CzeCSP - II Corinthians - 2

2:1  Rozhodl jsem se však, že k vám nepřijdu opět v zármutku.

2:2  Neboť jestliže já vás zarmucuji, kdo mi bude působit radost, ne–li ten, koho já zarmucuji?

2:3  A právě toto píšu, abych po svém příchodu neměl zármutek kvůli těm, kdo mi měli působit radost; jsem o vás všech přesvědčen, že moje radost je radostí vás všech.

2:4  Vždyť vám píšu ve velikém soužení, v sevření srdce a s mnohými slzami; ne proto, abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali lásku, kterou ⌈k vám překypuji⌉.

2:5  Způsobil–li někdo zármutek, nezpůsobil ho jen mně, ale zčásti -- abych nepřeháněl -- vám všem.

2:6  Takovému člověku stačí pokárání, kterého se mu dostalo od většiny z vás.

2:7  Takže mu raději naopak odpusťte a povzbuďte ho, aby snad přemírou zármutku nebyl takový člověk pohlcen.

2:8  Vybízím vás tedy, abyste ho ujistili svou láskou.

2:9  Proto vám také píšu, abych vás vyzkoušel a poznal, jste–li ⌈ve všem⌉ poslušni.

2:10  Komu vy něco odpouštíte, odpouštím i já. Neboť i já, cokoliv jsem odpustil -- měl–li jsem co odpustit -- učinil jsem to pro vás před tváří Kristovou,

2:11  abychom nebyli oklamáni od Satana; vždyť jeho úmysly nám nejsou neznámy.

2:12  Když jsem přišel do Troady ⌈hlásat evangelium Kristovo⌉ -- a ⌈naskytla se mi příležitost⌉ v Pánu --,

2:13  ⌈můj duch⌉ neměl pokoje, protože jsem nenalezl svého bratra Tita; rozloučil jsem se s nimi a odešel do Makedonie.

2:14  Díky Bohu, který nás stále ⌈vede v triumfálním průvodu v Kristu⌉ a zjevuje skrze nás na každém místě vůni své známosti.

2:15  Neboť jsme Kristovou libou vůní Bohu ⌈mezi těmi⌉, kteří jsou zachraňováni, i ⌈mezi těmi⌉, kteří jdou do záhuby.

2:16  Jedněm jsme vůní smrti ke smrti, druhým vůní života k životu. Ale kdo je k tomu způsobilý?

2:17  Neboť nejsme jako mnozí, kteří kupčí s Božím slovem, nýbrž jako ti, kdo mluví z upřímnosti, jako ti, kdo mluví z Boha, tak mluvíme před Boží tváří v Kristu.