DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Isaiah - 63

63:1  Who is this that cometh from Edom, with dyed garments from Bosra, this beautiful one in his robe, walking in the greatness of his strength. I, that speak justice, and am a defender to save.

63:1  Who is this that cometh from Edom, with dyed garments from Bozrah? this that is glorious in his apparel, travelling in the greatness of his strength? I that speak in righteousness, mighty to save.

63:1  Kdo to přichází z Edómu, kdo v rouchu rudém jde z Bosry? Kdo je ten v úboru velebném, hrdě kráčející ve své velké síle? „Já, který právem vyhlašuji, že na vítězství stačím.“

63:1  Kdo to přichází z Edomu, z Bosry v rouchu rudě zbarveném? Kdo to v hávu svého majestátu kráčí vpřed v ohromné síle své? Já, který spravedlnost vyhlašuji, já, mocný k vítězství!

63:1  Kdo to přichází z Edómu, v rudém rouchu z Bosry? Kdo je ten velebný ve svém oděvu, který kráčí ve své velké síle? Já, který ⌈mluvím spravedlivě, mocný k záchraně.⌉

63:1  Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození.

63:1  Who [is] this that cometh from Edom, with dyed garments from Bozrah? this [that is] glorious in his apparel, traveling in the greatness of his strength? I that speak in righteousness, mighty to save.

63:1  Who is this who comes from Edom, with dyed garments from Bozrah? this who is glorious in his clothing, marching in the greatness of his strength? "It is I who speak in righteousness, mighty to save."

63:1  Who is this that comes from Edom, with dyed garments from Bozrah? this that is glorious in his apparel, traveling in the greatness of his strength? I that speak in righteousness, mighty to save.

63:1  Quis est iste, qui venit de Edom, tinctis vestibus de Bosra ? iste formosus in stola sua, gradiens in multitudine fortitudinis suæ ? Ego qui loquor justitiam, et propugnator sum ad salvandum.

63:2  Why then is thy apparel red, and thy garments like theirs that tread in the winepress?

63:2  Wherefore art thou red in thine apparel, and thy garments like him that treadeth in the winefat?

63:2  Proč je tvůj úbor krvavě zbarven a tvé roucho jak toho, jenž v lisu šlape?

63:2  Proč jsou tvé šaty rudé krví jak roucho toho, kdo šlape lis?

63:2  Proč je tvůj oděv krvavě rudý a tvé roucho jako toho, kdo šlape v lisu?

63:2  Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?

63:2  Why [art thou] red in thy apparel, and thy garments like him that treadeth in the wine-vat.

63:2  Why are you red in your clothing, and your garments like him who treads in the wine vat?

63:2  Why are you red in your apparel, and your garments like him that treads in the winefat?

63:2  Quare ergo rubrum est indumentum tuum, et vestimenta tua sicut calcantium in torculari ?

63:3  I have trodden the winepress alone, and of the Gentiles there is not a man with me: I have trampled on them in my indignation, and have trodden them down in my wrath, and their blood is sprinkled upon my garments, and I have stained all my apparel.

63:3  I have trodden the winepress alone; and of the people there was none with me: for I will tread them in mine anger, and trample them in my fury; and their blood shall be sprinkled upon my garments, and I will stain all my raiment.

63:3  „Sám jsem šlapal v lisovací kádi a nikdo z národů se mnou nebyl. Rozhněván jsem po nich šlapal, rozšlapal jsem je v svém rozhořčení, až šťáva z nich mi roucho postříkala, poskvrnil jsem si celý oděv.

63:3  Já sám jsem šlapal vinnou káď a nikdo z národů se ke mně nepřidal. Ve svém hněvu jsem je pošlapal, ve své prchlivosti rozdupal, až mi jejich krev na šaty stříkala, všechna má roucha jsou nasáklá.

63:3  V kádi vinného lisu jsem šlapal sám a nikdo z národů se mnou nebyl. Šlapal jsem je ve svém hněvu a pošlapal jsem je ve své zlobě. Jejich šťáva stříkala na mé roucho, celý oděv jsem si poskvrnil.

63:3  Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.

63:3  I have trodden the wine-press alone; and of the people [there was] none with me: for I will tread them in my anger, and trample them in my fury, and their blood shall be sprinkled upon my garments, and I will stain all my raiment.

63:3  "I have trodden the winepress alone; and of the peoples there was no man with me: yes, I trod them in my anger, and trampled them in my wrath; and their lifeblood is sprinkled on my garments, and I have stained all my clothing.

63:3  I have trodden the wine press alone; and of the people there was none with me: for I will tread them in my anger, and trample them in my fury; and their blood shall be sprinkled on my garments, and I will stain all my raiment.

63:3  Torcular calcavi solus, et de gentibus non est vir mecum ; calcavi eos in furore meo, et conculcavi eos in ira mea : et aspersus est sanguis eorum super vestimenta mea, et omnia indumenta mea inquinavi.

63:4  For the day of vengeance is in my heart, the year of my redemption is come.

63:4  For the day of vengeance is in mine heart, and the year of my redeemed is come.

63:4  Den pomsty měl jsem v srdci, nastalo milostivé léto pro vykoupené.

63:4  V srdci jsem toužil po dni pomsty; konečně přišlo mé léto odplaty.

63:4  Neboť ⌈v mém srdci byl⌉ den pomsty a přišel rok mého vykoupení.

63:4  Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo.

63:4  For the day of vengeance [is] in my heart, and the year of my redeemed is come.

63:4  For the day of vengeance was in my heart, and the year of my redeemed has come.

63:4  For the day of vengeance is in my heart, and the year of my redeemed is come.

63:4  Dies enim ultionis in corde meo ; annus redemptionis meæ venit.

63:5  I looked about, and there was none to help: I sought, and there was none to give aid: and my own arm hath saved for me, and my indignation itself hath helped me.

63:5  And I looked, and there was none to help; and I wondered that there was none to uphold: therefore mine own arm brought salvation unto me; and my fury, it upheld me.

63:5  Rozhlédl jsem se, ale nebylo pomocníka, užasl jsem, opora žádná. K vítězství mi dopomohla vlastní paže, oporou mi bylo moje rozhořčení.

63:5  Když jsem viděl, že není žádný pomocník, zhrozil jsem se, že v nikom není opory. Svou vlastní paží jsem proto spásu způsobil, vlastní prchlivostí jsem se posílil.

63:5  Ohlédl jsem se a nebylo pomocníka, užasl jsem, že není opory. Záchranu mi poskytla vlastní paže a má zloba, ta mne podepřela.

63:5  Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela.

63:5  And I looked, and [there was] none to help; and I wondered that [there was] none to uphold: therefore my own arm brought salvation to me; and my fury, it upheld me.

63:5  I looked, and there was none to help; and I wondered that there was none to uphold: therefore my own arm brought salvation to me; and my wrath, it upheld me.

63:5  And I looked, and there was none to help; and I wondered that there was none to uphold: therefore my own arm brought salvation to me; and my fury, it upheld me.

63:5  Circumspexi, et non erat auxiliator ; quæsivi, et non fuit qui adjuvaret : et salvavit mihi brachium meum, et indignatio mea ipsa auxiliata est mihi.

63:6  And I have trodden down the people in my wrath, and have made them drunk in my indignation, and have brought down their strength to the earth.

63:6  And I will tread down the people in mine anger, and make them drunk in my fury, and I will bring down their strength to the earth.

63:6  Rozhněván jsem rozdupal národy, opojil jsem je svým rozhořčením; jejich mízu jsem nechal stékat k zemi.“

63:6  Ve svém hněvu jsem šlapal národy, svou prchlivostí jsem je opojil, jejich krev jsem nechal crčet na zemi.

63:6  Ve svém hněvu jsem pošlapal národy a ⌈opil jsem je svou zlobou.⌉ Jejich šťávu jsem vyléval na zem.

63:6  I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich.

63:6  And I will tread down the people in my anger, and make them drunk in my fury, and I will bring down their strength to the earth.

63:6  I trod down the peoples in my anger, and made them drunk in my wrath, and I poured out their lifeblood on the earth."

63:6  And I will tread down the people in my anger, and make them drunk in my fury, and I will bring down their strength to the earth.

63:6  Et conculcavi populos in furore meo, et inebriavi eos in indignatione mea, et detraxi in terram virtutem eorum.

63:7  I will remember the tender mercies of the Lord, the praise of the Lord for all the things that the Lord hath bestowed upon us, and for the multitude of his good things to the house of Israel, which he hath given them according to his kindness, and according to the multitude of his mercies.

63:7  I will mention the lovingkindnesses of the Lord, and the praises of the Lord, according to all that the Lord hath bestowed on us, and the great goodness toward the house of Israel, which he hath bestowed on them according to his mercies, and according to the multitude of his lovingkindnesses.

63:7  Milosrdenství Hospodinovo budu připomínat, Hospodinovy chvályhodné činy, všechno, jak Hospodin nás odměňoval, velkou jeho dobrotu k izraelskému domu. On je odměňoval podle svého slitování, podle svého velikého milosrdenství.

63:7  Hospodinovu lásku připomínat chci a činy, za které chválu zaslouží – za všechno, co pro nás Hospodin učinil, za to, jak velmi byl k domu Izraele laskavý, za veliké slitování, které jim projevil, za jeho velikou lásku k nim.

63:7  Budu připomínat Hospodinovy milosrdné činy, Hospodinovy slavné skutky -- za všechno, co nám Hospodin prokázal; prokázal domu Izraele mnoho dobrého, prokázal jim to podle svého slitování a podle svého hojného milosrdenství.

63:7  Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého.

63:7  I will mention the loving-kindnesses of the LORD, [and] the praises of the LORD, according to all that the LORD hath bestowed on us, and the great goodness towards the house of Israel, which he hath bestowed on them according to his mercies, and according to the multitude of his loving-kindnesses.

63:7  I will make mention of the loving kindnesses of the Lord and the praises of the Lord, according to all that the Lord has bestowed on us, and the great goodness toward the house of Israel, which he has bestowed on them according to his mercies, and according to the multitude of his loving kindnesses.

63:7  I will mention the loving kindnesses of the LORD, and the praises of the LORD, according to all that the LORD has bestowed on us, and the great goodness toward the house of Israel, which he has bestowed on them according to his mercies, and according to the multitude of his loving kindnesses.

63:7  Miserationum Domini recordabor ; laudem Domini super omnibus quæ reddidit nobis Dominus, et super multitudinem bonorum domui Israël, quæ largitus est eis secundum indulgentiam suam, et secundum multitudinem misericordiarum suarum.

63:8  And he said: Surely they are my people, children that will not deny: so he became their saviour.

63:8  For he said, Surely they are my people, children that will not lie: so he was their Saviour.

63:8  Prohlásil: „Vždyť oni jsou můj lid, synové, kteří nebudou klamat.“ Stal jsem se jim spasitelem.

63:8  Prohlásil: „Vždyť jsou můj lid, moji synové, ti mě nezradí,“ a přinesl jim spasení.

63:8  I řekl: Zajisté jsou mým lidem, syny, kteří nebudou lhát. A stal se ⌈jejich zachráncem.

63:8  Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem.

63:8  For he said, Surely they [are] my people, children [that] will not lie: so he was their Savior.

63:8  For he said, "Surely, they are my people, children who will not deal falsely:" so he was their Savior.

63:8  For he said, Surely they are my people, children that will not lie: so he was their Savior.

63:8  Et dixit : Verumtamen populus meus est, filii non negantes ; et factus est eis salvator.

63:9  In all their affliction he was not troubled, and the angel of his presence saved them: in his love, and in his mercy he redeemed them, and he carried them and lifted them up all the days of old.

63:9  In all their affliction he was afflicted, and the angel of his presence saved them: in his love and in his pity he redeemed them; and he bare them, and carried them all the days of old.

63:9  Každým jejich soužením byl sužován a anděl stojící před jeho tváří je zachraňoval; svou láskou a shovívavostí je vykupoval, bral je na svá ramena a nosil je po všechny dny dávné.

63:9  Sám trpěl každým jejich trápením, posílal svého anděla, aby je zachránil. Ve své lásce a smilování je sám vykoupil, zvedal a nosil je po všechny dávné dny.

63:9  V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděl jeho přítomnosti⌉ je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal je a nosil je po všechny dávné dny.

63:9  Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozoval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků.

63:9  In all their affliction he was afflicted, and the angel of his presence saved them: in his love and in his pity he redeemed them; and he bore them, and carried them all the days of old.

63:9  In all their affliction he was afflicted, and the angel of his presence saved them: in his love and in his pity he redeemed them; and he bore them, and carried them all the days of old.

63:9  In all their affliction he was afflicted, and the angel of his presence saved them: in his love and in his pity he redeemed them; and he bore them, and carried them all the days of old.

63:9  In omni tribulatione eorum non est tribulatus, et angelus faciei ejus salvavit eos : in dilectione sua et in indulgentia sua ipse redemit eos, et portavit eos, et elevavit eos cunctis diebus sæculi.

63:10  But they provoked to wrath, and afflicted the spirit of his Holy One: and he was turned to be their enemy, and he fought against them.

63:10  But they rebelled, and vexed his holy Spirit: therefore he was turned to be their enemy, and he fought against them.

63:10  Oni se však vzpírali a trápili jeho svatého ducha, proto se jim změnil v nepřítele, sám bojoval s nimi.

63:10  Oni se ale bouřili a jeho svatého Ducha trápili; a proto se jim v nepřítele obrátil a sám bojoval proti nim.

63:10  Ale oni byli vzpurní a zarmucovali jeho svatého Ducha. Tedy se jim změnil v nepřítele a sám proti nim bojoval.

63:10  Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim.

63:10  But they rebelled, and vexed his holy Spirit: therefore he was turned to be their enemy, [and] he fought against them.

63:10  But they rebelled, and grieved his holy Spirit: therefore he was turned to be their enemy, and he himself fought against them.

63:10  But they rebelled, and vexed his holy Spirit: therefore he was turned to be their enemy, and he fought against them.

63:10  Ipsi autem ad iracundiam provocaverunt, et afflixerunt spiritum Sancti ejus : et conversus est eis in inimicum, et ipse debellavit eos.

63:11  And he remembered the days of old of Moses, and of his people: Where is he that brought them up out of the sea, with the shepherds of his flock? where is he that put in the midst of them the spirit of his Holy One?

63:11  Then he remembered the days of old, Moses, and his people, saying, Where is he that brought them up out of the sea with the shepherd of his flock? where is he that put his holy Spirit within him?

63:11  Avšak jeho lid se rozpomínal na dny dávné, na dny Mojžíšovy. Kde je ten, jenž vyvedl je z moře s pastýři svých ovcí? Kde je ten, jenž do nitra mu vložil svatého ducha svého?

63:11  Potom vzpomínali na dávné dny, na Mojžíše a jeho lid: Kde je Ten, který je vedl mořem spolu s pastýřem svých stád? Kde je Ten, který jim vložil do nitra svého svatého Ducha;

63:11  ⌈Ale jeho lid si připomenul dávné dny Mojžíše:⌉ Kde je ten, kdo je vyvedl z moře ⌈s pastýři⌉ svého stáda? Kde je ten, kdo do jeho středu umístil svého svatého Ducha?

63:11  I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého?

63:11  Then he remembered the days of old, Moses, [and] his people, [saying], Where [is] he that brought them out of the sea with the shepherd of his flock? where [is] he that put his holy Spirit within him?

63:11  Then he remembered the days of old, Moses and his people, saying, Where is he who brought them up out of the sea with the shepherds of his flock? Where is he who put his holy Spirit in their midst?

63:11  Then he remembered the days of old, Moses, and his people, saying, Where is he that brought them up out of the sea with the shepherd of his flock? where is he that put his holy Spirit within him?

63:11  Et recordatus est dierum sæculi Moysi, et populi sui. Ubi est qui eduxit eos de mari cum pastoribus gregis sui ? Ubi est qui posuit in medio ejus spiritum Sancti sui ;

63:12  He that brought out Moses by the right hand, by the arm of his majesty: that divided the waters before them, to make himself an everlasting name.

63:12  That led them by the right hand of Moses with his glorious arm, dividing the water before them, to make himself an everlasting name?

63:12  Ten, který je po pravici Mojžíšově vedl svou proslavenou paží, který před nimi rozpoltil vodstvo, a tak si učinil jméno věčné?

63:12  který je vedl svou slavnou paží po Mojžíšově pravici; který před nimi vody rozdělil, aby si získal jméno navěky;

63:12  Ten, který po pravici Mojžíšově nechal jít svou krásnou paži, kdo před nimi rozdělil vody a učinil si věčné jméno?

63:12  Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné,

63:12  That led [them] by the right hand of Moses with his glorious arm, dividing the water before them, to make himself an everlasting name?

63:12  who caused his glorious arm to go at the right hand of Moses? who divided the waters before them, to make himself an everlasting name?

63:12  That led them by the right hand of Moses with his glorious arm, dividing the water before them, to make himself an everlasting name?

63:12  qui eduxit ad dexteram Moysen, brachio majestatis suæ ; qui scidit aquas ante eos, ut faceret sibi nomen sempiternum ;

63:13  He that led them out through the deep, as a horse in the wilderness that stumbleth not.

63:13  That led them through the deep, as an horse in the wilderness, that they should not stumble?

63:13  Propastnými tůněmi je vedl jako koně pouští, ani neklopýtli,

63:13  který je vedl skrze hlubiny bez klopýtnutí jak koně na pláni?

63:13  Vodil je hlubinami jako koně v pustině, že neklopýtali,

63:13  Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.

63:13  That led them through the deep, as a horse in the wilderness, [that] they should not stumble?

63:13  who led them through the depths, as a horse in the wilderness, so that they did not stumble?

63:13  That led them through the deep, as an horse in the wilderness, that they should not stumble?

63:13  qui eduxit eos per abyssos, quasi equum in deserto non impingentem ?

63:14  As a beast that goeth down in the field, the spirit of the Lord was their leader: so didst thou lead thy people to make thyself a glorious name.

63:14  As a beast goeth down into the valley, the Spirit of the Lord caused him to rest: so didst thou lead thy people, to make thyself a glorious name.

63:14  jako dobytek sestupující na pláň. Hospodinův duch je vedl do místa odpočinutí. Tak jsi vedl svůj lid a proslavil jsi své jméno.

63:14  Jako když dobytek schází do údolí, tak je Hospodinův Duch vedl k odpočinutí. Takto jsi doprovázel svůj lid, abys své jméno proslavil.

63:14  jako když dobytek sestupuje do údolí. Duch Hospodinův mu dává odpočinout, tak jsi vodil svůj lid a učinil sis slavné jméno.

63:14  Jako když hovádko do údolí sstupuje, tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné.

63:14  As a beast goeth down in the valley, the Spirit of the LORD caused him to rest: so didst thou lead thy people, to make thyself a glorious name.

63:14  As the livestock that go down into the valley, the Spirit of the Lord caused them to rest; so you led your people, to make yourself a glorious name.

63:14  As a beast goes down into the valley, the Spirit of the LORD caused him to rest: so did you lead your people, to make yourself a glorious name.

63:14  Quasi animal in campo descendens, spiritus Domini ductor ejus fuit. Sic adduxisti populum tuum, ut faceres tibi nomen gloriæ.

63:15  Look down from heaven, and behold from thy holy habitation and the place of thy glory: where is thy zeal, and thy strength, the multitude of thy bowels, and of thy mercies? they have held back themselves from me.

63:15  Look down from heaven, and behold from the habitation of thy holiness and of thy glory: where is thy zeal and thy strength, the sounding of thy bowels and of thy mercies toward me? are they restrained?

63:15  Pohlédni z nebes a podívej se ze svého svatého, proslaveného obydlí! Kde je tvé horlení a bohatýrská síla? Tvé cituplné nitro a tvé slitování jsou mi uzavřeny?

63:15  Pohlédni z nebe, jen se podívej z příbytku svatosti a slávy své: Kde je tvá horlivost a síla tvá? Tvé hluboké slitování se nám vyhýbá!

63:15  Shlédni z nebes a pohleď ze svého svatého a slavného obydlí. Kde je tvá horlivost a tvé udatné činy? Pohnutí tvého nitra a tvé slitování ⌈je mi zadrženo.⌉

63:15  Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou?

63:15  Look down from heaven, and behold from the habitation of thy holiness and of thy glory: where [is] thy zeal and thy strength, the sounding of thy bowels and of thy mercies towards me? are they restrained?

63:15  Look down from heaven, and see from the habitation of your holiness and of your glory: where are your zeal and your mighty acts? the yearning of your heart and your compassion is restrained toward me.

63:15  Look down from heaven, and behold from the habitation of your holiness and of your glory: where is your zeal and your strength, the sounding of your bowels and of your mercies toward me? are they restrained?

63:15  Attende de cælo, et vide de habitaculo sancto tuo, et gloriæ tuæ. Ubi est zelus tuus, et fortitudo tua, multitudo viscerum tuorum et miserationum tuarum ? Super me continuerunt se.

63:16  For thou art our father, and Abraham hath not known us, and Israel hath been ignorant of us: thou, O Lord, art our father, our redeemer, from everlasting is thy name.

63:16  Doubtless thou art our father, though Abraham be ignorant of us, and Israel acknowledge us not: thou, O Lord, art our father, our redeemer; thy name is from everlasting.

63:16  Jsi přece náš Otec! Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec, náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno.

63:16  Vždyť ty jsi přece Otec náš; i kdyby nás neznal Abraham a Izrael se o nás nestaral, ty, Hospodine, jsi Otec náš, od věků máš jméno Vykupitel náš.

63:16  Vždyť ty jsi náš otec, neboť Abraham nás nezná a Izrael si nás nevšímá. Ty, Hospodine, jsi náš otec, tvé jméno je od věčnosti: Náš vykupitel.

63:16  Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé.

63:16  Doubtless thou [art] our father, though Abraham be ignorant of us, and Israel acknowledge us not: thou, O LORD, [art] our father, our Redeemer; thy name [is] from everlasting.

63:16  For you are our Father, though Abraham doesn't know us, and Israel does not acknowledge us: you, Lord, are our Father; our Redeemer from everlasting is your name.

63:16  Doubtless you are our father, though Abraham be ignorant of us, and Israel acknowledge us not: you, O LORD, are our father, our redeemer; your name is from everlasting.

63:16  Tu enim pater noster : et Abraham nescivit nos, et Israël ignoravit nos : tu, Domine, pater noster, redemptor noster, a sæculo nomen tuum.

63:17  Why hast thou made us to err, O Lord, from thy ways: why hast thou hardened our heart, that we should not fear thee? return for the sake of thy servants, the tribes of thy inheritance.

63:17  O Lord, why hast thou made us to err from thy ways, and hardened our heart from thy fear? Return for thy servants’ sake, the tribes of thine inheritance.

63:17  Proč jsi nás nechal zbloudit, Hospodine, ze svých cest? Zatvrdil jsi naše srdce, aby se tě nebálo. Navrať se kvůli svým služebníkům, kvůli kmenům svého dědictví!

63:17  Proč jsi nás, Hospodine, nechal z tvé cesty zabloudit? Zatvrdil jsi naše srdce, abychom tě nectili? Vrať se už zpátky kvůli služebníkům svým, kvůli kmenům svého dědictví!

63:17  Proč nás, Hospodine, necháváš bloudit od svých cest, zatvrzuješ naše srdce, abychom se tě nebáli? ⌈Navrať kvůli svým otrokům kmeny⌉ svého dědictví!

63:17  Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.

63:17  O LORD, why hast thou made us to err from thy ways, [and] hardened our heart from thy fear? Return for thy servants' sake, the tribes of thy inheritance.

63:17  O Lord, why do you make us to stray from your ways, and harden our heart from your fear? Return for your servants' sake, the tribes of your inheritance.

63:17  O LORD, why have you made us to err from your ways, and hardened our heart from your fear? Return for your servants' sake, the tribes of your inheritance.

63:17  Quare errare nos fecisti, Domine, de viis tuis ; indurasti cor nostrum ne timeremus te ? Convertere propter servos tuos, tribus hæreditatis tuæ.

63:18  They have possessed thy holy people as nothing: our enemies have trodden down thy sanctuary.

63:18  The people of thy holiness have possessed it but a little while: our adversaries have trodden down thy sanctuary.

63:18  Dočasně si tvůj svatý lid přivlastnili, tvou svatyni pošlapali naši protivníci.

63:18  Nakrátko tvůj lid vlastnil tvou svatyni, než ji naši nepřátelé celou zdupali.

63:18  Nakrátko ji vlastnil tvůj svatý lid, než tvou svatyni pošlapali naši protivníci.

63:18  Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou.

63:18  The people of thy holiness have possessed [it] but a little while: our adversaries have trodden down thy sanctuary.

63:18  Your holy people possessed it but a little while: our adversaries have trodden down your sanctuary.

63:18  The people of your holiness have possessed it but a little while: our adversaries have trodden down your sanctuary.

63:18  Quasi nihilum possederunt populum sanctum tuum : hostes nostri conculcaverunt sanctificationem tuam.

63:19  We are become as in the beginning, when thou didst not rule over us, and when we were not called by thy name.

63:19  We are thine: thou never barest rule over them; they were not called by thy name.

63:19  My jsme tvoji odedávna. Jim jsi nepanoval, nazýváni nebyli tvým jménem. Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely.

63:19  Jsme jako ti, kterým nevládneš už věky, jako ti, kteří už tvé jméno nenosí. Kéž bys tak roztrhl nebe a sestoupil, aby se před tebou hory roztřásly!

63:19  Jsme ⌈tvoji odedávna, nad nimi jsi nevládl, oni se nenazývali⌉ tvým jménem. Kéž bys roztrhl nebesa a sestoupil, aby se před tebou hory zapotácely!

63:19  My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.

63:19  We are [thine]: thou never didst bear rule over them; they were not called by thy name.

63:19  We have become as they over whom you never bear rule, as those who were not called by your name.

63:19  We are yours: you never bore rule over them; they were not called by your name.

63:19  Facti sumus quasi in principio, cum non dominareris nostri, neque invocaretur nomen tuum super nos.