CzeB21 - Micah - 1

1:1  Slovo Hospodinovo, které dostal Micheáš Morešetský za vlády judských králů Jotama, Achaze a Ezechiáše – to, co přijal ve vidění o Samaří a Jeruzalémě.

1:2  Slyšte, všechny národy, naslouchej, země i všichni v ní! Panovník Hospodin teď proti vám svědčí, Panovník z chrámu své svatosti.

1:3  Hle – Hospodin opouští svůj příbytek, už sestupuje, šlape po výšinách země!

1:4  Hory se pod ním rozpouštějí, rozvírají se rokliny, podobají se vosku v ohni, vodě stékající horským úbočím.

1:5  A to vše kvůli Jákobově vzpouře, kvůli hříchům domu Izraele. Co je Jákobova vzpoura? Kdo jiný než Samaří? Co jsou obětní výšiny Judy? Jeruzalém – kdo jiný?

1:6  „Proto Samaří obrátím v kupu sutin, místo vhodné tak pro vinici. Její kameny svalím do údolí, obnažím její základy.

1:7  Všechny její modly budou rozbity, všechny její výdělky ohněm spáleny, všechny její sochy zpustoším. Co si vydělala na nevěstčích poplatcích, tím se znovu bude platit za nevěstky.“

1:8  Proto naříkám a běduji, vysvlečen chodím, bosý. Jako šakali musím výt a kvílím jako pštrosi.

1:9  Nezhojitelná rána Samaří totiž postihla i Judu. Až k samé bráně zasáhla můj lid, až k Jeruzalému!

1:10  Nemluvte o tom v Gatu, už ani neplakejte. V Bet-ofře (v tom Domě prachu) se v prachu svíjejte.

1:11  Rozšafní obyvatelé Šafíru, táhněte v hanbě a nahotě! Obyvatelé Ceananu nevyjdou více, útulný Bet-ecel pláče; oporu v něm už nemáte.

1:12  Obyvatelé Marotu jen trnou, čekají, kdy přijde úleva; Hospodin ale seslal pohromu k bráně Jeruzaléma.

1:13  Do vozů zapřahejte rychle, obyvatelé Lachiše! Zde začal hřích Dcery sionské, zde je zdroj vzpoury Izraele.

1:14  S Morešet-gatem rozluč se, jako když otec dává věno nevěstě. V domech Achzibu, ach, zebe zklamání králů Izraele!

1:15  Přivedu na vás dobyvatele, obyvatelé Mareše! Urození z Izraele půjdou maršem do adulamské jeskyně.

1:16  Ohol si hlavu ve smutku nad svými hýčkanými syny. Pořiď si lysinu jako sup – odejdou ti do vyhnanství!