DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Isaiah - 16

16:1  Send forth, O Lord, the lamb, the ruler of the earth, from Petra of the desert, to the mount of the daughter of Sion.

16:1  Send ye the lamb to the ruler of the land from Sela to the wilderness, unto the mount of the daughter of Zion.

16:1  Pošlete beránka Vládci země ze Sély pouští na horu sijónské dcery.

16:1  Pošlete beránky vládci země ze Sely u pouště na horu Dcery sionské.

16:1  Pošlete beránka vládci země ⌈ze Sély v pustině⌉ na horu dcery sijónské.

16:1  Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské.

16:1  Emitte agnum, Domine, dominatorem terræ, de petra deserti ad montem filiæ Sion.

16:2  And it shall come to pass, that as a bird fleeing away, and as young ones flying out of the nest, so shall the daughters of Moab be in the passage of Arnon.

16:2  For it shall be, that, as a wandering bird cast out of the nest, so the daughters of Moab shall be at the fords of Arnon.

16:2  I budou jako vyplašení ptáci, vyhnaní z hnízda, moábské dcery při arnónských brodech.

16:2  Moábské dcery jsou při arnonských brodech jak vyplašené ptáče z hnízda vyhnané.

16:2  Jako poletující pták vyhnaný z hnízda, tak budou dcery moábské u arnónských brodů.

16:2  Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon.

16:2  Et erit : sicut avis fugiens, et pulli de nido avolantes, sic erunt filiæ Moab in transcensu Arnon.

16:3  Take counsel, gather a council: make thy shadow as the night in the midday: hide them that flee, and betray not them that wander about.

16:3  Take counsel, execute judgment; make thy shadow as the night in the midst of the noonday; hide the outcasts; bewray not him that wandereth.

16:3  „Svolejte radu, učiňte rozhodnutí. V samé poledne ať je tvůj stín jak noc, ukryj zahnané, neprozraď vyplašené;

16:3  „Poraďte se a rozhodněte – zastiň nás jako noc v pravé poledne! Ukryj běžence, nezrazuj vyhnance!

16:3  Dejte radu, udělejte rozhodnutí. Připrav v pravé poledne svůj stín jako noc. Ukryj zapuzené, uprchlého neodhaluj.

16:3  Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj.

16:3  Ini consilium, coge concilium ; pone quasi noctem umbram tuam in meridie ; absconde fugientes, et vagos ne prodas.

16:4  My fugitives shall dwell with thee: O Moab, be thou a covert to them from the face of the destroyer: for the dust is at an end, the wretch is consumed: he hath failed, that trod the earth under foot.

16:4  Let mine outcasts dwell with thee, Moab; be thou a covert to them from the face of the spoiler: for the extortioner is at an end, the spoiler ceaseth, the oppressors are consumed out of the land.

16:4  Moábe, ať moji zahnaní jsou tvými hosty, před zhoubcem buď jejich skrýší. Utlačovatel, ten vezme za své, zhouba skončí. Ze země vymizejí ti, kdo ji podupali.

16:4  Moábští běženci ať pobudou u tebe, dej jim útočiště před zhoubcem! Násilí totiž pomine, zhouba přestane a utlačovatel zmizí ze země.

16:4  ⌈Moji zapuzení ať pobývají u tebe, Moábe.⌉ Buď jim úkrytem před ničitelem. Vždyť přestane útlak, pomine zkáza, utlačovatelé vymizí ze země.

16:4  Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země.

16:4  Habitabunt apud te profugi mei ; Moab, esto latibulum eorum a facie vastatoris : finitus est enim pulvis, consummatus est miser, defecit qui conculcabat terram.

16:5  And a throne shall be prepared in mercy, and one shall sit upon it in truth in the tabernacle of David, judging and seeking judgment and quickly rendering that which is just.

16:5  And in mercy shall the throne be established: and he shall sit upon it in truth in the tabernacle of David, judging, and seeking judgment, and hasting righteousness.

16:5  Trůn bude upevněn milosrdenstvím a dosedne na něj v Davidově stanu ten, jenž bude soudit věrně, vyhledávat právo, rázně uplatňovat spravedlnost.“

16:5  Tvůj trůn tehdy bude upevněn láskou a v Davidově stanu na něm usedne soudce, jenž bude věrně hledat právo a spravedlnosti včas dosáhne.“

16:5  A milosrdenstvím bude upevněn trůn a usedne na něj ve stanu Davidově v pravdě ten, kdo bude soudit podle práva a vyhledávat je a bude zběhlý ve spravedlnosti.

16:5  A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti.

16:5  Et præparabitur in misericordia solium, et sedebit super illud in veritate in tabernaculo David, judicans et quærens judicium, et velociter reddens quod justum est.

16:6  We have heard of the pride of Moab, he is exceeding proud: his pride and his arrogancy, and his indignation is more than his strength.

16:6  We have heard of the pride of Moab; he is very proud: even of his haughtiness, and his pride, and his wrath: but his lies shall not be so.

16:6  Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného, o pyšné jeho povýšenosti a bezmezné zpupnosti; k ničemu nejsou jeho žvásty.

16:6  Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o jeho pýše, zpupnosti a zlobě – jeho chlubení je však falešné!

16:6  Slyšeli jsme o Moábově pýše, je velice pyšný. O jeho vypínavosti, povýšenosti i zpupnosti -- nesprávné jsou jeho prázdné řeči.

16:6  Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho.

16:6  Audivimus superbiam Moab : superbus est valde ; superbia ejus, et arrogantia ejus, et indignatio ejus plus quam fortitudo ejus.

16:7  Therefore shall Moab howl to Moab, every one shall howl: to them that rejoice upon the brick walls, tell ye their stripes.

16:7  Therefore shall Moab howl for Moab, every one shall howl: for the foundations of Kir–hareseth shall ye mourn; surely they are stricken.

16:7  Proto bude Moáb kvílet nad Moábem, všichni budou kvílet. Touhou po kírcharesetských hrozinkových koláčích budou vzdychat úplně zdeptáni.

16:7  Proto ať Moáb kvílí nad Moábem, ať všichni kvílejí; nad rozinkami z Kir-chareset bědujte – ach, tak zdrceni!

16:7  Proto bude Moáb nad sebou naříkat, celý Moáb bude naříkat. Pro kírcharesetské hrozinkové koláče budete vzdychat -- zcela ubití.

16:7  Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi.

16:7  Idcirco ululabit Moab ad Moab ; universus ululabit : his qui lætantur super muros cocti lateris, loquimini plagas suas.

16:8  For the suburbs of Hesebon are desolate, and the lords of the nations have destroyed the vineyard of Sabama: the branches thereof have reached even to Jazer: they have wandered in the wilderness, the branches thereof are left, they are gone over the sea.

16:8  For the fields of Heshbon languish, and the vine of Sibmah: the lords of the heathen have broken down the principal plants thereof, they are come even unto Jazer, they wandered through the wilderness: her branches are stretched out, they are gone over the sea.

16:8  Vždyť zvadly viničné terasy Chešbónu, sibemská vinná réva. Páni pronárodů otloukli to ušlechtilé révoví, jež dosahovalo až k Jaezeru, vinulo se až k poušti, jeho výhonky se rozbujely a pronikly za moře.

16:8  V Chešbonu totiž pole zvadla tak jako v Sibmě vinná réva. Vládci národů zdupali její ratolesti, které až k Jaezeru sahaly, které se dříve vinuly až k poušti a jejíž výhonky se množily, až moře objaly.

16:8  Neboť zvadla chešbónská pole i réva sibemská. Páni národů otloukli to ušlechtilé révoví, které dosahovalo až k Jaezeru, které se vinulo pustinou. Jeho výhonky se rozpínaly, táhly se až za moře.

16:8  Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře.

16:8  Quoniam suburbana Hesebon deserta sunt, et vineam Sabama domini gentium exciderunt : flagella ejus usque ad Jazer pervenerunt, erraverunt in deserto ; propagines ejus relictæ sunt, transierunt mare.

16:9  Therefore I will lament with the weeping of Jazer the vineyard of Sabama: I will water thee with my tears, O Hesebon, and Eleale: for the voice of the treaders hath rushed in upon thy vintage, and upon thy harvest.

16:9  Therefore I will bewail with the weeping of Jazer the vine of Sibmah: I will water thee with my tears, O Heshbon, and Elealeh: for the shouting for thy summer fruits and for thy harvest is fallen.

16:9  Proto pláči s plačícím Jaezerem, nad sibemskou vinnou révou. Svlažuji tě svými slzami, Chešbóne a Eleále, neboť při tvé letní sklizni a tvém vinobraní přestane vaše výskání.

16:9  A proto oplakávám révu Sibmy, tak jako pláče celý Jaezer; svými slzami tě smáčím, Eleale a Chešbone, vždyť nad tvou sklizní i vinobraním tvůj výskot umlkne!

16:9  Proto budu plakat pláčem Jaezeru nad sibemskou révou, zavlažím tě svými slzami, Chešbóne a Eleále, protože jásot nad tvým letním ovocem i nad tvou sklizní opadl.

16:9  Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo.

16:9  Super hoc plorabo in fletu Jazer vineam Sabama ; inebriabo de lacrima mea, Hesebon et Eleale, quoniam super vindemiam tuam et super messem tuam vox calcantium irruit.

16:10  And gladness and joy shall be taken away from Carmel, and there shall be no rejoicing nor shouting in the vineyards. He shall not tread out wine in the press that was wont to tread it out: the voice of the treaders I have taken away.

16:10  And gladness is taken away, and joy out of the plentiful field; and in the vineyards there shall be no singing, neither shall there be shouting: the treaders shall tread out no wine in their presses; I have made their vintage shouting to cease.

16:10  Přestaly v sadu radost a jásot, na vinicích se už neplesá a nehlaholí, nikdo nelisuje v lisu víno, tvému výskání jsem učinil přítrž.

16:10  Zmizelo veselí a jásot v zahradách, na vinicích přestal zpěv a zábava. Víno v lisu už nikdo nešlapá a všechen výskot je ten tam.

16:10  A bude vzata radost i jásání z té úrodné zahrady -- na vinicích se nebude výskat a hlaholit; ten, kdo lisuje v lisech, nebude šlapat víno, jásot lisujících ukončím.

16:10  A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám.

16:10  Et auferetur lætitia et exsultatio de Carmelo, et in vineis non exsultabit neque jubilabit. Vinum in torculari non calcabit qui calcare consueverat ; vocem calcantium abstuli.

16:11  Wherefore my bowels shall sound like a harp for Moab, and my inward parts for the brick wall.

16:11  Wherefore my bowels shall sound like an harp for Moab, and mine inward parts for Kir–haresh.

16:11  Proto všechno ve mně nad Moábem jak citara sténá, mé nitro lká nad Kír-cheresem.

16:11  Mé srdce jako loutna nad Moábem lká, mé nitro pro Kir-cheres naříká.

16:11  Proto jako lyra budou vzlykat mé útroby nad Moábem a mé nitro nad Kir–cheresem.

16:11  Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres.

16:11  Super hoc venter meus ad Moab quasi cithara sonabit, et viscera mea ad murum cocti lateris.

16:12  And it shall come to pass, when it is seen that Moab is wearied on his high places, that he shall go in to his sanctuaries to pray, and shall not prevail.

16:12  And it shall come to pass, when it is seen that Moab is weary on the high place, that he shall come to his sanctuary to pray; but he shall not prevail.

16:12  Až se Moáb ukáže před svými bohy a na posvátné návrší se dotrmácí, až vstoupí do své svatyně, aby se modlil, ničeho nedosáhne.

16:12  Až se Moáb ukáže na své výšině, namáhat se bude zbytečně; půjde se modlit do své svatyně, ale nic nezmůže.

16:12  I stane se, když ⌈se Moáb ukáže a bude se namáhat na návrší,⌉ že vejde do své svatyně, aby se modlil, ale nic nezmůže.

16:12  I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví.

16:12  Et erit : cum apparuerit quod laboravit Moab super excelsis suis, ingredietur ad sancta sua ut obsecret, et non valebit.

16:13  This is the word, that the Lord spoke to Moab from that time:

16:13  This is the word that the Lord hath spoken concerning Moab since that time.

16:13  Toto je slovo, které už tehdy Hospodin promluvil o Moábovi.

16:13  To je slovo, které Hospodin o Moábu vyřkl už dříve.

16:13  To je slovo, které Hospodin k Moábovi promluvil již tenkrát.

16:13  Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno.

16:13  Hoc verbum quod locutus est Dominus ad Moab ex tunc.

16:14  And now the Lord hath spoken, saying: In three years, as the years of a hireling, the glory of Moab shall be taken away for all the multitude of the people, and it shall be left small and feeble, not many.

16:14  But now the Lord hath spoken, saying, Within three years, as the years of an hireling, and the glory of Moab shall be contemned, with all that great multitude; and the remnant shall be very small and feeble.

16:14  Nyní Hospodin promluvil: „Za tři léta, jako jsou léta nádeníka, zlehčena bude sláva Moábova u celého jeho početného davu; zůstane mu malá, bezvýznamná hrstka.“

16:14  Nyní však Hospodin praví toto: „Za tři roky, jako by ty roky počítal nádeník, bude sláva Moábu potupena a celý ten ohromný dav se zmenší na nepatrný a ubohý pozůstatek.“

16:14  Ale teď Hospodin řekl: V průběhu tří let, jako jsou léta najatého dělníka, zlehčím slávu Moába ⌈s celým⌉ jeho velkým davem a ostatek bude velmi skrovný, bezvýznamný.

16:14  Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.

16:14  Et nunc locutus est Dominus, dicens : In tribus annis, quasi anni mercenarii, auferetur gloria Moab super omni populo multo, et relinquetur parvus et modicus, nequaquam multus.