CzeCSP - II Corinthians - 11

11:1  Kéž byste při mně snesli trochu nerozumnosti -- ano, snášejte mne!

11:2  Neboť na vás žárlím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu představil Kristu.

11:3  Ale bojím se, aby snad [tak], jako had svou vychytralostí svedl Evu, ⌈nebyla porušena i vaše mysl a neodvrátila se od upřímné [a čisté] oddanosti Kristu⌉.

11:4  Neboť když někdo přichází a hlásá jiného Ježíše, ⌈než jsme hlásali my⌉, nebo když přijímáte jiného ducha nebo jiné evangelium, ⌈než jste přijali⌉, klidně to snášíte.

11:5  Mám za to, že nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly.

11:6  A [jsem]–li prostý v řeči, určitě ne v poznání; vždyť při každé příležitosti jsme ⌈vám to ve všem dali najevo⌉.

11:7  Nebo jsem se dopustil hříchu, když jsem sám sebe pokořoval, abyste vy byli vyvýšeni, když jsem vám zvěstoval Boží evangelium zadarmo?

11:8  Jiné sbory jsem oloupil, když jsem přijal mzdu, abych vám sloužil.

11:9  A když jsem byl u vás a měl jsem nedostatek, nikomu ⌈jsem nebyl na obtíž⌉, neboť můj nedostatek doplnili bratři, kteří přišli z Makedonie. Ve všem jsem se zachoval a budu se chovat tak, abych vám nebyl zátěží.

11:10  Jakože je ve mně Kristova pravda, tato má chlouba nebude v achajských krajích umlčena.

11:11  Proč? Protože vás nemiluji? Bůh to ví.

11:12  Ale co činím, budu činit i nadále, abych ⌈nedal možnost⌉ těm, kdo chtějí příležitost, aby v tom, čím se chlubí, byli shledáni stejnými jako my.

11:13  Neboť takoví lidé jsou falešní apoštolové, lstiví pracovníci, kteří se přestrojují za apoštoly Kristovy.

11:14  A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla.

11:15  Není to tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec bude podle jejich skutků.

11:16  Znova říkám, aby si někdo o mně nemyslel, že jsem nerozumný; a když ano, přijměte mne i jako nerozumného, abych se i já trochu pochlubil.

11:17  To, co teď říkám, neříkám podle Pána, ale jako v nerozumu, v této jistotě chlouby.

11:18  Protože se mnozí chlubí podle těla, i já se pochlubím.

11:19  Rádi totiž snášíte nerozumné, protože sami jste rozumní.

11:20  Snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás někdo obírá, když se někdo vyvyšuje, když vás někdo bije do tváře.

11:21  K vlastní hanbě vyznávám: jako bychom byli v této věci slabí. Ale v čemkoliv si někdo troufá -- mluvím ovšem z nerozumu --, troufám si i já.

11:22  Jsou Hebrejci? Já také. Jsou Izraelci? Já také. Jsou potomci Abrahamovi? Já také.

11:23  Jsou služebníci Kristovi? Mluvím bez rozumu: Já nad to. Hojněji v těžkých pracích, hojněji ve vězeních, nad míru v ranách, častokrát ⌈v ohrožení života⌉.

11:24  Od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet ran bez jedné,

11:25  třikrát jsem byl bit holí, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal, noc a den jsem strávil ⌈na širém moři⌉;

11:26  častokrát na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratřími;

11:27  v těžké práci a v úsilí, často v nočních bděních, o hladu a žízni, často v postech, v zimě a nahotě.

11:28  Kromě jiného, co na mne denně doléhá, mám starost o všechny sbory.

11:29  Kdo je slabý, abych i já nebyl slabý? Kdo je něčím pohoršován, aby to i mě nepálilo?

11:30  Mám–li se chlubit, budu se chlubit ⌈tím, v čem jsem sláb⌉.

11:31  Bůh a Otec Pána Ježíše, který je požehnaný na věky, ví, že nelžu.

11:32  V Damašku místodržitel krále Arety hlídal město, ⌈aby se mne zmocnil⌉,

11:33  ale byl jsem v koši spuštěn oknem ve zdi a unikl jsem jeho rukám.