CzeB21 - I Corinthians - 13

13:1  Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů.

13:2  Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic.

13:3  Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil, bez lásky je mi to k ničemu.

13:4  Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje;

13:5  není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,

13:6  není škodolibá, ale raduje se z pravdy;

13:7  všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.

13:8  Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine.

13:9  Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme;

13:10  jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne.

13:11  Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.

13:12  Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.

13:13  Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.