CzeCEP - Zechariah - 11

11:1  Otevři svá vrata, Libanóne, ať tvé cedry pozře oheň.

11:2  Kvílej, cypřiši, že padl cedr, že vznešené stromy propadly záhubě. Kvílejte, bášanské duby, že padl neprostupný hvozd.

11:3  Slyš, jak pastýři kvílejí, že jejich vznešené nivy propadly záhubě. Slyš, jak lvíčata řvou, že pýcha Jordánu propadla záhubě.

11:4  Toto praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené k zabití.

11:5  Ti, kdo je kupují, zabíjejí je a za vinu nepykají; kdo je prodávají, říkají: ‚Požehnán buď Hospodin, to jsem se obohatil‘; a žádný z jejich pastýřů nemá s nimi soucit.

11:6  Ani já už nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusy rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu.“

11:7  Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval „Vlídnost“ a druhou jsem nazval „Pouto“ a pásl jsem ovce.

11:8  V jediném měsíci jsem vyhnal tři pastýře, neboť jsem s nimi ztratil trpělivost a také oni o mě nestáli.

11:9  Řekl jsem: „Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má být zahnáno, ať je zahnáno; a které zůstanou, ať se požerou navzájem.“

11:10  Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.

11:11  I byla onoho dne zrušena a ty nejutištěnější ze stáda, které se mě držely, poznaly, že je to slovo Hospodinovo.

11:12  Řekl jsem tedy: „Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.“ Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra.

11:13  Nato mi Hospodin řekl: „Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.“ I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi.

11:14  Pak jsem zlomil druhou hůl, Pouto, na znamení, že ruším bratrství mezi Judou a Izraelem.

11:15  Ale Hospodin mi řekl: „Znovu si vezmi výstroj pošetilého pastýře,

11:16  neboť dám povstat v zemi pastýři, jenž zahnané nevyhledá, nebude pátrat po ztraceném, polámanou nebude léčit, o vyčerpanou se nepostará. Bude se krmit masem těch nejtučnějších, strhne jim paznehty.

11:17  Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo! Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku! Paže ať mu nadobro uschne a pravé oko úplně vyhasne.“