DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Zechariah - 4

4:1  And the angel that spoke in me came again: and he waked me, as a man that is wakened out of his sleep.

4:1  And the angel that talked with me came again, and waked me, as a man that is wakened out of his sleep,

4:1  Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku,

4:1  Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí.

4:1  Anděl, který se mnou mluvil, mě znovu vzbudil, jako se budí muž ze spánku.

4:1  Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.

4:1  Et reversus est angelus qui loquebatur in me, et suscitavit me quasi virum qui suscitatur de somno suo.

4:2  And he said to me: What seest thou? And I said: I have looked, and behold a candlestick all of gold, and its lamp upon the top of it: and the seven lights thereof upon it: and seven funnels for the lights that were upon the top thereof.

4:2  And said unto me, What seest thou? And I said, I have looked, and behold a candlestick all of gold, with a bowl upon the top of it, and his seven lamps thereon, and seven pipes to the seven lamps, which are upon the top thereof:

4:2  a zeptal se mě: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách.

4:2  „Co vidíš?“ zeptal se mě. „Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích.

4:2  Zeptal se mě: Co vidíš? Odpověděl jsem: Vidím svícen celý ze zlata a na jeho vrchu nádrž na olej; na něm sedm lamp a sedm nálevek k lampám, které jsou na jeho vrchu.

4:2  I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.

4:2  Et dixit ad me : Quid tu vides ? Et dixi : Vidi, et ecce candelabrum aureum totum, et lampas ejus super caput ipsius, et septem lucernæ ejus super illud, et septem infusoria lucernis quæ erant super caput ejus.

4:3  And two olive trees over it: one upon the right side of the lamp, and the other upon the left side thereof.

4:3  And two olive trees by it, one upon the right side of the bowl, and the other upon the left side thereof.

4:3  A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy.“

4:3  A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“

4:3  U něho jsou dvě olivy, jedna napravo od nádrže a druhá nalevo.

4:3  A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.

4:3  Et duæ olivæ super illud : una a dextris lampadis, et una a sinistris ejus.

4:4  And I answered, and said to the angel that spoke in me, saying: What are these things, my lord?

4:4  So I answered and spake to the angel that talked with me, saying, What are these, my lord?

4:4  Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“

4:4  Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“

4:4  Promluvil jsem a zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: Co mají tyto věci znamenat, můj pane?

4:4  Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?

4:4  Et respondi, et aio ad angelum qui loquebatur in me, dicens : Quid sunt hæc, domine mi ?

4:5  And the angel that spoke in me answered, and said to me: Knowest thou not what these things are? And I said: No, my lord.

4:5  Then the angel that talked with me answered and said unto me, Knowest thou not what these be? And I said, No, my lord.

4:5  Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“

4:5  „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou. „Ne, pane,“ odpověděl jsem.

4:5  Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: Nevíš, co mají znamenat? Odpověděl jsem: Nevím, můj pane.

4:5  A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

4:5  Et respondit angelus qui loquebatur in me, et dixit ad me : Numquid nescis quid sunt hæc ? Et dixi : Non, domine mi.

4:6  And he answered, and spoke to me, saying: This is the word of the Lord to Zorobabel, saying: Not with an army, nor by might, but by my spirit, saith the Lord of hosts.

4:6  Then he answered and spake unto me, saying, This is the word of the Lord unto Zerubbabel, saying, Not by might, nor by power, but by my spirit, saith the Lord of hosts.

4:6  Nato mi řekl: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.

4:6  Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů.

4:6  Promluvil a řekl mi: Toto je Hospodinovo slovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem, praví Hospodin zástupů.

4:6  Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.

4:6  Et respondit, et ait ad me, dicens : Hoc est verbum Domini ad Zorobabel, dicens : Non in exercitu, nec in robore, sed in spiritu meo, dicit Dominus exercituum.

4:7  Who art thou, O great mountain, before Zorobabel? thou shalt become a plain: and he shall bring out the chief stone, and shall give equal grace to the grace thereof.

4:7  Who art thou, O great mountain? before Zerubbabel thou shalt become a plain: and he shall bring forth the headstone thereof with shoutings, crying, Grace, grace unto it.

4:7  Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!‘“

4:7  Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“

4:7  Čím jsi, veliká horo? Před Zerubábelem se staneš rovinou. Pak vynese nahoru ⌈vrcholový klenák⌉ za radostného volání ⌈o něm: Jak půvabný, jak půvabný!⌉

4:7  Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.

4:7  Quis tu, mons magne, coram Zorobabel ? In planum : et educet lapidem primarium, et exæquabit gratiam gratiæ ejus.

4:8  And the word of the Lord came to me, saying:

4:8  Moreover the word of the Lord came unto me, saying,

4:8  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

4:8  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

4:8  Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

4:8  I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

4:8  Et factum est verbum Domini ad me, dicens :

4:9  The hands of Zorobabel have laid the foundations of this house, and his hands shall finish it: and you shall know that the Lord of hosts hath sent me to you.

4:9  The hands of Zerubbabel have laid the foundation of this house; his hands shall also finish it; and thou shalt know that the Lord of hosts hath sent me unto you.

4:9  „Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. ‚I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.‘

4:9  „Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.

4:9  Zerubábelovy ruce položily základy tohoto domu a jeho ruce ho dokončí. A poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.

4:9  Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.

4:9  Manus Zorobabel fundaverunt domum istam, et manus ejus perficient eam : et scietis quia Dominus exercituum misit me ad vos.

4:10  For who hath despised little days? and they shall rejoice, and shall see the tin plummet in the hand of Zorobabel. These are the seven eyes of the Lord, that run to and fro through the whole earth.

4:10  For who hath despised the day of small things? for they shall rejoice, and shall see the plummet in the hand of Zerubbabel with those seven; they are the eyes of the Lord, which run to and fro through the whole earth.

4:10  A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi.“

4:10  Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“ „Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, jež procházejí všechnu zemi.“

4:10  Vždyť kdo pohrdl dnem malých věcí, bude se radovat, až uvidí olovnici v Zerubábelově ruce. Těch sedm jsou Hospodinovy oči obzírající celou zemi.

4:10  Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?

4:10  Quis enim despexit dies parvos ? Et lætabuntur, et videbunt lapidem stanneum in manu Zorobabel. Septem isti oculi sunt Domini, qui discurrunt in universam terram.

4:11  And I answered, and said to him: What are these two olive trees upon the right side of the candlestick, and upon the left side thereof ?

4:11  Then answered I, and said unto him, What are these two olive trees upon the right side of the candlestick and upon the left side thereof?

4:11  Nato jsem mu řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?“

4:11  Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“

4:11  Promluvil jsem a zeptal jsem se ho: Co znamenají ty dvě olivy napravo a nalevo od svícnu?

4:11  Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?

4:11  Et respondi, et dixi ad eum : Quid sunt duæ olivæ istæ, ad dexteram candelabri, et ad sinistram ejus ?

4:12  And I answered again, and said to him: What are the two olive branches, that are by the two golden beaks, in which are the funnels of gold?

4:12  And I answered again, and said unto him, What be these two olive branches which through the two golden pipes empty the golden oil out of themselves?

4:12  A dále jsem se ho otázal: „Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?“

4:12  Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“

4:12  Promluvil jsem podruhé a zeptal jsem se ho: Co znamenají ty dvě olivové větve, ⌈z nichž se vylévá zlato prostřednictvím dvou zlatých trubic?⌉

4:12  Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?

4:12  Et respondi secundo, et dixi ad eum : Quid sunt duæ spicæ olivarum quæ sunt juxta duo rostra aurea in quibus sunt suffusoria ex auro ?

4:13  And he spoke to me, saying: Knowest thou not what these are? And I said: No, my lord.

4:13  And he answered me and said, Knowest thou not what these be? And I said, No, my lord.

4:13  Tu mi řekl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“

4:13  „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi. „Ne, pane,“ odpověděl jsem.

4:13  Zeptal se mě: Nevíš, co znamenají? Odpověděl jsem: Nevím, můj pane.

4:13  I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

4:13  Et ait ad me, dicens : Numquid nescis quid sunt hæc ? Et dixi : Non, domine mi.

4:14  And he said: These are two sons of oil who stand before the Lord of the whole earth.

4:14  Then said he, These are the two anointed ones, that stand by the Lord of the whole earth.

4:14  Odvětil: „To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.“

4:14  Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“

4:14  Řekl: To jsou dva pomazaní, kteří stojí před ⌈Pánem celé země.⌉

4:14  Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.

4:14  Et dixit : Isti sunt duo filii olei, qui assistunt Dominatori universæ terræ.