CzeB21 - I Corinthians - 11

11:1  Řiďte se mým příkladem, tak jako já Kristovým.

11:2  Chválím vás, že na mě stále pamatujete a držíte se učení, které jsem vám předal.

11:3  Chtěl bych však, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.

11:4  Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s pokrytou hlavou, dělá ostudu Tomu, který je mu hlavou.

11:5  Stejně tak každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, dělá ostudu tomu, který je jí hlavou; je to úplně stejné, jako kdyby se oholila.

11:6  Pokud se žena nechce zahalovat, pak ať se rovnou ostříhá. Pokud se ovšem stydí ostříhat nebo oholit, pak ať se tedy zahaluje.

11:7  Muž si nemá zahalovat hlavu, neboť je obrazem a slávou Boží. Žena je ale slávou svého muže.

11:8  Muž přece nebyl stvořen z ženy, ale žena z muže.

11:9  Muž také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.

11:10  Proto ať si žena zahaluje hlavu na znamení autority kvůli andělům.

11:11  V Pánu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy.

11:12  Vždyť jako je žena z muže, tak je zas muž skrze ženu – a všechno společně je z Boha.

11:13  Posuďte sami: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?

11:14  Copak vás neučí sama přirozenost, že pro muže jsou dlouhé vlasy ostudou?

11:15  Pro ženu jsou však dlouhé vlasy slávou; jsou jí totiž dány jako pokrývka.

11:16  Pokud se o tom někdo chce hádat, my to ve zvyku nemáme a církve Boží také ne.

11:17  Když už jsem u napomínání, nemohu vás pochválit za to, že vaše shromáždění jsou spíše ke škodě než k užitku.

11:18  Především se doslýchám, že když se scházíte v církvi, máte mezi sebou roztržky, a skoro tomu věřím.

11:19  Musí totiž mezi vámi být i rozdělení, aby se ukázalo, kteří z vás jsou spolehliví.

11:20  To, co probíhá na vašich společných shromážděních, není žádná večeře Páně.

11:21  Každý má k jídlu svou vlastní večeři, a pak někdo hladoví a jiný se opil.

11:22  Copak nemůžete jíst a pít doma? To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají? Co na to mám říci? Mám vás pochválit? Za toto vás nechválím!

11:23  Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,

11:24  vzdal díky a lámal se slovy: „Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“

11:25  Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“

11:26  Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.

11:27  Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi.

11:28  Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu.

11:29  Kdo totiž jí a pije, aniž by si uvědomoval, že jde o Pánovo tělo, takový jí a pije své vlastní odsouzení.

11:30  To proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí dokonce umírají.

11:31  Kdybychom se ovšem soudili sami, nebyli bychom souzeni.

11:32  Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni se světem.

11:33  Nuže, bratři moji, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.

11:34  Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní pokyny vám dám, až přijdu.