CzeCEP - Micah - 2

2:1  Běda těm, kdo strojí ničemnosti, páchají zlo na svých ložích, dopouštějí se ho za jitřního světla; na to mají dost sil.

2:2  Žádostivě dychtí po polích - a uchvacují, po domech - a zabírají. Utiskují muže i jeho dům, člověka i jeho dědictví.

2:3  Proto praví Hospodin toto: Hle, já na tu čeleď strojím zlo, z něhož nevyvléknete své šíje. Přestanete chodit povýšeně, bude to zlý čas.

2:4  V onen den o vás užijí pořekadel, strhne se žalostné bědování: „Je po všem!“ „Přišla na nás záhuba“, řeknete, „podíl mého lidu je pryč, kterak jsem o něj přišel! Naše pole připadlo odpadlíku.“

2:5  Ano, nebudeš mít nikoho, kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění.

2:6  Říkají: „Nevěštěte!“ Budou věštit! Ale nebudou věštit těmto; ti od potupných věcí neodstoupí.

2:7  Vy, kteří se nazýváte domem Jákobovým, což nepokoušíte Hospodinovu trpělivost? Tohle že jsou jeho skutky? Zdali nejsou má slova k dobrému pro toho, kdo chodí přímo?

2:8  Dříve se můj lid stavěl proti nepříteli. Teď však strháváte z plášťů ozdoby těm, kdo po návratu z boje užívají bezpečí.

2:9  Ženy mého lidu zapuzujete z jejich rozkošného domova, jejich děti chcete navěky připravit o důstojnost, kterou jsem jim dal.

2:10  Nuže, jděte si, tady odpočinutí nedojdete. Pro svou nečistotu budete zahubeni strašnou záhubou.

2:11  Kdyby někdo posedlý duchem podvodu nalhával: „Budu ti věštit při víně a opojném nápoji“, to by byl věštec pro tento lid!

2:12  Jistotně tě celého posbírám, Jákobe, jistotně shromáždím pozůstatek Izraele, svedu jej dohromady jak ovce do ohrady, jako stádo doprostřed pastviště, zahemží se to zas lidmi.

2:13  Už vytáhl ten, kdo jim bude razit cestu. Prorazili a procházejí branou a z ní vycházejí. Jejich Král prošel před nimi, Hospodin v jejich čele!