DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Isaiah - 62

62:1  For Sion's sake I will not hold my peace, and for the sake of Jerusalem, I will not rest till her just one come forth as brightness, and her saviour be lighted as a lamp.

62:1  For Zion’s sake will I not hold my peace, and for Jerusalem’s sake I will not rest, until the righteousness thereof go forth as brightness, and the salvation thereof as a lamp that burneth.

62:1  Kvůli Sijónu nebudu zticha, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku, dokud jako záře nevzejde jeho spravedlnost, dokud jako pochodeň nevzplane jeho spása.

62:1  Kvůli Sionu nezůstanu mlčet, kvůli Jeruzalému neutiším se, dokud jeho spravedlnost nevzejde jak rozbřesk a jeho spása nevzplane jako pochodeň.

62:1  Kvůli Sijónu nebudu zticha a kvůli Jeruzalému nebudu mít klid, dokud jeho spravedlnost nevzejde jako záře a jeho záchrana nevzplane jako pochodeň.

62:1  Pro Sion nebudu mlčeti, a pro Jeruzalém neupokojím se, dokudž nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasení jeho jako pochodně hořeti nebude.

62:1  For Zion's sake I will not hold my peace, and for Jerusalem's sake I will not rest, until its righteousness shall go forth as brightness, and its salvation as a lamp [that] burneth.

62:1  For Zion's sake will I not hold my peace, and for Jerusalem's sake I will not rest, until her righteousness go forth as brightness, and her salvation as a lamp that burns.

62:1  For Zion's sake will I not hold my peace, and for Jerusalem's sake I will not rest, until the righteousness thereof go forth as brightness, and the salvation thereof as a lamp that burns.

62:1  Propter Sion non tacebo, et propter Jerusalem non quiescam, donec egrediatur ut splendor justus ejus, et salvator ejus ut lampas accendatur.

62:2  And the Gentiles shall see thy just one, and all kings thy glorious one: and thou shalt be called by a new name, which the mouth of the Lord shall name.

62:2  And the Gentiles shall see thy righteousness, and all kings thy glory: and thou shalt be called by a new name, which the mouth of the Lord shall name.

62:2  Pronárody spatří tvoji spravedlnost a všichni králové tvou slávu. Nazvou tě novým jménem, jež určila Hospodinova ústa.

62:2  Národy spatří tvoji spravedlnost i všichni králové slávu tvou a tehdy dostaneš nové jméno, jež ti Hospodinova ústa vyberou.

62:2  Národy uzří tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu a budou tě nazývat novým jménem, které určí Hospodinova ústa.

62:2  I uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a nazovou tě jménem novým, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.

62:2  And the Gentiles shall see thy righteousness, and all kings thy glory: and thou shalt be called by a new name, which the mouth of the LORD shall name.

62:2  The nations shall see your righteousness, and all kings your glory, and you shall be called by a new name, which the mouth of the Lord shall name.

62:2  And the Gentiles shall see your righteousness, and all kings your glory: and you shall be called by a new name, which the mouth of the LORD shall name.

62:2  Et videbunt gentes justum tuum, et cuncti reges inclytum tuum ; et vocabitur tibi nomen novum, quod os Domini nominabit.

62:3  And thou shalt be a crown of glory in the hand of the Lord, and a royal diadem in the hand of thy God.

62:3  Thou shalt also be a crown of glory in the hand of the Lord, and a royal diadem in the hand of thy God.

62:3  Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlaních svého Boha.

62:3  V Hospodinově ruce budeš slavnou korunou, v dlani svého Boha královskou čelenkou.

62:3  A budeš skvostnou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlani svého Boha.

62:3  Nadto budeš korunou ozdobnou v ruce Hospodinově, a korunou královskou v ruce Boha svého.

62:3  Thou shalt also be a crown of glory in the hand of the LORD, and a royal diadem in the hand of thy God.

62:3  You shall also be a crown of beauty in the hand of the Lord, and a royal diadem in the hand of your God.

62:3  You shall also be a crown of glory in the hand of the LORD, and a royal diadem in the hand of your God.

62:3  Et eris corona gloriæ in manu Domini, et diadema regni in manu Dei tui.

62:4  Thou shalt no more be called Forsaken: and thy land shall no more be called Desolate: but thou shalt be called My pleasure in her, and thy land inhabited. Because the Lord hath been well pleased with thee: and thy land shall be inhabited.

62:4  Thou shalt no more be termed Forsaken; neither shall thy land any more be termed Desolate: but thou shalt be called Hephzi–bah, and thy land Beulah: for the Lord delighteth in thee, and thy land shall be married.

62:4  Už nikdy o tobě neřeknou: „Opuštěná“. A nikdy o tvé zemi neřeknou: „Zpustošená“. Budou tě nazývat: „Oblíbená“ a tvou zemi: „Vdaná“, protože si tě Hospodin oblíbil a tvá země se vdala.

62:4  Už nikdy ti nebudou říkat Opuštěná, tvoji zem nebudou nazývat Pustinou. Budou ti říkat Oblíbená a tvoji zem nazvou Provdanou – ano, Hospodin se bude v tobě kochat, tvá země znovu bude manželkou!

62:4  Již se o tobě nebude říkat: Opuštěná a o tvé zemi se již nebude říkat: Pustá, ale budeš nazývána: ⌈Mám v ní zalíbení⌉ a tvá země: Provdaná, protože Hospodin bude mít v tobě zalíbení a tvá země bude mít manžela.

62:4  Nebudeš více slouti opuštěná, a země tvá nebude více slouti pustinou, ale ty nazývána budeš rozkoší, a země tvá vdanou; nebo rozkoš míti bude Hospodin v tobě, a země tvá bude vdaná.

62:4  Thou shalt no more be termed Forsaken; neither shall thy land any more be termed Desolate: but thou shalt be called Hephzi-bah, and thy land Beulah: for the LORD delighteth in thee, and thy land shall be married.

62:4  You shall no more be termed Forsaken; neither shall your land any more be termed Desolate: but you shall be called Hephzibah, and your land Beulah; for the Lord delights in you, and your land shall be married.

62:4  You shall no more be termed Forsaken; neither shall your land any more be termed Desolate: but you shall be called Hephzibah, and your land Beulah: for the LORD delights in you, and your land shall be married.

62:4  Non vocaberis ultra Derelicta, et terra tua non vocabitur amplius Desolata ; sed vocaberis, Voluntas mea in ea, et terra tua Inhabitata, quia complacuit Domino in te, et terra tua inhabitabitur.

62:5  For the young man shall dwell with the virgin, and thy children shall dwell in thee. And the bridegroom shall rejoice over the bride, and thy God shall rejoice over thee.

62:5  For as a young man marrieth a virgin, so shall thy sons marry thee: and as the bridegroom rejoiceth over the bride, so shall thy God rejoice over thee.

62:5  Jako se mladík žení s pannou, tak se tví synové ožení s tebou. A jako se ženich veselí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit z tebe.

62:5  Jako se mládenec žení s pannou, tak se tvůj Stavitel ožení s tebou; ženichovo štěstí nad nevěstou zakusí tvůj Bůh nad tebou!

62:5  Neboť jako se žení mládenec s pannou, ožení se ⌈tvoji synové⌉ s tebou a radostí ženicha z nevěsty se z tebe bude radovat tvůj Bůh.

62:5  Nebo jakož pojímá mládenec pannu, tak tě sobě pojmou synové tvoji, a jakou má radost ženich z nevěsty, tak radovati se bude z tebe Bůh tvůj.

62:5  For [as] a young man marrieth a virgin, [so] shall thy sons marry thee: and [as] the bridegroom rejoiceth over the bride, [so] will thy God rejoice over thee.

62:5  For as a young man marries a virgin, so your sons shall marry you; and as the bridegroom rejoices over the bride, so your God will rejoice over you.

62:5  For as a young man marries a virgin, so shall your sons marry you: and as the bridegroom rejoices over the bride, so shall your God rejoice over you.

62:5  Habitabit enim juvenis cum virgine, et habitabunt in te filii tui ; et gaudebit sponsus super sponsam, et gaudebit super te Deus tuus.

62:6  Upon thy walls, O Jerusalem, I have appointed watchmen all the day, and all the night, they shall never hold their peace. You that are mindful of the Lord, hold not your peace,

62:6  I have set watchmen upon thy walls, O Jerusalem, which shall never hold their peace day nor night: ye that make mention of the Lord, keep not silence,

62:6  Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce; po celý den a po celou noc ať nikdy nejsou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu!

62:6  Jeruzaléme, na tvých zdech jsem ustanovil strážné, kteří celý den a celou noc nikdy neztichnou. Vy, kdo Hospodina upomínáte, nedopřávejte si pokoje

62:6  Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce, po celý den i celou noc nikdy nebudou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu.

62:6  Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,

62:6  I have set watchmen upon thy walls, O Jerusalem, [which] shall never hold their peace day nor night: ye that make mention of the LORD, keep not silence,

62:6  I have set watchmen on your walls, Jerusalem; they shall never hold their peace day nor night: you who call on the Lord, take no rest,

62:6  I have set watchmen on your walls, O Jerusalem, which shall never hold their peace day nor night: you that make mention of the LORD, keep not silence,

62:6  Super muros tuos, Jerusalem, constitui custodes ; tota die et tota nocte in perpetuum non tacebunt. Qui reminiscimini Domini, ne taceatis,

62:7  And give him no silence till he establish, and till he make Jerusalem a praise in the earth.

62:7  And give him no rest, till he establish, and till he make Jerusalem a praise in the earth.

62:7  Nedopřávejte mu klidu, dokud nepostaví Jeruzalém, dokud mu nevrátí v zemi chvalozpěv.

62:7  a ani jemu pokoj nedejte, dokud neobnoví Jeruzalém a dokud nezpůsobí, aby byl slavný na zemi.

62:7  Ani jemu nedopřejte klidu, dokud Jeruzalém neupevní a dokud ho neučiní na zemi slavným.

62:7  A nedávejte jemu pokoje, dokudž neutvrdí, a dokudž nezpůsobí, aby Jeruzalém byl slavný na zemi.

62:7  And give him no rest, till he shall establish, and till he shall make Jerusalem a praise in the earth.

62:7  and give him no rest, until he establishes, and until he makes Jerusalem a praise in the earth.

62:7  And give him no rest, till he establish, and till he make Jerusalem a praise in the earth.

62:7  et ne detis silentium ei, donec stabiliat et donec ponat Jerusalem laudem in terra.

62:8  The Lord hath sworn by his right hand, and by the arm of his strength: Surely I will no more give thy corn to be meat for thy enemies: and the sons of the strangers shall not drink thy wine, for which thou hast laboured.

62:8  The Lord hath sworn by his right hand, and by the arm of his strength, Surely I will no more give thy corn to be meat for thine enemies; and the sons of the stranger shall not drink thy wine, for the which thou hast laboured:

62:8  Hospodin přisáhl svou pravicí, svou mocnou paží: „Už nikdy nedám tvé obilí za pokrm nepřátelům, už nikdy nebudou pít synové ciziny tvůj mošt, pro který jsi namáhavě pracovala.

62:8  Hospodin přísahal svou pravicí, svou mocnou paží přísahal: Už nikdy nedám tvé obilí tvým nepřátelům sníst; už nikdy nevypijí cizinci víno, s nímž ses tak namáhal.

62:8  Hospodin ⌈přisáhl svou pravicí⌉ a svou mocnou paží: Nedám již tvé obilí za potravu tvým nepřátelům, ani nebudou synové cizozemce pít tvé nové víno, na němž ses namáhal.

62:8  Přisáhltě Hospodin skrze pravici svou, a skrze rámě síly své, řka: Nikoli nedám obilí tvého více za pokrm nepřátelům tvým, aniž píti budou cizozemci vína tvého, o němž jsi pracoval.

62:8  The LORD hath sworn by his right hand, and by the arm of his strength, Surely I will no more give thy corn [to be] food for thy enemies; and the sons of the stranger shall not drink thy wine, for which thou hast labored:

62:8  The Lord has sworn by his right hand, and by the arm of his strength, "Surely I will no more give your grain to be food for your enemies; and foreigners shall not drink your new wine, for which you have labored:

62:8  The LORD has sworn by his right hand, and by the arm of his strength, Surely I will no more give your corn to be meat for your enemies; and the sons of the stranger shall not drink your wine, for the which you have labored:

62:8  Juravit Dominus in dextera sua, et in brachio fortitudinis suæ : Si dedero triticum tuum ultra cibum inimicis tuis ; et si biberint filii alieni vinum tuum in quo laborasti.

62:9  For they that gather it, shall eat it, and shall praise the Lord: and they that bring it together, shall drink it in my holy courts.

62:9  But they that have gathered it shall eat it, and praise the Lord; and they that have brought it together shall drink it in the courts of my holiness.

62:9  Co kdo sklidí, bude též jíst a bude chválit Hospodina, a kdo budou sbírat hrozny, budou z nich pít víno na mých svatých nádvořích.“

62:9  Ženci budou jíst obilí a chválit Hospodina, česáči budou víno pít na mých svatých nádvořích.

62:9  Neboť je sklidí, budou je jíst a budou chválit Hospodina. Shromáždí je a budou je pít na mých svatých nádvořích.

62:9  Ale ti, kteříž je shromažďují, budou je jísti, a chváliti Hospodina, a kteříž je zbírají, budou je píti v síňcích svatosti mé.

62:9  But they that have gathered it shall eat it, and praise the LORD; and they that have collected it shall drink it in the courts of my holiness.

62:9  but those who have garnered it shall eat it, and praise the Lord; and those who have gathered it shall drink it in the courts of my sanctuary."

62:9  But they that have gathered it shall eat it, and praise the LORD; and they that have brought it together shall drink it in the courts of my holiness.

62:9  Quia qui congregant illud, comedent, et laudabunt Dominum ; et qui comportant illud, bibent in atriis sanctis meis.

62:10  Go through, go through the gates, prepare the way for the people, make the road plain, pick out the stones, and lift up the standard to the people.

62:10  Go through, go through the gates; prepare ye the way of the people; cast up, cast up the highway; gather out the stones; lift up a standard for the people.

62:10  Projděte, projděte branami! Připravte lidu cestu! Vyrovnejte, vyrovnejte silnici! Odstraňte kamení! Zvedněte korouhev nad národy!

62:10  Projděte, projděte branami, připravte cestu pro můj lid! Budujte, budujte silnici, vyberte kamení, zvedněte korouhev pro národy!

62:10  Projděte, projděte branami! Připravte cestu pro lid! ⌈Navršte, navršte⌉ silnici, odstraňte kamení! Pozvedněte korouhev pro národy!

62:10  Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům.

62:10  Go through, go through the gates; prepare ye the way of the people; cast up, cast up the highway; gather out the stones; lift up a standard for the people.

62:10  Go through, go through the gates! Prepare the way of the people! Cast up, cast up the highway! Gather out the stones! Lift up a banner for the peoples.

62:10  Go through, go through the gates; prepare you the way of the people; cast up, cast up the highway; gather out the stones; lift up a standard for the people.

62:10  Transite, transite per portas, præparate viam populo : planum facite iter, eligite lapides, et elevate signum ad populos.

62:11  Behold the Lord hath made it to be heard in the ends of the earth, tell the daughter of Sion: Behold thy Saviour cometh: behold his reward is with him, and his work before him.

62:11  Behold, the Lord hath proclaimed unto the end of the world, Say ye to the daughter of Zion, Behold, thy salvation cometh; behold, his reward is with him, and his work before him.

62:11  Hle, Hospodin dává slyšet až do dálav země výzvu: „Vyřiďte dceři sijónské: Hle, přichází tvá spása!“ Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.

62:11  Hle, Hospodin nechá provolat do všech konců světa: „Řekněte Dceři sionské – hle, tvůj Spasitel už jde! Hle, jeho odplata jde s ním, jeho odměna ho předchází!“

62:11  Hle, Hospodin rozhlásil do končin země: Řekněte dceři sijónské, hle, tvůj zachránce přichází! Hle, jeho mzda je s ním a jeho odměna před ním.

62:11  Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.

62:11  Behold, the LORD hath proclaimed to the end of the world, Say ye to the daughter of Zion, Behold, thy salvation cometh; Behold, his reward [is] with him, and his work before him.

62:11  Behold, the Lord has proclaimed to the end of the earth, "Say to the daughter of Zion, 'Behold, your salvation comes. Behold, his reward is with him, and his recompense before him.'"

62:11  Behold, the LORD has proclaimed to the end of the world, Say you to the daughter of Zion, Behold, your salvation comes; behold, his reward is with him, and his work before him.

62:11  Ecce Dominus auditum fecit in extremis terræ : Dicite filiæ Sion : Ecce Salvator tuus venit ; ecce merces ejus cum eo, et opus ejus coram illo.

62:12  And they shall call them, The holy people, the redeemed of the Lord. But thou shalt be called: A city sought after, and not forsaken.

62:12  And they shall call them, The holy people, The redeemed of the Lord: and thou shalt be called, Sought out, A city not forsaken.

62:12  Nazvou je „Lid svatý“, „Hospodinovi vykoupení“. A tebe nazvou „Vyhledávaná“, „Město neopuštěné“.

62:12  Tvé syny nazvou: Svatý lid, Vykoupení Hospodinovi, a tebe nazvou: Vyhledávané, Město, jež není opuštěné.

62:12  A nazvou je: Lid svatý, Hospodinovi vykoupení; a ty budeš nazvána: Vyhledávaná, ⌈Město neopuštěné.⌉

62:12  I nazovou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými, ty pak slouti budeš městem vzácným a neopuštěným.

62:12  And they shall call them, The holy people, The redeemed of the LORD: and thou shalt be called, Sought out, A city not forsaken.

62:12  They shall call them The holy people, The redeemed of the Lord: and you shall be called Sought out, A city not forsaken.

62:12  And they shall call them, The holy people, The redeemed of the LORD: and you shall be called, Sought out, A city not forsaken.

62:12  Et vocabunt eos, Populus sanctus, redempti a Domino ; tu autem vocaberis, Quæsita civitas, et non Derelicta.