CzeCSP - II Corinthians - 7

7:1  Když tedy máme tato zaslíbení, milovaní, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, dokonávajíce své posvěcení v bázni Boží.

7:2  Přijměte nás do svého srdce. Nikomu jsme neublížili, nikomu neuškodili, nikoho neoklamali.

7:3  Neříkám to k vašemu odsouzení. Vždyť jsem již dříve řekl, že jste v našich srdcích, abyste s námi zemřeli i žili.

7:4  Mám k vám velikou důvěru, velice se vámi chlubím, jsem naplněn potěšením, má radost daleko převyšuje všechno naše soužení.

7:5  Vždyť když jsme přišli do Makedonie, ⌈nezakusili jsme žádnou tělesnou⌉ úlevu, ale ve všem jsme byli sužováni; zvenčí boje, zevnitř strachy.

7:6  Ale Bůh, který potěšuje sklíčené, potěšil i nás příchodem Titovým.

7:7  A nejen jeho příchodem, ale i tím potěšením, ⌈které měl on⌉ z vás; takže když nám vypravoval o vaší touze, o vašem nářku a o vaší horlivosti pro mne, velice jsem se zaradoval.

7:8  Ačkoliv jsem vás ve svém dopise zarmoutil, nelituji toho -- třebaže jsem toho i litoval --, neboť vidím, že vás onen dopis -- byť i nakrátko -- zarmoutil.

7:9  Teď se raduji ne proto, že jste byli zarmouceni, ale proto, že jste byli zarmouceni ku pokání. Byli jste zarmouceni ⌈podle Boha⌉, ⌈takže jste⌉ od nás v ničem neutrpěli škodu.

7:10  Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působí smrt.

7:11  Hle, co u vás vypůsobilo právě to, že jste se zarmoutili podle Boha: jaké zaujetí, jakou obranu, jaké rozhořčení, jaký strach, jakou touhu, jakou horlivost, jaké potrestání. Ve všem jste prokázali, že jste v té věci čistí.

7:12  I když jsem vám napsal, nebylo to kvůli tomu, kdo ublížil, ani kvůli tomu, komu bylo ublíženo, ale proto, aby se u vás projevilo vaše zaujetí pro nás před Bohem.

7:13  Tím jsme povzbuzeni. Ještě mnohem více nad toto povzbuzení jsme však byli potěšeni radostí Titovou, že jeho duch byl ⌈vámi všemi⌉ občerstven.

7:14  Jestliže jsem se mu chlubil něčím, co se týkalo vás, nebyl jsem zahanben; ale jako jsme vám všechno řekli pravdivě, tak i naše chlouba před Titem obstála jako pravda.

7:15  A hojná je jeho náklonnost k vám, když si připomíná poslušnost vás všech, jak jste ho s ⌈bázní a třesením⌉ přijali.

7:16  Raduji se, že se na vás ve všem mohu spoléhat.