CzeCSP - Ecclesiastes - 6

6:1  Je zlo, které jsem viděl pod sluncem, a ⌈velmi na člověka doléhá:⌉

6:2  Muž, jemuž dá Bůh bohatství, poklady i slávu a jeho duše nemá nedostatek v ničem, po čem touží; ale Bůh mu z toho nedovolí jíst, bude to totiž jíst někdo cizí. Toto je marnost a zlá nemoc.

6:3  Řekl jsem: Jestliže muž zplodí sto dětí, bude žít mnoho let a budou–li mnohé dny jeho let, ale jeho duše se přitom nenasytí dobrem a ⌈nebude mít ani pohřeb, pak⌉ je na tom potracený plod lépe než on.

6:4  Vždyť přišel do marnosti, odejde do temnoty a temnotou bude přikryto jeho jméno.

6:5  Ani slunce neviděl a nepoznal. Ten má více klidu než onen muž.

6:6  I kdyby žil dvakrát tisíc let, ale blaho nezažil, což neodchází oba na ⌈stejné místo?⌉

6:7  Všechna lidská námaha je pro ústa, touha se ale nenaplní.

6:8  Vždyť jakou výhodu má moudrý oproti hlupákovi? Co má chudý, který se umí chovat ⌈před živými?⌉

6:9  Vidění očí je lepší než bloumání duše. Také toto je marnost a honba za větrem.

6:10  To, co už bylo, dostalo své jméno. A ví se, kdo je člověk. Nemůže se přít s tím, kdo je silnější než on.

6:11  Mnohá slova totiž množí marnost. ⌈Jakou z toho má člověk výhodu?⌉

6:12  Vždyť kdo ví, co je pro člověka v životě dobré, ⌈v počtu dnů jeho marného života, které stráví jako stín?⌉ ⌈Takže kdo člověku oznámí, co pod sluncem bude po něm?⌉