DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Esther - 9

9:1  So on the thirteenth day of the twelfth month, which as we have said above is called Adar, when all the Jews were designed to be massacred, and their enemies were greedy after their blood, the case being altered, the Jews began to have the upper hand, and to revenge themselves of their adversaries.

9:1  Now in the twelfth month, that is, the month Adar, on the thirteenth day of the same, when the king’s commandment and his decree drew near to be put in execution, in the day that the enemies of the Jews hoped to have power over them, (though it was turned to the contrary, that the Jews had rule over them that hated them;)

9:1  Dvanáctého měsíce, to je měsíce adaru, v jeho třináctý den, kdy králův výrok, totiž jeho zákon, měl být proveden, v den, který chtivě vyhlíželi nepřátelé židů, aby se jich zmocnili, došlo k zvratu: naopak židé se zmocnili těch, kdo je nenáviděli.

9:1  Třináctého dne dvanáctého měsíce zvaného adar se mělo naplnit královské nařízení. Nepřátelé čekali, že toho dne Židy přemohou, ale vše se obrátilo: Židé přemohli své protivníky.

9:1  Ve dvanáctém měsíci, to je v měsíci adaru, třináctého dne, kdy mělo nastat uskutečnění králova poselství a jeho nařízení, v den, který nepřátelé Judejců vyhlíželi, aby se jich zmocnili, však nastal zvrat tím, že se Judejci zmocnili těch, kdo je nenáviděli.

9:1  Potom dvanáctého měsíce, (jenž jest měsíc Adar), třináctého dne téhož měsíce, když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad těmi, kteříž je v nenávisti měli.

9:1  Igitur duodecimi mensis, quem Adar vocari ante jam diximus, tertiadecima die, quando cunctis Judæis interfectio parabatur, et hostes eorum inhiabant sanguini, versa vice Judæi superiores esse cœperunt, et se de adversariis vindicare.

9:2  And they gathered themselves together in every city, and town, and place, to lay their hands on their enemies, and their persecutors. And no one durst withstand them, for the fear of their power had gone through every people.

9:2  The Jews gathered themselves together in their cities throughout all the provinces of the king Ahasuerus, to lay hand on such as sought their hurt: and no man could withstand them; for the fear of them fell upon all people.

9:2  Židé se shromáždili ve svých městech ve všech krajinách krále Achašveróše, aby vztáhli ruku na ty, kdo jim chystali pohromu. Nikdo před nimi neobstál, neboť strach z nich padl na všechny národy.

9:2  Ve všech provinciích krále Xerxe se Židé ve svých městech shromáždili, aby bránili své životy proti těm, kdo jim chystali pohromu. Nikdo před nimi neobstál; strach z nich padl na všechny národy.

9:2  Judejci se shromáždili ve svých městech ve všech provinciích krále Achašvéroše, aby vztáhli ruku na ty, kdo usilovali způsobit jim trápení. Nikdo před nimi neobstál, protože strach z nich padl na všechny národy.

9:2  Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteříž hledali jejich zlého. A žádný před nimi neostál, nebo připadl strach jejich na všecky národy.

9:2  Congregatique sunt per singulas civitates, oppida, et loca, ut extenderent manum contra inimicos, et persecutores suos. Nullusque ausus est resistere, eo quod omnes populos magnitudinis eorum formido penetrarat.

9:3  And the judges of the provinces, and the governors, and lieutenants, and every one in dignity, that presided over every place and work, extolled the Jews for fear of Mardochai:

9:3  And all the rulers of the provinces, and the lieutenants, and the deputies, and officers of the king, helped the Jews; because the fear of Mordecai fell upon them.

9:3  Všichni správcové krajin a satrapové, místodržitelé a královští úředníci podporovali židy, protože na ně padl strach z Mordokaje.

9:3  Také všichni představitelé provincií, satrapové, místodržící a královští správci podporovali Židy, neboť na ně padl strach z Mordechaje.

9:3  A všechna knížata provincií, satrapové, místodržitelé a ti, kteří konali službu pro krále, podporovali Judejce, protože na ně padl strach z Mordokaje.

9:3  A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti měli Židy; nebo strach Mardocheův na ně připadl.

9:3  Nam et provinciarum judices, et duces, et procuratores, omnisque dignitas quæ singulis locis ac operibus præerat, extollebant Judæos timore Mardochæi,

9:4  For they knew him to be prince of the palace, and to have great power: and the fame of his name increased daily, and was spread abroad through all men's mouths.

9:4  For Mordecai was great in the king’s house, and his fame went out throughout all the provinces: for this man Mordecai waxed greater and greater.

9:4  Mordokaj měl totiž v králově domě veliký vliv a šla o něm pověst po všech krajinách, protože ten muž Mordokaj získával vliv stále větší.

9:4  Mordechaj měl totiž v královském paláci významné postavení. Jeho pověst se šířila po všech provinciích a Mordechajův vliv rostl stále víc.

9:4  Mordokaj byl totiž v královském domě vysoko postavený a po všech provinciích o něm šla pověst, neboť ten muž Mordokaj postupoval a vzmáhal se výše.

9:4  Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském, a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl.

9:4  quem principem esse palatii, et plurimum posse cognoverant : fama quoque nominis ejus crescebat quotidie, et per cunctorum ora volitabat.

9:5  So the Jews made a great slaughter of their enemies, and killed them, repaying according to what they had prepared to do to them:

9:5  Thus the Jews smote all their enemies with the stroke of the sword, and slaughter, and destruction, and did what they would unto those that hated them.

9:5  Židé pobili všechny své nepřátele; bili je mečem a pobíjeli, až do vyhubení. Naložili s těmi, kdo je nenáviděli, jak se jim zlíbilo.

9:5  Židé udeřili na všechny své nepřátele mečem. Při té řeži a zhoubě naložili se svými protivníky, jak se jim zachtělo.

9:5  Judejci tedy ranili všechny své nepřátele ranou meče, vraždění a zániku. S těmi, kdo je nenáviděli, naložili, jak se jim zlíbilo.

9:5  A tak zbili Židé všecky nepřátely své, mečem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s těmi, kteříž je v nenávisti měli, podlé líbosti své.

9:5  Itaque percusserunt Judæi inimicos suos plaga magna, et occiderunt eos, reddentes eis quod sibi paraverant facere :

9:6  Insomuch that even in Susan they killed five hundred men, besides the ten sons of Aman the Agagite, the enemy of the Jews: whose names are these:

9:6  And in Shushan the palace the Jews slew and destroyed five hundred men.

9:6  Na hradě v Šúšanu židé zabili a zahubili pět set mužů.

9:6  V samotném sídelním městě Súsách Židé pobili a zahubili pět set mužů.

9:6  I na hradě Šúšanu Judejci zabíjeli a vyhubili pět set mužů.

9:6  Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů.

9:6  in tantum ut etiam in Susan quingentos viros interficerent, extra decem filios Aman Agagitæ hostis Judæorum : quorum ista sunt nomina :

9:7  Pharsandatha, and Delphon, and Esphatha

9:7  And Parshandatha, and Dalphon, and Aspatha,

9:7  I Paršandatu a Dalfóna a Aspatu

9:7  Mezi nimi byli: Paršandata, Dalfon, Aspata,

9:7  I Paršandatu, Dalfóna a Aspatu,

9:7  A Parsandata, Dalfona i Aspata,

9:7  Pharsandatha, et Delphon, et Esphatha,

9:8  And Phoratha, and Adalia, and Aridatha,

9:8  And Poratha, and Adalia, and Aridatha,

9:8  a Póratu a Adalju a Arídatu

9:8  Porata, Adalia, Aridata,

9:8  Póratu, Adalju a Arídatu,

9:8  A Porata, Adalia i Aridata,

9:8  et Phoratha, et Adalia, et Aridatha,

9:9  And Phermesta, and Arisai, and Aridai, and Jezatha.

9:9  And Parmashta, and Arisai, and Aridai, and Vajezatha,

9:9  a Parmaštu a Arísaje a Aridaje a Vajzatu,

9:9  Parmašta, Arisaj, Aridaj, Vajzata,

9:9  Parmaštu a Arísaje, Arídaje a Vajzatu,

9:9  I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata,

9:9  et Phermesta, et Arisai, et Aridai, et Jezatha.

9:10  And when they had slain them, they would not touch the spoils of their goods.

9:10  The ten sons of Haman the son of Hammedatha, the enemy of the Jews, slew they; but on the spoil laid they not their hand.

9:10  deset synů Hamedatova syna Hamana, protivníka židů, zabili, ale nevztáhli ruce po lupu.

9:10  deset synů židobijce Hamana, syna Hamedatova. Pobili je, kořisti se však ani nedotkli.

9:10  deset synů Hamana, syna Hamedatova, utiskovatele Judejců, zabili, ale nevztáhli ruku na kořist.

9:10  Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.

9:10  Quos cum occidissent, prædas de substantiis eorum tangere noluerunt.

9:11  And presently the number of them that were killed in Susan was brought to the king.

9:11  On that day the number of those that were slain in Shushan the palace was brought before the king.

9:11  Toho dne se donesl ke králi počet zabitých na hradě v Šúšanu.

9:11  Téhož dne se počet zabitých v sídelním městě Súsách donesl až ke králi.

9:11  Onoho dne se donesl počet pobitých na hradě Šúšanu před krále.

9:11  Dne toho, když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském,

9:11  Statimque numerus eorum, qui occisi erant in Susan, ad regem relatus est.

9:12  And he said to the queen: The Jews have killed five hundred men in the city of Susan, besides the ten sons of Aman: how many dost thou think they have slain in all the provinces? What askest thou more, and what wilt thou have me to command to be done?

9:12  And the king said unto Esther the queen, The Jews have slain and destroyed five hundred men in Shushan the palace, and the ten sons of Haman; what have they done in the rest of the king’s provinces? now what is thy petition? and it shall be granted thee: or what is thy request further? and it shall be done.

9:12  Král řekl královně Esteře: „Na hradě v Šúšanu židé zabili a zahubili pět set mužů a všech deset synů Hamanových. Co asi učinili v ostatních královských krajinách? Jaká je tvá prosba? Bude ti splněna. Jaká je tvá žádost? Bude ti vyhověno.“

9:12  „V samotných Súsách,“ řekl král královně Ester, „Židé pobili a zahubili pět set mužů a deset Hamanových synů. Co asi udělali v ostatních provinciích říše? Tak jaké máš přání? Bude ti splněno. Žádej cokoli dalšího a stane se.“

9:12  Tu řekl král královně Esteře: Na hradě Šúšanu Judejci zabíjeli a vyhubili pět set mužů i deset Hamanových synů. Jak si počínali v ostatních královských provinciích? Jaká je tvá prosba? Bude ti to dáno. Jaká je tvá další žádost? Bude to vykonáno.

9:12  Řekl král Esteře královně: V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů, a deset synů Amanových. Co pak učinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoť bude. Aneb která prosba tvá ještě? A staneť se.

9:12  Qui dixit reginæ : In urbe Susan interfecerunt Judæi quingentos viros, et alios decem filios Aman : quantam putas eos exercere cædem in universis provinciis ? quid ultra postulas, et quid vis ut fieri jubeam ?

9:13  And she answered: If it please the king, let it be granted to the Jews, to do to morrow in Susan as they have done to day, and that the ten sons of Aman may be hanged upon gibbets.

9:13  Then said Esther, If it please the king, let it be granted to the Jews which are in Shushan to do to morrow also according unto this day’s decree, and let Haman’s ten sons be hanged upon the gallows.

9:13  Ester odvětila: „Uzná-li král za vhodné, ať je židům v Šúšanu dovoleno také zítra jednat podle dnes platného zákona, a deset synů Hamanových ať pověsí na kůl.“

9:13  „Kdyby král ráčil,“ odpověděla Ester, „nechť je Židům dovoleno, aby v Súsách mohli podle zákona pro dnešek jednat ještě zítra. A těch deset Hamanových synů nechť pověsí na kůly.“

9:13  Ester odpověděla: Pokud by se králi líbilo, ať je také zítra dovoleno Judejcům, kteří jsou v Šúšanu, aby jednali podle dnešního nařízení. A deset synů Hamanových ať pověsí na kůl.

9:13  Odpověděla Ester: jestliže se králi za dobré vidí, nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům, kteříž jsou v Susan, učiniti podlé výpovědi dnešní, a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici.

9:13  Cui illa respondit : Si regi placet, detur potestas Judæis, ut sicut fecerunt hodie in Susan, sic et cras faciant, et decem filii Aman in patibulis suspendantur.

9:14  And the king commanded that it should be so done. And forthwith the edict was hung up in Susan, and the ten sons of Aman were hanged.

9:14  And the king commanded it so to be done: and the decree was given at Shushan; and they hanged Haman’s ten sons.

9:14  A král souhlasil, aby se tak stalo. V Šúšanu byl vydán zákon a deset Hamanových synů pověsili.

9:14  Král přikázal, ať se tak stane. V Súsách byl vydán příslušný zákon a deset Hamanových synů bylo pověšeno.

9:14  Král řekl, aby to bylo vykonáno, a v Šúšanu bylo vydáno nařízení. Deset Hamanových synů pověsili.

9:14  I přikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan, a tak deset synů Amanových zvěšeli.

9:14  Præcepitque rex ut ita fieret. Statimque in Susan pependit edictum, et decem filii Aman suspensi sunt.

9:15  And on the fourteenth day of the month Adar the Jews gathered themselves together, and they killed in Susan three hundred men: but they took not their substance.

9:15  For the Jews that were in Shushan gathered themselves together on the fourteenth day also of the month Adar, and slew three hundred men at Shushan; but on the prey they laid not their hand.

9:15  Židé v Šúšanu se shromáždili také čtrnáctého dne měsíce adaru a zabili v Šúšanu tři sta mužů, ale nevztáhli ruce po lupu.

9:15  Židé v Súsách se shromáždili ještě čtrnáctého dne měsíce adaru. Pobili v Súsách tři sta mužů, kořisti se však ani nedotkli.

9:15  Judejci, kteří byli v Šúšanu, se pak shromáždili také čtrnáctého dne měsíce adaru a zabili v Šúšanu tři sta mužů, ale nevztáhli svou ruku na kořist.

9:15  A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.

9:15  Congregatis Judæis quartadecima die mensis Adar, interfecti sunt in Susan trecenti viri : nec eorum ab illis direpta substantia est.

9:16  Moreover through all the provinces which were subject to the king's dominion the Jews stood for their lives, and slew their enemies and persecutors: insomuch that the number of them that were killed amounted to seventy-five thousand, and no man took any of their goods.

9:16  But the other Jews that were in the king’s provinces gathered themselves together, and stood for their lives, and had rest from their enemies, and slew of their foes seventy and five thousand, but they laid not their hands on the prey,

9:16  I ostatní židé v krajinách králových se shromáždili, aby se postavili na obranu svých životů a zajistili si klid od svých nepřátel, a z těch, kdo je nenáviděli, zabili sedmdesát pět tisíc mužů, ale nevztáhli ruce po lupu.

9:16  Také ostatní Židé v říšských provinciích se shromáždili, aby bránili své životy a zjednali si klid od nepřátel. Pobili pětasedmdesát tisíc protivníků, kořisti se však ani nedotkli.

9:16  I ostatní Judejci, kteří byli v královských provinciích, se shromáždili, povstali k obraně svého života a měli klid od svých nepřátel. Zabili mezi těmi, kdo je nenáviděli, ⌈sedmdesát pět tisíc⌉ lidí, ale nevztáhli svou ruku na kořist.

9:16  Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.

9:16  Sed et per omnes provincias quæ ditioni regis subjacebant, pro animabus suis steterunt Judæi, interfectis hostibus ac persecutoribus suis : in tantum ut septuaginta quinque millia occisorum implerentur, et nullus de substantiis eorum quidquam contingeret.

9:17  Now the thirteenth day of the month Adar was the first day with them all of the slaughter, and on the fourteenth day they left off. Which they ordained to be kept holy day, so that all times hereafter they should celebrate it with feasting, joy, and banquets.

9:17  On the thirteenth day of the month Adar; and on the fourteenth day of the same rested they, and made it a day of feasting and gladness.

9:17  Bylo to třináctého dne měsíce adaru a čtrnáctého dne byl klid. Ten den učinili dnem radostného hodování.

9:17  To se stalo třináctého dne měsíce adaru. Následujícího čtrnáctého dne už měli klid, a tak toho dne pořádali hody a veselice.

9:17  Stalo se to třináctého dne měsíce adaru. Čtrnáctého dne měli klid a učinili ho dnem hodování a radosti.

9:17  Stalo se to dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce, a učinili sobě v ten den hody a veselé.

9:17  Dies autem tertiusdecimus mensis Adar primus apud omnes interfectionis fuit, et quartadecima die cædere desierunt. Quem constituerunt esse solemnem, ut in eo omni tempore deinceps vacarent epulis, gaudio, atque conviviis.

9:18  But they that were killing in the city of Susan, were employed in the slaughter on the thirteenth and fourteenth day of the same month: and on the fifteenth day they rested. And therefore they appointed that day to be a holy day of feasting and gladness.

9:18  But the Jews that were at Shushan assembled together on the thirteenth day thereof, and on the fourteenth thereof; and on the fifteenth day of the same they rested, and made it a day of feasting and gladness.

9:18  V Šúšanu se židé shromáždili třináctého a čtrnáctého dne téhož měsíce a patnáctého dne nastal klid. Ten den učinili dnem radostného hodování.

9:18  Židé v Súsách se ale shromáždili třináctého a ještě čtrnáctého dne téhož měsíce. Klid měli až patnáctého, a tak pořádali hody a veselice teprve toho dne.

9:18  Judejci, kteří byli v Šúšanu, se shromáždili třináctého a čtrnáctého dne téhož měsíce. Patnáctého měli klid a učinili ho dnem hodování a radosti.

9:18  Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé.

9:18  At hi, qui in urbe Susan cædem exercuerant, tertiodecimo et quartodecimo die ejusdem mensis in cæde versati sunt : quintodecimo autem die percutere desierunt. Et idcirco eumdem diem constituerunt solemnem epularum atque lætitiæ.

9:19  But those Jews that dwelt in towns not walled and in villages, appointed the fourteenth day of the month Adar for banquets and gladness, so as to rejoice on that day, and send one another portions of their banquets and meats.

9:19  Therefore the Jews of the villages, that dwelt in the unwalled towns, made the fourteenth day of the month Adar a day of gladness and feasting, and a good day, and of sending portions one to another.

9:19  Proto rozptýlení židé, sídlící ve venkovských městech, slaví čtrnáctého dne měsíce adaru radostné hodování a den pohody a jeden druhému posílá dárky.

9:19  A proto venkovští Židé, kteří nebydlí v hrazených městech, pořádají veselice, hody a oslavy čtrnáctého dne měsíce adaru a navzájem si posílají výslužku.

9:19  Proto venkovští Judejci, bydlící v neopevněných městech, činí čtrnáctý den měsíce adaru dnem radosti a hostiny a slavnostním dnem, kdy ⌈jeden druhému⌉ posílají dárky.

9:19  Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky pokrmů jedni druhým.

9:19  Hi vero Judæi, qui in oppidis non muratis ac villis morabantur, quartumdecimum diem mensis Adar conviviorum et gaudii decreverunt, ita ut exultent in eo, et mittant sibi mutuo partes epularum et ciborum.

9:20  And Mardochai wrote all these things, and sent them comprised in letters to the Jews that abode in all the king's provinces, both those that lay near and those afar off,

9:20  And Mordecai wrote these things, and sent letters unto all the Jews that were in all the provinces of the king Ahasuerus, both nigh and far,

9:20  Mordokaj pak tyto události sepsal a poslal dopisy všem židům, blízkým i dalekým, ve všech krajinách krále Achašveróše.

9:20  Mordechaj všechny tyto věci sepsal a všem Židům ve všech provinciích krále Xerxe, blízkým i vzdáleným, rozeslal listy,

9:20  Mordokaj pak tyto události sepsal. Poslal dopisy veškerým Judejcům, kteří byli ve všech provinciích krále Achašvéroše, blízkým i vzdáleným,

9:20  Nebo rozepsal Mardocheus ty věci, a rozeslal listy ke všem Židům, kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým,

9:20  Scripsit itaque Mardochæus omnia hæc, et litteris comprehensa misit ad Judæos qui in omnibus regis provinciis morabantur, tam in vicino positis, quam procul,

9:21  That they should receive the fourteenth and fifteenth day of the month Adar for holy days, and always at the return of the year should celebrate them with solemn honour:

9:21  To stablish this among them, that they should keep the fourteenth day of the month Adar, and the fifteenth day of the same, yearly,

9:21  Uložil jim, aby každým rokem slavili čtrnáctého a patnáctého dne měsíce adaru

9:21  aby jim uložil každoročně zachovávat čtrnáctý a patnáctý den měsíce adaru.

9:21  aby jim ustanovil zachovávání čtrnáctého dne měsíce adaru i dne patnáctého v každém roce

9:21  Ustavuje jim, aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar, a den patnáctý téhož měsíce každého roku,

9:21  ut quartamdecimam et quintamdecimam diem mensis Adar pro festis susciperent, et revertente semper anno solemni celebrarent honore :

9:22  Because on those days the Jews revenged themselves of their enemies, and their mourning and sorrow were turned into mirth and joy, and that these should be days of feasting and gladness, in which they should send one to another portions of meats, and should give gifts to the poor.

9:22  As the days wherein the Jews rested from their enemies, and the month which was turned unto them from sorrow to joy, and from mourning into a good day: that they should make them days of feasting and joy, and of sending portions one to another, and gifts to the poor.

9:22  památku na dny, v nichž si židé odpočinuli od svých nepřátel, a na měsíc, který jim přinesl zvrat, místo starosti radost, místo smutku den pohody; aby je slavili jako dny radostného hodování a aby posílal jeden druhému dárky a chudým dary.

9:22  V tyto dny si Židé zjednali klid od svých nepřátel; v tomto měsíci se jejich žal proměnil v radost a smutek ve svátek. Proto mají v tyto dny pořádat hody a veselice, navzájem si posílat výslužku a dávat dárky chudým.

9:22  jako dnů, v nichž si Judejci odpočinuli od svých nepřátel, a jako měsíce, který se jim obrátil ze žalu v radost a ze smutku v slavnostní den; aby je zachovávali jako dny hostiny a radosti a aby posílali ⌈jeden druhému⌉ dárky a dary chudým.

9:22  Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým.

9:22  quia in ipsis diebus se ulti sunt Judæi de inimicis suis, et luctus atque tristitia in hilaritatem gaudiumque conversa sunt, essentque dies isti epularum atque lætitiæ, et mitterent sibi invicem ciborum partes, et pauperibus munuscula largirentur.

9:23  And the Jews undertook to observe with solemnity all they had begun to do at that time, which Mardochai by letters had commanded to be done.

9:23  And the Jews undertook to do as they had begun, and as Mordecai had written unto them;

9:23  A židé přijali za obyčej, co začali dělat a co jim Mordokaj napsal:

9:23  Tak Židé přijali svátek, který tehdy začali slavit a o kterém jim napsal Mordechaj:

9:23  A Judejci přijali to, co začali dělat, to, co jim Mordokaj napsal.

9:23  I přijali to všickni Židé, že budou činiti to, což začali, a což jim psal Mardocheus:

9:23  Susceperuntque Judæi in solemnem ritum cuncta quæ eo tempore facere cœperant, et quæ Mardochæus litteris facienda mandaverat.

9:24  For Aman, the son of Amadathi of the race of Agag, the enemy and adversary of the Jews, had devised evil against them, to kill them and destroy them; and had cast Phur, that is, the lot.

9:24  Because Haman the son of Hammedatha, the Agagite, the enemy of all the Jews, had devised against the Jews to destroy them, and had cast Pur, that is, the lot, to consume them, and to destroy them;

9:24  že Agagovec Haman, syn Hamedatův, protivník všech židů, osnoval záměr proti židům, jak by je zahubil, že házel púr, totiž los, aby je vyděsil a zahubil.

9:24  Onen arcižidobijce Haman, syn Hamedaty Agagovce, si usmyslel vyhladit Židy. Hodil si pur (neboli los), kdy je má zničit a vyhladit.

9:24  Vždyť Agagovec Haman, syn Hamedatův, utiskovatel všech Judejců, vymýšlel proti Judejcům, jak by je vyhubil. Nechal padnout púr, to je los, aby je vyděsil a aby je vyhubil.

9:24  Jak Aman syn Hammedatův Agagský, protivník všech Židů, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setření a zahlazení jejich.

9:24  Aman enim, filius Amadathi stirpis Agag, hostis et adversarius Judæorum, cogitavit contra eos malum, ut occideret illos atque deleret : et misit phur, quod nostra lingua vertitur in sortem.

9:25  And afterwards Esther went in to the king, beseeching him that his endeavors might be made void by the king's letters: and the evil that he had intended against the Jews, might return upon his own head. And so both he and his sons were hanged upon gibbets.

9:25  But when Esther came before the king, he commanded by letters that his wicked device, which he devised against the Jews, should return upon his own head, and that he and his sons should be hanged on the gallows.

9:25  Ale když ona vešla před krále, nařídil král, dokonce písemně, obrátit jeho zlý záměr, který osnoval proti židům, na jeho hlavu, a pověsili jej i jeho syny na kůl.

9:25  Ester ale šla před krále, a ten vydal písemné nařízení, aby se ten zlovolný plán, který Haman zosnoval proti Židům, obrátil zpět na jeho hlavu: on sám i jeho synové skončili na kůlech.

9:25  Když ale Ester vešla před krále, ten dopisem přikázal, ať se na Hamanovu hlavu obrátí zlý plán, který zamýšlel proti Judejcům. Jej i jeho syny pověsili na kůl.

9:25  Ale jak ona vešla před oblíčej krále, poručil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židům, na hlavu jeho, a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici.

9:25  Et postea ingressa est Esther ad regem, obsecrans ut conatus ejus litteris regis irriti fierent, et malum quod contra Judæos cogitaverat, reverteretur in caput ejus. Denique et ipsum et filios ejus affixerunt cruci,

9:26  And since that time these days are called Phurim, that is, of lots: because Phur, that is, the lot, was cast into the urn. And all things that were done, are contained in the volume of this epistle, that is, of this book:

9:26  Wherefore they called these days Purim after the name of Pur. Therefore for all the words of this letter, and of that which they had seen concerning this matter, and which had come unto them,

9:26  Proto nazvali ty dny púrím podle slova púr. Proto kvůli všemu, co bylo v té listině řečeno, co přitom viděli a co je postihlo,

9:26  Proto se těm dnům říká purim, od toho slova pur. Kvůli všemu, co je zapsáno v této listině, co sami zažili a co se jim vyprávělo,

9:26  Proto nazvali tyto dny púrím podle názvu toho púru. Podle všech slov tohoto dopisu a kvůli tomu, co přitom viděli a co je postihlo,

9:26  I nazvali ty dny Purim, totiž losů, od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim,

9:26  atque ex illo tempore dies isti appellati sunt phurim, id est sortium : eo quod phur, id est sors, in urnam missa fuerit. Et cuncta quæ gesta sunt, epistolæ, id est, libri hujus volumine, continentur :

9:27  And the things that they suffered, and that were afterwards changed, the Jews took upon themselves and their seed, and upon all that had a mind to be joined to their religion, so that it should be lawful for none to pass these days without solemnity: which the writing testifieth, and certain times require, as the years continually succeed one another.

9:27  The Jews ordained, and took upon them, and upon their seed, and upon all such as joined themselves unto them, so as it should not fail, that they would keep these two days according to their writing, and according to their appointed time every year;

9:27  ustanovili židé a přijali za obyčej pro sebe a pro své potomstvo i pro všechny, kdo se k nim připojí, že neopomenou slavit tyto dva dny pravidelně každého roku a v určený čas, jak je psáno.

9:27  Židé ustanovili tento nepomíjivý svátek pro sebe, pro své potomky a pro všechny, kdo se k nim připojí. Přijali, že budou každoročně zachovávat oba ty dny předepsaným způsobem a ve stanovený čas.

9:27  Judejci ustanovili a přijali pro sebe a pro své potomstvo i pro všechny, kdo se k nim připojí, že nepomine, aby zachovávali tyto dva dny podle zápisu o nich a podle času pro ně určeného v každém roce.

9:27  Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku.

9:27  quæque sustinuerunt, et quæ deinceps immutata sunt, susceperunt Judæi super se et semen suum, et super cunctos qui religioni eorum voluerunt copulari, ut nulli liceat duos hos dies absque solemnitate transigere, quos scriptura testatur, et certa expetunt tempora, annis sibi jugiter succedentibus.

9:28  These are the days which shall never be forgot: and which all provinces in the whole world shall celebrate throughout all generations: neither is there any city wherein the days of Phurim, that is, of lots, must not be observed by the Jews, and by their posterity, which is bound to these ceremonies.

9:28  And that these days should be remembered and kept throughout every generation, every family, every province, and every city; and that these days of Purim should not fail from among the Jews, nor the memorial of them perish from their seed.

9:28  Tyto dny budou připomínány a slaveny v každém pokolení a v každé čeledi, v každé krajině a v každém městě; tyto dny púrímu nebudou mezi židy opomíjeny a památka na ně v jejich potomstvu nezanikne.

9:28  Tyto dny se budou připomínat a slavit v každém následujícím pokolení, v každé rodině, každé provincii a každém městě. Tyto dny purim v Židovstvu nepominou a jejich památka mezi jejich potomky nevymizí.

9:28  Tyto dny budou připomínány a zachovávány v každé generaci, čeledi, provincii a městě. Tyto dny púrím uprostřed Judejců nepominou a památka na ně u jejich potomstva nezanikne.

9:28  A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich.

9:28  Isti sunt dies, quos nulla umquam delebit oblivio, et per singulas generationes cunctæ in toto orbe provinciæ celebrabunt : nec est ulla civitas, in qua dies phurim, id est sortium, non observentur a Judæis, et ab eorum progenie, quæ his cæremoniis obligata est.

9:29  And Esther the queen, the daughter of Abihail, and Mardochai the Jew, wrote also a second epistle, that with all diligence this day should be established a festival for the time to come.

9:29  Then Esther the queen, the daughter of Abihail, and Mordecai the Jew, wrote with all authority, to confirm this second letter of Purim.

9:29  Také královna Ester, dcera Abíchajilova, psala s židem Mordokajem ještě jednou, aby dodala váhy ustavující listině o purímu.

9:29  Tuto druhou listinu psala spolu s Židem Mordechajem také královna Ester, dcera Abichailova, aby purim potvrdila s veškerou vážností.

9:29  Pak napsala královna Ester, dcera Abíchajilova, i Judejec Mordokaj se vší naléhavostí, aby to potvrdili, tento druhý dopis o púrím.

9:29  Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany dnů Purim po druhé.

9:29  Scripseruntque Esther regina filia Abihail, et Mardochæus Judæus, etiam secundam epistolam, ut omni studio dies ista solemnis sanciretur in posterum :

9:30  And they sent to all the Jews that were in the hundred and twenty-seven provinces of king Assuerus, that they should have peace, and receive truth,

9:30  And he sent the letters unto all the Jews, to the hundred twenty and seven provinces of the kingdom of Ahasuerus, with words of peace and truth,

9:30  Dopisy poslali všem židům do všech sto dvaceti sedmi krajin Achašveróšova království, slova pokoje a pravdy,

9:30  On pak ty listy rozeslal Židům do sta sedmadvaceti provincií Xerxovy říše. Přál jim pokoj a bezpečí,

9:30  A poslal dopisy ke všem Judejcům do sto dvaceti sedmi provincií Achašvérošova království, slova pokoje a pravdy,

9:30  A on rozeslal to psání ke všem Židům, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení,

9:30  et miserunt ad omnes Judæos qui in centum viginti septem provinciis regis Assueri versabantur, ut haberent pacem, et susciperent veritatem,

9:31  And observe the days of lots, and celebrate them with joy in their proper time: as Mardochai and Esther had appointed, and they undertook them to be observed by themselves and by their seed, fasts, and cries, and the days of lots,

9:31  To confirm these days of Purim in their times appointed, according as Mordecai the Jew and Esther the queen had enjoined them, and as they had decreed for themselves and for their seed, the matters of the fastings and their cry.

9:31  aby dodržovali v určený čas tyto dny púrímu, jak jim stanovil žid Mordokaj a královna Ester; stejně stanovili pro sebe i pro své potomstvo zachovávat jejich posty a nářky.

9:31  a ať se dny těchto svátků purim dodržují ve stanovený čas. Tak jim to uložil Žid Mordechaj s královnou Ester a tak to přijali pro sebe i pro své potomstvo na paměť svého půstu a naříkání.

9:31  aby dodržovali tyto dny púrím v jejich určených časech, jak to pro ně ustanovil Judejec Mordokaj a královna Ester, jak to ustanovili i pro sebe samé a pro své potomstvo, úmluvy o postech a svém úpěnlivém křiku.

9:31  Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich, jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to přijali na sebe a na símě své, na pamět postů a křiku jejich.

9:31  observantes dies sortium, et suo tempore cum gaudio celebrarent : sicut constituerant Mardochæus et Esther, et illi observanda susceperunt a se, et a semine suo, jejunia, et clamores, et sortium dies,

9:32  And all things which are contained in the history of this book, which is called Esther.

9:32  And the decree of Esther confirmed these matters of Purim; and it was written in the book.

9:32  Esteřiným výrokem bylo stanoveno zachovávat púrím a bylo to zapsáno do knihy.

9:32  Slova ohledně purim stvrdil i rozkaz královny Ester, a tak to bylo zaneseno do knihy.

9:32  Esteřin výrok ustanovil poselství těchto púrím a byl zapsán do knihy.

9:32  A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení dnů Purim, což zapsáno jest v knize této.

9:32  et omnia quæ libri hujus, qui vocatur Esther, historia continentur.