CzeCSP - Ecclesiastes - 5

5:1  Neukvapuj se v řeči a tvé srdce ať nepospíchá vynést slovo před Bohem, protože Bůh je na nebesích a ty na zemi; proto ať jsou tvá slova nemnohá.

5:2  Neboť s mnohým plahočením přichází sen a ⌈hlas hlupáka s mnohými slovy.⌉

5:3  Jakmile učiníš slib Bohu, neváhej ho splnit, protože nemá zalíbení v hlupácích. Co slíbíš, to splň.

5:4  Je lepší, když neslíbíš, než když slíbíš a nesplníš.

5:5  Nedovol svým ústům, aby sváděla tvé tělo ke hříchu, a neříkej v přítomnosti anděla, že to bylo nedopatření. Proč se má Bůh hněvat na to, co říkáš, a zničit dílo tvých rukou?

5:6  Vždyť při množství snů se množí i marnosti a řeči. ⌈Ty se však boj Boha.⌉

5:7  Uvidíš–li v provincii útlak chudého a znásilnění ⌈práva a spravedlnosti,⌉ nebuď tou zvůlí ohromený. Vždyť vysoce postavený střeží jiného vysoce postaveného a nad nimi jsou ještě výše postavení.

5:8  Ale přes to všechno je země užitečná; polem je obsloužen i král.

5:9  Kdo miluje stříbro, stříbra se nenasytí a kdo miluje bohatství, nenasytí se výnosem. Také toto je marnost.

5:10  Když se rozmnožil blahobyt, byli i mnozí, kteří jej požírali. Jaký prospěch z toho měl jeho vlastník, než jen pohled svých očí?

5:11  Sladký spánek má ten, kdo pracuje, ať bude jíst málo nebo mnoho. Hojnost nedopřává bohatému, aby se vyspal.

5:12  Je bolestné zlo, které jsem viděl pod sluncem: Bohatství uchované pro jeho vlastníka je mu ke zlému.

5:13  Ono bohatství přišlo vniveč při zlém plahočení. Zplodil syna a nemá v ruce nic.

5:14  Jak vyšel z lůna své matky, tak se nahý vrátí, aby odešel tak, jak přišel. Ze své námahy si neodnese nic, co ⌈by si vzal s sebou.⌉

5:15  I to je také bolestné zlo: Jak kdo přišel, tak odejde. Jaký užitek bude mít z toho, že se namáhá pro vítr?

5:16  K tomu ještě po všechny své dny jí ve tmě, s mnohým hněváním, nemocí a rozhořčením.

5:17  Hle, co jsem já viděl dobrého: Jak krásné je ⌈jíst a pít⌉ a užívat blaho při vší své námaze, kterou se člověk namáhá pod sluncem v počtu dnů svého života, které mu Bůh dal, neboť to je jeho podíl.

5:18  ⌈Když nějakému člověku dal Bůh bohatství a poklady⌉ a také mu dovolil z toho jíst, brát svůj podíl a ⌈radovat se ze své námahy;⌉ je to Boží dar.

5:19  Nebude totiž příliš vzpomínat na dny svého života, protože Bůh zaměstnává jeho srdce radostí.