CzeBKR - Hebrews - 10

10:1  Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz těch věcí, jednostejnými obětmi, kteréž po všecka léta obětují, nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.

10:2  Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, proto že by již neměli žádného svědomí z hříchů ti, kteříž obětují, jsouce jednou očištěni?

10:3  Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.

10:4  Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.

10:5  Protož vcházeje na svět, dí: Oběti a daru nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.

10:6  Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.

10:7  Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně,) abych činil, ó Bože, vůli tvou.

10:8  Pověděv napřed: Že oběti a daru, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podlé zákona obětují,) nechtěl jsi, aniž jsi oblíbil,

10:9  Tehdy řekl: Aj, jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.

10:10  V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.

10:11  A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.

10:12  Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,

10:13  Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.

10:14  Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.

10:15  Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prvé pověděv:

10:16  Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,

10:17  A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.

10:18  Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.

10:19  Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,

10:20  (Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,)

10:21  A kněze velikého nad domem Božím,

10:22  Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,

10:23  A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)

10:24  A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,

10:25  Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.

10:26  Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již oběti za hříchy,

10:27  Ale hrozné nějaké očekávání soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.

10:28  Kdož by koli pohrdal zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.

10:29  Což se vám zdá, čím přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával, a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a Duchu milosti potupu učinil?

10:30  Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.

10:31  Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.

10:32  Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichž osvíceni byvše, mnohý boj utrpení snášeli jste,

10:33  Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.

10:34  Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radostí jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.

10:35  Protož nezamítejtež smělé doufanlivosti své, kteráž velikou má odplatu.

10:36  Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.

10:37  Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati,

10:38  Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.

10:39  Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.