DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Song of Solomon - 8

8:1  Who shall give thee to me for my brother, sucking the breasts of my mother, that I may find thee without, and kiss thee, and now no man may despise me?

8:1  O that thou wert as my brother, that sucked the breasts of my mother! when I should find thee without, I would kiss thee; yea, I should not be despised.

8:1  Kéž bys byl jako můj bratr, který sál z prsů mé matky! Až bych tě nalezla někde venku, políbila bych tě a nikdo by mnou pohrdat nesměl.

8:1  Kéž bys mi býval rodným bratrem, z prsou mé matky kojeným! To bych tě na potkání směle políbila a nikdo by se na mě za to nezlobil.

8:1  Kéž bys byl bratr mé rodiny, ⌈maminkou mou odkojený.⌉ Jak bych tě potkala, hned bych tě líbala. A nikdo by mě nepomluvil.

8:1  Ó bys byl jako bratr můj požívající prsí matky mé, abych tě naleznuc vně, políbila, a nebyla zahanbena.

8:1  Quis mihi det te fratrem meum, sugentem ubera matris meæ, ut inveniam te foris, et deosculer te, et jam me nemo despiciat ?

8:2  I will take hold of thee, and bring thee into my mother's house: there thou shalt teach me, and I will give thee a cup of spiced wine and new wine of my pomegranates.

8:2  I would lead thee, and bring thee into my mother’s house, who would instruct me: I would cause thee to drink of spiced wine of the juice of my pomegranate.

8:2  Odvedla bych si tě, uvedla tě do domu své matky a tam bys mě poučoval. Dala bych ti pít kořenné víno, šťávu ze svých granátových jablek.

8:2  Vést bych tě mohla, odvést si tě do domu své matky, své rodičky. Kořeněným vínem opojila bych tě, moštem z granátových jablek svých.

8:2  Jak bych se s tebou vodila, hned bych s tebou zamířila k mámě domů, ta mě učívala. Ukojila bych tě vermutem, svých granátů nektarem.

8:2  Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých.

8:2  Apprehendam te, et ducam in domum matris meæ : ibi me docebis, et dabo tibi poculum ex vino condito, et mustum malorum granatorum meorum.

8:3  His left hand under my head, and his right hand shall embrace me.

8:3  His left hand should be under my head, and his right hand should embrace me.

8:3  Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.

8:3  Jeho levice pod hlavou mou a pravicí by mě objímal.

8:3  Hlavou mu na levici ležím, svou pravicí mne objímá.

8:3  Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.

8:3  Læva ejus sub capite meo, et dextera illius amplexabitur me.

8:4  I adjure you, O daughters of Jerusalem, that you stir not up, nor awake my love till she please.

8:4  I charge you, O daughters of Jerusalem, that ye stir not up, nor awake my love, until he please.

8:4  Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

8:4  Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít!

8:4  Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, nač budit, nač probouzet lásku, dokud nebude chtít.

8:4  Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.

8:4  Adjuro vos, filiæ Jerusalem, ne suscitetis, neque evigilare faciatis dilectam, donec ipsa velit.

8:5  Who is this that cometh up from the desert, flowing with delights, leaning upon her beloved? Under the apple tree I raised thee up: there thy mother was corrupted, there she was defloured that bore thee.

8:5  Who is this that cometh up from the wilderness, leaning upon her beloved? I raised thee up under the apple tree: there thy mother brought thee forth: there she brought thee forth that bare thee.

8:5  Kdo je ta, jež vystupuje z pouště, opřena o svého milého? Zburcovala jsem tě pod jabloní, kde tě počala tvá matka, kde tě počala ta, jež tě porodila.

8:5  Kdopak to z pouště přichází, se svým miláčkem v objetí? Pod jabloní jsem tě vzbudila, tam, kde tě počala matka tvá, tam, kde počala tvá rodička.

8:5  Kdo je ta, jež stoupá z pouště, o milého se opírá? Pod jabloní probouzela jsem tě, tam počala tě matka tvá, tam počala i zrodila tě.

8:5  Která jest to, jenž vstupuje z pouště, zpolehši na milého svého? Pod jabloní vzbudila jsem tě; tuť tebe počala matka tvá, tuť tě počala rodička tvá.

8:5  Quæ est ista quæ ascendit de deserto, deliciis affluens, innixa super dilectum suum ? Sub arbore malo suscitavi te ; ibi corrupta est mater tua, ibi violata est genitrix tua.

8:6  Put me as a seal upon thy heart, as a seal upon thy arm, for love is strong as death, jealousy as hard as hell, the lamps thereof are fire and flames.

8:6  Set me as a seal upon thine heart, as a seal upon thine arm: for love is strong as death; jealousy is cruel as the grave: the coals thereof are coals of fire, which hath a most vehement flame.

8:6  Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův.

8:6  Jak pečeť na srdce si mě vtiskni, jak pečeť, co nosíš na paži. Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob. Její plameny šlehají žárem nejprudším.

8:6  Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.

8:6  Položiž mne jako pečet na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou. Nebo silné jest jako smrt milování, tvrdá jako hrob horlivost; uhlí její uhlí řeřavé, plamen nejprudší.

8:6  Pone me ut signaculum super cor tuum, ut signaculum super brachium tuum, quia fortis est ut mors dilectio, dura sicut infernus æmulatio : lampades ejus lampades ignis atque flammarum.

8:7  Many waters cannot quench charity, neither can the floods drown it: if a man should give all the substance of his house for love, he shall despise it as nothing.

8:7  Many waters cannot quench love, neither can the floods drown it: if a man would give all the substance of his house for love, it would utterly be contemned.

8:7  Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.

8:7  Lásku neuhasí spousty vod, neodplaví ji říční proud. Kdo by lásku chtěl za celé jmění pořídit, jedině by se zesměšnil!

8:7  Tu lásku neuhasí velká voda, ⌈odplavit ji nedokáže⌉ dravý proud. Byť by kdo za lásku dával vše, ⌈co má,⌉ ⌈vypadal by jak prostoduchý bloud.⌉

8:7  Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl.

8:7  Aquæ multæ non potuerunt extinguere caritatem, nec flumina obruent illam. Si dederit homo omnem substantiam domus suæ pro dilectione, quasi nihil despiciet eam.

8:8  Our sister is little, and hath no breasts. What shall we do to our sister in the day when she is to be spoken to?

8:8  We have a little sister, and she hath no breasts: what shall we do for our sister in the day when she shall be spoken for?

8:8  „Maličkou máme sestru, prsy ještě nemá. Co s tou sestrou uděláme v den, kdy o ni přijdou smlouvat?

8:8  Sestřičku malou máme, ještě je bez prsou. Co s naší sestrou uděláme, až námluvy jí započnou?

8:8  Sestřičku malou máme, ani prsa ještě nemá. Co se sestřičkou uděláme, ⌈až začne být žádaná?⌉

8:8  Sestru máme maličkou, kteráž ještě nemá prsí. Co učiníme s sestrou svou v den, v kterýž bude řeč o ní?

8:8  Soror nostra parva, et ubera non habet ; quid faciemus sorori nostræ in die quando alloquenda est ?

8:9  If she be a wall: let us build upon it bulwarks of silver: if she be a door, let us join it together with boards of cedar.

8:9  If she be a wall, we will build upon her a palace of silver: and if she be a door, we will inclose her with boards of cedar.

8:9  Jestliže je hradbou, stříbrné cimbuří na ní postavíme, jestliže je dveřmi, zahradíme je cedrovou deskou.“

8:9  Je-li hradbou, cimbuří stříbrné na ní postavíme, je-li však branou, zatarasíme ji deskou cedrovou!

8:9  Je–li hradbou, cimbuří stříbrné postavíme na ní. Je–li však bránou, deskou cedrovou ⌈musíme ji zahradit.⌉

8:9  Jestliže jest zed, vzděláme na ní palác stříbrný; pakli jest dveřmi, obložíme je dskami cedrovými.

8:9  Si murus est, ædificemus super eum propugnacula argentea ; si ostium est, compingamus illud tabulis cedrinis.

8:10  I am a wall: and my breasts are as a tower since I am become in his presence as one finding peace.

8:10  I am a wall, and my breasts like towers: then was I in his eyes as one that found favour.

8:10  „Já jsem hradba, mé prsy jsou jako věže.“ Tehdy stala jsem se v jeho očích tou, která nalézá pokoj.

8:10  Já hradbou jsem a prsy mé jsou věže. Očima až na mně spočine, bude spokojen.

8:10  Já jsem hradba. A prsa mám jako věže. Už jsem se ⌈pro něj⌉ stala tou, kterou nepřemůže.

8:10  Já jsem zed, a prsy mé jako věže; takž jsem byla před očima jeho, jako nacházející pokoj.

8:10  Ego murus, et ubera mea sicut turris, ex quo facta sum coram eo, quasi pacem reperiens.

8:11  The peaceable had a vineyard, in that which hath people: he let out the same to keepers, every man bringeth for the fruit thereof a thousand pieces of silver.

8:11  Solomon had a vineyard at Baal–hamon; he let out the vineyard unto keepers; every one for the fruit thereof was to bring a thousand pieces of silver.

8:11  Vinici měl Šalomoun v Baal-hamónu; svěřil tu vinici hlídačům; za její ovoce každý mu přinést musí tisíc šekelů stříbra.

8:11  Vinici měl Šalomoun v Baal-hamonu a tu vinici pronajal vinařům. Za její úrodu každý z nich odvádět musel tisíc stříbrných.

8:11  Vinohrad v ⌈Baal Hamon⌉ měl Šalomoun. Svěřil ten vinohrad správcům, za výnos ať mu každý stříbrných tisíc platí.

8:11  Vinici měl Šalomoun v Balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných.

8:11  Vinea fuit pacifico in ea quæ habet populos : tradidit eam custodibus ; vir affert pro fructu ejus mille argenteos.

8:12  My vineyard is before me. A thousand are for thee, the peaceable, and two hundred for them that keep the fruit thereof.

8:12  My vineyard, which is mine, is before me: thou, O Solomon, must have a thousand, and those that keep the fruit thereof two hundred.

8:12  „Má vinice patří mně, jen mně samotnému. Měj si ten tisíc, Šalomoune, a dvě stě pro ty, kdo hlídají ovoce její.

8:12  Má vinice je ale jenom má! Měj si, Šalomoune, ten tisíc svůj – dvě stě z něj musíš dát hlídačům!

8:12  Vinice má ⌈je jenom moje.⌉ Šalomoune, ten tisíc si nech. Dvě stě ať mají i správcové na jejích výnosech.

8:12  Ale vinice má, kterouž mám, přede mnou jest. Mějž sobě ten tisíc, ó Šalomoune, a dvě stě ti, kteříž ostříhají ovoce jejího.

8:12  Vinea mea coram me est. Mille tui pacifici, et ducenti his qui custodiunt fructus ejus.

8:13  Thou that dwellest in the gardens, the friends hearken: make me hear thy voice.

8:13  Thou that dwellest in the gardens, the companions hearken to thy voice: cause me to hear it.

8:13  Ty, která prodléváš v zahradách, kde druhové sledují hlas tvůj, ozvi se mi!“

8:13  Ty, jež prodléváš v zahradách, mí druhové touží uslyšet tvůj hlas. Kéž ho uslyším právě já!

8:13  Ty, která přebýváš v zahradách, přátelé naslouchají tvému hlasu. Ať slyším ho i já.

8:13  Ó ty, kteráž bydlíš v zahradách, přáteléť pozorují hlasu tvého, ohlašujž mi se.

8:13  Quæ habitas in hortis, amici auscultant ; fac me audire vocem tuam.

8:14  Flee away, O my beloved, and be like to the roe, and to the young hart upon the mountains of aromatical spices.

8:14  Make haste, my beloved, and be thou like to a roe or to a young hart upon the mountains of spices.

8:14  „Uprchni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na balzámových horách.“

8:14  Pospěš, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách koření!

8:14  Chvátej, můj milý, buď jako srnec, jak samec gazely na horách provoněných.

8:14  Pospěš, milý můj, a připodobni se k srně nebo mladému jelenu, na horách vonných věcí.

8:14  Fuge, dilecte mi, et assimilare capreæ, hinnuloque cervorum super montes aromatum.