DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Daniel - 10

10:1  In the third year of Cyrus, king of the Persians, a word was revealed to Daniel, surnamed Baltassar, and a true word, and great strength: and he understood the word: for there is need of understanding in a vision.

10:1  In the third year of Cyrus king of Persia a thing was revealed unto Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing was true, but the time appointed was long: and he understood the thing, and had understanding of the vision.

10:1  V třetím roce vlády Kýra, krále perského, bylo Danielovi, který byl pojmenován Beltšasar, zjeveno slovo. A to slovo je pravdivé; týká se velké strasti. Pochopil to slovo. Pochopení mu bylo dáno ve viděních.

10:1  Ve třetím roce perského krále Kýra se Danielovi zvanému Baltazar dostalo zjevení a on je pochopil, když mu byl ve vidění vnuknut jeho výklad. To poselství je pravdivé a týká se velikého boje.

10:1  Ve třetím roce perského krále Kýra byla Danielovi, jenž byl nazván jménem Beltšasar, zjevena jistá věc, a to věc pravdivá -- o velikém válečném tažení. On tu věc pochopil i její smysl ve vidění.

10:1  Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění.

10:1  In the third year of Cyrus king of Persia, a thing was revealed to Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing [was] true, but the time appointed [was] long: and he understood the thing, and had understanding of the vision.

10:1  In the third year of Cyrus king of Persia a word was revealed to Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the word was true: a great war. And he understood the word, and had understanding of the vision.

10:1  In the third year of Cyrus king of Persia a thing was revealed to Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing was true, but the time appointed was long: and he understood the thing, and had understanding of the vision.

10:1  Anno tertio Cyri regis Persarum, verbum revelatum est Danieli cognomento Baltassar, et verbum verum, et fortitudo magna : intellexitque sermonem : intelligentia enim est opus in visione.

10:2  In those days I, Daniel, mourned the days of three weeks.

10:2  In those days I Daniel was mourning three full weeks.

10:2  V těch dnech jsem já, Daniel, truchlil po celé tři týdny.

10:2  Já Daniel jsem v té době držel třítýdenní smutek.

10:2  V oné době jsem já, Daniel, truchlil již tři týdny dnů.

10:2  V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů.

10:2  In those days I Daniel was mourning three full weeks.

10:2  In those days I, Daniel, was mourning for three whole weeks.

10:2  In those days I Daniel was mourning three full weeks.

10:2  In diebus illis ego Daniel lugebam trium hebdomadarum diebus :

10:3  I ate no desirable bread, and neither flesh, nor wine, entered into my mouth, neither was I anointed with ointment: till the days of three weeks were accomplished.

10:3  I ate no pleasant bread, neither came flesh nor wine in my mouth, neither did I anoint myself at all, till three whole weeks were fulfilled.

10:3  Chutný chléb jsem nejedl, maso a víno jsem nevzal do úst, ani jsem se nepotíral mastí až do uplynutí celých tří týdnů.

10:3  Nejedl jsem žádné vybrané pokrmy, maso ani víno jsem nevzal do úst a nepotíral jsem se žádnou mastí, dokud ty tři týdny neuplynuly.

10:3  Nejedl jsem chutný pokrm, maso ani víno se mi nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ničím nemazal, dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.

10:3  Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů.

10:3  I ate no pleasant bread, neither came flesh nor wine in my mouth, neither did I anoint myself at all, till three whole weeks were fulfilled.

10:3  I had no pleasing food, neither meat nor wine came into my mouth, neither did I anoint myself at all, until three whole weeks were fulfilled.

10:3  I ate no pleasant bread, neither came flesh nor wine in my mouth, neither did I anoint myself at all, till three whole weeks were fulfilled.

10:3  panem desiderabilem non comedi, et caro et vinum non introierunt in os meum, sed neque unguento unctus sum, donec complerentur trium hebdomadarum dies.

10:4  And in the four and twentieth day of the first month, I was by the great river, which is the Tigris.

10:4  And in the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which is Hiddekel;

10:4  Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce jsem byl na břehu veliké řeky zvané Chidekel.

10:4  Čtyřiadvacátého dne prvního měsíce jsem stál na břehu veliké řeky Tigris.

10:4  Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl na břehu té velké řeky, totiž Tigridu,

10:4  Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel.

10:4  And in the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which [is] Hiddekel;

10:4  In the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which is the Tigris,

10:4  And in the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which is Hiddekel;

10:4  Die autem vigesima et quarta mensis primi, eram juxta fluvium magnum, qui est Tigris.

10:5  And I lifted up my eyes, and I saw: and behold a man clothed in linen, and his loins were girded with the finest gold:

10:5  Then I lifted up mine eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins were girded with fine gold of Uphaz:

10:5  Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakýsi muž oblečený ve lněném oděvu. Na bedrech měl pás z třpytivého zlata z Úfazu.

10:5  Zvedl jsem oči a hle, spatřil jsem jakéhosi muže oděného plátnem a přepásaného na bocích pásem z ryzího zlata.

10:5  pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným oděvem, boky přepásané zlatem z Úfázu,

10:5  Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz.

10:5  Then I lifted up my eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins [were] girded with fine gold of Uphaz:

10:5  I lifted up my eyes and looked, and behold, a man clothed in linen, around his waist a belt made of pure gold from Uphaz.

10:5  Then I lifted up my eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins were girded with fine gold of Uphaz:

10:5  Et levavi oculos meos, et vidi : et ecce vir unus vestitus lineis, et renes ejus accincti auro obrizo :

10:6  And his body was like the chrysolite, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as a burning lamp: and his arms, and all downward even to the feet, like in appearance to glittering brass: and the voice of his word like the voice of a multitude.

10:6  His body also was like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in colour to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude.

10:6  Tělo měl jako chrysolit, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako lesknoucí se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozný hluk.

10:6  Tělo měl jako z chrysolitu, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako třpyt leštěného bronzu a jeho hlas zněl jako burácení zástupů.

10:6  tělo měl jako drahokam, ve tváři oslnivý jas, oči jak ohnivé pochodně, jeho paže a chodidla se leskly jako leštěný bronz a hřmot jeho slov byl hřmotem davu.

10:6  Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství.

10:6  His body also [was] like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in color to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude.

10:6  His body was like beryl, and his face like the appearance of lightning, and his eyes like flaming torches, and his arms and his feet like burnished bronze, and the sound of his words like the sound of a multitude.

10:6  His body also was like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in color to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude.

10:6  et corpus ejus quasi chrysolithus, et facies ejus velut species fulguris, et oculi ejus ut lampas ardens : et brachia ejus, et quæ deorsum sunt usque ad pedes, quasi species æris candentis : et vox sermonum ejus ut vox multitudinis.

10:7  And I, Daniel alone, saw the vision: for the men that were with me saw it not: but an exceeding great terror fell upon them, and they fled away, and hid themselves.

10:7  And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision; but a great quaking fell upon them, so that they fled to hide themselves.

10:7  Já Daniel jsem to vidění viděl sám. Muži, kteří byli se mnou, žádné vidění neviděli, ale padlo na ně veliké zděšení a uprchli do úkrytu.

10:7  Já Daniel jsem byl jediný, kdo to vidění spatřil. Muži, kteří byli se mnou, je neviděli, ale padla na ně taková hrůza, že se utíkali schovat.

10:7  Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, nýbrž padlo na ně veliké zděšení a utekli se schovat,

10:7  Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli.

10:7  And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision: but a great quaking fell upon them, so that they fled to hide themselves.

10:7  I, Daniel, alone saw the vision; for the men who were with me did not see the vision; but a great trembling fell on them, and they fled to hide themselves.

10:7  And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision; but a great quaking fell on them, so that they fled to hide themselves.

10:7  Vidi autem ego Daniel solus visionem : porro viri qui erant mecum non viderunt, sed terror nimius irruit super eos, et fugerunt in absconditum.

10:8  And I, being left alone, saw this great vision: and there remained no strength in me, and the appearance of my countenance was changed in me, and I fainted away, and retained no strength.

10:8  Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my comeliness was turned in me into corruption, and I retained no strength.

10:8  Zůstal jsem sám a viděl jsem to veliké vidění, ale nezůstala ve mně síla. Velebnost mé tváře se změnila a byla zcela porušena; nezachoval jsem si sílu.

10:8  Zůstal jsem tedy sám. Jakmile jsem to veliké vidění spatřil, všechna síla mě opustila, zbledl jsem jako mrtvý a nemohl jsem se vzchopit.

10:8  zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost rázem přišla vniveč a nedokázal jsem se vzchopit.

10:8  Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly.

10:8  Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my comeliness was turned in me into corruption, and I retained no strength.

10:8  So I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me; for my natural appearance grew deathly pale, and I retained no strength.

10:8  Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my comeliness was turned in me into corruption, and I retained no strength.

10:8  Ego autem relictus solus vidi visionem grandem hanc : et non remansit in me fortitudo, sed et species mea immutata est in me, et emarcui, nec habui quidquam virium.

10:9  And I heard the voice of his words: and when I heard I lay in a consternation upon my face, and my face was close to the ground.

10:9  Yet heard I the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then was I in a deep sleep on my face, and my face toward the ground.

10:9  Slyšel jsem zvuk jeho slov a jak jsem zvuk jeho slov uslyšel, přišly na mě mrákoty a padl jsem na tvář, totiž tváří na zem.

10:9  Potom zaburácel jeho hlas, a jakmile jsem ten hlas uslyšel, padl jsem v mrákotách tváří k zemi.

10:9  Pak jsem uslyšel hřmot jeho slov, a jak jsem ten hřmot jeho slov zaslechl, už jsem tvrdě spal na tváři. Když jsem tak byl tváří k zemi,

10:9  Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi.

10:9  Yet I heard the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then I was in a deep sleep on my face, and my face toward the ground.

10:9  Yet I heard the sound of his words, and when I heard the sound of his words, then I fell into a deep sleep on my face, with my face toward the ground.

10:9  Yet heard I the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then was I in a deep sleep on my face, and my face toward the ground.

10:9  Et audivi vocem sermonum ejus : et audiens jacebam consternatus super faciem meam, et vultus meus hærebat terræ.

10:10  And behold a hand touched me, and lifted me up upon my knees, and upon the joints of my hands.

10:10  And, behold, an hand touched me, which set me upon my knees and upon the palms of my hands.

10:10  A hle, dotkla se mě ruka a zatřásla mnou, takže jsem se pozvedl na kolena a dlaně rukou.

10:10  Vtom se mě dotkla ruka a zatřásla mnou, takže jsem se zvedl na kolena a dlaně.

10:10  vtom se mě dotkla ruka, otřásla mnou a pozvedla na kolena a dlaně mých rukou.

10:10  V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých.

10:10  And behold, a hand touched me, which set me upon my knees and [upon] the palms of my hands.

10:10  Behold, a hand touched me, which set me on my knees and on the palms of my hands.

10:10  And, behold, an hand touched me, which set me on my knees and on the palms of my hands.

10:10  Et ecce manus tetigit me, et erexit me super genua mea, et super articulos manuum mearum.

10:11  And he said to me: Daniel, thou man of desires, understand the words that I speak to thee, and stand upright: for I am sent now to thee. And when he had said this word to me, I stood trembling.

10:11  And he said unto me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak unto thee, and stand upright: for unto thee am I now sent. And when he had spoken this word unto me, I stood trembling.

10:11  Muž mi řekl: „Danieli, muži vzácný, pochop slova, která k tobě budu mluvit. Stůj na svém místě. Jsem poslán k tobě.“ Když se mnou mluvil to slovo, stál jsem a chvěl jsem se.

10:11  „Danieli drahý,“ oslovil mě, „pečlivě poslouchej, co ti budu říkat, a postav se, neboť jsem byl vyslán za tebou.“ Když ke mně promluvil tato slova, s rozechvěním jsem vstal.

10:11  Promluvil ke mně: Danieli, muži převzácný, pochop ta slova, která ti budu říkat, a postav se zpříma, neboť jsem byl teď vyslán za tebou. Když ke mně to slovo promlouval, stál jsem a třásl se.

10:11  I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se.

10:11  And he said to me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak to thee, and stand upright: for to thee I am now sent. And when he had spoken this word to me, I stood trembling.

10:11  He said to me, "Daniel, man greatly loved, understand the words that I speak to you, and stand upright; for I have now been sent to you." And when he had spoken this word to me, I stood trembling.

10:11  And he said to me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak to you, and stand upright: for to you am I now sent. And when he had spoken this word to me, I stood trembling.

10:11  Et dixit ad me : Daniel vir desideriorum, intellige verba quæ ego loquor ad te, et sta in gradu tuo : nunc enim sum missus ad te. Cumque dixisset mihi sermonem istum, steti tremens.

10:12  And he said to me: Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst set thy heart to understand, to afflict thyself in the sight of thy God, thy words have been heard: and I am come for thy words.

10:12  Then said he unto me, Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst set thine heart to understand, and to chasten thyself before thy God, thy words were heard, and I am come for thy words.

10:12  Řekl mi: „Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel.

10:12  Tehdy pokračoval: „Neboj se, Danieli. Už od prvního dne, kdy ses ke svému Bohu začal modlit za porozumění a pokořovat se před ním v postu, byly tvé prosby vyslyšeny a já přicházím s odpovědí na ně.

10:12  Promluvil ke mně: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena a kvůli tvým slovům jsem přišel také já.

10:12  Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých.

10:12  Then said he to me, Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst set thy heart to understand, and to chasten thyself before thy God, thy words were heard, and I am come for thy words.

10:12  Then said he to me, "Do not be afraid, Daniel; for from the first day that you did set your heart to understand, and to humble yourself before your God, your words were heard. And I have come because of your words.

10:12  Then said he to me, Fear not, Daniel: for from the first day that you did set your heart to understand, and to chasten yourself before your God, your words were heard, and I am come for your words.

10:12  Et ait ad me : Noli metuere, Daniel : quia ex die primo, quo posuisti cor tuum ad intelligendum ut te affligeres in conspectu Dei tui, exaudita sunt verba tua : et ego veni propter sermones tuos.

10:13  But the prince of the kingdom of the Persians resisted me one and twenty days: and behold Michael, one of the chief princes, came to help me, and I remained there by the king of the Persians.

10:13  But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but, lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia.

10:13  Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů.

10:13  Jedenadvacet dnů se ale proti mně stavěl kníže perského království, než mi přišel na pomoc Michael, jeden z předních knížat. Zdržel jsem se tedy u perských králů,

10:13  Ale velitel perského království se stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael, jeden z předních velitelů, mi přišel na pomoc, když jsem tam zůstal u perských králů.

10:13  Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.

10:13  But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia.

10:13  But the prince of the kingdom of Persia withstood me twenty-one days; but, behold, Michael, one of the chief princes, came to help me, because I was left there with the kings of Persia.

10:13  But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but, see, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia.

10:13  Princeps autem regni Persarum restitit mihi viginti et uno diebus : et ecce Michaël, unus de principibus primis, venit in adjutorium meum, et ego remansi ibi juxta regem Persarum.

10:14  But I am come to teach thee what things shall befall thy people in the latter days, for as yet the vision is for days.

10:14  Now I am come to make thee understand what shall befall thy people in the latter days: for yet the vision is for many days.

10:14  Přišel jsem, abych tě poučil o tom, co potká tvůj lid v posledních dnech, neboť vidění se týká těchto dnů.“

10:14  ale teď jsem přišel, abych ti vysvětlil, co potká tvůj lid v posledních dnech. To vidění je totiž o budoucích časech.“

10:14  A přišel jsem, abych ti dal pochopit, co potká tvůj lid koncem oněch dnů. Neboť pro ty dny je další vidění.

10:14  Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech.

10:14  Now I have come to make thee understand what shall befall thy people in the latter days: for yet the vision [is] for many days.

10:14  Now I have come to make you understand what shall happen to your people in the latter days; for the vision refers to future days."

10:14  Now I am come to make you understand what shall befall your people in the latter days: for yet the vision is for many days.

10:14  Veni autem ut docerem te quæ ventura sunt populo tuo in novissimis diebus, quoniam adhuc visio in dies.

10:15  And when he was speaking such words to me, I cast down my countenance to the ground, and held my peace.

10:15  And when he had spoken such words unto me, I set my face toward the ground, and I became dumb.

10:15  Když ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem.

10:15  Když ke mně mluvil, byl jsem skloněn tváří k zemi, neschopen slova.

10:15  Jakmile ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem.

10:15  A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem.

10:15  And when he had spoken such words to me, I set my face towards the ground, and I became dumb.

10:15  And when he had spoken to me according to these words, I turned my face toward the ground, and could not speak.

10:15  And when he had spoken such words to me, I set my face toward the ground, and I became dumb.

10:15  Cumque loqueretur mihi hujuscemodi verbis, dejeci vultum meum ad terram, et tacui.

10:16  And behold as it were the likeness of a son of man touched my lips: then I opened my mouth and spoke, and said to him that stood before me: O my lord, at the sight of thee my joints are loosed, and no strength hath remained in me.

10:16  And, behold, one like the similitude of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spake, and said unto him that stood before me, O my lord, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength.

10:16  A hle, kdosi podobný lidským synům se dotkl mých rtů. Otevřel jsem ústa a promluvil jsem k tomu, který stál proti mně: „Můj pane, pro to vidění mě sevřely křeče a nezachoval jsem si sílu.

10:16  Vtom se kdosi podobný člověku dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil. „Můj pane,“ řekl jsem té postavě přede mnou, „kvůli tomu vidění jsem přemožen bolestí a nemohu se vzchopit.

10:16  A hle, kdosi podobný synům lidským se dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly křeče a nedokázal jsem se vzchopit.

10:16  A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl.

10:16  And behold, [one] like the similitude of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spoke, and said to him that stood before me, O my lord, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength.

10:16  And behold, one in the likeness of a human touched my lips. Then I opened my mouth and spoke and said to him who stood before me, "My lord, it is because of the vision anguish has come upon me, and I have no strength.

10:16  And, behold, one like the similitude of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spoke, and said to him that stood before me, O my lord, by the vision my sorrows are turned on me, and I have retained no strength.

10:16  Et ecce quasi similitudo filii hominis tetigit labia mea : et aperiens os meum locutus sum, et dixi ad eum, qui stabat contra me : Domine mi, in visione tua dissolutæ sunt compages meæ, et nihil in me remansit virium.

10:17  And how can the servant of my lord speak with my lord? for no strength remaineth in me; moreover, my breath is stopped.

10:17  For how can the servant of this my lord talk with this my lord? for as for me, straightway there remained no strength in me, neither is there breath left in me.

10:17  Jak by mohl služebník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? Od té doby není ve mně síla a nezůstal ve mně dech.“

10:17  Copak s tebou, pane, může mluvit někdo, jako jsem já, tvůj služebník? Všechna síla mě opustila a nemohu se ani nadechnout.“

10:17  Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně ⌈už vůbec⌉ nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně.

10:17  Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně?

10:17  For how can the servant of this my lord talk with this my lord? for as for me, immediately there remained no strength in me, neither is there breath left in me.

10:17  For how can this servant of my lord talk with my lord? As for me, no strength remains, and I am breathless."

10:17  For how can the servant of this my lord talk with this my lord? for as for me, straightway there remained no strength in me, neither is there breath left in me.

10:17  Et quomodo poterit servus domini mei loqui cum domino meo ? nihil enim in me remansit virium, sed et halitus meus intercluditur.

10:18  Therefore, he that looked like a man, touched me again, and strengthened me.

10:18  Then there came again and touched me one like the appearance of a man, and he strengthened me,

10:18  Opět se mě dotkl kdosi, kdo vypadal jako člověk, a dodal mi sílu.

10:18  Ten kdosi podobný člověku se mě však znovu dotkl a posílil mě.

10:18  Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk a posílil mne.

10:18  Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne.

10:18  Then there came again and touched me [one] like the appearance of a man, and he strengthened me,

10:18  Then one like the appearance of a man touched me again and strengthened me.

10:18  Then there came again and touched me one like the appearance of a man, and he strengthened me,

10:18  Rursum ergo tetigit me quasi visio hominis, et confortavit me,

10:19  And he said: Fear not, O man of desires, peace be to thee: take courage, and be strong. And when he spoke to me, I grew strong, and I said: Speak, O my lord, for thou hast strengthened me.

10:19  And said, O man greatly beloved, fear not: peace be unto thee, be strong, yea, be strong. And when he had spoken unto me, I was strengthened, and said, Let my lord speak; for thou hast strengthened me.

10:19  Řekl: „Neboj se, muži vzácný, pokoj tobě! Vzchop se, vzchop se!“ Když se mnou mluvil, nabyl jsem síly. Řekl jsem: „Ať můj pán mluví, neboť jsem již posílen.“

10:19  „Neboj se, drahý!“ řekl mi. „Pokoj tobě. Naber sílu a vzchop se!“ Když ke mně mluvil, byl jsem posílen a řekl jsem: „Mluv, pane, neboť jsi mě posílil.“

10:19  Pravil: Neboj se, muži převzácný. Pokoj tobě. Buď silný, jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu.

10:19  A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil.

10:19  And said, O man greatly beloved, fear not: peace [be] to thee, be strong, yes, be strong. And when he had spoken to me, I was strengthened, and said, Let my lord speak; for thou hast strengthened me.

10:19  And he said, "Greatly loved man, do not be afraid, peace be to you; be strong, be strong!" When he spoke to me, I was strengthened, and said, "Let my lord speak, for you have strengthened me."

10:19  And said, O man greatly beloved, fear not: peace be to you, be strong, yes, be strong. And when he had spoken to me, I was strengthened, and said, Let my lord speak; for you have strengthened me.

10:19  et dixit : Noli timere, vir desideriorum : pax tibi : confortare, et esto robustus. Cumque loqueretur mecum, convalui, et dixi : Loquere, domine mi, quia confortasti me.

10:20  And he said: Dost thou know wherefore I am come to thee? And now I will return, to fight against the prince of the Persians. When I went forth, there appeared the prince of the Greeks coming.

10:20  Then said he, Knowest thou wherefore I come unto thee? and now will I return to fight with the prince of Persia: and when I am gone forth, lo, the prince of Grecia shall come.

10:20  Řekl: „Víš, proč jsem k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojoval s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, přichází ochránce Řeků.

10:20  Tehdy promluvil: „Víš, proč jsem za tebou přišel? (Brzy se totiž musím vrátit, abych bojoval s knížetem Persie, a potom přijde ještě kníže Řecka.)

10:20  Pravil: Zdali víš, proč jsem za tebou přišel? Já se totiž zase vrátím, abych bojoval s velitelem Persie. A zatímco já odcházím, hle, přichází velitel Řeků.

10:20  I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne.

10:20  Then said he, Knowest thou for what cause I come to thee? and now will I return to fight with the prince of Persia: and when I am gone forth, lo, the prince of Grecia shall come.

10:20  Then he said, "Do you know why I have come to you? Now I will return to fight with the prince of Persia. When I go forth, behold, the prince of Greece shall come.

10:20  Then said he, Know you why I come to you? and now will I return to fight with the prince of Persia: and when I am gone forth, see, the prince of Grecia shall come.

10:20  Et ait : Numquid scis quare venerim ad te ? et nunc revertar ut prælier adversum principem Persarum. Cum ego egrederer, apparuit princeps Græcorum veniens.

10:21  But I will tell thee what is set down in the scripture of truth: and none is my helper in all these things, but Michael your prince.

10:21  But I will shew thee that which is noted in the scripture of truth: and there is none that holdeth with me in these things, but Michael your prince.

10:21  Zajisté, oznámím ti, co je zapsáno ve spisu pravdy. Není nikoho, kdo by mi dodával sílu v těch věcech, kromě vašeho ochránce Míkaela.“

10:21  Nuže, musím ti oznámit, co je zapsáno v Knize pravdy. (Nikdo však se mnou nespojil síly v boji proti nim, jedině Michael, váš kníže.

10:21  Já ti však oznámím, co je zapsáno v přípisu pravdy. Není totiž jiného, kdo by se odhodlal zasahovat se mnou proti nim, kromě vašeho velitele Michaela.

10:21  Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho.

10:21  But I will show thee that which is noted in the scripture of truth: and [there is] none that holdeth with me in these things, but Michael your prince.

10:21  But I will tell you that which is inscribed in the Book of Truth. And there is no one who contends with me against them except Michael, your prince."

10:21  But I will show you that which is noted in the scripture of truth: and there is none that holds with me in these things, but Michael your prince.

10:21  Verumtamen annuntiabo tibi quod expressum est in scriptura veritatis : et nemo est adjutor meus in omnibus his, nisi Michaël princeps vester.