DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Ezekiel - 8

8:1  And it came to pass in the sixth year, in the sixth month, in the fifth day of the month, as I sat in my house, and the ancients of Juda sat before me, that the hand of the Lord God fell there upon me.

8:1  And it came to pass in the sixth year, in the sixth month, in the fifth day of the month, as I sat in mine house, and the elders of Judah sat before me, that the hand of the Lord God fell there upon me.

8:1  Šestého roku v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce, jsem seděl ve svém domě a přede mnou seděli judští starší. Tam na mne dolehla ruka Panovníka Hospodina.

8:1  Pátého dne šestého měsíce šestého roku, když jsem seděl doma a judští stařešinové seděli přede mnou, náhle tam na mě dolehla ruka Panovníka Hospodina.

8:1  I stalo se ⌈v šestém roce v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce,⌉ když jsem seděl ve svém domě a judští starší seděli přede mnou, že tam na mě dolehla ruka Panovníka Hospodina.

8:1  I stalo se léta šestého, v pátý den šestého měsíce, že jsem seděl v domě svém, a starší Judští seděli přede mnou. I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.

8:1  Et factum est in anno sexto, in sexto mense, in quinta mensis, ego sedebam in domo mea, et senes Juda sedebant coram me, et cecidit ibi super me manus Domini Dei.

8:2  And I saw, and behold a likeness as the appearance of fire: from the appearance of his loins, and downward, fire: and from his loins, and upward, as the appearance of brightness, as the appearance of amber.

8:2  Then I beheld, and lo a likeness as the appearance of fire: from the appearance of his loins even downward, fire; and from his loins even upward, as the appearance of brightness, as the colour of amber.

8:2  Měl jsem vidění. Hle, cosi vzhledem podobného ohni. Od beder dolů to vypadalo jako oheň a od beder nahoru to vypadalo jako záře, jako třpyt oslnivého vzácného kovu.

8:2  Podíval jsem se a hle – jakoby lidská postava! Od pasu dolů bylo vidět jakoby oheň a od pasu vzhůru jakoby třpyt žhnoucího vzácného kovu.

8:2  Tu jsem viděl, hle, ⌈muž vzhledem jakoby podobný ohni:⌉ Od jeho jakoby beder dolů oheň a od jeho beder nahoru vzhled jako záře, jako třpyt jantaru.

8:2  A viděl jsem, a aj, podobenství na pohledění jako oheň. Od bedr jeho dolů oheň, od bedr pak jeho vzhůru na pohledění jako blesk, na pohledění jako nějaká velmi prudká světlost.

8:2  Et vidi : et ecce similitudo quasi aspectus ignis : ab aspectu lumborum ejus et deorsum, ignis : et a lumbis ejus et sursum, quasi aspectus splendoris, ut visio electri.

8:3  And the likeness of a hand was put forth and took me by a lock of my head: and the spirit lifted me up between the earth and the heaven, and brought me in the vision of God into Jerusalem, near the inner gate, that looked toward the north, where was set the idol of jealousy to provoke to jealousy.

8:3  And he put forth the form of an hand, and took me by a lock of mine head; and the spirit lifted me up between the earth and the heaven, and brought me in the visions of God to Jerusalem, to the door of the inner gate that looketh toward the north; where was the seat of the image of jealousy, which provoketh to jealousy.

8:3  Vztáhl cosi, co se podobalo ruce, uchopil mě za kštici na hlavě a duch mě vynesl mezi zemi a nebe; v Božích viděních mě přivedl do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány, která je obrácena na sever, v níž je modla žárlivosti, která vyvolává žárlivost Hospodinovu.

8:3  Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za vlasy. Duch mě vyzvedl mezi nebe a zemi a v Božím vidění mě přenesl do Jeruzaléma, ke vchodu severní brány vnitřního nádvoří, kde trůnila urážlivá socha budící žárlivý hněv.

8:3  Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za kštici na hlavě. Duch mě pozdvihl mezi zemi a nebesa a přenesl mě v Božím vidění do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány obrácené k severu, tam kde je sídlo sochy žárlivosti, která dráždí k žárlivosti.

8:3  Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u viděních Božích, k vratům brány vnitřní, kteráž patří na půlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zůřivosti popouzející.

8:3  Et emissa similitudo manus apprehendit me in cincinno capitis mei, et elevavit me spiritus inter terram et cælum : et adduxit me in Jerusalem, in visione Dei, juxta ostium interius quod respiciebat ad aquilonem, ubi erat statutum idolum zeli ad provocandam æmulationem.

8:4  And behold the glory of the God of Israel was there, according to the vision which I had seen in the plain.

8:4  And, behold, the glory of the God of Israel was there, according to the vision that I saw in the plain.

8:4  A hle, byla tam sláva Boha Izraele. Vypadala jako tehdy, když jsem ji viděl na pláni.

8:4  A hle – byla tam sláva Boha Izraele jako tehdy, když jsem měl vidění na pláni!

8:4  A tam hle, sláva Boha Izraele ⌈podobná vidění,⌉ které jsem spatřil na pláni.

8:4  A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledění jako ta, kterouž jsem viděl v údolí.

8:4  Et ecce ibi gloria Dei Israël, secundum visionem quam videram in campo.

8:5  And he said to me: Son of man, lift up thy eyes towards the way of the north, and I lifted up my eyes towards the way of the north: and behold on the north side of the gate of the altar the idol of jealousy in the very entry.

8:5  Then said he unto me, Son of man, lift up thine eyes now the way toward the north. So I lifted up mine eyes the way toward the north, and behold northward at the gate of the altar this image of jealousy in the entry.

8:5  I řekl mi: „Lidský synu, pozvedni své oči k severu.“ Pozvedl jsem oči k severu, a hle, na sever od brány byl oltář; ta modla žárlivosti byla v průchodu.

8:5  „Synu člověčí,“ řekl mi, „podívej se k severu.“ Podíval jsem se tím směrem, a hle – severně od brány vedoucí k oltáři stála přímo v cestě ta urážlivá socha.

8:5  Řekl mi: Lidský synu, pozvedni nyní své oči směrem k severu. Pozvedl jsem tedy své oči směrem k severu a hle, na sever od oltářní brány byla ve vstupu tato socha žárlivosti.

8:5  I řekl mi: Synu člověčí, pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci. Tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci, a aj, na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení, právě kudyž se vchází.

8:5  Et dixit ad me : Fili hominis, leva oculos tuos ad viam aquilonis. Et levavi oculos meos ad viam aquilonis, et ecce ab aquilone portæ altaris idolum zeli in ipso introitu.

8:6  And he said to me: Son of man, dost thou see, thinkest thou, what these are doing, the great abominations that the house of Israel committeth here, that I should depart far off from my sanctuary? and turn thee yet again and thou shalt see greater abominations.

8:6  He said furthermore unto me, Son of man, seest thou what they do? even the great abominations that the house of Israel committeth here, that I should go far off from my sanctuary? but turn thee yet again, and thou shalt see greater abominations.

8:6  Řekl mi: „Lidský synu, vidíš, co páchají? Jak veliké ohavnosti zde dům izraelský páchá, abych se vzdálil od své svatyně? A uvidíš ještě větší ohavnosti.“

8:6  „Synu člověčí,“ řekl mi, „vidíš, co páchají? Ty hrozné ohavnosti, které zde dům Izraele provádí, takže mě vyhání z mé svatyně? Uvidíš ale ještě horší ohavnosti.“

8:6  Pak mi řekl: Lidský synu, vidíš přece, co páchají, velké ohavnosti, které tu páchá dům izraelský, abych se vzdálil od své svatyně. Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti.

8:6  V tom řekl mi: Synu člověčí, vidíš-liž ty, co tito činí, ohavnosti tak veliké, kteréž činí dům Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyně své? Ale obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti.

8:6  Et dixit ad me : Fili hominis, putasne vides tu quid isti faciunt, abominationes magnas quas domus Israël facit hic, ut procul recedam a sanctuario meo ? et adhuc conversus videbis abominationes majores.

8:7  And he brought me in to the door of the court: and I saw, and behold a hole in the wall.

8:7  And he brought me to the door of the court; and when I looked, behold a hole in the wall.

8:7  Uvedl mě ke vchodu do nádvoří, kde jsem spatřil jakýsi otvor ve zdi.

8:7  Přivedl mě ke vchodu do nádvoří. A hle – spatřil jsem díru ve zdi.

8:7  Nato mě přivedl ke vchodu do nádvoří a hle, ve zdi jsem viděl nějakou díru.

8:7  I přivedl mne ke dveřům síně, kdež jsem uzřel, a aj, díra jedna byla v stěně.

8:7  Et introduxit me ad ostium atrii, et vidi, et ecce foramen unum in pariete.

8:8  And he said to me: Son of man, dig in the wall, and when I had digged in the wall, behold a door.

8:8  Then said he unto me, Son of man, dig now in the wall: and when I had digged in the wall, behold a door.

8:8  Řekl mi: „Lidský synu, prokopej se tou zdí!“ Prokopal jsem se tedy zdí, a hle, jakýsi vchod.

8:8  „Synu člověčí,“ řekl mi, „prokopej tu zeď.“ Začal jsem tedy prokopávat zeď a hle – objevil se průchod.

8:8  Řekl mi: Lidský synu, prokopej se nyní skrze zeď. Prokopal jsem se tedy skrze zeď a hle, nějaký vchod.

8:8  A řekl mi: Synu člověčí, kopej medle tu stěnu. I kopal jsem stěnu, a aj, dvéře jedny.

8:8  Et dixit ad me : Fili hominis, fode parietem. Et cum fodissem parietem, apparuit ostium unum.

8:9  And he said to me: Go in, and see the wicked abominations which they commit here.

8:9  And he said unto me, Go in, and behold the wicked abominations that they do here.

8:9  Řekl mi: „Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které zde páchají.“

8:9  „Vejdi,“ řekl mi, „a podívej se, jaké strašné ohavnosti tu páchají.“

8:9  Pak mi řekl: Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které tady páchají.

8:9  Tedy řekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni činí zde.

8:9  Et dixit ad me : Ingredere, et vide abominationes pessimas quas isti faciunt hic.

8:10  And I went in and saw, and behold every form of creeping things, and of living creatures, the abominations, and all the idols of the house of Israel, were painted on the wall all round about.

8:10  So I went in and saw; and behold every form of creeping things, and abominable beasts, and all the idols of the house of Israel, pourtrayed upon the wall round about.

8:10  Vešel jsem a uviděl všelijaká zpodobení plazů a ohyzdných zvířat a všelijaké hnusné modly izraelského domu, vyryté po zdech kolem dokola.

8:10  Vešel jsem tedy a rozhlédl se: Kolem dokola byly po stěnách vyryty obrazy všelijaké ohavné havěti a zvěře a všelijaké hnusné modly domu Izraele.

8:10  Tu jsem vešel a hle, viděl jsem všelijaká ⌈zpodobení plazů a zvířat⌉ hodných opovržení a všelijaké bůžky domu izraelského vyryté na zdi kolem dokola.

8:10  Protož všed, uzřel jsem, a aj, všeliké podobenství zeměplazů a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohů domu Izraelského vyryto bylo na stěně vůkol a vůkol.

8:10  Et ingressus vidi, et ecce omnis similitudo reptilium et animalium, abominatio, et universa idola domus Israël, depicta erant in pariete in circuitu per totum :

8:11  And seventy men of the ancients of the house of Israel, and Jezonias the son of Saaphan stood in the midst of them, that stood before the pictures: and every one had a censer in his hand: and a cloud of smoke went up from the incense.

8:11  And there stood before them seventy men of the ancients of the house of Israel, and in the midst of them stood Jaazaniah the son of Shaphan, with every man his censer in his hand; and a thick cloud of incense went up.

8:11  A před nimi stojí sedmdesát mužů ze starších domu izraelského, uprostřed nich Jaazanjáš, syn Šáfanův. Každý z nich má v ruce svou kadidelnici a vzhůru stoupá oblak vonného kouře z kadidla.

8:11  Před nimi stálo sedmdesát stařešinů domu Izraele a uprostřed nich Jaazaniáš, syn Šafanův. Každý měl v ruce kadidelnici a vzhůru stoupal oblak vonného dýmu.

8:11  A ⌈sedmdesát mužů ze starších domu izraelského⌉ s Jaazanjášem, synem Šáfanovým, stojícím uprostřed nich, stojí před nimi, každý se svou kadidelnicí v ruce a z ⌈kadidla vystupuje oblak⌉ vonného kouře.

8:11  A sedmdesáte mužů z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostřed nich, stáli před nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadění vzhůru vstupoval.

8:11  et septuaginta viri de senioribus domus Israël : et Jezonias filius Saphan stabat in medio eorum stantium ante picturas : et unusquisque habebat thuribulum in manu sua, et vapor nebulæ de thure consurgebat.

8:12  And he said to me: Surely thou seest, O son of man, what the ancients of the house of Israel do in the dark, every one in private in his chamber: for they say: The Lord seeth us not, the Lord hath forsaken the earth.

8:12  Then said he unto me, Son of man, hast thou seen what the ancients of the house of Israel do in the dark, every man in the chambers of his imagery? for they say, The Lord seeth us not; the Lord hath forsaken the earth.

8:12  Řekl mi: „Viděl jsi, lidský synu, co páchají starší izraelského domu potmě, každý v pokojíku s obrazy svých model? Říkají: ‚Hospodin nás nevidí, Hospodin zemi opustil‘.“

8:12  „Vidíš to, synu člověčí?“ řekl mi. „Toto páchají stařešinové domu Izraele v přítmí, každý ve výklenku své modly. Říkají si totiž: ‚Hospodin nás nevidí; Hospodin zemi opustil.‘

8:12  Tu mi řekl: Viděl jsi přece, lidský synu, co páchají starší domu izraelského potmě, každý v pokojích svých obrazů, neboť si říkají: Hospodin nás nevidí, Hospodin opustil zemi.

8:12  I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí, co starší domu Izraelského činí ve tmě, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo říkají: Nikoli na nás nepatří Hospodin, opustil Hospodin zemi.

8:12  Et dixit ad me : Certe vides, fili hominis, quæ seniores domus Israël faciunt in tenebris, unusquisque in abscondito cubiculi sui : dicunt enim : Non videt Dominus nos ; dereliquit Dominus terram.

8:13  And he said to me: If thou turn thee again, thou shalt see greater abominations which these commit.

8:13  He said also unto me, Turn thee yet again, and thou shalt see greater abominations that they do.

8:13  Řekl mi: „A uvidíš ještě větší ohavnosti, které páchají.“

8:13  Uvidíš ale ještě horší ohavnosti, které páchají.“

8:13  Pak mi řekl: Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, které páchají.

8:13  Dále mi řekl: Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti, kteréž oni činí.

8:13  Et dixit ad me : Adhuc conversus videbis abominationes majores, quas isti faciunt.

8:14  And he brought me in by the door of the gate of the Lord's house, which looked to the north: and behold women sat there mourning for Adonis.

8:14  Then he brought me to the door of the gate of the Lord’s house which was toward the north; and, behold, there sat women weeping for Tammuz.

8:14  A přivedl mě do brány Hospodinova domu, která vede k severu, a hle, sedí tam ženy a oplakávají Tamúza.

8:14  Přivedl mě ke vchodu severní brány Hospodinova domu, a hle – seděly tam ženy oplakávající boha Tamúze.

8:14  Přivedl mě ke vchodu do brány Hospodinova domu, která směřuje k severu, a hle, tam sedí ženy a ⌈oplakávají Tamúza.⌉

8:14  I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova, kteráž jest na půlnoci, a aj, ženy seděly tam, plačíce Tammuze.

8:14  Et introduxit me per ostium portæ domus Domini quod respiciebat ad aquilonem, et ecce ibi mulieres sedebant plangentes Adonidem.

8:15  And he said to me: Surely thou hast seen, O son of man: but turn thee again, thou shalt see greater abominations than these.

8:15  Then said he unto me, Hast thou seen this, O son of man? turn thee yet again, and thou shalt see greater abominations than these.

8:15  Řekl mi: „Viděl jsi, lidský synu? A uvidíš ještě větší ohavnosti než tyto.“

8:15  „Vidíš to, synu člověčí?“ řekl mi. „Uvidíš ale ještě horší ohavnosti než tyto.“

8:15  Řekl mi: Viděl jsi přece, lidský synu. Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, než jsou tyto.

8:15  I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti nad tyto.

8:15  Et dixit ad me : Certe vidisti, fili hominis : adhuc conversus videbis abominationes majores his.

8:16  And he brought me into the inner court of the house of the Lord: and behold at the door of the temple of the Lord, between the porch and the altar, were about five and twenty men having their backs towards the temple of the Lord, in their faces to the east: and they adored towards the rising of the sun.

8:16  And he brought me into the inner court of the Lord’s house, and, behold, at the door of the temple of the Lord, between the porch and the altar, were about five and twenty men, with their backs toward the temple of the Lord, and their faces toward the east; and they worshipped the sun toward the east.

8:16  Uvedl mě do vnitřního nádvoří Hospodinova domu, a hle, při vchodu do Hospodinova chrámu, mezi předsíní a oltářem, bylo asi dvacet pět mužů, zády ke chrámu Hospodinovu a tváří k východu; klaněli se východním směrem slunci.

8:16  Přivedl mě do vnitřního nádvoří Hospodinova domu, a hle – u vchodu do Hospodinova chrámu, mezi předsíní a oltářem, bylo asi pětadvacet mužů. Zády k Hospodinovu chrámu a čelem k východu se klaněli vycházejícímu slunci!

8:16  Pak mě přivedl na vnitřní nádvoří Hospodinova domu a hle, u vchodu do Hospodinova chrámu ⌈mezi předsíní a oltářem⌉ je asi dvacet pět mužů zády k Hospodinovu chrámu a tvářemi k východu a ⌈sklánějí se před sluncem⌉ na východě.

8:16  Tedy uvedl mne do síně domu Hospodinova vnitřní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváři pak jejich k východu, kteříž klaněli se proti východu slunce.

8:16  Et introduxit me in atrium domus Domini interius, et ecce in ostio templi Domini, inter vestibulum et altare, quasi viginti quinque viri dorsa habentes contra templum Domini, et facies ad orientem : et adorabant ad ortum solis.

8:17  And he said to me: Surely thou hast seen, O son of man: is this a light thing to the house of Juda, that they should commit these abominations which they have committed here: because they have filled the land with iniquity, and have turned to provoke me to anger? and behold they put a branch to their nose.

8:17  Then he said unto me, Hast thou seen this, O son of man? Is it a light thing to the house of Judah that they commit the abominations which they commit here? for they have filled the land with violence, and have returned to provoke me to anger: and, lo, they put the branch to their nose.

8:17  Řekl mi: „Viděl jsi, lidský synu? Domu Judovu nestačí tyto ohavnosti, které zde páchají; navíc naplnili celou zemi násilím. Stále znovu mě urážejí, a hle, jak si k nosu pozvedají ratolest.

8:17  „Vidíš to, synu člověčí?“ řekl mi. „To snad domu Judy nestačí ohavnosti, které tu páchají, že musejí naplnit násilím celou zem a stále víc mě popouzet? Jen se podívej, jak mi strkají klacek do chřípí!

8:17  Nato mi řekl: Viděl jsi to, lidský synu? Cožpak bylo domu judskému málo páchat ty ohavnosti, které páchali tady? Vždyť naplnili zemi násilím, znovu mě provokovali ke hněvu a hle, ⌈podávají si vinnou ratolest k nosu.⌉

8:17  I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Zdali lehká věc jest domu Judovu, aby činili ohavnosti tyto, kteréž činí zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, přičinějí ratolest vinnou k nosům svým.

8:17  Et dixit ad me : Certe vidisti, fili hominis : numquid leve est hoc domui Juda, ut facerent abominationes istas quas fecerunt hic, quia replentes terram iniquitate, conversi sunt ad irritandum me ? et ecce applicant ramum ad nares suas.

8:18  Therefore I also will deal with them in my wrath: my eye shall not spare them, neither will I shew mercy: and when they shall cry to my ears with a loud voice, I will not hear them.

8:18  Therefore will I also deal in fury: mine eye shall not spare, neither will I have pity: and though they cry in mine ears with a loud voice, yet will I not hear them.

8:18  Také já budu jednat v rozhořčení, nebude mi jich líto a nebudu znát soucit. Pak budou ke mně volat mocným hlasem, ale já je nevyslyším.“

8:18  Proto i já projevím svůj hněv! Neslituji se, neušetřím je. I když mi budou hlasitě křičet do uší, já je nevyslyším.“

8:18  Také já budu jednat v zlobě, mé oko se neslituje ani nebudu mít soucit. Budou ke ⌈mně hlasitě⌉ volat, ale nevyslyším je.

8:18  Protož i já také učiním podlé prchlivosti; neslitujeť se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.

8:18  Ergo et ego faciam in furore : non parcet oculus meus, nec miserebor : et cum clamaverint ad aures meas voce magna, non exaudiam eos.