DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Song of Solomon - 5

5:1  Let my beloved come into his garden, and eat the fruit of his apple trees. I am come into my garden, O my sister, my spouse, I have gathered my myrrh, with my aromatical spices: I have eaten the honeycomb with my honey, I have drunk my wine with my milk: eat, O friends, and drink, and be inebriated, my dearly beloved.

5:1  I am come into my garden, my sister, my spouse: I have gathered my myrrh with my spice; I have eaten my honeycomb with my honey; I have drunk my wine with my milk: eat, O friends; drink, yea, drink abundantly, O beloved.

5:1  Do zahrady své jsem přišel, sestro má, nevěsto, sbíral jsem svou myrhu a svůj balzám, z plástve jsem jedl svůj med, pil víno své a mléko. Jezte, přátelé, a pijte, opájejte se laskáním.

5:1  Do zahrady své vcházím, má drahá nevěsto, sbírám svou myrhu i své koření, svou plástev medu jím, své víno i mléko popíjím. Jen jezte, přátelé, a pijte, milováním se opijte!

5:1  Do své přišel jsem zahrady, ⌈nevěsto má nejdražší.⌉ Svou myrhu i své balzámy natrhal jsem, ze své plástve se svým medem pojedl jsem, víno své i se svým mlékem popíjel jsem. ⌈Jen jezte, milí, pijte, opojte se milováním.⌉

5:1  Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.

5:1  I have come into my garden, my sister, [my] spouse: I have gathered my myrrh, with my spice; I have eaten my honey-comb with my honey; I have drank my wine with my milk: eat, O friends; drink, yes, drink abundantly, O beloved.

5:1  I have come into my garden, my sister, my bride. I have gathered my myrrh with my spice; I have eaten my honeycomb with my honey; I have drunk my wine with my milk. Friends Eat, friends! Drink, yes, drink abundantly, beloved. Beloved

5:1  I am come into my garden, my sister, my spouse: I have gathered my myrrh with my spice; I have eaten my honeycomb with my honey; I have drunk my wine with my milk: eat, O friends; drink, yes, drink abundantly, O beloved.

5:1  Veniat dilectus meus in hortum suum, et comedat fructum pomorum suorum. Veni in hortum meum, soror mea, sponsa ; messui myrrham meam cum aromatibus meis ; comedi favum cum melle meo ; bibi vinum meum cum lacte meo ; comedite, amici, et bibite, et inebriamini, carissimi.

5:2  I sleep, and my heart watcheth: the voice of my beloved knocking: Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled: for my head is full of dew, and my locks of the drops of the nights.

5:2  I sleep, but my heart waketh: it is the voice of my beloved that knocketh, saying, Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled: for my head is filled with dew, and my locks with the drops of the night.

5:2  Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: „Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná, vždyť mám hlavu plnou rosy, v kadeřích krůpěje noční.“

5:2  Spím, ale mé srdce bdí. Slyšte – už klepe můj milý! Otevři, má drahá, lásko má, holubičko má, má dokonalá! Hlavu mám rosou pokrytou, kadeře plné nočních krůpějí!

5:2  Spím. Mé srdce ale bdí. Slyš! To klepe můj milý! Otevři mi, má lásko nejdražší, holoubku můj, zlato mé! Vždyť hlavu mám plnou rosy, krůpějí noci své kadeře.

5:2  Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.

5:2  I sleep, but my heart waketh: [it is] the voice of my beloved that knocketh, [saying], Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled: for my head is filled with dew, [and] my locks with the drops of the night.

5:2  I was asleep, but my heart was awake. It is the voice of my beloved who knocks: "Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled; for my head is filled with dew, and my hair with the dampness of the night."

5:2  I sleep, but my heart wakes: it is the voice of my beloved that knocks, saying, Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled: for my head is filled with dew, and my locks with the drops of the night.

5:2  Ego dormio, et cor meum vigilat. Vox dilecti mei pulsantis : Aperi mihi, soror mea, amica mea, columba mea, immaculata mea, quia caput meum plenum est rore, et cincinni mei guttis noctium.

5:3  I have put off my garment, how shall I put it on? I have washed my feet, how shall I defile them?

5:3  I have put off my coat; how shall I put it on? I have washed my feet; how shall I defile them?

5:3  Svlékla jsem šaty, mám je zas oblékat? Umyla jsem si nohy, mám si je zašpinit?“

5:3  Košili jsem si už svlékla, mám se snad oblékat? Nohy jsem si už myla, snad špinit si je mám?

5:3  Svlékla jsem si šaty, mám je zase oblékat? Umyla jsem si nohy, to si je mám špinit zas?

5:3  Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?

5:3  I have put off my coat; how shall I put it on? I have washed my feet; how shall I defile them?

5:3  I have taken off my robe. Indeed, must I put it on? I have washed my feet. Indeed, must I soil them?

5:3  I have put off my coat; how shall I put it on? I have washed my feet; how shall I defile them?

5:3  Expoliavi me tunica mea : quomodo induar illa ? lavi pedes meos : quomodo inquinabo illos ?

5:4  My beloved put his hand through the key hole, and my bowels were moved at his touch.

5:4  My beloved put in his hand by the hole of the door, and my bowels were moved for him.

5:4  Můj milý prostrčil otvorem ruku a celé mé nitro ze zachvělo před ním.

5:4  Můj milý protáhl ruku otvorem, mé útroby se pro něj zachvěly.

5:4  Můj milý rukou vnikl ke mně, až jsem se pro něj v nitru zachvěla.

5:4  Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.

5:4  My beloved put in his hand by the hole [of the door], and my bowels were moved for him.

5:4  My beloved thrust his hand in through the latch opening. My heart pounded for him.

5:4  My beloved put in his hand by the hole of the door, and my bowels were moved for him.

5:4  Dilectus meus misit manum suam per foramen, et venter meus intremuit ad tactum ejus.

5:5  I arose up to open to my beloved: my hands dropped with myrrh, and my fingers were full of the choicest myrrh.

5:5  I rose up to open to my beloved; and my hands dropped with myrrh, and my fingers with sweet smelling myrrh, upon the handles of the lock.

5:5  Vstala jsem otevřít milému svému. Z rukou mi kanula myrha, myrha stékala z mých prstů na rukojeť zástrčky.

5:5  Milému svému jsem vstala otevřít, z mých rukou myrha stékala, myrha kanula z prstů mých až na rukojeť závory.

5:5  Já vstala milému svému otevřít a myrha mi z rukou skanula, myrha z mých prstů ulpívá tam, kde zasouvá se závora.

5:5  I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.

5:5  I rose up to open to my beloved: and my hands dropped [with] myrrh, and my fingers [with] sweet-smelling myrrh, upon the handles of the lock.

5:5  I rose up to open for my beloved. My hands dripped with myrrh, my fingers with liquid myrrh, on the handles of the lock.

5:5  I rose up to open to my beloved; and my hands dropped with myrrh, and my fingers with sweet smelling myrrh, on the handles of the lock.

5:5  Surrexi ut aperirem dilecto meo ; manus meæ stillaverunt myrrham, et digiti mei pleni myrrha probatissima.

5:6  I opened the bolt of my door to my beloved: but he had turned aside, and was gone. My soul melted when he spoke: I sought him, and found him not: I called, and he did not answer me.

5:6  I opened to my beloved; but my beloved had withdrawn himself, and was gone: my soul failed when he spake: I sought him, but I could not find him; I called him, but he gave me no answer.

5:6  Než jsem však milému otevřela, můj milý odbočil jinam. Život ze mne prchal, když ke mně mluvil. Hledala jsem ho, a nenalezla, volala jsem ho, a neodpověděl mi.

5:6  Milému svému jsem otevřela, můj milý však zmizel, odešel – duše mě opustila spolu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval.

5:6  Já svému milému otevřela, můj milý však ⌈náhle zmizel.⌉ ⌈Skoro jsem život vypustila,⌉ že takhle odešel. Hledala jsem jej, ale nenašla. Volala jsem ho, už se mi neozval.

5:6  Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.

5:6  I opened to my beloved; but my beloved had withdrawn himself, [and] was gone: my soul failed when he spoke: I sought him, but I could not find him; I called him, but he gave me no answer.

5:6  I opened to my beloved; but my beloved left; and had gone away. My heart went out when he spoke. I looked for him, but I did not find him. I called him, but he did not answer.

5:6  I opened to my beloved; but my beloved had withdrawn himself, and was gone: my soul failed when he spoke: I sought him, but I could not find him; I called him, but he gave me no answer.

5:6  Pessulum ostii mei aperui dilecto meo, at ille declinaverat, atque transierat. Anima mea liquefacta est, ut locutus est ; quæsivi, et non inveni illum ; vocavi, et non respondit mihi.

5:7  The keepers that go about the city found me: they struck me: and wounded me: the keepers of the walls took away my veil from me.

5:7  The watchmen that went about the city found me, they smote me, they wounded me; the keepers of the walls took away my veil from me.

5:7  Našli mě strážci obcházející město, zbili mě, zranili mě, přehoz mi strhli strážci hradeb.

5:7  Našli mě strážní, co město obcházejí, surově zbili mě a zranili. Šaty z ramenou mi strhli ti strážci hradební.

5:7  Našli mne strážci, kteří město obcházejí. Zbili mě do krve, šál strhli ze mne ti strážci hradeb.

5:7  Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.

5:7  The watchmen that went about the city found me, they smote me, they wounded me; the keepers of the walls took away my vail from me.

5:7  The watchmen who go about the city found me. They beat me. They bruised me. The keepers of the walls took my cloak away from me.

5:7  The watchmen that went about the city found me, they smote me, they wounded me; the keepers of the walls took away my veil from me.

5:7  Invenerunt me custodes qui circumeunt civitatem ; percusserunt me, et vulneraverunt me. Tulerunt pallium meum mihi custodes murorum.

5:8  I adjure you, O daughters of Jerusalem, if you find my beloved, that you tell him that I languish with love.

5:8  I charge you, O daughters of Jerusalem, if ye find my beloved, that ye tell him, that I am sick of love.

5:8  Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, jestliže najdete mého milého, co mu sdělíte? Že jsem nemocna láskou.

5:8  Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, najdete-li mého milého, co mu povíte? Že jsem nemocná láskou!

5:8  Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, když mého milého najdete, co jemu povíte? Že láskou jsem nemocná.

5:8  Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.

5:8  I charge you, O daughters of Jerusalem, if ye find my beloved, that ye tell him, that I [am] sick with love.

5:8  I adjure you, daughters of Jerusalem, If you find my beloved, that you tell him that I am faint with love. Friends

5:8  I charge you, O daughters of Jerusalem, if you find my beloved, that you tell him, that I am sick of love.

5:8  Adjuro vos, filiæ Jerusalem, si inveneritis dilectum meum, ut nuntietis ei quia amore langueo.

5:9  What manner of one is thy beloved of the beloved, O thou most beautiful among women? what manner of one is thy beloved of the beloved, that thou hast so adjured us?

5:9  What is thy beloved more than another beloved, O thou fairest among women? what is thy beloved more than another beloved, that thou dost so charge us?

5:9  Jaký je tvůj milý, že je nad Miláčka, ty nejkrásnější z žen? Jaký je tvůj milý, že je nad Miláčka, že nás tak zapřísaháš?

5:9  Čím je tvůj miláček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj miláček zvláštní, že nutíš nás k přísaze?

5:9  Čím je tvůj milý nad jiné, ženo mnoha krás? Čím je tvůj milý nad jiné, že tak zapřísaháš nás?

5:9  Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?

5:9  What [is] thy beloved more than [another] beloved, O thou fairest among women? what [is] thy beloved more than [another] beloved, that thou dost so charge us?

5:9  How is your beloved better than another beloved, you fairest among women? How is your beloved better than another beloved, that you do so adjure us? Beloved

5:9  What is your beloved more than another beloved, O you fairest among women? what is your beloved more than another beloved, that you do so charge us?

5:9  Qualis est dilectus tuus ex dilecto, o pulcherrima mulierum ? qualis est dilectus tuus ex dilecto, quia sic adjurasti nos ?

5:10  My beloved is white and ruddy, chosen out of thousands.

5:10  My beloved is white and ruddy, the chiefest among ten thousand.

5:10  Můj milý je běloskvoucí i červený, významnější nad tisíce jiných.

5:10  Můj milý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci!

5:10  Můj milý, jiskrný a růžolící, ⌈znát je⌉ mezi statisíci.

5:10  Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.

5:10  My beloved [is] white and ruddy, the chief among ten thousand.

5:10  My beloved is white and ruddy. The best among ten thousand.

5:10  My beloved is white and ruddy, the most chief among ten thousand.

5:10  Dilectus meus candidus et rubicundus ; electus ex millibus.

5:11  His head is as the finest gold: his locks as branches of palm trees, black as a raven.

5:11  His head is as the most fine gold, his locks are bushy, and black as a raven.

5:11  Jeho hlava je třpytivé zlato ryzí, jeho kadeře jsou trsy palmových plodů, černé jako havran.

5:11  Jeho hlava je zlato nejčistší, vlnité kadeře jak černí havrani.

5:11  Hlavu má jak z ryzího zlata, černé jak havran kučery jeho kadeří.

5:11  Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.

5:11  His head [is as] the most fine gold, his locks [are] bushy, [and] black as a raven.

5:11  His head is like the purest gold. His hair is bushy, black as a raven.

5:11  His head is as the most fine gold, his locks are bushy, and black as a raven.

5:11  Caput ejus aurum optimum ; comæ ejus sicut elatæ palmarum, nigræ quasi corvus.

5:12  His eyes as doves upon brooks of waters, which are washed with milk, and sit beside the plentiful streams.

5:12  His eyes are as the eyes of doves by the rivers of waters, washed with milk, and fitly set.

5:12  Jeho oči jsou jako holubi nad potůčky vod, v mléce se koupou, podobné vsazeným drahokamům.

5:12  Jeho oči jsou jako holoubci mezi vodními potůčky; v mléce se koupají, vsazené jako klenoty.

5:12  Oči jeho nad vodními proudy holoubata v mléce umytá nad ⌈hojnou vodou⌉ sedí.

5:12  Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.

5:12  His eyes [are] as [the eyes] of doves by the rivers of waters, washed with milk, [and] fitly set.

5:12  His eyes are like doves beside the water brooks, washed with milk, mounted like jewels.

5:12  His eyes are as the eyes of doves by the rivers of waters, washed with milk, and fitly set.

5:12  Oculi ejus sicut columbæ super rivulos aquarum, quæ lacte sunt lotæ, et resident juxta fluenta plenissima.

5:13  His cheeks are as beds of aromatical spices set by the perfumers. His lips are as lilies dropping choice myrrh.

5:13  His cheeks are as a bed of spices, as sweet flowers: his lips like lilies, dropping sweet smelling myrrh.

5:13  Jeho líce jsou jak balzámový záhon, schránky kořenných vůní, jeho rty jsou lilie, z nichž kane tekutá myrha.

5:13  Jeho tváře jsou jak záhon koření, jak pokladnice voňavek. Jeho rty jsou jako lilie myrhou kanoucí.

5:13  Jeho líce záhon balzámový osetý kořením, co lilie rty jeho kanoucí myrhou tekutou.

5:13  Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.

5:13  His cheeks [are] as a bed of spices, [as] sweet flowers: his lips [like] lilies, dropping sweet-smelling myrrh.

5:13  His cheeks are like a bed of spices with towers of perfumes. His lips are like lilies, dropping liquid myrrh.

5:13  His cheeks are as a bed of spices, as sweet flowers: his lips like lilies, dropping sweet smelling myrrh.

5:13  Genæ illius sicut areolæ aromatum, consitæ a pigmentariis. Labia ejus lilia, distillantia myrrham primam.

5:14  His hands are turned and as of gold, full of hyacinths. His belly as of ivory, set with sapphires.

5:14  His hands are as gold rings set with the beryl: his belly is as bright ivory overlaid with sapphires.

5:14  Jeho ruce jsou válce zlaté taršíšem posázené, jeho břicho je mistrné dílo ze slonoviny safíry vykládané.

5:14  Jeho paže – zlaté pruty osázené chrysolity. Jeho břicho – plát slonoviny pokrytý safíry.

5:14  Ruce má jak válce zlaté osázené topazem. Jeho břicho vykládané slonovinou pokryto je safíry.

5:14  Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.

5:14  His hands [are as] gold rings set with the beryl: his belly [is as] bright ivory overlaid [with] sapphires.

5:14  His hands are like rings of gold set with beryl. His body is like ivory work overlaid with sapphires.

5:14  His hands are as gold rings set with the beryl: his belly is as bright ivory overlaid with sapphires.

5:14  Manus illius tornatiles, aureæ, plenæ hyacinthis. Venter ejus eburneus, distinctus sapphiris.

5:15  His legs as pillars of marble, that are set upon bases of gold. His form as of Libanus, excellent as the cedars.

5:15  His legs are as pillars of marble, set upon sockets of fine gold: his countenance is as Lebanon, excellent as the cedars.

5:15  Jeho stehna jsou sloupy z bílého mramoru, spočívající na patkách z ryzího zlata. Vzhled má jak Libanón, je ztepilý jak cedr.

5:15  Jeho stehna – mramorové sloupy na zlatých podstavcích. Jako Libanon je pohledný, jak cedr ztepilý.

5:15  Mramorové sloupy jeho stehna, na patkách zlata ryzího postaveny. ⌈Zjevem se Libanonu podobá,⌉ ušlechtilý jako ty cedry.

5:15  Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.

5:15  His legs [are as] pillars of marble, set upon sockets of fine gold: his countenance [is] as Lebanon, excellent as the cedars.

5:15  His legs are like pillars of marble set on sockets of fine gold. His appearance is like Lebanon, excellent as the cedars.

5:15  His legs are as pillars of marble, set on sockets of fine gold: his countenance is as Lebanon, excellent as the cedars.

5:15  Crura illius columnæ marmoreæ quæ fundatæ sunt super bases aureas. Species ejus ut Libani, electus ut cedri.

5:16  His throat most sweet, and he is all lovely: such is my beloved, and he is my friend, O ye daughters of Jerusalem.

5:16  His mouth is most sweet: yea, he is altogether lovely. This is my beloved, and this is my friend, O daughters of Jerusalem.

5:16  Patro jeho úst je přesladké, on sám je přežádoucí skvost. Takový je milý můj, takový je můj přítel, jeruzalémské dcery.

5:16  Jeho ústa jsou nejsladší, celý je tolik žádoucí! Takový je můj milý, takový můj druh, dcery jeruzalémské!

5:16  Jeho ústa jsou přesladká a ve všem je přitažlivý. To je můj milý a to je můj druh, dcery Jeruzaléma.

5:16  Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.

5:16  His mouth [is] most sweet: yes, he [is] altogether lovely. This [is] my beloved, and this [is] my friend, O daughters of Jerusalem.

5:16  His mouth is sweetness; yes, he is altogether lovely. This is my beloved, and this is my friend, daughters of Jerusalem. Friends

5:16  His mouth is most sweet: yes, he is altogether lovely. This is my beloved, and this is my friend, O daughters of Jerusalem.

5:16  Guttur illius suavissimum, et totus desiderabilis. Talis est dilectus meus, et ipse est amicus meus, filiæ Jerusalem.

5:17  Whither is thy beloved gone, O thou most beautiful among women? whither is thy beloved turned aside, and we will seek him with thee?

5:17  Quo abiit dilectus tuus, o pulcherrima mulierum ? quo declinavit dilectus tuus ? et quæremus eum tecum.