DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Ecclesiastes - 8

8:1  The wisdom of a man shineth in his countenance, and the most mighty will change his face.

8:1  Who is as the wise man? and who knoweth the interpretation of a thing? a man’s wisdom maketh his face to shine, and the boldness of his face shall be changed.

8:1  Kdo se vyrovná moudrému a kdo zná výklad věcí? Moudrost prosvítí člověku tvář, i tvrdost jeho tváře se změní.

8:1  Kdo se může poměřovat s moudrým, kdo umí vyložit každou věc? Moudrost člověku rozjasňuje tvář, i jeho tvrdé rysy obměkčí.

8:1  Kdo si počíná jako moudrý a kdo zná výklad slova? Lidská moudrost rozjasní jeho tvář a ⌈tvrdost jeho tváře⌉ bude proměněna.

8:1  Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.

8:1  Sapientia hominis lucet in vultu ejus, et potentissimus faciem illius commutabit.

8:2  I observe the mouth of the king, and the commandments of the oath of God.

8:2  I counsel thee to keep the king’s commandment, and that in regard of the oath of God.

8:2  Pravím: Dbej na králův rozkaz, a to kvůli přísaze Boží.

8:2  Já ale říkám: Královské rozkazy dodržuj s ohledem na Boží přísahu.

8:2  Já pravím: Králův příkaz zachovávej, ale z důvodu přísahy při Bohu

8:2  Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.

8:2  Ego os regis observo, et præcepta juramenti Dei.

8:3  Be not hasty to depart from his face, and do not continue in an evil work: for he will do all that pleaseth him:

8:3  Be not hasty to go out of his sight: stand not in an evil thing; for he doeth whatsoever pleaseth him.

8:3  Neodcházej náhle od něho, nestůj při zlé věci; neboť on může učinit všechno, co se mu zlíbí.

8:3  Neopouštěj ho ukvapeně, nepřipojuj se ke vzpouře – vždyť může učinit, co si zamane!

8:3  ⌈se neunáhli. Až budeš od něj odcházet,⌉ nezůstávej ve zlém záměru, protože on učiní všechno, co chce;

8:3  Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.

8:3  Ne festines recedere a facie ejus, neque permaneas in opere malo : quia omne quod voluerit faciet.

8:4  And his word is full of power: neither can any man say to him: Why dost thou so?

8:4  Where the word of a king is, there is power: and who may say unto him, What doest thou?

8:4  Vždyť královo slovo má moc a kdo mu řekne: „Co to děláš?“

8:4  Za královským slovem je jeho moc. Kdo se ho zeptá: Co to provádíš?

8:4  na to má královské slovo pravomoc. ⌈Kdo mu může říct: Co to děláš?⌉

8:4  Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?

8:4  Et sermo illius potestate plenus est, nec dicere ei quisquam potest : Quare ita facis ?

8:5  He that keepeth the commandment, shall find no evil. The heart of a wiser man understandeth time and answer.

8:5  Whoso keepeth the commandment shall feel no evil thing: and a wise man’s heart discerneth both time and judgment.

8:5  Kdo dbá na příkazy, neokusí nic zlého, srdce moudrého ví, že nastane čas soudu.

8:5  Kdo plní přikázání, neokusí nic zlého, moudrý ví v srdci kdy, jak a co.

8:5  Kdo zachovává příkaz, nepozná nic zlého. Moudré srdce rozezná čas i správný způsob.

8:5  Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.

8:5  Qui custodit præceptum non experietur quidquam mali. Tempus et responsionem cor sapientis intelligit.

8:6  There is a time and opportunity for every business, and great affliction for man:

8:6  Because to every purpose there is time and judgment, therefore the misery of man is great upon him.

8:6  Nad každým děním nastane čas soudu; na člověku je mnoho zlého.

8:6  Vše má svůj správný čas, jistě. Člověk má ale tu velikou potíž,

8:6  Neboť každý záměr má svůj čas i správný způsob, přestože na něm lpí velké lidské zlo.

8:6  Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,

8:6  Omni negotio tempus est, et opportunitas : et multa hominis afflictio,

8:7  Because he is ignorant of things past, and things to come he cannot know by any messenger.

8:7  For he knoweth not that which shall be: for who can tell him when it shall be?

8:7  Nikdo neví, co nastane; kdo oznámí člověku, jak bude?

8:7  že nikdy neví, co se bude dít. Kdo jen mu prozradí, co chystá budoucnost?

8:7  Nikdo totiž neví, co se stane. ⌈Vždyť kdo mu oznámí to, co se stane?⌉

8:7  Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?

8:7  quia ignorat præterita, et futura nullo scire potest nuntio.

8:8  It is not in man's power to stop the spirit, neither hath he power in the day of death, neither is he suffered to rest when war is at hand, neither shall wickedness save the wicked.

8:8  There is no man that hath power over the spirit to retain the spirit; neither hath he power in the day of death: and there is no discharge in that war; neither shall wickedness deliver those that are given to it.

8:8  Není člověka, jenž by měl svého ducha v moci, nezadrží jej, nemá moc nade dnem smrti; z toho boje není východiska, svévole nezachrání toho, kdo ji páchá.

8:8  Nikdo neovládne vítr, aby jej lapil, dnem svojí smrti nikdo nevládne. Nikdo nemá úniku z té bitvy, zlosyn se nezachrání ani zločinem.

8:8  Není člověka panujícího nad větrem tak, že by zadržel vítr, nikdo ⌈nemá pravomoc nade dnem smrti,⌉ ⌈nemůže se vyhnout boji.⌉ A ničemnost ⌈nepomůže těm, kdo ji páchají.⌉

8:8  Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.

8:8  Non est in hominis potestate prohibere spiritum, nec habet potestatem in die mortis : nec sinitur quiescere ingruente bello, neque salvabit impietas impium.

8:9  All these things I have considered, and applied my heart to all the works that are done under the sun. Sometimes one man ruleth over another to his own hurt.

8:9  All this have I seen, and applied my heart unto every work that is done under the sun: there is a time wherein one man ruleth over another to his own hurt.

8:9  To všechno jsem viděl, když jsem si předsevzal zabývat se vším, co se pod sluncem děje v čase, kdy má člověk moc nad člověkem a působí mu zlo.

8:9  To všechno jsem viděl, když jsem uvažoval o všem, co se odehrává pod sluncem v čase, kdy člověk panuje nad člověkem k jeho záhubě.

8:9  Tohle všechno jsem viděl, když jsem obrátil svou pozornost k veškerému dílu, které se konalo pod sluncem: Čas, kdy člověk panoval nad člověkem k jeho škodě.

8:9  Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.

8:9  Omnia hæc consideravi, et dedi cor meum in cunctis operibus quæ fiunt sub sole. Interdum dominatur homo homini in malum suum.

8:10  I saw the wicked buried: who also when they were yet living were in the holy place, and were praised in the city as men of just works: but this also is vanity.

8:10  And so I saw the wicked buried, who had come and gone from the place of the holy, and they were forgotten in the city where they had so done: this is also vanity.

8:10  Hned nato jsem pohleděl na pohřbené svévolníky; přicházívali a odcházeli ze svatého místa a ve městě se zapomínalo, jak jednali. Také to je pomíjivost.

8:10  Viděl jsem, jak se strojí pohřby zlosynům, kteří opustili svatyni; na ty, kdo konali dobro, si ale ve městě nikdo nevzpomněl. I to je marnost!

8:10  Přitom jsem viděl pohřbené ničemy, že přicházeli; odejdou ze svatého místa a budou zapomenuti ve městě, kde správně jednali. Také toto je marnost.

8:10  A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.

8:10  Vidi impios sepultos, qui etiam cum adhuc viverent in loco sancto erant, et laudabantur in civitate quasi justorum operum. Sed et hoc vanitas est.

8:11  For because sentence is not speedily pronounced against the evil, the children of men commit evils without any fear.

8:11  Because sentence against an evil work is not executed speedily, therefore the heart of the sons of men is fully set in them to do evil.

8:11  Poněvadž nad zločinem není hned vykonán rozsudek, tíhne srdce lidských synů k páchání zla.

8:11  Zlé činy nejsou trestány rychle, proto má lidské srdce chuť páchat zlo.

8:11  Když není rozsudek nad zlým činem vykonán rychle, srdce lidských synů se díky tomu nadme, takže páchají zlo.

8:11  Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.

8:11  Etenim quia non profertur cito contra malos sententia, absque timore ullo filii hominum perpetrant mala.

8:12  But though a sinner do evil a hundred times, and by patience be borne withal, I know from thence that it shall be well with them that fear God, who dread his face.

8:12  Though a sinner do evil an hundred times, and his days be prolonged, yet surely I know that it shall be well with them that fear God, which fear before him:

8:12  Přestože hříšník páchá zlo stokrát a lhůta se mu prodlužuje, já vím, že dobře bude těm, kdo se bojí Boha, těm, kdo se bojí jeho tváře.

8:12  Hříšník páchá zlo třeba nastokrát, žije však stále dál a dál. Ano, vím: Dobře se povede bohabojným, neboť žijí v bázni před Bohem.

8:12  I když hříšník páchá zlo stokrát a ⌈prodlužuje se mu život,⌉ ano, já přece vím, že nastane blaho pro ty, kdo se bojí Boha, kteří mají před ním bázeň.

8:12  A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.

8:12  Attamen peccator ex eo quod centies facit malum, et per patientiam sustentatur ; ego cognovi quod erit bonum timentibus Deum, qui verentur faciem ejus.

8:13  But let it not be well with the wicked, neither let his days be prolonged, but as a shadow let them pass away that fear not the face of the Lord.

8:13  But it shall not be well with the wicked, neither shall he prolong his days, which are as a shadow; because he feareth not before God.

8:13  Avšak svévolníkovi se dobře nepovede, život se mu ani o den neprodlouží, bude jako stín, protože nemá bázeň před Boží tváří.

8:13  Zlosynu se však dobře nepovede, nedlouhý život mu prchne jako stín, neboť se Boha nebojí.

8:13  Avšak pro ničemu blaho nebude, ani se neprodlouží jeho dny jako stín, když nemá před Bohem bázeň.

8:13  S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.

8:13  Non sit bonum impio, nec prolongentur dies ejus, sed quasi umbra transeant qui non timent faciem Domini.

8:14  There is also another vanity, which is done upon the earth. There are just men to whom evils happen, as though they had done the works of the wicked: and there are wicked men, who are as secure as though they had the deeds of the just: but this also I judge most vain.

8:14  There is a vanity which is done upon the earth; that there be just men, unto whom it happeneth according to the work of the wicked; again, there be wicked men, to whom it happeneth according to the work of the righteous: I said that this also is vanity.

8:14  Další pomíjivost, která se na zemi vyskytuje: Jsou spravedliví, které jako by poznamenalo dílo svévolníků, a jsou svévolníci, které jako by poznamenalo dílo spravedlivých. Řekl jsem si, že i to je pomíjivost.

8:14  Na zemi se však děje ta marnost, že spravedlivým se vede, jako by páchali zločiny, zatímco zlosynům se vede, jako by jednali spravedlivě. Říkám: I to je marnost.

8:14  Je však marnost, která se na zemi děje: že ⌈jsou spravedliví, na které to doléhá podle jednání ničemů, a jsou ničemové, na které to doléhá podle jednání spravedlivých.⌉ Prohlásil jsem, že také toto je marnost.

8:14  Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.

8:14  Est et alia vanitas quæ fit super terram : sunt justi quibus mala proveniunt quasi opera egerint impiorum : et sunt impii qui ita securi sunt quasi justorum facta habeant. Sed et hoc vanissimum judico.

8:15  Therefore I commended mirth, because there was no good for a man under the sun, but to eat, and drink, and be merry, and that he should take nothing else with him of his labour in the days of his life, which God hath given him under the sun.

8:15  Then I commended mirth, because a man hath no better thing under the sun, than to eat, and to drink, and to be merry: for that shall abide with him of his labour the days of his life, which God giveth him under the sun.

8:15  I vychvaloval jsem radost, protože pro člověka není pod sluncem nic lepšího než jíst a pít a radovat se. To ho provází při jeho pachtění ve dnech života, které mu Bůh pod sluncem dopřál.

8:15  Proto, ať žijí radovánky! Vždyť člověk nemá pod sluncem jiné štěstí než jíst a pít a přitom se radovat. Jen to mu totiž zbývá při jeho pachtění v těch pár dnech života, které mu pod sluncem Bůh dal.

8:15  A tak jsem oslavoval radost, neboť pro člověka není nic lepšího pod sluncem, než jen ⌈aby jedl, aby pil a aby se radoval.⌉ To ho bude provázet při jeho námaze ve dnech jeho života, které mu dal Bůh pod sluncem.

8:15  A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.

8:15  Laudavi igitur lætitiam ; quod non esset homini bonum sub sole, nisi quod comederet, et biberet, atque gauderet, et hoc solum secum auferret de labore suo, in diebus vitæ suæ quos dedit ei Deus sub sole.

8:16  And I applied my heart to know wisdom, and to understand the distraction that is upon earth: for there are some that day and night take no sleep with their eyes.

8:16  When I applied mine heart to know wisdom, and to see the business that is done upon the earth: (for also there is that neither day nor night seeth sleep with his eyes:)

8:16  Jakmile jsem si předsevzal poznat moudrost, viděl jsem, co je na zemi lopoty; ve dne ani v noci člověk neokusí spánku.

8:16  Rozhodl jsem se poznat moudrost a ve dne v noci nezamhouřit oka, dokud neprohlédnu dění na zemi.

8:16  Jakmile jsem svou pozornost obrátil, abych poznal moudrost a abych viděl plahočení, které se na zemi konalo až tak, že ve dne ani v noci nikdo nedopřeje spánek svým očím,

8:16  A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,

8:16  Et apposui cor meum ut scirem sapientiam, et intelligerem distentionem quæ versatur in terra. Est homo qui diebus et noctibus somnum non capit oculis.

8:17  And I understood that man can find no reason of all those works of God that are done under the sun: and the more he shall labour to seek, so much the less shall he find: yea, though the wise man shall say, that he knoweth it, he shall not be able to find it.

8:17  Then I beheld all the work of God, that a man cannot find out the work that is done under the sun: because though a man labour to seek it out, yet he shall not find it; yea further; though a wise man think to know it, yet shall he not be able to find it.

8:17  Spatřil jsem též, že veškeré dílo Boží, dílo, které se pod sluncem koná, není člověk schopen postihnout; ať se při tom hledání pachtí sebevíc, všechno nepostihne. Ani moudrý, řekne-li, že zná to či ono, není schopen všechno postihnout.

8:17  Tehdy jsem viděl: Vše je Boží dílo! Člověk nepochopí, co se děje pod sluncem. Jakkoli se za tím pochopením pachtí, nikdy je ale nemůže postihnout. I kdyby mudrc tvrdil, že to ví, ani on to nemůže nikdy pochopit.

8:17  viděl jsem veškeré Boží dílo, že člověk nedokáže postihnout dílo, které se koná pod sluncem; když člověk usiluje posoudit to, nepostihne to. Ani když moudrý řekne, že to zná, nedokáže to postihnout.

8:17  A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.

8:17  Et intellexi quod omnium operum Dei nullam possit homo invenire rationem eorum quæ fiunt sub sole ; et quanto plus laboraverit ad quærendum, tanto minus inveniat : etiam si dixerit sapiens se nosse, non poterit reperire.