CzeCEP - I Corinthians - 10

10:1  Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem,

10:2  všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem,

10:3  všichni jedli týž duchovní pokrm

10:4  a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.

10:5  A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť ‚poušť byla poseta jejich těly‘.

10:6  To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.

10:7  A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: ‚Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.‘

10:8  Ani se neoddávejme smilstvu, jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.

10:9  A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,

10:10  ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.

10:11  To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.

10:12  A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.

10:13  Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.

10:14  A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.

10:15  Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám:

10:16  Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově?

10:17  Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.

10:18  Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře?

10:19  Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?

10:20  Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.

10:21  Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.

10:22  Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?

10:23  ‚Všecko je dovoleno‘ - ano, ale ne všecko prospívá. ‚Všecko je dovoleno‘ - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.

10:24  Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!

10:25  Jezte všechno, co se prodává v masných krámech, a pro své svědomí se nepotřebujete na nic ptát.

10:26  ‚Hospodinova je země i její plnost.‘

10:27  Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte.

10:28  Kdyby vám však někdo řekl: „Toto bylo obětováno božstvům“, nejezte kvůli tomu, kdo vás na to upozornil, a pro svědomí-

10:29  nemyslím vaše svědomí, nýbrž svědomí toho druhého. Proč by moje svoboda měla být souzena cizím svědomím?

10:30  Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky?

10:31  Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.

10:32  Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,

10:33  já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.