DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Leviticus - 17

17:1  And the Lord spoke to Moses, saying:

17:1  And the Lord spake unto Moses, saying,

17:1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

17:1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

17:1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

17:1  I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:

17:1  And the LORD spoke to Moses, saying,

17:1  The Lord spoke to Moses, saying,

17:1  And the LORD spoke to Moses, saying,

17:1  Et locutus est Dominus ad Moysen, dicens :

17:2  Speak to Aaron and his sons, and to all the children of Israel, saying to them: This is the word, which the Lord hath commanded, saying:

17:2  Speak unto Aaron, and unto his sons, and unto all the children of Israel, and say unto them; This is the thing which the Lord hath commanded, saying,

17:2  „Mluv k Áronovi a jeho synům i ke všem Izraelcům a řekni jim: Toto přikázal Hospodin:

17:2  „Mluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem Izraelitům: Toto přikázal Hospodin:

17:2  Promluv k Áronovi a jeho synům a ke všem synům Izraele a řekni jim: Toto je to, co přikázal Hospodin:

17:2  Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:

17:2  Speak to Aaron, and to his sons, and to all the children of Israel, and say to them, This [is] the thing which the LORD hath commanded, saying,

17:2  "Speak to Aaron, and to his sons, and to all the children of Israel, and say to them: 'This is the thing which the Lord has commanded,

17:2  Speak to Aaron, and to his sons, and to all the children of Israel, and say to them; This is the thing which the LORD has commanded, saying,

17:2  Loquere Aaron et filiis ejus, et cunctis filiis Israël, dicens ad eos : Iste est sermo quem mandavit Dominus, dicens :

17:3  Any man whosoever of the house of Israel, if he kill an ox, or a sheep, or a goat in the camp, or without the camp,

17:3  What man soever there be of the house of Israel, that killeth an ox, or lamb, or goat, in the camp, or that killeth it out of the camp,

17:3  Kdokoli z domu izraelského porazí býka, jehně nebo kozu v táboře nebo je porazí venku za táborem

17:3  Kdokoli z domu Izraele by zabil kus hovězího dobytka, ovci nebo kozu v táboře nebo venku za táborem,

17:3  Když kdokoliv z domu izraelského zabije býka nebo ovci či kozla v táboře nebo když ho zabije venku za táborem

17:3  Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,

17:3  Whatever man [there may be] of the house of Israel, that killeth an ox, or lamb, or goat in the camp, or that killeth [it] out of the camp,

17:3  Whatever man there is of the house of Israel, who kills a bull, or lamb, or goat, in the camp, or who kills it outside the camp,

17:3  What man soever there be of the house of Israel, that kills an ox, or lamb, or goat, in the camp, or that kills it out of the camp,

17:3  Homo quilibet de domo Israël, si occiderit bovem aut ovem, sive capram, in castris vel extra castra,

17:4  And offer it not at the door of the tabernacle an oblation to the Lord, shall be guilty of blood. As if he had shed blood, so shall he perish from the midst of his people.

17:4  And bringeth it not unto the door of the tabernacle of the congregation, to offer an offering unto the Lord before the tabernacle of the Lord; blood shall be imputed unto that man; he hath shed blood; and that man shall be cut off from among his people:

17:4  a ke vchodu do stanu setkávání je nepřivede, aby přinesl dar Hospodinu před Hospodinův příbytek, ten za tu krev zaplatí. Prolil krev, proto bude vyobcován ze společenství svého lidu.

17:4  aniž to zvíře přivedl před Hospodinův příbytek ke vchodu do Stanu setkávání, aby z něj Hospodinu přinesl oběť, takovému člověku se bude počítat vina za prolitou krev: Prolil krev, proto bude vyobcován ze svého lidu.

17:4  a nepřinese ho ke vchodu do stanu setkávání, aby ho obětoval jako obětní dar Hospodinu před Hospodinův příbytek, bude se to onomu muži počítat jako krveprolití; prolil krev. Takový člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

17:4  A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.

17:4  And bringeth it not to the door of the tabernacle of the congregation, to offer an offering to the LORD before the tabernacle of the LORD; blood shall be imputed to that man; he hath shed blood; and that man shall be cut off from among his people:

17:4  and hasn't brought it to the door of the Tent of Meeting, [so as to sacrifice it for a burnt offering or peace offering to the Lord to be acceptable for a soothing aroma, and whoever shall kill it without, and shall not bring it to the door of the Tent of Meeting] to offer it as an offering to the Lord before the tabernacle of the Lord, blood shall be imputed to that man. He has shed blood; and that man shall be cut off from among his people.

17:4  And brings it not to the door of the tabernacle of the congregation, to offer an offering to the LORD before the tabernacle of the LORD; blood shall be imputed to that man; he has shed blood; and that man shall be cut off from among his people:

17:4  et non obtulerit ad ostium tabernaculi oblationem Domino, sanguinis reus erit : quasi si sanguinem fuderit, sic peribit de medio populi sui.

17:5  Therefore the children of Israel shall bring to the priest their victims, which they kill in the field, that they may be sanctified to the Lord before the door of the tabernacle of the testimony: and they may sacrifice them for peace offerings to the Lord.

17:5  To the end that the children of Israel may bring their sacrifices, which they offer in the open field, even that they may bring them unto the Lord, unto the door of the tabernacle of the congregation, unto the priest, and offer them for peace offerings unto the Lord.

17:5  To proto, aby Izraelci, když přivádějí své oběti, které si zvykli obětovat na poli, přiváděli je Hospodinu ke vchodu do stanu setkávání, ke knězi. Budou je obětovat Hospodinu jako hody oběti pokojné.

17:5  To proto, aby synové Izraele přinášeli své oběti, jež dosud zabíjeli na poli, aby je nyní přinášeli Hospodinu ke vchodu do Stanu setkávání, ke knězi. Ať je obětují Hospodinu jako pokojné oběti.

17:5  To proto, aby synové Izraele přinášeli své oběti, které obětují v otevřené krajině, -- přinášeli je Hospodinu ke vchodu do stanu setkávání ke knězi a obětovali je jako pokojné oběti Hospodinu.

17:5  Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.

17:5  To the end that the children of Israel may bring their sacrifices which they offer in the open field, even that they may bring them to the LORD, to the door of the tabernacle of the congregation, to the priest, and offer them [for] peace-offerings to the LORD.

17:5  This is to the end that the children of Israel may bring their sacrifices, which they sacrifice in the open field, that they may bring them to the Lord, to the door of the Tent of Meeting, to the priest, and sacrifice them for sacrifices of peace offerings to the Lord.

17:5  To the end that the children of Israel may bring their sacrifices, which they offer in the open field, even that they may bring them to the LORD, to the door of the tabernacle of the congregation, to the priest, and offer them for peace offerings to the LORD.

17:5  Ideo sacerdoti offerre debent filii Israël hostias suas, quas occident in agro, ut sanctificentur Domino ante ostium tabernaculi testimonii, et immolent eas hostias pacificas Domino.

17:6  And the priest shall pour the blood upon the altar of the Lord, at the door of the tabernacle of the testimony: and shall burn the fat for a sweet odour to the Lord.

17:6  And the priest shall sprinkle the blood upon the altar of the Lord at the door of the tabernacle of the congregation, and burn the fat for a sweet savour unto the Lord.

17:6  Kněz pokropí krví Hospodinův oltář u vchodu do stanu setkávání a obrátí tuk v obětní dým, v libou vůni pro Hospodina.

17:6  Kněz pokropí krví oběti Hospodinův oltář u vchodu do Stanu setkávání a tuk nechá dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu.

17:6  Kněz pokropí krví Hospodinův oltář u vchodu do stanu setkávání a tuk bude obětovat jako příjemnou vůni Hospodinu.

17:6  A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.

17:6  And the priest shall sprinkle the blood upon the altar of the LORD [at] the door of the tabernacle of the congregation, and burn the fat for a sweet savor to the LORD.

17:6  The priest shall sprinkle the blood on the altar of the Lord at the door of the Tent of Meeting, and burn the fat for a pleasant aroma to the Lord.

17:6  And the priest shall sprinkle the blood on the altar of the LORD at the door of the tabernacle of the congregation, and burn the fat for a sweet smell to the LORD.

17:6  Fundetque sacerdos sanguinem super altare Domini ad ostium tabernaculi testimonii, et adolebit adipem in odorem suavitatis Domino :

17:7  And they shall no more sacrifice their victims to devils, with whom they have committed fornication. It shall be an ordinance for ever to them and to their posterity.

17:7  And they shall no more offer their sacrifices unto devils, after whom they have gone a whoring. This shall be a statute for ever unto them throughout their generations.

17:7  Už nebudou obětovat své oběti běsům, s nimiž smilnili. Toto jim bude provždy platné nařízení pro všechna jejich pokolení.

17:7  Nebudou již tedy zabíjet své oběti běsům, za nimiž chodili smilnit. Toto bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení.

17:7  Nebudou již obětovat své oběti běsům, za nimiž chodili smilnit. Toto bude pro ně věčné ustanovení po všechna jejich pokolení.

17:7  A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.

17:7  And they shall no more offer their sacrifices to idols, with which they have committed idolatry: This shall be a statute for ever to them throughout their generations.

17:7  They shall no more sacrifice their sacrifices to the goat idols, after which they play the prostitute. This shall be a statute forever to them throughout their generations.'

17:7  And they shall no more offer their sacrifices to devils, after whom they have gone a whoring. This shall be a statute for ever to them throughout their generations.

17:7  et nequaquam ultra immolabunt hostias suas dæmonibus, cum quibus fornicati sunt. Legitimum sempiternum erit illis et posteris eorum.

17:8  And thou shalt say to them: The man of the house of Israel, and of the strangers who sojourn among you, that offereth a holocaust or a victim,

17:8  And thou shalt say unto them, Whatsoever man there be of the house of Israel, or of the strangers which sojourn among you, that offereth a burnt offering or sacrifice,

17:8  Dále jim oznam: Kdokoli z domu izraelského i z těch, kdo mezi vámi přebývají jako hosté, bude obětovat zápalnou oběť nebo připraví obětní hod

17:8  Dále jim řekneš: Kdokoli z domu Izraele nebo z přistěhovalců, kteří žijí u vás, by obětoval zápal nebo jinou oběť,

17:8  Řekni jim: Když kdokoliv z domu izraelského nebo z příchozích, kteří pobývají mezi nimi, přinese zápalnou oběť anebo obětní hod

17:8  Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb jinou obět,

17:8  And thou shalt say to them, Whatever man [there may be] of the house of Israel, or of the strangers which sojourn among you, that offereth a burnt-offering or sacrifice,

17:8  "You shall say to them, 'Any man there is of the house of Israel, or of the strangers who live as foreigners among them, who offers a burnt offering or sacrifice,

17:8  And you shall say to them, Whatever man there be of the house of Israel, or of the strangers which sojourn among you, that offers a burnt offering or sacrifice,

17:8  Et ad ipsos dices : Homo de domo Israël, et de advenis qui peregrinantur apud vos, qui obtulerit holocaustum sive victimam,

17:9  And bringeth it not to the door of the tabernacle of the testimony, that it may be offered to the Lord, shall perish from among his people.

17:9  And bringeth it not unto the door of the tabernacle of the congregation, to offer it unto the Lord; even that man shall be cut off from among his people.

17:9  a ke vchodu do stanu setkávání to nepřivede, aby to připravil Hospodinu, bude vyobcován ze svého lidu.

17:9  aniž to zvíře přivedl ke vchodu do Stanu setkávání, aby je obětoval Hospodinu, takový člověk bude vyobcován ze svého lidu.

17:9  a nepřinese ji ke vchodu do stanu setkávání, aby ji obětoval Hospodinu, takový člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

17:9  A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval Hospodinu: tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.

17:9  And bringeth it not to the door of the tabernacle of the congregation, to offer it to the LORD; even that man shall be cut off from among his people.

17:9  and doesn't bring it to the door of the Tent of Meeting, to sacrifice it to the Lord; that man shall be cut off from his people.

17:9  And brings it not to the door of the tabernacle of the congregation, to offer it to the LORD; even that man shall be cut off from among his people.

17:9  et ad ostium tabernaculi testimonii non adduxerit eam, ut offeratur Domino, interibit de populo suo.

17:10  If any man whosoever of the house of Israel, and of the strangers that sojourn among them, eat blood, I will set my face against his soul, and will cut him off from among his people.

17:10  And whatsoever man there be of the house of Israel, or of the strangers that sojourn among you, that eateth any manner of blood; I will even set my face against that soul that eateth blood, and will cut him off from among his people.

17:10  Kdokoli z domu izraelského i z těch, kdo mezi vámi přebývají jako hosté, bude jíst jakoukoli krev, proti tomu se obrátím; každého, kdo by jedl krev, vyobcuji ze společenství jeho lidu.

17:10  Kdokoli z domu Izraele nebo z přistěhovalců, kteří žijí u vás, by jedl jakoukoli krev, proti takovému člověku se postavím. Toho, kdo jí krev, vyvrhnu z jeho lidu.

17:10  Když by kdokoliv z domu izraelského nebo z příchozích, kteří pobývají mezi nimi, jedl jakoukoliv krev, obrátím svou tvář proti tomu, kdo by jedl krev, a vyhladím jej zprostřed svého lidu.

17:10  A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.

17:10  And whatever man [there may be] of the house of Israel, or of the strangers that sojourn among you, that eateth any manner of blood; I will even set my face against that soul that eateth blood, and will cut him off from among his people.

17:10  "'Any man of the house of Israel, or of the strangers who live as foreigners among them, who eats any kind of blood, I will set my face against that soul who eats blood, and will cut him off from among his people.

17:10  And whatever man there be of the house of Israel, or of the strangers that sojourn among you, that eats any manner of blood; I will even set my face against that soul that eats blood, and will cut him off from among his people.

17:10  Homo quilibet de domo Israël et de advenis qui peregrinantur inter eos, si comederit sanguinem, obfirmabo faciem meam contra animam illius, et disperdam eam de populo suo,

17:11  Because the life of the flesh is in the blood: and I have given it to you, that you may make atonement with it upon the altar for your souls, and the blood may be for an expiation of the soul.

17:11  For the life of the flesh is in the blood: and I have given it to you upon the altar to make an atonement for your souls: for it is the blood that maketh an atonement for the soul.

17:11  V krvi je život těla. Já jsem vám ji určil na oltář k vykonávání smírčích obřadů za vaše životy. Je to krev; pro život, který je v ní, se získává smíření.

17:11  Vždyť život těla je v krvi! Proto jsem vám ji určil na oltář, k vykoupení vašich životů. Vždyť krev, ta vykupuje život!

17:11  Neboť život těla je v krvi a já jsem vám ji dal na oltář k získání smíření pro vás, neboť je to krev, která získává pro člověka smíření.

17:11  Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.

17:11  For the life of the flesh [is] in the blood: and I have given it to you upon the altar, to make an atonement for your souls: for it [is] the blood [that] maketh an atonement for the soul.

17:11  For the life of the flesh is in the blood; and I have given it to you on the altar to make atonement for your souls: for it is the blood that makes atonement by reason of the life.

17:11  For the life of the flesh is in the blood: and I have given it to you on the altar to make an atonement for your souls: for it is the blood that makes an atonement for the soul.

17:11  quia anima carnis in sanguine est : et ego dedi illum vobis, ut super altare in eo expietis pro animabus vestris, et sanguis pro animæ piaculo sit.

17:12  Therefore I have said to the children of Israel: No soul of you, nor of the strangers that sojourn among you, shall eat blood.

17:12  Therefore I said unto the children of Israel, No soul of you shall eat blood, neither shall any stranger that sojourneth among you eat blood.

17:12  Proto jsem rozkázal Izraelcům: Nikdo z vás nebude jíst krev, ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host, nebude jíst krev.

17:12  Proto jsem synům Izraele řekl: Nikdo z vás nebude jíst krev. Ani přistěhovalec, který žije u vás, nebude jíst krev.

17:12  Proto jsem řekl synům Izraele: Nikdo z vás nebude jíst krev, ani příchozí, který pobývá mezi vámi, nebude jíst krev.

17:12  Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.

17:12  Therefore I said to the children of Israel, No soul of you shall eat blood, neither shall any stranger that sojourneth among you eat blood.

17:12  Therefore I have said to the children of Israel, "No person among you shall eat blood, neither shall any stranger who lives as a foreigner among you eat blood."

17:12  Therefore I said to the children of Israel, No soul of you shall eat blood, neither shall any stranger that sojournes among you eat blood.

17:12  Idcirco dixi filiis Israël : Omnis anima ex vobis non comedet sanguinem, nec ex advenis qui peregrinantur apud vos.

17:13  Any man whosoever of the children of Israel, and of the strangers that sojourn among you, if by hunting or fowling, he take a wild beast or a bird, which is lawful to eat, let him pour out its blood, and cover it with earth.

17:13  And whatsoever man there be of the children of Israel, or of the strangers that sojourn among you, which hunteth and catcheth any beast or fowl that may be eaten; he shall even pour out the blood thereof, and cover it with dust.

17:13  Kdokoli z Izraelců i z těch, kdo mezi vámi přebývají jako hosté, uloví zvíře nebo ptáka, které se smí jíst, nechá vytéci jeho krev a přikryje ji prachem,

17:13  Kdokoli ze synů Izraele nebo z přistěhovalců, kteří žijí u vás, by ulovil zvíře nebo ptáka, který se smí jíst, musí vycedit jeho krev a přikrýt ji prachem.

17:13  Když kdokoliv ze synů Izraele nebo z příchozích, kteří pobývají mezi nimi, uloví zvěřinu nebo ptáka, který se jí, vyleje jeho krev a přikryje ji hlínou.

17:13  A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.

17:13  And whatever man [there may be] of the children of Israel, or of the strangers that sojourn among you, who hunteth and catcheth any beast or fowl that may be eaten; he shall even pour out its blood, and cover it with dust.

17:13  "'Whatever man there is of the children of Israel, or of the strangers who live as foreigners among them, who takes in hunting any animal or bird that may be eaten; he shall pour out its blood, and cover it with dust.

17:13  And whatever man there be of the children of Israel, or of the strangers that sojourn among you, which hunts and catches any beast or fowl that may be eaten; he shall even pour out the blood thereof, and cover it with dust.

17:13  Homo quicumque de filiis Israël, et de advenis qui peregrinantur apud vos, si venatione atque aucupio ceperit feram, vel avem, quibus vesci licitum est, fundat sanguinem ejus, et operiat illum terra.

17:14  For the life of all flesh is in the blood. Therefore I said to the children of Israel: you shall not eat the blood of any flesh at all, because the life of the flesh is in the blood, and whosoever eateth it, shall be cut off.

17:14  For it is the life of all flesh; the blood of it is for the life thereof: therefore I said unto the children of Israel, Ye shall eat the blood of no manner of flesh: for the life of all flesh is the blood thereof: whosoever eateth it shall be cut off.

17:14  neboť život každého tvora je v jeho krvi, ta ho oživuje. Proto jsem Izraelcům řekl: Nebudete jíst krev žádného tvora, neboť život každého tvora je v jeho krvi. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován.

17:14  Vždyť životem každého tvora je krev, právě ta je jeho životem! Proto jsem synům Izraele řekl: Nesmíte jíst krev žádného tvora, neboť životem každého tvora je jeho krev. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován.

17:14  Neboť život každého těla je jeho krev. Proto jsem řekl synům Izraele: Krev žádného těla nebudete jíst, neboť život každého těla je jeho krev. Každý, kdo by ji jedl, ať je vyhlazen.

17:14  Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.

17:14  For [it is] the life of all flesh, the blood of it [is] for the life of it; therefore I said to the children of Israel, Ye shall eat the blood of no manner of flesh: for the life of all flesh [is] its blood: whoever eateth it shall be cut off.

17:14  For as to the life of all flesh, its blood is with its life: therefore I said to the children of Israel, "You shall not eat the blood of any kind of flesh; for the life of all flesh is its blood. Whoever eats it shall be cut off."

17:14  For it is the life of all flesh; the blood of it is for the life thereof: therefore I said to the children of Israel, You shall eat the blood of no manner of flesh: for the life of all flesh is the blood thereof: whoever eats it shall be cut off.

17:14  Anima enim omnis carnis in sanguine est : unde dixi filiis Israël : Sanguinem universæ carnis non comedetis, quia anima carnis in sanguine est : et quicumque comederit illum, interibit.

17:15  The soul that eateth that which died of itself, or has been caught by a beast, whether he be one of your own country or a stranger, shall wash his clothes and himself with water, and shall be defiled until the evening: and in this manner he shall be made clean.

17:15  And every soul that eateth that which died of itself, or that which was torn with beasts, whether it be one of your own country, or a stranger, he shall both wash his clothes, and bathe himself in water, and be unclean until the even: then shall he be clean.

17:15  Každý, kdo by jedl zdechlinu nebo rozsápané zvíře, ať domorodec či host, vypere si šaty, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Potom bude opět čistý.

17:15  Kdokoli, ať už domácí nebo host, by jedl něco zdechlého nebo rozsápaného, vypere si oděv, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Teprve pak bude čistý.

17:15  Každý člověk, který by jedl zdechlinu nebo rozsápané zvíře, ať je to domorodec nebo příchozí, si vypere oděv, umyje se vodou a bude nečistý až do večera. Pak bude čistý.

17:15  Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.

17:15  And every soul that eateth that which died [of itself], or that which was torn [with beasts], ([whether it is] one of your own country, or a stranger) he shall both wash his clothes, and bathe [himself] in water, and be unclean until the evening; then shall he be clean.

17:15  "'Every person that eats what dies of itself, or that which is torn by animals, whether he is native-born or a foreigner, he shall wash his clothes, and bathe himself in water, and be unclean until the evening: then he shall be clean.

17:15  And every soul that eats that which died of itself, or that which was torn with beasts, whether it be one of your own country, or a stranger, he shall both wash his clothes, and bathe himself in water, and be unclean until the even: then shall he be clean.

17:15  Anima, quæ comederit morticinum, vel captum a bestia, tam de indigenis, quam de advenis, lavabit vestimenta sua et semetipsum aqua, et contaminatus erit usque ad vesperum : et hoc ordine mundus fiet.

17:16  But if he do not wash his clothes, and his body, he shall bear his iniquity.

17:16  But if he wash them not, nor bathe his flesh; then he shall bear his iniquity.

17:16  Jestliže by je nevypral a celý se neomyl, ponese následky své nepravosti.“

17:16  Pokud si však oděv nevypere a tělo neomyje, ponese vinu.“

17:16  Pokud si je nevypere a neumyje si tělo, ponese svou vinu.

17:16  A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.

17:16  But if he doth not wash [them], nor bathe his flesh; then he shall bear his iniquity.

17:16  But if he doesn't wash them, or bathe his flesh, then he shall bear his iniquity.'"

17:16  But if he wash them not, nor bathe his flesh; then he shall bear his iniquity.

17:16  Quod si non laverit vestimenta sua et corpus, portabit iniquitatem suam.