CzeBKR - I Corinthians - 7

7:1  S strany pak toho, o čemž jste mi psali, dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.

7:2  Ale z příčiny smilstva, jeden každý manželku svou měj, a jedna každá měj muže svého.

7:3  Muž k ženě povinnou přívětivost prokazuj, podobně též i žena k muži.

7:4  Žena svého vlastního těla v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.

7:5  Neoklamávejte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a zase spolu se sejděte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.

7:6  Ale totoť pravím podlé dopuštění, ne podlé rozkazu.

7:7  Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.

7:8  Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, zůstali-li by tak jako já.

7:9  Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.

7:10  Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželko od muže neodcházej.

7:11  Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, aneb smiř se s mužem. Tolikéž muži nepropouštěj ženy.

7:12  Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.

7:13  A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.

7:14  Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.

7:15  Pakliť nevěřící odjíti chce, nechť jde. Neníť manem bratr neb sestra v takových věcech, ale ku pokoji povolal nás Bůh.

7:16  A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Aneb co ty víš, muži, získáš-li ženu?

7:17  Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh, a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.

7:18  Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřízky. V neobřízce někdo povolán jest? Neobřezuj se.

7:19  Obřízka nic není, též neobřízka nic není, ale zachovávání přikázaní Božích.

7:20  Jeden každý v tom povolání, v němž povolán jest, zůstávej.

7:21  Služebníkem povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.

7:22  Nebo kdož jest v Pánu povolán služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán svobodný, služebník jest Kristův.

7:23  Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

7:24  Jeden každý jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

7:25  O pannách pak přikázaní Páně nemám, ale však radu dávám, jako ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

7:26  Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

7:27  Přivázáns k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi prost od ženy? Nehledej ženy.

7:28  Pakli bys se i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

7:29  Ale totoť pravím, bratří, poněvadž čas ostatní jest ukrácený, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli,

7:30  A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž radují se, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

7:31  A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

7:32  Chciť pak, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

7:33  Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, jak by se líbil ženě.

7:34  Rozdílnéť jsou žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbila muži.

7:35  Totoť pak k vašemu dobrému pravím, ne abych na vás osídlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi, bez všeliké roztržitosti.

7:36  Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

7:37  Ale kdož se pevně ustavil v srdci, a není mu toho nouze, ale v moci má svou vlastní vůli, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

7:38  A tak ten, kdož vdává, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

7:39  Žena přivázána jest zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

7:40  Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podlé mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.