CzeBKR - I Corinthians - 13

13:1  Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem měď zvučící aneb zvonec znějící.

13:2  A bychť měl proroctví, a povědom byl všelikého tajemství i všelikého umění, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

13:3  A kdybych vynaložil na pokrmy všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych neměl, nic mi to neprospívá.

13:4  Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

13:5  V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

13:6  Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

13:7  Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.

13:8  Láska nikdy nevypadá, ješto buď že proroctví jsou, ta přestanou, buď jazykové, ti utichnou, buď učení, to v nic přijde.

13:9  Z částky zajisté poznáváme, a z částky prorokujeme.

13:10  Ale jakž by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.

13:11  Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem muž, opustil jsem dětinské věci.

13:12  Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

13:13  Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.