CzeCSP - Ecclesiastes - 7

7:1  ⌈Dobré jméno je nad dobrý olej⌉ a den smrti nad den narození.

7:2  Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování, v němž je konec každého člověka. Živý ať si to vezme k srdci.

7:3  Je lepší mrzutost než smích, protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se vede dobře.

7:4  Srdce moudrých je v domě smutku, ale srdce hlupáků v domě radosti.

7:5  Je lepší poslouchat napomenutí moudrého, než když člověk poslouchá zpěv hlupáků.

7:6  Neboť jako praskot trní pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost.

7:7  Vždyť útlak dělá z moudrého potřeštěnce a dar ničí srdce.

7:8  Je lepší konec jednání než jeho počátek. ⌈Trpělivost je lepší než povýšenost.⌉

7:9  Neukvapuj se v duchu, aby ses rozzlobil, protože mrzutost spočine v klíně hlupáků.

7:10  Neříkej: Čím to bylo, že dřívější dny byly lepší než tyto? Na tohle ses totiž nezeptal moudře.

7:11  Dobrá je moudrost jako dědictví; je výhodou pro ty, kteří vidí slunce,

7:12  neboť jsou pod ochranou moudrosti jako pod ochranou stříbra. Užitkem poznání je, že moudrost zachová při životě toho, kdo ji má.

7:13  Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil?

7:14  V den dobrý spočívej v blahu a v den zlý pohleď: Také tento ⌈podobně jako onen⌉ učinil Bůh ⌈z toho důvodu, aby člověk nezjistil⌉ nic o tom, co bude po něm.

7:15  To obojí jsem viděl ve dnech své marnosti: Spravedlivý ve své spravedlnosti hyne a ničema je ve své špatnosti dlouho živ.

7:16  Nebuď příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře. Nač se budeš ničit?

7:17  Nejednej příliš ničemně a nebuď blázen. ⌈Proč bys měl zemřít mimo svůj čas?⌉

7:18  Bude dobré, když se tohoto přidržíš a ani ⌈tamto neopustíš,⌉ protože kdo se bojí Boha, vyjde z toho obojího.

7:19  Moudrost posílí moudrého více než deset mocných, kteří jsou ve městě.

7:20  Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by konal dobro a nehřešil.

7:21  Ani nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná.

7:22  Vždyť sis také sám mnohokrát uvědomil, že i ty jsi proklínal jiné.

7:23  To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím. Avšak moudrost ode mě byla daleko.

7:24  Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko, kdo to postihne?

7:25  Usiloval jsem poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství, pomatenost a ztřeštěnosti.

7:26  A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. ⌈Kdo se líbí Bohu,⌉ zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.

7:27  Pohleď, toto jsem nalezl, řekl kazatel, jedno po druhém, když jsem nalézal smysl.

7:28  Co stále hledala má duše, jsem nenalezl. Nalezl jsem ⌈jediného člověka z tisíce,⌉ ale ženu jsem mezi těmito všemi nenalezl.

7:29  Zvlášť se podívej na tohle: Shledal jsem, že ⌈Bůh učinil člověka přímého.⌉ Oni však hledali mnohé výmysly.