CzeCEP - I Corinthians - 13

13:1  Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

13:2  Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

13:3  A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

13:4  Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

13:5  Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

13:6  Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

13:7  Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

13:8  Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.

13:9  Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;

13:10  až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.

13:11  Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.

13:12  Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.

13:13  A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.