DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Deuteronomy - 25

25:1  If there be a controversy between men, and they call upon the judges: they shall give the prize of justice to him whom they perceive to be just: and him whom they find to be wicked, they shall condemn of wickedness.

25:1  If there be a controversy between men, and they come unto judgment, that the judges may judge them; then they shall justify the righteous, and condemn the wicked.

25:1  Když mezi muži dojde ke sporu a oni se dostaví k soudu, aby je rozsoudili, ať je spravedlivý ospravedlněn a svévolník odsouzen.

25:1  Když mezi lidmi vznikne spor, ať se jdou nechat rozsoudit k soudu. Soudci ať zjednají právo tomu, kdo je v právu, a viníka ať odsoudí.

25:1  Když nastane spor mezi muži, přistoupí k soudu a soudci jim zjednají právo, ať spravedlivého prohlásí za spravedlivého a ničemu prohlásí vinným.

25:1  Vznikla-li by jaká nesnáz mezi některými, a přistoupili by k soudu, aby je rozsoudili, tedy spravedlivého ospravedlní, a nepravého odsoudí.

25:1  If there shall be a controversy between men, and they come to judgment, that [the judges] may judge them; then they shall justify the righteous, and condemn the wicked.

25:1  If there is a controversy between men, and they come to judgment, and the judges judge them; then they shall justify the righteous, and condemn the wicked;

25:1  If there be a controversy between men, and they come to judgment, that the judges may judge them; then they shall justify the righteous, and condemn the wicked.

25:1  Si fuerit causa inter aliquos, et interpellaverint judices : quem justum esse perspexerint, illi justitiæ palmam dabunt : quem impium, condemnabunt impietatis.

25:2  And if they see that the offender be worthy of stripes: they shall lay him down, and shall cause him to be beaten before them. According to the measure of the sin shall the measure also of the stripes be:

25:2  And it shall be, if the wicked man be worthy to be beaten, that the judge shall cause him to lie down, and to be beaten before his face, according to his fault, by a certain number.

25:2  Je-li svévolník hoden mrskání, dá ho soudce položit a mrskat za své přítomnosti; dá mu vysázet počet ran podle jeho svévole.

25:2  Zaslouží-li si viník bičování, soudce jej dá položit a zbičovat pod svým dohledem tolika ranami, kolik si zaslouží.

25:2  I stane se, jestliže ⌈si ničema zaslouží rány,⌉ soudce ho nechá lehnout a bude před ním bit podle své ničemnosti ⌈patřičným počtem ran.⌉

25:2  Bude-li pak hoden mrskání nepravý, tedy káže ho položiti soudce a mrskati před sebou, vedlé nepravosti jeho v jistý počet ran.

25:2  And it shall be, if the wicked man [be] worthy to be beaten, that the judge shall cause him to lie down, and to be beaten before his face, according to his fault, by a certain number.

25:2  and it shall be, if the wicked man be worthy to be beaten, that the judge shall cause him to lie down, and to be beaten before his face, according to his wickedness, by number.

25:2  And it shall be, if the wicked man be worthy to be beaten, that the judge shall cause him to lie down, and to be beaten before his face, according to his fault, by a certain number.

25:2  Sin autem eum, qui peccavit, dignum viderint plagis : prosternent, et coram se facient verberari. Pro mensura peccati erit et plagarum modus :

25:3  Yet so, that they exceed not the number of forty: lest thy brother depart shamefully torn before thy eyes.

25:3  Forty stripes he may give him, and not exceed: lest, if he should exceed, and beat him above these with many stripes, then thy brother should seem vile unto thee.

25:3  Smí jej dát zmrskat nejvýše čtyřiceti ranami, aby tvůj bratr nebyl před tebou zlehčen, kdyby mu při mrskání přidal více ran.

25:3  Nechá mu dát čtyřicet ran, ne víc. Kdyby totiž tvůj bratr dostal při bičování více ran, byl by před tebou znevážen.

25:3  ⌈Může dostat čtyřicet ran,⌉ ne více; ať ⌈nedostane více ran než⌉ tyto, příliš mnoho ran, jinak by byl tvůj bratr ve tvých očích zlehčen.

25:3  Čtyřidcetikrát káže ho mrštiti, aniž přidá více, aby, jestliže by jej nadto mrskal ranami mnohými, nebyl příliš zlehčen bratr tvůj před očima tvýma.

25:3  Forty stripes he may give him, [and] not exceed: lest [if] he should exceed, and beat him above these with many stripes, then thy brother should seem vile to thee.

25:3  Forty stripes he may give him, he shall not exceed; lest, if he should exceed, and beat him above these with many stripes, then your brother should seem vile to you.

25:3  Forty stripes he may give him, and not exceed: lest, if he should exceed, and beat him above these with many stripes, then your brother should seem vile to you.

25:3  ita dumtaxat, ut quadragenarium numerum non excedant : ne fœde laceratus ante oculos tuos abeat frater tuus.

25:4  Thou shalt not muzzle the ox that treadeth out thy corn on the floor.

25:4  Thou shalt not muzzle the ox when he treadeth out the corn.

25:4  Při mlácení nedáš dobytčeti náhubek.

25:4  Mlátícímu dobytčeti nedáš náhubek.

25:4  Nedávej náhubek býku, když mlátí.

25:4  Nezavížeš úst vola mlátícího.

25:4  Thou shalt not muzzle the ox when he treadeth out [the corn].

25:4  You shall not muzzle the ox when he treads out the grain.

25:4  You shall not muzzle the ox when he treads out the corn.

25:4  Non ligabis os bovis terentis in area fruges tuas.

25:5  When brethren dwell together, and one of them dieth without children, the wife of the deceased shall not marry to another: but his brother shall take her, and raise up seed for his brother:

25:5  If brethren dwell together, and one of them die, and have no child, the wife of the dead shall not marry without unto a stranger: her husband’s brother shall go in unto her, and take her to him to wife, and perform the duty of an husband’s brother unto her.

25:5  Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství.

25:5  Když budou bratři bydlet pospolu a jeden z nich zemře, aniž by měl syna, neprovdá se žena zesnulého ven z rodiny, za cizího muže. Ať se s ní spojí její švagr; ten ať si ji vezme za ženu, aby splnil švagrovskou povinnost.

25:5  Když budou bratři bydlet pospolu, jeden z nich zemře a nemá syna, ať se žena zemřelého nevdá mimo rodinu, za cizího muže. Ať k ní vejde její švagr, vezme si ji za ženu a splní vůči ní švagrovskou povinnost.

25:5  Když by bratří spolu bydlili, a umřel by jeden z nich, nemaje syna, nevdá se ven žena toho mrtvého za jiného muže; bratr jeho vejde k ní, a vezme ji sobě za manželku, a právem švagrovství přižení se k ní.

25:5  If brethren shall dwell together, and one of them shall die and have no child, the wife of the dead shall not marry without to a stranger: her husband's brother shall go in to her, and take her to him for a wife, and perform the duty of a husband's brother to her.

25:5  If brothers dwell together, and one of them die, and have no son, the wife of the dead shall not be married outside to a stranger: her husband's brother shall go in to her, and take her to him as wife, and perform the duty of a husband's brother to her.

25:5  If brothers dwell together, and one of them die, and have no child, the wife of the dead shall not marry without to a stranger: her husband's brother shall go in to her, and take her to him to wife, and perform the duty of an husband's brother to her.

25:5  Quando habitaverint fratres simul, et unus ex eis absque liberis mortuus fuerit, uxor defuncti non nubet alteri : sed accipiet eam frater ejus, et suscitabit semen fratris sui :

25:6  And the first son he shall have of her he shall call by his name, that his name be not abolished out of Israel.

25:6  And it shall be, that the firstborn which she beareth shall succeed in the name of his brother which is dead, that his name be not put out of Israel.

25:6  Prvorozený syn, kterého porodí, ponese jméno jeho zemřelého bratra, aby jeho jméno nebylo z Izraele vymazáno.

25:6  Prvorozený, jehož mu porodí, pak ponese jméno onoho zesnulého bratra, aby jeho jméno nevymizelo z Izraele.

25:6  I stane se, že prvorozený, kterého porodí, ⌈dá povstat jménu⌉ jeho zemřelého bratra, aby nebylo vymazáno jeho jméno z Izraele.

25:6  Prvorozený pak, kteréhož by porodila, nazván bude jménem bratra jeho mrtvého, aby nebylo vyhlazeno jméno jeho z Izraele.

25:6  And it shall be, [that] the first-born which she beareth, shall succeed in the name of his brother [who is] dead, that his name may not become extinct in Israel.

25:6  It shall be, that the firstborn whom she bears shall succeed in the name of his brother who is dead, that his name not be blotted out of Israel.

25:6  And it shall be, that the firstborn which she bears shall succeed in the name of his brother which is dead, that his name be not put out of Israel.

25:6  et primogenitum ex ea filium nomine illius appellabit, ut non deleatur nomen ejus ex Israël.

25:7  But if he will not take his brother's wife, who by law belongeth to him, the woman shall go to the gate of the city, and call upon the ancients, and say: My husband's brother refuseth to raise up his brother's name in Israel: and will not take me to wife.

25:7  And if the man like not to take his brother’s wife, then let his brother’s wife go up to the gate unto the elders, and say, My husband’s brother refuseth to raise up unto his brother a name in Israel, he will not perform the duty of my husband’s brother.

25:7  Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: „Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství.“

25:7  Když si ten muž nebude chtít svou švagrovou vzít, půjde švagrová ke stařešinům do městské brány a řekne: „Můj švagr odmítá svému bratru vzbudit potomstvo v Izraeli. Nechce vůči mně splnit svou švagrovskou povinnost!“

25:7  Jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, ať vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: Můj švagr odmítá dát povstat jménu svého bratra v Izraeli, nechce vůči mně splnit švagrovskou povinnost.

25:7  Nechtěl-li by pak muž ten pojíti příbuzné své, tedy přijde příbuzná jeho k bráně před starší a řekne: Nechce příbuzný můj vzbuditi bratru svému jména v Izraeli, a nechce podlé práva švagrovství pojíti mne.

25:7  And if the man shall not like to take his brother's wife, then let his brother's wife go up to the gate to the elders, and say, My husband's brother refuseth to raise up to his brother a name in Israel, he will not perform the duty of my husband's brother.

25:7  If the man doesn't want to take his brother's wife, then his brother's wife shall go up to the gate to the elders, and say, "My husband's brother refuses to raise up to his brother a name in Israel; he will not perform the duty of a husband's brother to me."

25:7  And if the man like not to take his brother's wife, then let his brother's wife go up to the gate to the elders, and say, My husband's brother refuses to raise up to his brother a name in Israel, he will not perform the duty of my husband's brother.

25:7  Sin autem noluerit accipere uxorem fratris sui, quæ ei lege debetur, perget mulier ad portam civitatis, et interpellabit majores natu, dicetque : Non vult frater viri mei suscitare nomen fratris sui in Israël, nec me in conjugem sumere.

25:8  And they shall cause him to be sent for forthwith, and shall ask him. If he answer: I will not take her to wife:

25:8  Then the elders of his city shall call him, and speak unto him: and if he stand to it, and say, I like not to take her;

25:8  Předvolají ho tedy starší jeho města a promluví s ním. Když bude stát na svém a řekne: „Nechci si ji vzít“,

25:8  Stařešinové města jej tedy předvolají a promluví s ním. Bude-li stát na svém a řekne: „Nechci si ji vzít“,

25:8  Starší jeho města ho zavolají a promluví s ním. Jestliže si bude stát na svém a řekne: Nechci si ji vzít,

25:8  Tedy povolají ho starší města toho, a mluviti budou s ním; a stoje, řekl-li by: Nechci jí pojíti,

25:8  Then the elders of his city shall call him, and speak to him: and [if] he shall stand [to it], and say, I like not to take her,

25:8  Then the elders of his city shall call him, and speak to him: and if he stand, and say, "I do not want to take her";

25:8  Then the elders of his city shall call him, and speak to him: and if he stand to it, and say, I like not to take her;

25:8  Statimque accersiri eum facient, et interrogabunt. Si responderit : Nolo eam uxorem accipere :

25:9  The woman shall come to him before the ancients, and shall take off his shoe from his foot, and spit in his face, and say: So shall it be done to the man that will not build up his brother's house:

25:9  Then shall his brother’s wife come unto him in the presence of the elders, and loose his shoe from off his foot, and spit in his face, and shall answer and say, So shall it be done unto that man that will not build up his brother’s house.

25:9  přistoupí k němu před staršími jeho švagrová, zuje mu střevíc, plivne mu do tváře a prohlásí: „To si zaslouží muž, který nechce svému bratru zbudovat dům.“

25:9  přistoupí k němu jeho švagrová a před zraky stařešinů mu zuje z nohy sandál, plivne mu do tváře a prohlásí: „To si zaslouží muž, který nechce zbudovat rodinu svého bratra!“

25:9  ať k němu jeho švagrová před očima starších přistoupí, zuje sandál z jeho nohy, plivne mu do tváře a poví: Takto se jedná s mužem, který nechce vystavět dům svého bratra.

25:9  Přistoupí příbuzná jeho k němu před staršími, a szuje střevíc jeho s nohy jeho, a pline mu na tvář a odpoví, řkuci: Tak se má státi muži tomu, kterýž by nechtěl vzdělati domu bratra svého.

25:9  Then shall his brother's wife come to him in the presence of the elders, and loose his shoe from off his foot, and spit in his face, and shall answer and say, So shall it be done to that man that will not build up his brother's house.

25:9  then his brother's wife shall come to him in the presence of the elders, and loose his shoe from off his foot, and spit in his face; and she shall answer and say, "So shall it be done to the man who does not build up his brother's house."

25:9  Then shall his brother's wife come to him in the presence of the elders, and loose his shoe from off his foot, and spit in his face, and shall answer and say, So shall it be done to that man that will not build up his brother's house.

25:9  accedet mulier ad eum coram senioribus, et tollet calceamentum de pede ejus, spuetque in faciem illius, et dicet : Sic fiet homini, qui non ædificat domum fratris sui.

25:10  And his name shall be called in Israel, the house of the unshod.

25:10  And his name shall be called in Israel, The house of him that hath his shoe loosed.

25:10  I bude mít v Izraeli přezdívku: „Dům vyzutého“.

25:10  Jeho rodina pak bude v Izraeli známá pod jménem „Rodina vyzutého“.

25:10  Bude se v Izraeli nazývat: Dům vyzutého.

25:10  I bude nazváno jméno jeho v Izraeli: Dům bosého.

25:10  And his name shall be called in Israel, The house of him that hath his shoe loosed.

25:10  His name shall be called in Israel, The house of him who has his shoe untied.

25:10  And his name shall be called in Israel, The house of him that has his shoe loosed.

25:10  Et vocabitur nomen illius in Israël, Domus discalceati.

25:11  If two men have words together, and one begin to fight against the other, and the other's wife willing to deliver her husband out of the hand of the stronger, shall put forth her hand, and take him by the secrets,

25:11  When men strive together one with another, and the wife of the one draweth near for to deliver her husband out of the hand of him that smiteth him, and putteth forth her hand, and taketh him by the secrets:

25:11  Když se muži budou spolu rvát jeden s druhým a přistoupí žena jednoho, aby vyrvala svého muže z rukou toho, který ho bije, a vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí,

25:11  Když se budou muži prát, může se stát, že manželka jednoho přistoupí, aby svého muže uchránila před tím, který ho bije. Pokud vztáhne ruku a chytí jej za přirození,

25:11  Jestliže se budou spolu muži rvát ⌈jeden s druhým⌉ a přistoupí žena jednoho z nich, aby vysvobodila svého muže z ruky toho, kdo ho bije, vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí,

25:11  Když by se svadili někteří spolu jeden s druhým, a přistoupila by žena jednoho, aby vysvobodila muže svého z ruky bijícího jej, i vztáhla by ruku svou a uchopila by ho za lůno:

25:11  When men strive together one with another, and the wife of the one draweth near to deliver her husband from the hand of him that smiteth him, and putteth forth her hand, and taketh him by the secrets:

25:11  When men strive together one with another, and the wife of the one draws near to deliver her husband out of the hand of him who strikes him, and puts forth her hand, and takes him by the secrets;

25:11  When men strive together one with another, and the wife of the one draws near for to deliver her husband out of the hand of him that smites him, and puts forth her hand, and takes him by the secrets:

25:11  Si habuerint inter se jurgium viri duo, et unus contra alterum rixari cœperit, volensque uxor alterius eruere virum suum de manu fortioris, miseritque manum, et apprehenderit verenda ejus :

25:12  Thou shalt cut off her hand, neither shalt thou be moved with any pity in her regard.

25:12  Then thou shalt cut off her hand, thine eye shall not pity her.

25:12  bez slitování jí utneš ruku.

25:12  pak jí bez milosti usekni dlaň.

25:12  usekni jí ruku; ať se tvé oko neslituje.

25:12  Tedy utneš ruku její, neslituje se nad ní oko tvé.

25:12  Then thou shalt cut off her hand, thy eye shall not pity [her].

25:12  then you shall cut off her hand, your eye shall have no pity.

25:12  Then you shall cut off her hand, your eye shall not pity her.

25:12  abscides manum illius, nec flecteris super eam ulla misericordia.

25:13  Thou shalt not have divers weights in thy bag, a greater and a less:

25:13  Thou shalt not have in thy bag divers weights, a great and a small.

25:13  Nebudeš mít ve svém váčku dvojí závaží, větší a menší.

25:13  Neměj ve váčku dvojí závaží, jedno těžší a jedno lehčí.

25:13  Neměj ve svém měšci ⌈dvojí závaží,⌉ velké a malé.

25:13  Nebudeš míti v pytlíku svém nejednostejného kamene, většího a menšího.

25:13  Thou shalt not have in thy bag divers weights, a great and a small:

25:13  You shall not have in your bag diverse weights, a great and a small.

25:13  You shall not have in your bag divers weights, a great and a small.

25:13  Non habebis in sacculo diversa pondera, majus et minus :

25:14  Neither shall there be in thy house a greater bushel and a less.

25:14  Thou shalt not have in thine house divers measures, a great and a small.

25:14  Nebudeš mít ve svém domě dvojí míru, větší a menší.

25:14  Neměj doma dvojí míru, jednu větší a jednu menší.

25:14  Neměj doma ⌈dvě míry,⌉ velkou a malou.

25:14  Aniž budeš míti v domě svém nejednostejného korce, většího a menšího.

25:14  Thou shalt not have in thy house divers measures, a great and a small:

25:14  You shall not have in your house diverse measures, a great and a small.

25:14  You shall not have in your house divers measures, a great and a small.

25:14  nec erit in domo tua modius major, et minor.

25:15  Thou shalt have a just and a true weight, and thy bushel shall be equal and true: that thou mayest live a long time upon the land which the Lord thy God shall give thee.

25:15  But thou shalt have a perfect and just weight, a perfect and just measure shalt thou have: that thy days may be lengthened in the land which the Lord thy God giveth thee.

25:15  Budeš mít správné a poctivé závaží, správnou a poctivou míru, abys byl na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

25:15  Měj naprosto poctivé závaží a naprosto poctivou míru. Pak budeš dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

25:15  Měj závaží správné a spravedlivé, měj míru správnou a spravedlivou, aby se prodloužily tvé dny v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.

25:15  Váhu celou a spravedlivou míti budeš, též míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

25:15  [But] thou shalt have a perfect and just weight, a perfect and just measure shalt thou have; that thy days may be lengthened in the land which the LORD thy God giveth thee.

25:15  You shall have a perfect and just weight. You shall have a perfect and just measure, that your days may be long in the land which the Lord your God gives you.

25:15  But you shall have a perfect and just weight, a perfect and just measure shall you have: that your days may be lengthened in the land which the LORD your God gives you.

25:15  Pondus habebis justum et verum, et modius æqualis et verus erit tibi : ut multo vivas tempore super terram, quam Dominus Deus tuus dederit tibi.

25:16  For the Lord thy God abhorreth him that doth these things, and he hateth all injustice.

25:16  For all that do such things, and all that do unrighteously, are an abomination unto the Lord thy God.

25:16  Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo páchá něco takového, každého, kdo se dopouští bezpráví.

25:16  Kdokoli totiž činí tyto věci, kdokoli se dopouští křivdy, je před Hospodinem, tvým Bohem, ohavný!

25:16  Neboť pro Hospodina, tvého Boha, je ohavností každý, kdo dělá takové věci, každý, kdo páchá špatnosti.

25:16  Nebo v ohavnosti jest Hospodinu Bohu tvému, kdožkoli činí ty věci, všeliký činící nepravost.

25:16  For all that do such things, [and] all that do unrighteously, [are] an abomination to the LORD thy God.

25:16  For all who do such things, all who do unrighteously, are an abomination to the Lord your God.

25:16  For all that do such things, and all that do unrighteously, are an abomination to the LORD your God.

25:16  Abominatur enim Dominus tuus eum qui facit hæc, et aversatur omnem injustitiam.

25:17  Remember what Amalec did to thee in the way when thou camest out of Egypt:

25:17  Remember what Amalek did unto thee by the way, when ye were come forth out of Egypt;

25:17  Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta.

25:17  Pamatuj, co ti provedl Amalek na vaší cestě z Egypta:

25:17  Pamatuj na to, co ti po cestě, když jste vyšli z Egypta, udělal Amálek:

25:17  Pamatuj na to, coť učinil Amalech na cestě, když jste šli z Egypta:

25:17  Remember what Amalek did to thee by the way, when ye had come forth from Egypt;

25:17  Remember what Amalek did to you by the way as you came forth out of Egypt;

25:17  Remember what Amalek did to you by the way, when you were come forth out of Egypt;

25:17  Memento quæ fecerit tibi Amalec in via quando egrediebaris ex Ægypto :

25:18  How he met thee: and slew the hindmost of the army, who sat down, being weary, when thou wast spent with hunger and labour, and he feared not God.

25:18  How he met thee by the way, and smote the hindmost of thee, even all that were feeble behind thee, when thou wast faint and weary; and he feared not God.

25:18  Střetl se s tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha.

25:18  Aniž se bál Boha, přepadl tě na cestě, když jsi byl námahou vyčerpán, a pobil tvůj zadní voj, všechny, kdo pro slabost zůstávali pozadu.

25:18  Jak tě cestou potkal a zničil tvůj zadní voj, všechny ⌈slabé opozdilce⌉ za tebou. Ty jsi byl vyčerpaný a unavený, ale on se nebál Boha.

25:18  Kterak vyšed tobě v cestu, zadní houf tvůj všech mdlých, kteříž šli za tebou, pobil, když jsi ty byl zemdlený a ustalý, a nebál se Boha.

25:18  How he met thee by the way, and smote the hindmost of thee, [even] all [that were] feeble behind thee, when thou [wast] faint and weary; and he feared not God.

25:18  how he met you by the way, and struck the hindmost of you, all who were feeble behind you, when you were faint and weary; and he did not fear God.

25:18  How he met you by the way, and smote the hindmost of you, even all that were feeble behind you, when you were faint and weary; and he feared not God.

25:18  quomodo occurrerit tibi, et extremos agminis tui, qui lassi residebant, ceciderit, quando tu eras fame et labore confectus : et non timuerit Deum.

25:19  Therefore when the Lord thy God shall give thee rest, and shall have subdued all the nations round about in the land which he hath promised thee: thou shalt blot out his name from under heaven. See thou forget it not.

25:19  Therefore it shall be, when the Lord thy God hath given thee rest from all thine enemies round about, in the land which the Lord thy God giveth thee for an inheritance to possess it, that thou shalt blot out the remembrance of Amalek from under heaven; thou shalt not forget it.

25:19  Proto až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinutí ode všech tvých okolních nepřátel v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil, vymažeš památku Amálekovu zpod nebes. Nezapomeň!

25:19  Až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinout ode všech okolních nepřátel, až obsadíš zemi, kterou ti dává za dědictví, tehdy musíš vyhladit Amalekovu památku pod nebem. Nezapomeň!

25:19  Proto až ti Hospodin, tvůj Bůh, dopřeje odpočinutí od všech tvých okolních nepřátel v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, abys ji obsadil, vymaž Amálekovu památku zpod nebes. Nezapomeň!

25:19  Protož když byl Hospodin Bůh tvůj dal tobě odpočinutí ode všech nepřátel tvých vůkol v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, abys dědičně obdržel ji, vyhladíš památku Amalecha pod nebem; nezapomínejž na to.

25:19  Therefore it shall be, when the LORD thy God hath given thee rest from all thy enemies on all sides, in the land which the LORD thy God giveth thee [for] an inheritance to possess it, [that] thou shalt blot out the remembrance of Amalek from under heaven; thou shalt not forget [it].

25:19  Therefore it shall be, when the Lord your God has given you rest from all your enemies all around, in the land which the Lord your God gives you for an inheritance to possess it, that you shall blot out the memory of Amalek from under the sky; you shall not forget.

25:19  Therefore it shall be, when the LORD your God has given you rest from all your enemies round about, in the land which the LORD your God gives you for an inheritance to possess it, that you shall blot out the remembrance of Amalek from under heaven; you shall not forget it.

25:19  Cum ergo Dominus Deus tuus dederit tibi requiem, et subjecerit cunctas per circuitum nationes in terra, quam tibi pollicitus est : delebis nomen ejus sub cælo. Cave ne obliviscaris.