CzeCEP - I Corinthians - 12

12:1  Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.

12:2  Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.

12:3  Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet“, a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán“, leč v Duchu svatém.

12:4  Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;

12:5  rozdílné služby, ale tentýž Pán;

12:6  a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.

12:7  Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.

12:8  Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,

12:9  někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu,

12:10  někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.

12:11  To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.

12:12  Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem.

12:13  Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.

12:14  Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.

12:15  Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu“, tím by ještě nepřestala být částí těla.

12:16  A kdyby řeklo ucho „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla.

12:17  Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich?

12:18  Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl.

12:19  Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?

12:20  Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo.

12:21  Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“

12:22  A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné,

12:23  a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme,

12:24  jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest,

12:25  aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý.

12:26  Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.

12:27  Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.

12:28  A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.

12:29  Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy?

12:30  Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat?

12:31  Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu: