DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Deuteronomy - 20

20:1  If thou go out to war against thy enemies, and see horsemen and chariots, and the numbers of the enemy's army greater than thine, thou shalt not fear them: because the Lord thy God is with thee, who brought thee out of the land of Egypt.

20:1  When thou goest out to battle against thine enemies, and seest horses, and chariots, and a people more than thou, be not afraid of them: for the Lord thy God is with thee, which brought thee up out of the land of Egypt.

20:1  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a spatříš koně a vozbu, lid početnější, než jsi sám, nebudeš se jich bát, neboť Hospodin, tvůj Bůh, který tě přivedl z egyptské země, je s tebou.

20:1  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a uvidíš koně, vozy a více lidu, než máš sám, neboj se jich, neboť s tebou je Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta.

20:1  Když vytáhneš do boje proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozbu, lid početnější, než jsi ty, neboj se jich, neboť s tebou je Hospodin, tvůj Bůh, který tě ⌈vyvedl z egyptské země.⌉

20:1  Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.

20:1  When thou goest out to battle against thy enemies, and seest horses, and chariots, [and] a people more than thou, be not afraid of them: for the LORD thy God [is] with thee, who brought thee out of the land of Egypt.

20:1  When you go forth to battle against your enemies, and see horses, chariots, and a people more than you, you shall not be afraid of them; for the Lord your God is with you, who brought you up out of the land of Egypt.

20:1  When you go out to battle against your enemies, and see horses, and chariots, and a people more than you, be not afraid of them: for the LORD your God is with you, which brought you up out of the land of Egypt.

20:1  Si exieris ad bellum contra hostes tuos, et videris equitatus et currus, et majorem quam tu habeas adversarii exercitus multitudinem, non timebis eos : quia Dominus Deus tuus tecum est, qui eduxit te de terra Ægypti.

20:2  And when the battle is now at hand, the priest shall stand before the army, and shall speak to the people in this manner:

20:2  And it shall be, when ye are come nigh unto the battle, that the priest shall approach and speak unto the people,

20:2  Než podstoupíte boj, přistoupí kněz a promluví k lidu.

20:2  Než půjdete do bitvy, přistoupí kněz a promluví k lidu:

20:2  I stane se, když se přiblížíte k boji, že přistoupí kněz, promluví k lidu

20:2  A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu,

20:2  And it shall be when ye are come nigh to the battle, that the priest shall approach and speak to the people,

20:2  It shall be, when you draw near to the battle, that the priest shall approach and speak to the people,

20:2  And it shall be, when you are come near to the battle, that the priest shall approach and speak to the people,

20:2  Appropinquante autem jam prælio, stabit sacerdos ante aciem, et sic loquetur ad populum :

20:3  Hear, O Israel, you join battle this day against your enemies, let not your heart be dismayed, be not afraid, do not give back, fear ye them not:

20:3  And shall say unto them, Hear, O Israel, ye approach this day unto battle against your enemies: let not your hearts faint, fear not, and do not tremble, neither be ye terrified because of them;

20:3  Řekne jim: „Slyš, Izraeli! Dnes podstupujete boj proti svým nepřátelům. Neklesejte na mysli, nebojte se, nebuďte ustrašení, nemějte z nich hrůzu.

20:3  „Slyš, Izraeli! Dnes jdete do boje proti svým nepřátelům. Nebuďte malomyslní, nebojte se ani neděste – nemějte z nich strach.

20:3  a řekne jim: Slyš Izraeli! Blížíte se dnes do boje proti svým nepřátelům. Vaše srdce ať neochabne! Nebojte se, ⌈nepodléhejte panice⌉ a nemějte z nich strach,

20:3  A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.

20:3  And shall say to them, Hear, O Israel, ye approach this day to battle against your enemies: let not your hearts faint, fear not, and do not tremble, neither be ye terrified because of them;

20:3  and shall tell them, "Hear, Israel, you draw near this day to battle against your enemies: do not let your heart faint; do not be afraid, nor tremble, neither be scared of them;

20:3  And shall say to them, Hear, O Israel, you approach this day to battle against your enemies: let not your hearts faint, fear not, and do not tremble, neither be you terrified because of them;

20:3  Audi, Israël : vos hodie contra inimicos vestros pugnam committitis : non pertimescat cor vestrum, nolite metuere, nolite cedere, nec formidetis eos :

20:4  Because the Lord your God is in the midst of you, and will fight for you against your enemies, to deliver you from danger.

20:4  For the Lord your God is he that goeth with you, to fight for you against your enemies, to save you.

20:4  Vždyť Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby za vás bojoval s vašimi nepřáteli a zachránil vás.“

20:4  Hospodin, váš Bůh, který vás předchází, bude proti vašim nepřátelům bojovat za vás a dá vám vítězství.“

20:4  protože Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby bojoval za vás proti vašim nepřátelům a ⌈zachránil vás.⌉

20:4  Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.

20:4  For the LORD your God [is] he that goeth with you, to fight for you against your enemies, to save you.

20:4  for the Lord your God is he who goes with you, to fight for you against your enemies, to save you."

20:4  For the LORD your God is he that goes with you, to fight for you against your enemies, to save you.

20:4  quia Dominus Deus vester in medio vestri est, et pro vobis contra adversarios dimicabit, ut eruat vos de periculo.

20:5  And the captains shall proclaim through every band in the hearing of the army: What man is there, that hath built a new house, and hath not dedicated it? let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man dedicate it.

20:5  And the officers shall speak unto the people, saying, What man is there that hath built a new house, and hath not dedicated it? let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man dedicate it.

20:5  Pak promluví k lidu správcové: „Ten, kdo vystavěl nový dům a ještě jej nezasvětil, ať se vrátí domů, aby nezemřel v boji a nezasvětil jej někdo jiný.

20:5  Potom k lidu promluví správcové: „Kdo postavil nový dům a ještě se tam nenastěhoval? Ať se vrátí domů, aby snad nepadl v boji a nenastěhoval se tam někdo jiný.

20:5  Potom nechť správcové promluví k lidu takto: ⌈Postavil někdo⌉ nový dům, ale nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a zasvětil by ho někdo jiný.

20:5  Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm.

20:5  And the officers shall speak to the people, saying, What man [is there] that hath built a new house, and hath not dedicated it? let him go and return to his house, lest he should die in the battle, and another man should dedicate it.

20:5  The officers shall speak to the people, saying, "What man is there who has built a new house, and has not dedicated it? Let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man dedicate it.

20:5  And the officers shall speak to the people, saying, What man is there that has built a new house, and has not dedicated it? let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man dedicate it.

20:5  Duces quoque per singulas turmas audiente exercitu proclamabunt : Quis est homo qui ædificavit domum novam, et non dedicavit eam ? vadat, et revertatur in domum suam, ne forte moriatur in bello, et alius dedicet eam.

20:6  What man is there, that hath planted a vineyard, and hath not as yet made it to be common, whereof all men may eat? let him go, and return to his house, lest he die in the battle, and another man execute his office.

20:6  And what man is he that hath planted a vineyard, and hath not yet eaten of it? let him also go and return unto his house, lest he die in the battle, and another man eat of it.

20:6  Ten, kdo vysadil vinici a ještě z ní nesklízel, ať se vrátí domů, aby nezemřel v boji a nesklízel z ní někdo jiný.

20:6  Kdo vysázel vinici a ještě neokusil její ovoce? Ať se vrátí domů, aby snad nepadl v boji a její ovoce neokusil někdo jiný.

20:6  Vysadil někdo vinici, ale neužíval ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a užíval by ji někdo jiný.

20:6  A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.

20:6  And what man [is he] that hath planted a vineyard, and hath not [yet] eaten of it? let him [also] go and return to his house, lest he should die in the battle, and another man should eat of it.

20:6  What man is there who has planted a vineyard, and has not used its fruit? Let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man use its fruit.

20:6  And what man is he that has planted a vineyard, and has not yet eaten of it? let him also go and return to his house, lest he die in the battle, and another man eat of it.

20:6  Quis est homo qui plantavit vineam, et necdum fecit eam esse communem, de qua vesci omnibus liceat ? vadat, et revertatur in domum suam, ne forte moriatur in bello, et alius homo ejus fungatur officio.

20:7  What man is there, that hath espoused a wife, and not taken her? let him go, and return to his house, lest he die in the war, and another man take her.

20:7  And what man is there that hath betrothed a wife, and hath not taken her? let him go and return unto his house, lest he die in the battle, and another man take her.

20:7  Ten, kdo se zasnoubil se ženou a ještě si ji nevzal, ať se vrátí domů, aby nezemřel v boji a nevzal si ji někdo jiný.“

20:7  Kdo se zasnoubil se ženou, ale ještě si ji nevzal? Ať se vrátí domů, aby snad nepadl v boji a nevzal si ji někdo jiný.“

20:7  Zasnoubil se někdo s ženou, ale nevzal si ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a vzal by si ji někdo jiný.

20:7  A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.

20:7  And what man [is there] that hath betrothed a wife, and hath not taken her? let him go and return to his house, lest he should die in battle, and another man should take her.

20:7  What man is there who has pledged to be married a wife, and has not taken her? Let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man take her."

20:7  And what man is there that has betrothed a wife, and has not taken her? let him go and return to his house, lest he die in the battle, and another man take her.

20:7  Quis est homo, qui despondit uxorem, et non accepit eam ? vadat, et revertatur in domum suam, ne forte moriatur in bello, et alius homo accipiat eam.

20:8  After these things are declared they shall add the rest, and shall speak to the people: What man is there that is fearful, and faint hearted? let him go, and return to his house, lest he make the hearts of his brethren to fear, as he himself is possessed with fear.

20:8  And the officers shall speak further unto the people, and they shall say, What man is there that is fearful and fainthearted? let him go and return unto his house, lest his brethren’s heart faint as well as his heart.

20:8  Dále ještě správcové promluví k lidu: „Ten, kdo je bojácný a zbabělý, ať se vrátí domů, aby jeho bratři neztratili odvahu jako on.“

20:8  Správcové pak k lidu promluví ještě takto: „Kdo se bojí? Kdo je malomyslný? Ať se vrátí domů, aby jeho bratři neztratili odvahu jako on.“

20:8  Nechť správcové dále promluví k lidu a řeknou: Bojí se někdo a ⌈má slabé srdce?⌉ Ať jde a vrátí se domů, aby ⌈neoslabil srdce svých bratří tak, jako je jeho srdce.⌉

20:8  Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.

20:8  And the officers shall speak further to the people, and they shall say, What man [is there that is] fearful and faint-hearted? let him go and return to his house, lest his brethren's heart should faint as well as his heart.

20:8  The officers shall speak further to the people, and they shall say, "What man is there who is fearful and fainthearted? Let him go and return to his house, lest his brother's heart melt as his heart."

20:8  And the officers shall speak further to the people, and they shall say, What man is there that is fearful and fainthearted? let him go and return to his house, lest his brethren's heart faint as well as his heart.

20:8  His dictis addent reliqua, et loquentur ad populum : Quis est homo formidolosus, et corde pavido ? vadat, et revertatur in domum suam, ne pavere faciat corda fratrum suorum, sicut ipse timore perterritus est.

20:9  And when the captains of the army shall hold their peace, and have made an end of speaking, every man shall prepare their bands to fight.

20:9  And it shall be, when the officers have made an end of speaking unto the people, that they shall make captains of the armies to lead the people.

20:9  Až správcové dokončí promluvu k lidu, postaví se v čelo lidu velitelé oddílů.

20:9  Teprve když správcové dokončí svou řeč k lidu, postaví do jeho čela velitele oddílů.

20:9  Až správcové domluví k lidu, ustanoví do čela lidu velitele armády.

20:9  A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů.

20:9  And it shall be, when the officers have made an end of speaking to the people, that they shall make captains of the armies to lead the people.

20:9  It shall be, when the officers have made an end of speaking to the people, that they shall appoint captains of armies at the head of the people.

20:9  And it shall be, when the officers have made an end of speaking to the people that they shall make captains of the armies to lead the people.

20:9  Cumque siluerint duces exercitus, et finem loquendi fecerint, unusquisque suos ad bellandum cuneos præparabit.

20:10  If at any time thou come to fight against a city, thou shalt first offer it peace.

20:10  When thou comest nigh unto a city to fight against it, then proclaim peace unto it.

20:10  Když přitáhneš k městu, abys proti němu bojoval, nabídneš mu mír.

20:10  Když přitáhneš k městu, abys je dobýval, nejprve mu nabídni mír.

20:10  Když se přiblížíš k nějakému městu, abys proti němu bojoval, ⌈vyzvi ho k míru.⌉

20:10  Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.

20:10  When thou comest nigh to a city to fight against it, then proclaim peace to it.

20:10  When you draw near to a city to fight against it, then proclaim peace to it.

20:10  When you come near to a city to fight against it, then proclaim peace to it.

20:10  Siquando accesseris ad expugnandam civitatem, offeres ei primum pacem.

20:11  If they receive it, and open the gates to thee, all the people that are therein, shall be saved, and shall serve thee paying tribute.

20:11  And it shall be, if it make thee answer of peace, and open unto thee, then it shall be, that all the people that is found therein shall be tributaries unto thee, and they shall serve thee.

20:11  Jestliže ti odpoví mírem a otevře ti brány, tu všechen lid, který je v něm, podrobíš nuceným pracím a budou ti sloužit.

20:11  Pokud nabídnutý mír přijmou a otevřou ti, pak všechen lid, který tam bude, podrob nuceným pracím a budou ti sloužit.

20:11  I stane se, jestliže ti odpoví mírem a otevře ti, potom všechen lid, který v něm bude, ti bude vydán na nucené práce a bude ti sloužit.

20:11  Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou.

20:11  And it shall be, if it shall make thee answer of peace, and open to thee, then it shall be, [that] all the people [that are] found therein, shall be tributaries to thee, and they shall serve thee.

20:11  It shall be, if it makes you answer of peace, and opens to you, then it shall be, that all the people who are found therein shall become tributary to you, and shall serve you.

20:11  And it shall be, if it make you answer of peace, and open to you, then it shall be, that all the people that is found therein shall be tributaries to you, and they shall serve you.

20:11  Si receperit, et aperuerit tibi portas, cunctus populus, qui in ea est, salvabitur, et serviet tibi sub tributo.

20:12  But if they will not make peace, and shall begin war against thee, thou shalt besiege it.

20:12  And if it will make no peace with thee, but will make war against thee, then thou shalt besiege it:

20:12  Jestliže k míru s tebou nesvolí, ale povede s tebou boj, oblehneš je.

20:12  Pokud však tvou nabídku nepřijmou a začnou s tebou bojovat, oblehni je,

20:12  Jestliže s tebou neuzavře mír, ale pustí se s tebou do boje, oblehni ho.

20:12  Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je;

20:12  And if it will make no peace with thee, but will make war against thee, then thou shalt besiege it:

20:12  If it will make no peace with you, but will make war against you, then you shall besiege it:

20:12  And if it will make no peace with you, but will make war against you, then you shall besiege it:

20:12  Sin autem fœdus inire noluerit, et cœperit contra te bellum, oppugnabis eam.

20:13  And when the Lord thy God shall deliver it into thy hands, thou shalt slay all that are therein of the male sex, with the edge of the sword,

20:13  And when the Lord thy God hath delivered it into thine hands, thou shalt smite every male thereof with the edge of the sword:

20:13  Až ti je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do rukou, pobiješ v něm ostřím meče všechny osoby mužského pohlaví.

20:13  a až je Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvých rukou, pobij ostřím meče všechny, kdo tam budou mužského pohlaví.

20:13  Až jej Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvé ruky, pobij všechny, kdo jsou v něm mužského pohlaví, ostřím meče.

20:13  A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského.

20:13  And when the LORD thy God hath delivered it into thy hands, thou shalt smite every male of it with the edge of the sword:

20:13  and when the Lord your God delivers it into your hand, you shall strike every male of it with the edge of the sword:

20:13  And when the LORD your God has delivered it into your hands, you shall smite every male thereof with the edge of the sword:

20:13  Cumque tradiderit Dominus Deus tuus illam in manu tua, percuties omne quod in ea generis masculini est, in ore gladii,

20:14  Excepting women and children, cattle and other things, that are in the city. And thou shalt divide all the prey to the army, and thou shalt eat the spoils of thy enemies, which the Lord thy God shall give thee.

20:14  But the women, and the little ones, and the cattle, and all that is in the city, even all the spoil thereof, shalt thou take unto thyself; and thou shalt eat the spoil of thine enemies, which the Lord thy God hath given thee.

20:14  Ale ženy, děti a dobytek i vše, co bude v městě, všechnu kořist z něho si ponecháš jako lup. Budeš užívat kořisti po svých nepřátelích, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

20:14  Avšak ženy, děti, dobytek a všechnu kořist z toho města si rozeber a užívej kořist svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.

20:14  Pouze ženy, malé děti, dobytek a všechno, co bude ve městě, celou kořist z něj zaber pro sebe. Jez z kořisti svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.

20:14  Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.

20:14  But the women, and the little ones, and the cattle, and all that is in the city, [even] all the spoil of it, shalt thou take to thyself: and thou shalt eat the spoil of thy enemies, which the LORD thy God hath given thee.

20:14  but the women, and the little ones, and the livestock, and all that is in the city, even all its spoil, you shall take for a prey to yourself; and you shall eat the spoil of your enemies, which the Lord your God has given you.

20:14  But the women, and the little ones, and the cattle, and all that is in the city, even all the spoil thereof, shall you take to yourself; and you shall eat the spoil of your enemies, which the LORD your God has given you.

20:14  absque mulieribus et infantibus, jumentis et ceteris quæ in civitate sunt. Omnem prædam exercitui divides, et comedes de spoliis hostium tuorum, quæ Dominus Deus tuus dederit tibi.

20:15  So shalt thou do to all cities that are at a great distance from thee, and are not of these cities which thou shalt receive in possession.

20:15  Thus shalt thou do unto all the cities which are very far off from thee, which are not of the cities of these nations.

20:15  Tak naložíš se všemi městy od tebe velice vzdálenými, která nepatří k městům těchto pronárodů zde.

20:15  Takto nalož se všemi městy, která jsou od tebe velmi vzdálená – s těmi, která nepatří k městům zdejších národů.

20:15  Tak jednej se všemi městy, jež jsou od tebe velmi vzdálená, která ⌈nepatří k městům⌉ těchto národů.

20:15  Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto.

20:15  Thus shalt thou do to all the cities [which are] very distant from thee, which [are] not of the cities of these nations.

20:15  Thus you shall do to all the cities which are very far off from you, which are not of the cities of these nations.

20:15  Thus shall you do to all the cities which are very far off from you, which are not of the cities of these nations.

20:15  Sic facies cunctis civitatibus, quæ a te procul valde sunt, et non sunt de his urbibus, quas in possessionem accepturus es.

20:16  But of those cities that shall be given thee, thou shalt suffer none at all to live:

20:16  But of the cities of these people, which the Lord thy God doth give thee for an inheritance, thou shalt save alive nothing that breatheth:

20:16  Ale v městech těchto národů, které ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nenecháš naživu naprosto nikoho.

20:16  Z měst patřících národům, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, však nenech nikoho naživu.

20:16  Pouze ⌈ve městech⌉ těchto národů, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, nenech při životě ⌈nic, co má dech.⌉

20:16  Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,

20:16  But of the cities of these people which the LORD thy God doth give thee [for] an inheritance, thou shalt save alive nothing that breatheth:

20:16  But of the cities of these peoples, that the Lord your God gives you for an inheritance, you shall save alive nothing that breathes;

20:16  But of the cities of these people, which the LORD your God does give you for an inheritance, you shall save alive nothing that breathes:

20:16  De his autem civitatibus, quæ dabuntur tibi, nullum omnino permittes vivere :

20:17  But shalt kill them with the edge of the sword, to wit, the Hethite, and the Amorrhite, and the Chanaanite, the Pherezite, and the Hevite, and the Jebusite, as the Lord thy God hath commanded thee:

20:17  But thou shalt utterly destroy them; namely, the Hittites, and the Amorites, the Canaanites, and the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites; as the Lord thy God hath commanded thee:

20:17  Zničíš je jako klaté, Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebusejce, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,

20:17  Chetejce, Emorejce, Kanaánce, Perizejce, Hivejce a Jebusejce totiž musíš vyhladit jako proklaté, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

20:17  Zcela zasvěť zkáze Chetejce a Emorejce, Kenaance a Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, tak jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,

20:17  Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,

20:17  But thou shalt utterly destroy them, [namely], the Hittites, and the Amorites, the Canaanites, and the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites, as the LORD thy God hath commanded thee:

20:17  but you shall utterly destroy them: the Hittite, and the Amorite, the Canaanite, and the Perizzite, the Hivite, and the Jebusite; as the Lord your God has commanded you;

20:17  But you shall utterly destroy them; namely, the Hittites, and the Amorites, the Canaanites, and the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites; as the LORD your God has commanded you:

20:17  sed interficies in ore gladii, Hethæum videlicet, et Amorrhæum, et Chananæum, Pherezæum, et Hevæum, et Jebusæum, sicut præcepit tibi Dominus Deus tuus :

20:18  Lest they teach you to do all the abominations which they have done to their gods: and you should sin against the Lord your God.

20:18  That they teach you not to do after all their abominations, which they have done unto their gods; so should ye sin against the Lord your God.

20:18  aby vás neučili jednat podle všelijakých svých ohavností, které činili kvůli svým bohům. Prohřešili byste se proti Hospodinu, svému Bohu.

20:18  Jinak by vás učili jednat podle svých ohavných způsobů, jimž se oddávají kvůli svým bohům, a vy byste hřešili proti Hospodinu, svému Bohu.

20:18  aby vás neučili dělat všechny své ohavnosti, které dělali kvůli svým bohům, takže byste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu.

20:18  Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.

20:18  That they may not teach you to do after all their abominations which they have done to their gods; so would ye sin against the LORD your God.

20:18  that they not teach you to do after all their abominations, which they have done to their gods; so would you sin against the Lord your God.

20:18  That they teach you not to do after all their abominations, which they have done to their gods; so should you sin against the LORD your God.

20:18  ne forte doceant vos facere cunctas abominationes, quas ipsi operati sunt diis suis, et peccetis in Dominum Deum vestrum.

20:19  When thou hast besieged a city a long time, and hath compassed it with bulwarks, to take it, thou shalt not cut down the trees that may be eaten of, neither shalt thou spoil the country round about with axes: for it is a tree, and not a man, neither can it increase the number of them that fight against thee.

20:19  When thou shalt besiege a city a long time, in making war against it to take it, thou shalt not destroy the trees thereof by forcing an axe against them: for thou mayest eat of them, and thou shalt not cut them down (for the tree of the field is man’s life) to employ them in the siege:

20:19  Když budeš dlouhou dobu obléhat nějaké město a v boji se ho zmocníš, nezničíš jeho stromoví a nebudeš je vytínat sekerou. Vždyť z něho můžeš jíst. Nekácej je! Což je strom na poli člověk, abys jej také obléhal?

20:19  Budeš-li ve válce některé město dlouho obléhat, aby ses jej zmocnil, nenič jeho stromy; nedotkni se jich sekerou. Jistě, můžeš z nich jíst, ale nesmíš je vykácet. Copak je ten polní strom člověk, aby před tebou utekl za hradbu?

20:19  Když bys obléhal město po mnoho dní, abys proti němu bojoval a zmocnil se ho, nenič jeho stromy a nerozháněj se proti nim sekerou; jez z nich, ale nevytínej je. Cožpak je polní strom člověkem, ⌈abys ho obléhal?⌉

20:19  Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní,) chtěje užívati jich k obraně své.

20:19  When thou shalt besiege a city a long time in making war against it to take it, thou shalt not destroy the trees of it by forcing an ax against them; for thou mayest eat of them: and thou shalt not cut them down (for the tree of the field [is] man's [life]) to employ [them] in the siege:

20:19  When you shall besiege a city a long time, in making war against it to take it, you shall not destroy its trees by wielding an axe against them; for you may eat of them, and you shall not cut them down; for is the tree of the field man, that it should be besieged of you?

20:19  When you shall besiege a city a long time, in making war against it to take it, you shall not destroy the trees thereof by forcing an ax against them: for you may eat of them, and you shall not cut them down (for the tree of the field is man's life) to employ them in the siege:

20:19  Quando obsederis civitatem multo tempore, et munitionibus circumdederis ut expugnes eam, non succides arbores, de quibus vesci potest, nec securibus per circuitum debes vastare regionem : quoniam lignum est, et non homo, nec potest bellantium contra te augere numerum.

20:20  But if there be any trees that are not fruitful, but wild, and fit for other uses, cut them down, and make engines, until thou take the city, which fighteth against thee.

20:20  Only the trees which thou knowest that they be not trees for meat, thou shalt destroy and cut them down; and thou shalt build bulwarks against the city that maketh war with thee, until it be subdued.

20:20  Můžeš zničit a skácet jenom strom, o němž víš, že to není strom s ovocem k jídlu; použiješ ho při stavbě obléhacího náspu proti městu, které s tebou vede boj, dokud město nepadne.

20:20  Smíš zničit jen ty stromy, o kterých víš, že nenesou ovoce. Takové smíš kácet a stavět z nich obléhací zařízení, dokud město, které s tebou bojuje, nepadne.

20:20  Pouze stromy, o kterých víš, že nejsou ovocné stromy, ty můžeš zničit, pokácet a postavit si obležení kolem města, které se s tebou pustilo do boje, dokud nepadne.

20:20  A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.

20:20  Only the trees which thou knowest that they [are] not trees for food, thou shalt destroy and cut them down; and thou shalt build bulwarks against the city that maketh war with thee, until it shall be subdued.

20:20  Only the trees of which you know that they are not trees for food, you shall destroy and cut them down; and you shall build siege works against the city that makes war with you, until it fall.

20:20  Only the trees which you know that they be not trees for meat, you shall destroy and cut them down; and you shall build bulwarks against the city that makes war with you, until it be subdued.

20:20  Si qua autem ligna non sunt pomifera, sed agrestia, et in ceteros apta usus, succide, et instrue machinas, donec capias civitatem, quæ contra te dimicat.