DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Psalms - 62

62:1  A psalm of David while he was in the desert of Edom.

62:1  Truly my soul waiteth upon God: from him cometh my salvation.

62:1  Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův.

62:1  Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův.

62:1  Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm.

62:1  Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

62:1  To the chief Musician, to Jeduthun, A Psalm of David. Truly my soul waiteth upon God: from him [cometh] my salvation.

62:1  My soul rests in God alone. My salvation is from him.

62:1  Truly my soul waits on God: from him comes my salvation.

62:1  Psalmus David, cum esset in deserto Idumææ.

62:2  O God, my God, to thee do I watch at break of day. For thee my soul hath thirsted; for thee my flesh, O how many ways!

62:2  He only is my rock and my salvation; he is my defence; I shall not be greatly moved.

62:2  Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása.

62:2  Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana.

62:2  ⌈Jen u Boha je utišení mé duše;⌉ od něj pochází má spása.

62:2  Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

62:2  He only [is] my rock and my salvation; [he is] my defense; I shall not be greatly moved.

62:2  He alone is my rock and my salvation, my fortress- I will never be greatly shaken.

62:2  He only is my rock and my salvation; he is my defense; I shall not be greatly moved.

62:2  Deus, Deus meus, ad te de luce vigilo. Sitivit in te anima mea ; quam multipliciter tibi caro mea !

62:3  In a desert land, and where there is no way, and no water: so in the sanctuary have I come before thee, to see thy power and thy glory.

62:3  How long will ye imagine mischief against a man? ye shall be slain all of you: as a bowing wall shall ye be, and as a tottering fence.

62:3  Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese.

62:3  Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad!

62:3  Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad, nikdy se nepohnu.

62:3  Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

62:3  How long will ye imagine mischief against a man? ye shall be slain all of you: as a bowing wall [shall ye be], [and as] a tottering fence.

62:3  How long will you assault a man, would all of you throw him down, Like a leaning wall, like a tottering fence?

62:3  How long will you imagine mischief against a man? you shall be slain all of you: as a bowing wall shall you be, and as a tottering fence.

62:3  In terra deserta, et invia, et inaquosa, sic in sancto apparui tibi, ut viderem virtutem tuam et gloriam tuam.

62:4  For thy mercy is better than lives: thee my lips will praise.

62:4  They only consult to cast him down from his excellency: they delight in lies: they bless with their mouth, but they curse inwardly. Selah.

62:4  Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná.

62:4  Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá?

62:4  Až dokdy budete napadat člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi.

62:4  Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

62:4  They only consult to cast [him] down from his excellence: they delight in lies: they bless with their mouth, but they curse inwardly. Selah.

62:4  They fully intend to throw him down from his lofty place. They delight in lies. They bless with their mouth, but they curse inwardly. Selah.

62:4  They only consult to cast him down from his excellency: they delight in lies: they bless with their mouth, but they curse inwardly. Selah.

62:4  Quoniam melior est misericordia tua super vitas, labia mea laudabunt te.

62:5  Thus will I bless thee all my life long: and in thy name I will lift up my hands.

62:5  My soul, wait thou only upon God; for my expectation is from him.

62:5  Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru.

62:5  Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla

62:5  Pořád se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež, svými ústy žehnají, avšak v nitru proklínají. Sela.

62:5  Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

62:5  My soul, wait thou only upon God; for my expectation [is] from him.

62:5  My soul, wait in silence for God alone, for my expectation is from him.

62:5  My soul, wait you only on God; for my expectation is from him.

62:5  Sic benedicam te in vita mea, et in nomine tuo levabo manus meas.

62:6  Let my soul be filled as with marrow and fatness: and my mouth shall praise thee with joyful lips.

62:6  He only is my rock and my salvation: he is my defence; I shall not be moved.

62:6  Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá.

62:6  Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje.

62:6  Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje.

62:6  Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

62:6  He only [is] my rock and my salvation: [he is] my defense; I shall not be moved.

62:6  He alone is my rock and my salvation, my fortress. I will not be shaken.

62:6  He only is my rock and my salvation: he is my defense; I shall not be moved.

62:6  Sicut adipe et pinguedine repleatur anima mea, et labiis exsultationis laudabit os meum.

62:7  If I have remembered thee upon my bed, I will meditate on thee in the morning:

62:7  In God is my salvation and my glory: the rock of my strength, and my refuge, is in God.

62:7  Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.

62:7  Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad!

62:7  Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad -- nepohnu se.

62:7  V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

62:7  In God [is] my salvation and my glory: the rock of my strength, [and] my refuge, [is] in God.

62:7  With God is my salvation and my honor. The rock of my strength, and my refuge, is in God.

62:7  In God is my salvation and my glory: the rock of my strength, and my refuge, is in God.

62:7  Si memor fui tui super stratum meum, in matutinis meditabor in te.

62:8  Because thou hast been my helper. And I will rejoice under the cover of thy wings:

62:8  Trust in him at all times; ye people, pour out your heart before him: God is a refuge for us. Selah.

62:8  Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.

62:8  V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má.

62:8  V Bohu je má spása a sláva, on je má pevná skála -- v Bohu mám útočiště.

62:8  Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

62:8  Trust in him at all times; ye people, pour out your heart before him: God [is] a refuge for us. Selah.

62:8  Trust in him at all times, O people. Pour out your heart before him. God is a refuge for us. Selah.

62:8  Trust in him at all times; you people, pour out your heart before him: God is a refuge for us. Selah.

62:8  Quia fuisti adjutor meus, et in velamento alarum tuarum exsultabo.

62:9  My soul hath stuck close to thee: thy right hand hath received me.

62:9  Surely men of low degree are vanity, and men of high degree are a lie: to be laid in the balance, they are altogether lighter than vanity.

62:9  Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.

62:9  V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla

62:9  Lidé, doufejte v něj v každý čas, vylévejte před ním své srdce -- Bůh je naše útočiště. Sela.

62:9  Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

62:9  Surely men of low degree [are] vanity, [and] men of high degree [are] a lie: to be laid in the balance, they [are] altogether [lighter] than vanity.

62:9  Surely men of low degree are just a breath, and men of high degree are a lie. In the balances they will go up. They are together lighter than a breath.

62:9  Surely men of low degree are vanity, and men of high degree are a lie: to be laid in the balance, they are altogether lighter than vanity.

62:9  Adhæsit anima mea post te ; me suscepit dextera tua.

62:10  But they have sought my soul in vain, they shall go into the lower parts of the earth:

62:10  Trust not in oppression, and become not vain in robbery: if riches increase, set not your heart upon them.

62:10  Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.

62:10  Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic!

62:10  Synové Adamovi jsou jen vánek, synové lidští jen zdání. Na misce vah stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.

62:10  Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

62:10  Trust not in oppression, and become not vain in robbery: if riches increase, set not your heart [upon them].

62:10  Do not trust in oppression. Do not become vain in robbery. If riches increase, do not set your heart on them.

62:10  Trust not in oppression, and become not vain in robbery: if riches increase, set not your heart on them.

62:10  Ipsi vero in vanum quæsierunt animam meam : introibunt in inferiora terræ ;

62:11  They shall be delivered into the hands of the sword, they shall be the portions of foxes.

62:11  God hath spoken once; twice have I heard this; that power belongeth unto God.

62:11  Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce.

62:11  Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte!

62:11  Nespoléhejte na útlak a na loupení, nestaňte se marností! I kdyby majetku přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce!

62:11  Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,

62:11  God hath spoken once; twice have I heard this; that power [belongeth] to God.

62:11  God has spoken once; twice I have heard this, that power belongs to God.

62:11  God has spoken once; twice have I heard this; that power belongs to God.

62:11  tradentur in manus gladii : partes vulpium erunt.

62:12  But the king shall rejoice in God, all they shall be praised that swear by him: because the mouth is stopped of them that speak wicked things.

62:12  Also unto thee, O Lord, belongeth mercy: for thou renderest to every man according to his work.

62:12  Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,

62:12  Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží.

62:12  Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí: že Bohu patří moc,

62:12  A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.

62:12  Also to thee, O Lord, [belongeth] mercy: for thou renderest to every man according to his work.

62:12  Also to you, Lord, belongs loving kindness, for you reward every man according to his work.

62:12  Also to you, O Lord, belongs mercy: for you render to every man according to his work.

62:12  Rex vero lætabitur in Deo ; laudabuntur omnes qui jurant in eo : quia obstructum est os loquentium iniqua.

62:13  i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.

62:13  Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš!

62:13  (a tvé je, Panovníku, i milosrdenství) a že odplatíš každému podle jeho skutků.