CzeB21 - I Corinthians - 10

10:1  Nechci bratři, abyste nevěděli, co se stalo s našimi otci. Všichni byli zastíněni oblakem a všichni prošli mořem.

10:2  Všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem.

10:3  Všichni jedli tentýž duchovní pokrm

10:4  a všichni pili tentýž duchovní nápoj (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus).

10:5  Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení – vždyť „byli pobiti na poušti“.

10:6  To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni.

10:7  Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: „Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili.“

10:8  Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc.

10:9  Také nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady.

10:10  Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem.

10:11  To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.

10:12  Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl.

10:13  Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.

10:14  A tak, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.

10:15  Mluvím jako k rozumným lidem; sami posuďte, co říkám.

10:16  Kalich požehnání, za který děkujeme – není to snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme – není to snad společenství Kristova těla?

10:17  Jako je jeden chléb, tak jsme jedno tělo. I když je nás mnoho, sdílíme jeden chléb.

10:18  Všimněte si tělesného Izraele: copak ti, kdo jedí z obětí, nesdílejí společenství oltáře?

10:19  Co se tu snažím říci? Že maso obětované modlám něco znamená? Anebo že modla něco znamená?

10:20  Nikoli. Říkám však, že pohané nepřinášejí své oběti Bohu, ale démonům. A já nechci, abyste měli co společného s démony.

10:21  Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů; nemůžete mít podíl na stolu Páně i na stolu démonů!

10:22  Nebo snad chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?

10:23  „Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné; všechno smím, ale ne všechno pomáhá.

10:24  Nikomu ať nejde o vlastní prospěch, ale o prospěch toho druhého.

10:25  Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte,

10:26  vždyť „Hospodinova je země i všechno na ní.“

10:27  Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.

10:28  Kdyby vám ale někdo řekl: „Tohle bylo zasvěceno bohům,“ pak to nejezte. Mějte ohled na toho, kdo vás upozornil, a na svědomí.

10:29  Nemluvím ovšem o tvém svědomí, ale o svědomí toho druhého. „Proč by ale mou svobodu mělo určovat cizí svědomí?

10:30  Vždyť ten pokrm jím s vděčností! Proč bych měl být odsuzován kvůli něčemu, za co vzdávám díky?“

10:31  Nuže – ať už jíte nebo pijete, ať už děláte cokoli, všechno to dělejte k Boží slávě.

10:32  Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží.

10:33  Vždyť i já vždycky vycházím všem vstříc, neboť nehledám vlastní prospěch, ale prospěch mnohých, aby byli spaseni.