DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Genesis - 20

20:1  Abraham removed from thence to the south country, and dwelt between Cades and Sur, and sojourned in Gerara.

20:1  And Abraham journeyed from thence toward the south country, and dwelled between Kadesh and Shur, and sojourned in Gerar.

20:1  Abraham táhl odtud do krajiny negebské a usadil se mezi Kádešem a Šúrem; pobýval jako host v Geraru.

20:1  Abraham se pak odtud vydal na cestu do negevského kraje, aby se usadil mezi Kádešem a Šurem. A když pobýval v Geraru,

20:1  Abraham odtamtud odtáhl do ⌈území Negebu⌉ a pobýval mezi Kádešem a Šúrem. Když pobýval jako cizinec v Geraru,

20:1  Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;

20:1  Profectus inde Abraham in terram australem, habitavit inter Cades et Sur : et peregrinatus est in Geraris.

20:2  And he said of Sara his wife: She is my sister. So Abimelech the king of Gerara sent, and took her.

20:2  And Abraham said of Sarah his wife, She is my sister: and Abimelech king of Gerar sent, and took Sarah.

20:2  O své ženě Sáře Abraham řekl: „To je má sestra.“ Abímelek, král gerarský, poslal pro Sáru a vzal si ji.

20:2  říkal Abraham o své manželce Sáře: „Je to má sestra.“ Gerarský král Abimelech tedy pro Sáru poslal a vzal si ji.

20:2  řekl Abraham o své manželce Sáře: Je to má sestra. A Abímelek, král Geraru, pro Sáru poslal a vzal si ji.

20:2  Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.

20:2  Dixitque de Sara uxore suo : Soror mea est. Misit ergo Abimelech rex Geraræ, et tulit eam.

20:3  And God came to Abimelech in a dream by night, and he said to him: Lo thou shalt die for the woman that thou hast taken: for she hath a husband.

20:3  But God came to Abimelech in a dream by night, and said to him, Behold, thou art but a dead man, for the woman which thou hast taken; for she is a man’s wife.

20:3  Té noci však přišel k abímelekovi ve snu Bůh a řekl mu: „Kvůli ženě, kterou sis vzal, zemřeš; vždyť je provdaná.“

20:3  V noci ale k Abimelechovi ve snu přišel Bůh a řekl mu: „Kvůli ženě, kterou sis vzal, teď zemřeš. Vždyť je vdaná za jiného muže!“

20:3  K Abímelekovi přišel v noci ve snu Bůh a řekl mu: Hle, zemřeš kvůli ženě, kterou sis vzal. Je provdaná.

20:3  Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.

20:3  Venit autem Deus ad Abimelech per somnium nocte, et ait illi : En morieris propter mulierem quam tulisti : habet enim virum.

20:4  Now Abimelech had not touched her, and he said: Lord, wilt thou slay a nation that is ignorant and just?

20:4  But Abimelech had not come near her: and he said, Lord, wilt thou slay also a righteous nation?

20:4  Proto se k ní abímelek nepřiblížil a řekl: „Panovníku, což vybiješ pronárod, i když je spravedlivý?

20:4  Abimelech s ní ale ještě nic neměl, a tak řekl: „Pane, cožpak zabíjíš i spravedlivé lidi?

20:4  Ale Abímelek se k ní nepřiblížil a řekl: Panovníku, vybiješ i spravedlivý národ?

20:4  Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?

20:4  Abimelech vero non tetigerat eam, et ait : Domine, num gentem ignorantem et justam interficies ?

20:5  Did not he say to me: She is my sister: and she say, He is my brother? in the simplicity of my heart, and cleanness of my hands have I done this.

20:5  Said he not unto me, She is my sister? and she, even she herself said, He is my brother: in the integrity of my heart and innocency of my hands have I done this.

20:5  Což mi on sám neřekl: ‚To je má sestra‘ ? Ano, i ona řekla: ‚To je můj bratr‘. Učinil jsem to v bezúhonnosti srdce a s čistýma rukama.“

20:5  Cožpak mi sám neřekl: ‚Je to má sestra‘? I ona sama přece říkala: ‚Je to můj bratr.‘ Udělal jsem to s poctivým úmyslem. Mám čisté ruce!“

20:5  Což mi on neřekl: Je to má sestra? A také ona sama řekla: Je to můj bratr. ⌈S bezúhonným srdcem⌉ a v čistotě rukou jsem to udělal.

20:5  Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.

20:5  nonne ipse dixit mihi : Soror mea est : et ipsa ait : Frater meus est ? In simplicitate cordis mei, et munditia manuum mearum feci hoc.

20:6  And God said to him: And I know that thou didst it with a sincere heart: and therefore I withheld thee from sinning against me, and I suffered thee not to touch her.

20:6  And God said unto him in a dream, Yea, I know that thou didst this in the integrity of thy heart; for I also withheld thee from sinning against me: therefore suffered I thee not to touch her.

20:6  A Bůh mu ve snu odvětil: „I já vím, že jsi to učinil v bezúhonnosti srdce a sám jsem ti zabránil, aby ses proti mně neprohřešil; proto jsem ti nedovolil dotknout se jí.

20:6  Bůh mu ve snu odpověděl: „Jistě, vím, že jsi to udělal s poctivým úmyslem. Proto jsem tě také zadržel, abys proti mně nezhřešil, a nedovolil jsem ti dotknout se jí.

20:6  A Bůh mu ve snu odpověděl: Já jsem také věděl, žes to udělal s bezúhonným srdcem, a já sám jsem tě zadržel, abys proti mně nezhřešil. Proto jsem tě nenechal se jí dotknout.

20:6  I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.

20:6  Dixitque ad eum Deus : Et ego scio quod simplici corde feceris : et ideo custodivi te ne peccares in me, et non dimisi ut tangeres eam.

20:7  Now therefore restore the man his wife, for he is a prophet: and he shall pray for thee, and thou shalt live: but if thou wilt not restore her, know that thou shalt surely die, thou and all that are thine.

20:7  Now therefore restore the man his wife; for he is a prophet, and he shall pray for thee, and thou shalt live: and if thou restore her not, know thou that thou shalt surely die, thou, and all that are thine.

20:7  Teď však ženu toho muže navrať, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit a zůstaneš naživu. Nevrátíš-li ji, věz, že určitě zemřeš se všemi, kteří jsou tvoji.“

20:7  Nyní tu ženu vrať jejímu muži, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit a zůstaneš naživu. Jestliže ji však nevrátíš, věz, že jistě zemřeš – ty i všichni, kdo k tobě patří.“

20:7  A teď navrať ženu toho muže, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit, a budeš žít. Jestliže ji však nenavrátíš, věz, že jistě zemřeš ty i všichni, kdo ti patří.

20:7  Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.

20:7  Nunc ergo redde viro suo uxorem, quia propheta est : et orabit pro te, et vives : si autem nolueris reddere, scito quod morte morieris tu, et omnia quæ tua sunt.

20:8  And Abimelech forthwith rising up in the night, called all his servants: and spoke all these words in their hearing, and all the men were exceedingly afraid.

20:8  Therefore Abimelech rose early in the morning, and called all his servants, and told all these things in their ears: and the men were sore afraid.

20:8  Za časného jitra svolal abímelek všechny své služebníky a všechno jim vypověděl; a ty muže pojala velká bázeň.

20:8  Abimelech tedy časně ráno vstal a svolal všechny své služebníky. Když jim celou věc vylíčil, dostali ti muži veliký strach.

20:8  Abímelek časně ráno vstal, svolal všechny své otroky a pověděl jim všechny tyto věci. Ti muži dostali veliký strach.

20:8  A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.

20:8  Statimque de nocte consurgens Abimelech, vocavit omnes servos suos : et locutus est universa verba hæc in auribus eorum, timueruntque omnes viri valde.

20:9  And Abimelech called also for Abraham, and said to him: What hast thou done to us? what have we offended thee in, that thou hast brought upon me and upon my kingdom a great sin? thou hast done to us what thou oughtest not to do.

20:9  Then Abimelech called Abraham, and said unto him, What hast thou done unto us? and what have I offended thee, that thou hast brought on me and on my kingdom a great sin? thou hast done deeds unto me that ought not to be done.

20:9  Abímelek tedy zavolal Abrahama a řekl mu: „Jak ses to k nám zachoval? Čím jsem se proti tobě prohřešil, že jsi na mne a na mé království uvedl takový hřích? Dopustil ses u mne něčeho, co se přece nedělá.“

20:9  Abimelech si potom zavolal Abrahama a řekl mu: „Cos nám to udělal? Čím jsem se proti tobě provinil, že jsi na mě a na mé království přivedl tak veliký hřích? To, cos mi udělal, se nedělá!“

20:9  Abímelek zavolal Abrahama a řekl mu: Cos nám to provedl? Čím jsem se vůči tobě prohřešil, že jsi na mne a na mé království uvedl tak veliký hřích? Zachoval ses ke mně tak, jak se nejedná!

20:9  Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl.

20:9  Vocavit autem Abimelech etiam Abraham, et dixit ei : Quid fecisti nobis ? quid peccavimus in te, quia induxisti super me et super regnum meum peccatum grande ? quæ non debuisti facere, fecisti nobis.

20:10  And again he expostulated with him, and said: What sawest thou, that thou hast done this?

20:10  And Abimelech said unto Abraham, What sawest thou, that thou hast done this thing?

20:10  Dále se abímelek Abrahama otázal: „Co tě k tomu mělo, že jsi udělal takovou věc?“

20:10  Abimelech se Abrahama zeptal: „Co tě to napadlo, udělat takovou věc?“

20:10  Abímelek se ještě Abrahama zeptal: Co jsi sledoval tím, žes udělal takovou věc?

20:10  A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil?

20:10  Rursumque expostulans, ait : Quid vidisti, ut hoc faceres ?

20:11  Abraham answered: I thought with myself, saying: Perhaps there is not the fear of God in this place: and they will kill me for the sake of my wife:

20:11  And Abraham said, Because I thought, Surely the fear of God is not in this place; and they will slay me for my wife’s sake.

20:11  Abraham odvětil: „Řekl jsem si, že na tomto místě určitě není bázeň Boží a že mě kvůli mé ženě zabijí.

20:11  Abraham odpověděl: „Pomyslel jsem si: ‚Na tomto místě určitě chybí Boží bázeň; třeba mě kvůli mé ženě zabijí!‘

20:11  Abraham odpověděl: Řekl jsem si, že na tomto místě jistě není ⌈bázeň před Bohem⌉ a že mne kvůli mé ženě zabijí.

20:11  Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.

20:11  Respondit Abraham : Cogitavi mecum, dicens : Forsitan non est timor Dei in loco isto : et interficient me propter uxorem meam :

20:12  Howbeit, otherwise also she is truly my sister, the daughter of my father, and not the daughter of my mother, and I took her to wife.

20:12  And yet indeed she is my sister; she is the daughter of my father, but not the daughter of my mother; and she became my wife.

20:12  Ona také vskutku je má sestra; je to dcera mého otce, ale ne dcera mé matky; stala se mou ženou.

20:12  Kromě toho, je to opravdu má sestra. Je dcerou mého otce, ale ne mé matky, a tak se stala mou ženou.

20:12  Opravdu je i mou sestrou. Je dcerou mého otce, avšak není dcerou mé matky a stala se mou ženou.

20:12  A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.

20:12  alias autem et vere soror mea est, filia patris mei, et non filia matris meæ, et duxi eam in uxorem.

20:13  And after God brought me out of my father's house, I said to her: Thou shalt do me this kindness: In every place, to which we shall come, thou shalt say that I am thy brother.

20:13  And it came to pass, when God caused me to wander from my father’s house, that I said unto her, This is thy kindness which thou shalt shew unto me; at every place whither we shall come, say of me, He is my brother.

20:13  Když mě bohové po odchodu z otcova domu nechali bloudit, řekl jsem jí: ‚Prokazuj mi toto milosrdenství: na každém místě, kam přijdeme, říkej o mně, že jsem tvůj bratr‘.“

20:13  A když mne Bůh poslal, abych putoval daleko od domu mého otce, řekl jsem jí: Prokaž mi tuto laskavost. Všude, kam přijdeme, o mně říkej ‚To je můj bratr.‘“

20:13  Ale když mne Bůh vyvedl z domu mého otce do neznáma, řekl jsem jí: Na každém místě, kamkoli přijdeme, ⌈mi prokaž tu laskavost,⌉ že o mně řekneš: Je to můj bratr.

20:13  Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.

20:13  Postquam autem eduxit me Deus de domo patris mei, dixi ad eam : Hanc misericordiam facies mecum : in omni loco, ad quem ingrediemur, dices quod frater tuus sim.

20:14  And Abimelech took sheep and oxen, and servants and handmaids, and gave to Abraham: and restored to him Sara his wife,

20:14  And Abimelech took sheep, and oxen, and menservants, and womenservants, and gave them unto Abraham, and restored him Sarah his wife.

20:14  Abímelek tedy vzal brav a skot, otroky a služebnice a dal je Abrahamovi a navrátil mu jeho ženu Sáru.

20:14  Abimelech tedy vzal brav, skot, otroky a otrokyně, dal je Abrahamovi a vrátil mu jeho manželku Sáru.

20:14  Abímelek vzal tedy brav a skot, otroky a otrokyně a dal je Abrahamovi a navrátil mu jeho ženu Sáru.

20:14  Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.

20:14  Tulit igitur Abimelech oves et boves, et servos et ancillas, et dedit Abraham : reddiditque illi Saram uxorem suam,

20:15  And said: The land is before you, dwell wheresoever it shall please thee.

20:15  And Abimelech said, Behold, my land is before thee: dwell where it pleaseth thee.

20:15  Abímelek také řekl: „Hle, má země je před tebou; usaď se, kde uznáš za dobré.“

20:15  Řekl: „Hle, má země je před tebou; bydli, kde se ti zlíbí.“

20:15  Pak Abímelek řekl: Hle, má ⌈země je před tebou; usaď⌉ se, kde je ti libo.

20:15  A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej.

20:15  et ait : Terra coram vobis est, ubicumque tibi placuerit habita.

20:16  And to Sara he said: Behold I have given thy brother a thousand pieces of silver, this shall serve thee for a covering of thy eyes to all that are with thee, and whithersoever thou shalt go: and remember thou wast taken.

20:16  And unto Sarah he said, Behold, I have given thy brother a thousand pieces of silver: behold, he is to thee a covering of the eyes, unto all that are with thee, and with all other: thus she was reproved.

20:16  Sáře pak řekl: „Hle, tvému bratru jsem dal tisíc šekelů stříbra; to bude pro tebe na zadostiučinění v očích všech, kteří jsou s tebou. Tím vším budeš obhájena.“

20:16  Sáře pak řekl: „Hle, dal jsem tvému bratru tisíc šekelů stříbra; to ti bude zadostiučiněním přede všemi, kdo jsou s tebou. Tím vším budeš ospravedlněna.“

20:16  Sáře pak řekl: Hle, dal jsem tvému bratrovi tisíc šekelů stříbra. To pro tebe bude ⌈potvrzením cti⌉ před všemi, kteří jsou s tebou, takže před všemi jsi ospravedlněna.

20:16  Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla.

20:16  Saræ autem dixit : Ecce mille argenteos dedi fratri tuo, hoc erit tibi in velamen oculorum ad omnes qui tecum sunt, et quocumque perrexeris : mementoque te deprehensam.

20:17  And when Abraham prayed, God healed Abimelech and his wife, and his handmaids, and they bore children:

20:17  So Abraham prayed unto God: and God healed Abimelech, and his wife, and his maidservants; and they bare children.

20:17  I modlil se Abraham k Bohu a Bůh uzdravil abímeleka i jeho ženu a jeho otrokyně, takže rodily.

20:17  Abraham se pak modlil k Bohu a Bůh uzdravil Abimelecha i jeho ženu a jeho děvečky, aby mohly rodit děti.

20:17  A Abraham se modlil k Bohu a Bůh uzdravil Abímeleka, jeho ženu i jeho otrokyně, a ⌈mohly mít děti.⌉

20:17  I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily.

20:17  Orante autem Abraham, sanavit Deus Abimelech et uxorem, ancillasque ejus, et pepererunt :

20:18  For the Lord had closed up every womb of the house of Abimelech, on account of Sara, Abraham's wife.

20:18  For the Lord had fast closed up all the wombs of the house of Abimelech, because of Sarah Abraham’s wife.

20:18  Hospodin totiž kvůli Abrahamově ženě Sáře uzavřel v abímelekově domě každé lůno.

20:18  Hospodin totiž kvůli Abrahamově manželce Sáře pevně zavřel každé lůno v Abimelechově domě.

20:18  Hospodin totiž zcela uzavřel každé lůno v Abímelekově domě kvůli Abrahamově ženě Sáře.

20:18  Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.

20:18  concluserat enim Dominus omnem vulvam domus Abimelech propter Saram uxorem Abrahæ.