DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Corinthians - 12

12:1  If I must glory (it is not expedient indeed) but I will come to visions and revelations of the Lord.

12:1  It is not expedient for me doubtless to glory. I will come to visions and revelations of the Lord.

12:1  Musím se pochlubit, i když to není k užitku; přicházím teď k viděním a zjevením Páně.

12:1  Musím se chlubit, i když to není prospěšné. Přejdu tedy k viděním a zjevením od Pána:

12:1  Musím se chlubit, ač [mi] to není k užitku, přistoupím k viděním a zjevením ⌈od Pána⌉.

12:1  Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k viděním a zjevením Páně.

12:1  Si gloriari oportet (non expedit quidem), veniam autem ad visiones et revelationes Domini.

12:2  I know a man in Christ: above fourteen years ago (whether in the body, I know not, or out of the body, I know not: God knoweth), such a one caught up to the third heaven.

12:2  I knew a man in Christ above fourteen years ago, (whether in the body, I cannot tell; or whether out of the body, I cannot tell: God knoweth;) such an one caught up to the third heaven.

12:2  Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo, nevím - Bůh to ví.

12:2  Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe – nevím, zda v těle nebo mimo tělo, to ví Bůh.

12:2  Znám člověka v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe -- zda v těle, nevím, nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví.

12:2  Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.

12:2  Scio hominem in Christo ante annos quatuordecim, sive in corpore nescio, sive extra corpus nescio, Deus scit, raptum hujusmodi usque ad tertium cælum.

12:3  And I know such a man (whether in the body, or out of the body, I know not: God knoweth):

12:3  And I knew such a man, (whether in the body, or out of the body, I cannot tell: God knoweth;)

12:3  A vím o tomto člověku, že byl přenesen do ráje - zda v těle či mimo tělo, nevím, Bůh to ví -

12:3  A vím, že ten člověk – nevím, zda v těle nebo bez těla, to ví Bůh –

12:3  A vím, že tento člověk -- bylo–li to v těle či bez těla, nevím, Bůh to ví --

12:3  A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví,)

12:3  Et scio hujusmodi hominem sive in corpore, sive extra corpus nescio, Deus scit :

12:4  That he was caught up into paradise and heard secret words which it is not granted to man to utter.

12:4  How that he was caught up into paradise, and heard unspeakable words, which it is not lawful for a man to utter.

12:4  a uslyšel nevypravitelná slova, jež není člověku dovoleno vyslovit.

12:4  byl vytržen do ráje, kde slyšel nepopsatelné věci, které člověk ani nemůže vypovědět.

12:4  byl vytržen do ráje a uslyšel nevypravitelné věci, o nichž není člověku dovoleno promluvit.

12:4  Že byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.

12:4  quoniam raptus est in paradisum : et audivit arcana verba, quæ non licet homini loqui.

12:5  For such an one I will glory: but for myself I will glory nothing but in my infirmities.

12:5  Of such an one will I glory: yet of myself I will not glory, but in mine infirmities.

12:5  Tím se budu chlubit, sám sebou se chlubit nebudu, leda svými slabostmi.

12:5  Tímto se tedy budu chlubit, ale sám sebou se chlubit nehodlám, jedině snad svými slabostmi.

12:5  Takovým člověkem se budu chlubit, sám sebou se však chlubit nebudu, leda [svými] slabostmi.

12:5  Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nebudu se chlubiti, než toliko nemocmi svými.

12:5  Pro hujusmodi gloriabor : pro me autem nihil gloriabor nisi in infirmitatibus meis.

12:6  For though I should have a mind to glory, I shall not be foolish: for I will say the truth. But I forbear, lest any man should think of me above that which he seeth in me, or any thing he heareth from me.

12:6  For though I would desire to glory, I shall not be a fool; for I will say the truth: but now I forbear, lest any man should think of me above that which he seeth me to be, or that he heareth of me.

12:6  I kdybych se chtěl chlubit, nebyl bych pošetilý, vždyť bych mluvil pravdu. Nechám toho však, aby si někdo o mně nemyslil víc, než co na mně vidí nebo ode mne slyší.

12:6  I kdybych se chtěl pochlubit, nebyl bych pošetilý, řekl bych pravdu. Raději ale pomlčím, aby si někdo o mně nemyslel víc, než co u mě vidí nebo ode mě slyší.

12:6  Kdybych se totiž chtěl pochlubit, nebyl bych nerozumný, vždyť bych mluvil pravdu. Nechám však toho, aby si někdo o mně nemyslel víc, než co na mně vidí nebo [co] ode mne ⌈slyší.

12:6  Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť nemoudrým, pravdu zajisté povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více o mně, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.

12:6  Nam etsi voluero gloriari, non ero insipiens : veritatem enim dicam : parco autem, ne quis me existimet supra id quod videt in me, aut aliquid audit ex me.

12:7  And lest the greatness of the revelations should exalt me, there was given me a sting of my flesh, an angel of Satan, to buffet me.

12:7  And lest I should be exalted above measure through the abundance of the revelations, there was given to me a thorn in the flesh, the messenger of Satan to buffet me, lest I should be exalted above measure.

12:7  A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval.

12:7  Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě příliš nemyslel.

12:7  A abych se mimořádností zjevení nepovyšoval, byl⌉ mi dán do těla trn, Satanův anděl, aby mě políčkoval [a já se nepovyšoval].

12:7  A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, anděl satan, aby mne zašijkoval, abych se nad míru nepovyšoval.

12:7  Et ne magnitudo revelationum extollat me, datus est mihi stimulus carnis meæ angelus Satanæ, qui me colaphizet.

12:8  For which thing, thrice I besought the Lord that it might depart from me.

12:8  For this thing I besought the Lord thrice, that it might depart from me.

12:8  Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil,

12:8  Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo,

12:8  Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby ⌈to ode mne odešlo⌉,

12:8  Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.

12:8  Propter quod ter Dominum rogavi ut discederet a me :

12:9  And he said to me: My grace is sufficient for thee: for power is made perfect in infirmity. Gladly therefore will I glory in my infirmities, that the power of Christ may dwell in me.

12:9  And he said unto me, My grace is sufficient for thee: for my strength is made perfect in weakness. Most gladly therefore will I rather glory in my infirmities, that the power of Christ may rest upon me.

12:9  ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.

12:9  ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“ Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc.

12:9  ale on mi řekl: Stačí ti má milost, neboť [má] moc se dokonává ve slabosti. ⌈Velmi rád⌉ se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.

12:9  Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.

12:9  et dixit mihi : Sufficit tibi gratia mea : nam virtus in infirmitate perficitur. Libenter igitur gloriabor in infirmitatibus meis, ut inhabitet in me virtus Christi.

12:10  For which cause I please myself in my infirmities, in reproaches, in necessities, in persecutions, in distresses, for Christ. For when I am weak, then am I powerful.

12:10  Therefore I take pleasure in infirmities, in reproaches, in necessities, in persecutions, in distresses for Christ’s sake: for when I am weak, then am I strong.

12:10  Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.

12:10  S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista – vždyť má síla je v mé slabosti!

12:10  Proto mám zálibu v slabostech, v zlém zacházení, v tísních, v pronásledováních a úzkostech pro Krista. Neboť když jsem slabý, tehdy jsem mocný.

12:10  Protož líbost mám v nemocech, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tehdy silen jsem.

12:10  Propter quod placeo mihi in infirmitatibus meis, in contumeliis, in necessitatibus, in persecutionibus, in angustiis pro Christo : cum enim infirmor, tunc potens sum.

12:11  I am become foolish. You have compelled me: for I ought to have been commended by you. For I have no way come short of them that are above measure apostles, although I be nothing.

12:11  I am become a fool in glorying; ye have compelled me: for I ought to have been commended of you: for in nothing am I behind the very chiefest apostles, though I be nothing.

12:11  Propadl jsem nerozumu - ale k tomu jste mě donutili vy! Vždyť já bych měl být doporučován od vás! Nejsem přece v ničem pozadu za těmi veleapoštoly, i když nic nejsem.

12:11  Dělám tu ze sebe blázna, ale vy jste mě k tomu donutili. Mohli jste mě přece chválit sami – i když nic neznamenám, s těmi veleapoštoly si v ničem nezadám.

12:11  Ztratil jsem rozum! K tomu jste mne přinutili vy. Já mám být od vás doporučován, neboť jsem nebyl v ničem pozadu za těmi veleapoštoly, i když nejsem nic.

12:11  Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Nebo já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl nežli ti velicí apoštolé, ačkoli nic nejsem.

12:11  Factus sum insipiens, vos me coëgistis. Ego enim a vobis debui commendari : nihil enim minus fui ab iis, qui sunt supra modum Apostoli : tametsi nihil sum :

12:12  Yet the signs of my apostleship have been wrought on you, in all patience, in signs and wonders and mighty deeds.

12:12  Truly the signs of an apostle were wrought among you in all patience, in signs, and wonders, and mighty deeds.

12:12  Znaky mého apoštolství se mezi vámi projevily s přesvědčivou vytrvalostí, v znameních, divech a mocných činech.

12:12  Důkazů o mém apoštolství jste dostali dost. Vzpomeňte na všechno, co jsem vydržel, na všechna znamení, divy a zázraky.

12:12  Znamení apoštola byla mezi vámi uskutečněna ve vší vytrvalosti znameními, divya mocnými činy.

12:12  Znamení zajisté apoštolství prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích, a v zázracích, a v mocech.

12:12  signa tamen apostolatus mei facta sunt super vos in omni patientia, in signis, et prodigiis, et virtutibus.

12:13  For what is there that you have had less than the other churches but that I myself was not burthensome to you? Pardon me this injury.

12:13  For what is it wherein ye were inferior to other churches, except it be that I myself was not burdensome to you? forgive me this wrong.

12:13  V čem jste byli zkráceni ve srovnání s ostatními církvemi? Snad v tom, že jsem se vám nestal břemenem? Promiňte mi tuto křivdu!

12:13  O co jste přišli oproti jiným církvím? Jen o to, že jsem vám nebyl na obtíž – odpusťte mi tu křivdu!

12:13  V čem jste na tom byli hůř než ostatní sbory, kromě toho, že já sám jsem vám nebyl na obtíž? Odpusťte mi tuto křivdu!

12:13  Nebo co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já nezahálel s obtížením vaším? Odpusťtež mi to bezpráví.

12:13  Quid est enim, quod minus habuistis præ ceteris ecclesiis, nisi quod ego ipse non gravavi vos ? donate mihi hanc injuriam.

12:14  Behold now the third time I am ready to come to you and I will not be burthensome unto you. For I seek not the things that are yours, but you. For neither ought the children to lay up for the parents, but the parents for the children.

12:14  Behold, the third time I am ready to come to you; and I will not be burdensome to you: for I seek not yours, but you: for the children ought not to lay up for the parents, but the parents for the children.

12:14  Jsem teď potřetí připraven jít k vám - a zase vám nebudu břemenem! Nestojím o váš majetek, nýbrž o vás. Děti přece nestřádají pro rodiče, nýbrž rodiče pro děti.

12:14  Právě se k vám chystám už potřetí a ani tentokrát vám nebudu na obtíž. Nestojím o vaše peníze, ale o vás! Děti přece nemají vydržovat rodiče, ale rodiče děti.

12:14  Hle, [to] ⌈jsem potřetí připraven k vám přijít⌉. A nebudu vám na obtíž. Nehledám to, co je vaše, nýbrž vás. Neboť nemají děti shromažďovat pro rodiče, nýbrž rodiče pro děti.

12:14  Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť zaháleti s obtížením vaším. Neboť nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Nemajíť zajisté synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.

12:14  Ecce tertio hoc paratus sum venire ad vos : et non ero gravis vobis. Non enim quæro quæ vestra sunt, sed vos. Nec enim debent filii parentibus thesaurizare, sed parentes filiis.

12:15  But I most gladly will spend and be spent myself for your souls: although loving you more, I be loved less.

12:15  And I will very gladly spend and be spent for you; though the more abundantly I love you, the less I be loved.

12:15  Já velmi rád vynaložím všecko, ano vydám i sám sebe pro vaše duše. Když vás tak velice miluji, mám snad za to být méně milován?

12:15  Pokud jde o mě, milerád se vydám z posledního, i sám sebe vydám za vaše životy, i když čím více vás miluji, tím méně jsem milován.

12:15  Já velmi rád vynaložím všechno, ano sám sebe vydám pro vaše duše. Když vás více miluji, mám být za to méně milován?

12:15  Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.

12:15  Ego autem libentissime impendam, et super impendar ipse pro animabus vestris : licet plus vos diligens, minus diligar.

12:16  But be it so: I did not burthen you: but being crafty, I caught you by guile.

12:16  But be it so, I did not burden you: nevertheless, being crafty, I caught you with guile.

12:16  Na obtíž jsem vám tedy nebyl; ale co když jsem chytrák, který vás obelstil?

12:16  Budiž, nikdy jsem vás nezatěžoval. Jako chytrák jsem vás prý ale obelstil!

12:16  Ale budiž! Já sám jsem vám nebyl na obtíž, ale jsem prý chytrák a obelstil jsem vás.

12:16  Ale nechť jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.

12:16  Sed esto : ego vos non gravavi : sed cum essem astutus, dolo vos cepi.

12:17  Did I overreach you by any of them whom I sent to you?

12:17  Did I make a gain of you by any of them whom I sent unto you?

12:17  Poslal jsem k vám snad někoho, skrze něhož jsem vás obral?

12:17  Jak asi? Podvedl jsem vás skrze někoho, koho jsem k vám poslal?

12:17  Snad jsem vás podvedl skrze někoho, koho jsem k vám poslal?

12:17  Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?

12:17  Numquid per aliquem eorum, quod misi ad vos, circumveni vos ?

12:18  I desired Titus: and I sent with him a brother. Did Titus overreach you? Did we not walk with the same spirit? Did we not in the same steps?

12:18  I desired Titus, and with him I sent a brother. Did Titus make a gain of you? walked we not in the same spirit? walked we not in the same steps?

12:18  Vybídl jsem Tita, aby vás navštívil, a spolu s ním jsem poslal ještě jednoho bratra. Obral vás snad Titus? Nejednali jsme v témž duchu a nešli ve stejných šlépějích?

12:18  Požádal jsem o pomoc Tita a poslal jsem s ním jednoho bratra. Že by vás podvedl Titus? Nejednali jsme ve stejném duchu? Nešli jsme ve stejných šlépějích?

12:18  Vybídl jsem Tita a poslal jsem s ním bratra. Podvedl vás snad Titus? Což jsme nejednali v témž duchu a nešli ve stejných šlépějích?

12:18  Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlepějemi?

12:18  Rogavi Titum, et misi cum illo fratrem. Numquid Titus vos circumvenit ? nonne eodem spiritu ambulavimus ? nonne iisdem vestigiis ?

12:19  Of old, think you that we excuse ourselves to you? We speak before God in Christ: but all things, my dearly beloved, for your edification.

12:19  Again, think ye that we excuse ourselves unto you? we speak before God in Christ: but we do all things, dearly beloved, for your edifying.

12:19  Už dávno si možná myslíte, že se chceme před vámi hájit. Nikoli, mluvíme v Kristu před tváří Boží, a to všecko, milí bratří, k vašemu růstu.

12:19  Myslíte, že se před vámi celou dobu hájíme? Milovaní, my mluvíme před Boží tváří v Kristu, a to všechno pro vaši posilu.

12:19  Už dávno si myslíte, že se před vámi obhajujeme. Před Bohem v Kristu mluvíme, a to všechno, milovaní, pro vaše budování.

12:19  A zase domníváte-li se, že se vymlouváme před vámi? Před oblíčejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.

12:19  Olim putatis quod excusemus nos apud vos ? coram Deo in Christo loquimur : omnia autem, carissimi, propter ædificationem vestram.

12:20  For I fear lest perhaps, when I come, I shall not find you such as I would, and that I shall be found by you such as you would not. Lest perhaps contentions, envyings, animosities, dissensions, detractions, whisperings, swellings, seditions, be among you.

12:20  For I fear, lest, when I come, I shall not find you such as I would, and that I shall be found unto you such as ye would not: lest there be debates, envyings, wraths, strifes, backbitings, whisperings, swellings, tumults:

12:20  Obávám se totiž, abych vás při svém příchodu neshledal, jakými bych vás mít nechtěl, a abych také já nebyl shledán, jakým vy mne mít nechcete - aby nepovstaly sváry, řevnivost, vášně, neurvalost, pomluvy, donašečství, nadutost, zmatky.

12:20  Bojím se totiž, abych z vás, až přijdu, nebyl zklamaný a také vy abyste nebyli zklamaní ze mě. Bojím se svárů, nevraživosti, zloby, soupeření, urážek, pomluv, zpupnosti a zmatků.

12:20  Bojím se totiž, abych vás po svém příchodu neshledal takovými, jakými vás nalézt nechci, a abych já nebyl shledán od vás, jakým si mě nepřejete; aby nepovstaly svár, žárlivost, zlosti, soupeření, utrhání, pomluvy, nadutosti, zmatky.

12:20  Neboť se bojím, abych snad přijda, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebylo svárů, závistí, hněvů, vád, utrhání, reptání, nadýmání, různic,

12:20  Timeo enim ne forte cum venero, non quales volo, inveniam vos : et ego inveniar a vobis, qualem non vultis : ne forte contentiones, æmulationes, animositates, dissensiones, detractiones, susurrationes, inflationes, seditiones sint inter vos :

12:21  Lest again, when I come, God humble me among you: and I mourn many of them that sinned before and have not done penance for the uncleanness and fornication and lasciviousness that they have committed.

12:21  And lest, when I come again, my God will humble me among you, and that I shall bewail many which have sinned already, and have not repented of the uncleanness and fornication and lasciviousness which they have committed.

12:21  Bojím se, až zase přijdu, aby mne Bůh před vámi nepokořil a abych se nemusel trápit nad mnohými z těch, kteří předtím žili v hříchu a dosud se v pokání neodvrátili od své nečistoty, necudnosti a bezuzdnosti.

12:21  Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, před vámi znovu neponížil, kdybych musel truchlit nad tolika dřívějšími hříšníky, kteří nečinili pokání z nečistoty, smilstva a nestydatosti, kterou páchali.

12:21  Obávám se, aby mě můj Bůh, až opět přijdu, u vás nepokořil a abych neoplakával mnohé, kteří padli do hříchu a neučinili pokání z nečistoty, smilstva a bezuzdnosti, kterých se dopustili.

12:21  Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž prvé hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.

12:21  ne iterum cum venero, humiliet me Deus apud vos, et lugeam multos ex iis qui ante peccaverunt, et non egerunt pœnitentiam super immunditia, et fornicatione, et impudicitia, quam gesserunt.