moved:

12:5  For the oppression of the poor, for the sighing of the needy, now will I arise, saith the Lord; I will set him in safety from him that puffeth at him.

12:5  ty, kdo říkají: „Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?“

12:5  Prý: „V našem jazyku je naše síla, máme své rty – kdo je náš pán?!“

12:5  Takoví říkají: ⌈Svým jazykem zvítězíme.⌉ ⌈Máme ústa⌉ -- kdo je naším pánem?

12:5  Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

12:5  nequando dicat inimicus meus : Prævalui adversus eum. Qui tribulant me exsultabunt si motus fuero ;

12:6  But I have trusted in thy mercy. My heart shall rejoice in thy salvation: I will sing to the Lord, who giveth me good things: yea, I will sing to the name of the Lord, the most high.

12:6  The words of the Lord are pure words: as silver tried in a furnace of earth, purified seven times.

12:6  „Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu,“ praví Hospodin, „daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí.“

12:6  Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků již povstanu, praví Hospodin, na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván!

12:6  Pro ⌈zkázu zkroušených⌉ a pro nářek chudých nyní povstanu, praví Hospodin, ⌈postavím do bezpečí⌉ toho, nad nímž si odfrkují.

12:6  Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

12:6  ego autem in misericordia tua speravi. Exsultabit cor meum in salutari tuo. Cantabo Domino qui bona tribuit mihi ; et psallam nomini Domini altissimi.

12:7  Thou shalt keep them, O Lord, thou shalt preserve them from this generation for ever.

12:7  Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené.

12:7  Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené.

12:7  Hospodinovy řeči jsou čisté, jsou jako stříbro přetavené v hliněné peci, sedmkrát přečištěné.

12:7  Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

12:8  The wicked walk on every side, when the vilest men are exalted.

12:8  Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením;

12:8  Ty sám, Hospodine, jsi naše stráž, před tímto pokolením nás navždy chraň!

12:8  Hospodine, ty je budeš navěky chránit a střežit před tím pokolením.

12:8  Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

12:9  kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.

12:9  Ničemy se to hemží ze všech stran, nezřízenost se mezi lidmi rozmáhá!

12:9  Ničemové obcházejí kolem, protože mezi syny lidskými je vyvýšena nízkost.