CzeBKR - I Corinthians - 10

10:1  Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oním oblakem byli, a všickni moře přešli,

10:2  A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

10:3  A všickni týž pokrm duchovní jedli,

10:4  A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla. Ta pak skála byl Kristus.

10:5  Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu; nebo zhynuli na poušti.

10:6  Ty pak věci ku příkladu nám se staly, abychom nebyli žádostivi zlého, jako oni žádali.

10:7  Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

10:8  Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třímecítma tisíců.

10:9  Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

10:10  Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

10:11  Toto pak všecko u figůře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme na konci světa.

10:12  A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

10:13  Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.

10:14  Protož, moji milí, utíkejtež modlářství.

10:15  Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.

10:16  Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?

10:17  Poněvadž jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté jednoho chleba účastni jsme.

10:18  Pohleďte na Izraele podlé těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?

10:19  Což tedy dím? Že modla jest něco? Aneb že modlám obětované něco jest?

10:20  Anobrž což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

10:21  Nemůžete kalicha Páně píti i kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně i stolu ďáblů.

10:22  Či k hněvu popouzíme Pána? Zdaž silnější jsme jeho?

10:23  Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.

10:24  Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

10:25  Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

10:26  Nebo Páněť jest země i plnost její.

10:27  Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

10:28  Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, kdož oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.

10:29  Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?

10:30  A poněvadž já s díků činěním požívám, proč za bezbožného jmín býti mám pro to, z čehož já díky činím?

10:31  Protož buď že jíte, neb pijete, aneb cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.

10:32  Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,

10:33  Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.