CzeBKR - Hebrews - 5

5:1  Všeliký zajisté nejvyšší kněz {biskup} z lidu vzatý za lidi bývá postaven v jednání s Bohem, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,

5:2  Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.

5:3  A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati za hříchy.

5:4  A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.

5:5  Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem {biskupem}, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.

5:6  Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.

5:7  Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a vyslyšán jest v tom strachu.

5:8  A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.

5:9  A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,

5:10  Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem {biskupem} podlé řádu Melchisedechova.

5:11  O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.

5:12  Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.

5:13  Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest.)

5:14  Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.