DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Kings - 9

9:1  And it came to pass when Solomon had finished the building of the house of the Lord, and the king's house, and all that he desired and was pleased to do,

9:1  And it came to pass, when Solomon had finished the building of the house of the Lord, and the king’s house, and all Solomon’s desire which he was pleased to do,

9:1  Když Šalomoun dokončil budování Hospodinova domu i královského domu a všeho, co si s takovým zaujetím přál vykonat,

9:1  Tak Šalomoun dokončil stavbu Hospodinova chrámu i královského paláce a uskutečnil všechno, co si přál.

9:1  I stalo se, když Šalomoun dostavěl Hospodinův dům, královský palác a ⌈všechno, co si Šalomoun přál a⌉ chtěl učinit,

9:1  Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,

9:1  Factum est autem cum perfecisset Salomon ædificium domus Domini, et ædificium regis, et omne quod optaverat et voluerat facere,

9:2  That the Lord appeared to him the second time, as he had appeared to him in Gabaon.

9:2  That the Lord appeared to Solomon the second time, as he had appeared unto him at Gibeon.

9:2  ukázal se Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.

9:2  Šalomounovi se tehdy znovu ukázal Hospodin, tak jako se mu předtím ukázal v Gibeonu.

9:2  že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.

9:2  Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.

9:2  apparuit ei Dominus secundo, sicut apparuerat ei in Gabaon.

9:3  And the Lord said to him: I have heard thy prayer and thy supplication, which thou hast made before me: I have sanctified this house, which thou hast built, to put my name there for ever; and my eyes, and my heart, shall be there always.

9:3  And the Lord said unto him, I have heard thy prayer and thy supplication, that thou hast made before me: I have hallowed this house, which thou hast built, to put my name there for ever; and mine eyes and mine heart shall be there perpetually.

9:3  Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, s kterou ses na mne obrátil. Oddělil jsem jako svatý tento dům, který jsi vybudoval, a dal jsem tam spočinout svému jménu navěky. Mé oči i mé srdce tam budou po všechny dny.

9:3  Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, kterou jsi mi předložil. Posvětil jsem tento chrám, který jsi vystavěl, aby tam navěky zůstávalo mé jméno. Mé oči i mé srdce tam zůstanou navždy.

9:3  Hospodin mu řekl: Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou úpěnlivou prosbu, kterou jsi prosil přede mnou o smilování: Posvětil jsem tento dům, který jsi postavil, aby tam bylo mé jméno navěky. Mé oči a mé srdce tam budou po všechny dny.

9:3  I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.

9:3  Dixitque Dominus ad eum : Exaudivi orationem tuam et deprecationem tuam, quam deprecatus es coram me : sanctificavi domum hanc quam ædificasti, ut ponerem nomen meum ibi in sempiternum, et erunt oculi mei et cor meum ibi cunctis diebus.

9:4  And if thou wilt walk before me, as thy father walked, in simplicity of heart, and in uprightness: and wilt do all that I have commanded thee, and wilt keep my ordinances, and my judgments,

9:4  And if thou wilt walk before me, as David thy father walked, in integrity of heart, and in uprightness, to do according to all that I have commanded thee, and wilt keep my statutes and my judgments:

9:4  A co se tebe týče, budeš-li chodit přede mnou v bezúhonnosti srdce a přímosti, jako chodil tvůj otec David, jednat podle všeho, co jsem ti přikázal, dodržovat má nařízení a práva,

9:4  Budeš-li žít přede mnou s ryzím srdcem a poctivě tak jako tvůj otec David a budeš-li konat vše, co jsem ti přikázal, a dodržovat má ustanovení i má pravidla,

9:4  A co se tebe týče, jestliže budeš přede mnou chodit, jako chodil tvůj otec David s bezúhonným srdcem a v přímosti, budeš činit všechno, co jsem ti přikázal, a zachovávat má ustanovení a má nařízení,

9:4  A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:

9:4  Tu quoque si ambulaveris coram me sicut ambulavit pater tuus, in simplicitate cordis et in æquitate, et feceris omnia quæ præcepi tibi, et legitima mea et judicia mea servaveris,

9:5  I will establish the throne of thy kingdom over Israel for ever, as I promised David, thy father, saying: There shall not fail a man of thy race upon the throne of Israel.

9:5  Then I will establish the throne of thy kingdom upon Israel for ever, as I promised to David thy father, saying, There shall not fail thee a man upon the throne of Israel.

9:5  upevním trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem přislíbil tvému otci Davidovi, že nebude z izraelského trůnu vyhlazen následník z tvého rodu.

9:5  potvrdím trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem slíbil tvému otci Davidovi: ‚Na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.‘

9:5  navěky upevním tvůj královský trůn nad Izraelem, jak jsem řekl tvému otci Davidovi: Nebude ti vyhlazen muž z izraelského trůnu.

9:5  Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.

9:5  ponam thronum regni tui super Israël in sempiternum, sicut locutus sum David patri tuo, dicens : Non auferetur vir de genere tuo de solio Israël.

9:6  But if you and your children, revolting, shall turn away from following me, and will not keep my commandments, and my ceremonies, which I have set before you, but will go and worship strange gods, and adore them:

9:6  But if ye shall at all turn from following me, ye or your children, and will not keep my commandments and my statutes which I have set before you, but go and serve other gods, and worship them:

9:6  Jestliže se ode mne odvrátíte vy a vaši synové a nebudete dodržovat má přikázání a má nařízení, která jsem vám vydal, a půjdete sloužit jiným bohům a klanět se jim,

9:6  Pokud se však ode mě ty a tvoji synové odvrátíte a nebudete dodržovat má přikázání a ustanovení, jež jsem vám svěřil, ale půjdete sloužit cizím bohům a budete se jim klanět,

9:6  Jestliže se však vy a vaši synové ode mě odvrátíte, nebudete zachovávat mé příkazy a má ustanovení, která jsem vám předložil, ale půjdete a budete sloužit jiným bohům a klanět se jim,

9:6  Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:

9:6  Si autem aversione aversi fueritis vos et filii vestri, non sequentes me, nec custodientes mandata mea et cæremonias meas quas proposui vobis, sed abieritis et colueritis deos alienos, et adoraveritis eos :

9:7  I will take away Israel from the face of the land which I have given them; and the temple which I have sanctified to my name, I will cast out of my sight; and Israel shall be a proverb, and a byword among all people.

9:7  Then will I cut off Israel out of the land which I have given them; and this house, which I have hallowed for my name, will I cast out of my sight; and Israel shall be a proverb and a byword among all people:

9:7  vyhladím Izraele z povrchu země, kterou jsem jim dal, a zřeknu se domu, který jsem oddělil jako svatý pro své jméno. Izrael se stane pořekadlem a předmětem výsměchu mezi všemi národy.

9:7  pak vyhladím Izrael ze země, kterou jsem jim dal, a z chrámu, který jsem posvětil pro své jméno. Vyženu Izrael ze své přítomnosti, takže bude mezi národy za pořekadlo a posměšek.

9:7  vyhladím Izrael z povrchu země, kterou jsem jim dal, a dům, který jsem posvětil pro své jméno, od sebe odvrhnu. Izrael se stane pořekadlem a posměškem mezi všemi národy

9:7  Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.

9:7  auferam Israël de superficie terræ quam dedi eis, et templum quod sanctificavi nomini meo, projiciam a conspectu meo : eritque Israël in proverbium, et in fabulam cunctis populis.

9:8  And this house shall be made an example of: every one that shall pass by it, shall be astonished, and shall hiss, and say: Why hath the Lord done thus to this land, and to this house?

9:8  And at this house, which is high, every one that passeth by it shall be astonished, and shall hiss; and they shall say, Why hath the Lord done thus unto this land, and to this house?

9:8  Nad tímto domem, ačkoli byl nejvyšší ze všech, ustrne a usykne každý kolemjdoucí. Bude se říkat: ‚Proč Hospodin takto naložil s touto zemí a s tímto domem?‘

9:8  A tento chrám, kdysi tak vznešený? Každý, kdo půjde kolem, strne a zašeptá: ‚Proč to Hospodin této zemi a tomuto chrámu provedl?‘

9:8  a tento dům se stane sutinami. Každý, kdo bude procházet kolem něj, se zhrozí, podiví a zeptá se: Proč tohle Hospodin této zemi a tomuto domu provedl?

9:8  Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?

9:8  Et domus hæc erit in exemplum : omnis qui transierit per eam, stupebit, et sibilabit, et dicet : Quare fecit Dominus sic terræ huic, et domui huic ?

9:9  And they shall answer: Because they forsook the Lord their God, who brought their fathers out of the land of Egypt, and followed strange gods, and adored them, and worshipped them: therefore hath the Lord brought upon them all this evil.

9:9  And they shall answer, Because they forsook the Lord their God, who brought forth their fathers out of the land of Egypt, and have taken hold upon other gods, and have worshipped them, and served them: therefore hath the Lord brought upon them all this evil.

9:9  A bude se odpovídat: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, a chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim. Proto na ně Hospodin uvedl všechno toto zlo.‘“

9:9  A dostanou odpověď: ‚Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z Egypta, a chytili se cizích bohů, jimž se klaněli a jimž sloužili – to proto na ně Hospodin uvedl všechno to zlo!‘“

9:9  A ⌈bude se⌉ odpovídat: Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim, proto na ně Hospodin přivedl všechno toto zlo.

9:9  Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci.

9:9  Et respondebunt : Quia dereliquerunt Dominum Deum suum, qui eduxit patres eorum de terra Ægypti, et secuti sunt deos alienos, et adoraverunt eos, et coluerunt eos : idcirco induxit Dominus super eos omne malum hoc.

9:10  And when twenty years were ended, after Solomon had built the two houses; that is, the house of the Lord, and the house of the king,

9:10  And it came to pass at the end of twenty years, when Solomon had built the two houses, the house of the Lord, and the king’s house,

9:10  Po uplynutí dvaceti let, během nichž Šalomoun stavěl oba domy, dům Hospodinův a dům královský,

9:10  Šalomoun vystavěl oba domy, Hospodinův chrám i královský palác, během dvaceti let. Po jejich uplynutí

9:10  I stalo se po dvaceti letech, kdy Šalomoun stavěl oba domy, Hospodinův dům a královský palác,

9:10  Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,

9:10  Expletis autem annis viginti postquam ædificaverat Salomon duas domos, id est, domum Domini, et domum regis

9:11  (Hiram, the king of Tyre, furnishing Solomon with cedar trees, and fir trees, and gold, according to all he had need of) then Solomon gave Hiram twenty cities in the land of Galilee.

9:11  (Now Hiram the king of Tyre had furnished Solomon with cedar trees and fir trees, and with gold, according to all his desire,) that then king Solomon gave Hiram twenty cities in the land of Galilee.

9:11  a týrský král Chíram podporoval Šalomouna cedrovým a cypřišovým dřevem a zlatem podle každého jeho přání, tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst v zemi galilejské.

9:11  dal král Šalomoun týrskému králi Chíramovi dvacet měst v galilejském kraji za to, že mu Chíram dodával cedrové i cypřišové dřevo a zlata, kolik si jen přál.

9:11  a týrský král Chíram dodával Šalomounovi cedrové a cypřišové dřevo i zlato, zcela podle jeho přání, že tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst na území Galileje.

9:11  K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské.

9:11  (Hiram rege Tyri præbente Salomoni ligna cedrina et abiegna, et aurum juxta omne quod opus habuerat), tunc dedit Salomon Hiram viginti oppida in terra Galilææ.

9:12  And Hiram came out of Tyre, to see the towns which Solomon had given him, and they pleased him not;

9:12  And Hiram came out from Tyre to see the cities which Solomon had given him; and they pleased him not.

9:12  Chíram vyjel z Týru, aby se podíval na města, která mu Šalomoun dal, ale nezamlouvala se mu.

9:12  Chíram se tedy vypravil z Týru, aby si ta města, která mu dal Šalomoun, prohlédl. Ale nelíbila se mu.

9:12  Nato Chíram vyjel z Týru podívat se na města, která mu Šalomoun dal, ale nelíbila se mu.

9:12  I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.

9:12  Et egressus est Hiram de Tyro ut videret oppida quæ dederat ei Salomon, et non placuerunt ei.

9:13  And he said: Are these the cities which thou hast given me, brother? And he called them the land of Chabul, unto this day.

9:13  And he said, What cities are these which thou hast given me, my brother? And he called them the land of Cabul unto this day.

9:13  Řekl tedy: „Cos mi to dal za města, můj bratře!“ A nazval je zemí Kabúl. Tak se nazývá až dodnes.

9:13  Řekl: „Cos mi to, bratře, dal za města?“ A tak se ten kraj až dodnes jmenuje Kabul (to jest: Nanic).

9:13  Zeptal se: Co je to za města, která jsi mi dal, můj bratře? A nazval je zemí Kabúl, jak je tomu dodnes.

9:13  Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.

9:13  Et ait : Hæccine sunt civitates quas dedisti mihi, frater ? Et appellavit eas terram Chabul, usque in diem hanc.

9:14  And Hiram sent to king Solomon a hundred and twenty talents of gold.

9:14  And Hiram sent to the king sixscore talents of gold.

9:14  Chíram totiž poslal králi sto dvacet talentů zlata.

9:14  Chíram totiž králi poslal 120 talentů zlata.

9:14  Pak poslal Chíram králi sto dvacet talentů zlata.

9:14  Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.

9:14  Misit quoque Hiram ad regem Salomonem centum viginti talenta auri.

9:15  This is the sum of the expenses, which king Solomon offered to build the house of the Lord, and his own house, and Mello, and the wall of Jerusalem, and Heser, and Mageddo, and Gazer.

9:15  And this is the reason of the levy which king Solomon raised; for to build the house of the Lord, and his own house, and Millo, and the wall of Jerusalem, and Hazor, and Megiddo, and Gezer.

9:15  Důvodem nucených prací, které král Šalomoun ukládal, bylo, aby budoval Hospodinův dům a dům svůj, Miló a jeruzalémské hradby, Chasór, Megido a Gezer.

9:15  Důvodem, proč král Šalomoun zavedl nucené práce, bylo, aby vystavěl: Hospodinův chrám, svůj palác, terasu Milo, jeruzalémské hradby, města Chacor, Megido a Gezer

9:15  Toto ⌈bylo účelem⌉ nucených prací, které král Šalomoun uložil: Stavba Hospodinova domu a jeho domu, Miló, hradeb Jeruzaléma, Chasóru, Megida a Gezeru.

9:15  Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.

9:15  Hæc est summa expensarum quam obtulit rex Salomon ad ædificandam domum Domini et domum suam, et Mello, et murum Jerusalem, et Heser, et Mageddo, et Gazer.

9:16  Pharao, the king of Egypt, came up and took Gazer, and burnt it with fire: and slew the Chanaanite that dwelt in the city, and gave it for a dowry to his daughter, Solomon's wife.

9:16  For Pharaoh king of Egypt had gone up, and taken Gezer, and burnt it with fire, and slain the Canaanites that dwelt in the city, and given it for a present unto his daughter, Solomon’s wife.

9:16  Farao, egyptský král, předtím vytáhl, dobyl Gezer a vypálil jej. Kenaance, kteří v městě bydleli, pobil a město dal věnem své dceři, ženě Šalomounově.

9:16  (egyptský vládce farao totiž vytáhl, dobyl Gezer a vypálil ho, pobil jeho kanaánské obyvatele a město dal věnem své dceři, Šalomounově manželce;

9:16  (Faraon, egyptský král, totiž vytáhl a dobyl Gezer; spálil ho ohněm, Kenaance, kteří bydleli ve městě, zabil a dal ho věnem své dceři, Šalomounově ženě.)

9:16  (Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)

9:16  Pharao rex Ægypti ascendit, et cepit Gazar, succenditque eam igni, et Chananæum, qui habitabat in civitate, interfecit : et dedit eam in dotem filiæ suæ uxori Salomonis.

9:17  So Solomon built Gazer, and Bethhoron the nether,

9:17  And Solomon built Gezer, and Beth–horon the nether,

9:17  Šalomoun vystavěl Gezer a Dolní Bét-chorón

9:17  proto Šalomoun stavěl Gezer), dále Dolní Bet-choron,

9:17  Šalomoun tedy postavil Gezer, Dolní Bét–chorón,

9:17  A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,

9:17  Ædificavit ergo Salomon Gazer, et Bethoron inferiorem,

9:18  And Baalath, and Palmira, in the land of the wilderness.

9:18  And Baalath, and Tadmor in the wilderness, in the land,

9:18  v zemi a Baalat a Tadmór v poušti,

9:18  Baalat a Tadmor v judské zemi,

9:18  Baalat a Támar v pustině v judské zemi,

9:18  Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,

9:18  et Balaath, et Palmiram in terra solitudinis.

9:19  And all the towns that belonged to himself, and were not walled, he fortified; the cities also of the chariots, and the cities of the horsemen, and whatsoever he had a mind to build in Jerusalem, and in Libanus, and in all the land of his dominion.

9:19  And all the cities of store that Solomon had, and cities for his chariots, and cities for his horsemen, and that which Solomon desired to build in Jerusalem, and in Lebanon, and in all the land of his dominion.

9:19  všechna města pro sklady, které Šalomoun měl, města pro vozbu a města pro koně a vše, co s tak velkým zaujetím budoval v Jeruzalémě i na Libanónu a v celé zemi, v níž vládl.

9:19  všechna Šalomounova zásobovací města, města pro vozy, města pro jízdu, a cokoli se Šalomounovi zlíbilo stavět v Jeruzalémě, v Libanonu nebo kdekoli po celé zemi pod jeho vládou.

9:19  všechna města pro sklady, které patřily Šalomounovi, města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si Šalomoun přál a co toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území jeho vlády.

9:19  I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.

9:19  Et omnes vicos qui ad se pertinebant et erant absque muro, munivit, et civitates curruum et civitates equitum, et quodcumque ei placuit ut ædificaret in Jerusalem, et in Libano, et in omni terra potestatis suæ.

9:20  All the people that were left of the Amorrhites, and Hethites, and Pherezites, and Hevites, and Jebusites, that are not of the children of Israel:

9:20  And all the people that were left of the Amorites, Hittites, Perizzites, Hivites, and Jebusites, which were not of the children of Israel,

9:20  Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, kteří nebyli z Izraele,

9:20  Všechno obyvatelstvo pozůstalé z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců, kteří nepatřili k synům Izraele,

9:20  Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, z těch, kteří nebyli ze synů Izraele,

9:20  Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,

9:20  Universum populum qui remanserat de Amorrhæis, et Hethæis, et Pherezæis, et Hevæis, et Jebusæis, qui non sunt de filiis Israël :

9:21  Their children, that were left in the land; to wit, such as the children of Israel had not been able to destroy, Solomon made tributary unto this day.

9:21  Their children that were left after them in the land, whom the children of Israel also were not able utterly to destroy, upon those did Solomon levy a tribute of bondservice unto this day.

9:21  totiž jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které Izraelci nedokázali vyhubit jako klaté, podrobil Šalomoun otrockým nuceným pracím, a tak je tomu až dodnes.

9:21  totiž jejich potomky, kteří po nich zůstali v zemi a které synové Izraele nedokázali vyhladit, Šalomoun podrobil nuceným pracím, a tak otročí dodnes.

9:21  jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které synové Izraele nedokázali zasvětit zkáze, Šalomoun povolal, aby konali nucené práce, jak je tomu dodnes.

9:21  Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne.

9:21  horum filios qui remanserant in terra, quos scilicet non potuerant filii Israël exterminare, fecit Salomon tributarios usque in diem hanc.

9:22  But of the children of Israel, Solomon made not any to be bondmen, but they were warriors, and his servants, and his princes, and captains, and overseers of the chariots and horses.

9:22  But of the children of Israel did Solomon make no bondmen: but they were men of war, and his servants, and his princes, and his captains, and rulers of his chariots, and his horsemen.

9:22  Z Izraelců však Šalomoun neudělal otrokem nikoho; ti byli bojovníky, jeho služebníky, veliteli, tvořili osádku jeho válečných vozů a byli veliteli jeho vozby a jízdy.

9:22  Syny Izraele ovšem Šalomoun nebral do otroctví, ale jako vojáky, úředníky, velitele, pobočníky, vozataje a jezdce.

9:22  Ale ze synů Izraele si Šalomoun nevzal otroky, protože oni byli bojovníky, jeho služebníky, jeho veliteli, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.

9:22  Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.

9:22  De filiis autem Israël non constituit Salomon servire quemquam, sed erant viri bellatores, et ministri ejus, et principes, et duces, et præfecti curruum et equorum.

9:23  And there were five hundred and fifty chief officers set over all the works of Solomon, and they had people under them, and had charge over the appointed works.

9:23  These were the chief of the officers that were over Solomon’s work, five hundred and fifty, which bare rule over the people that wrought in the work.

9:23  Správců představených nad pracemi pro Šalomouna bylo pět set padesát: ti panovali nad lidem konajícím tu práci.

9:23  Dozorců, kteří veleli Šalomounovým pracím, bylo 550. Ti měli na starosti veškerou pracovní sílu.

9:23  Toto byla ustanovená knížata, která byla nad Šalomounovou prací: Pět set padesát těch, kteří panovali nad lidem, který konal práci.

9:23  Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali.

9:23  Erant autem principes super omnia opera Salomonis præpositi quingenti quinquaginta, qui habebant subjectum populum, et statutis operibus imperabant.

9:24  And the daughter of Pharao came up out of the city of David to her house, which Solomon had built for her: then did he build Mello.

9:24  But Pharaoh’s daughter came up out of the city of David unto her house which Solomon had built for her: then did he build Millo.

9:24  Tehdy, když faraónova dcera odešla z Města Davidova do svého domu, který jí Šalomoun vystavěl, začal stavět Miló.

9:24  Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do paláce, který pro ni vystavěl, začal budovat terasu Milo.

9:24  Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do svého domu, který pro ni postavil, tehdy postavil Miló.

9:24  Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello.

9:24  Filia autem Pharaonis ascendit de civitate David in domum suam, quam ædificaverat ei Salomon : tunc ædificavit Mello.

9:25  Solomon also offered three times every year holocausts, and victims of peace offerings, upon the altar which he had built to the Lord, and he burnt incense before the Lord: and the temple was finished.

9:25  And three times in a year did Solomon offer burnt offerings and peace offerings upon the altar which he built unto the Lord, and he burnt incense upon the altar that was before the Lord. So he finished the house.

9:25  Třikrát za rok obětoval Šalomoun oběti zápalné a pokojné na oltáři, který vybudoval Hospodinu, a pálil na něm před Hospodinem kadidlo, když dům dokončil.

9:25  Třikrát ročně přinášel Šalomoun zápalné i pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a nechal z něj stoupat dým před Hospodinem. Tak završil budování chrámu.

9:25  Šalomoun přinášel třikrát za rok zápalné a pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a s nimi pálil před Hospodinem i kadidlo. Tak dokončil dům.

9:25  I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.

9:25  Offerebat quoque Salomon, tribus vicibus per annos singulos, holocausta et pacificas victimas super altare quod ædificaverat Domino, et adolebat thymiama coram Domino : perfectumque est templum.

9:26  And king Solomon made a fleet in Asiongaber, which is by Ailath, on the shore of the Red Sea, in the land of Edom.

9:26  And king Solomon made a navy of ships in Ezion–geber, which is beside Eloth, on the shore of the Red sea, in the land of Edom.

9:26  Král Šalomoun dal také udělat lodě v Esjón-geberu, který je blízko Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.

9:26  Král Šalomoun v Ecjon-geberu u Eilatu na pobřeží Rudého moře v edomské zemi vybudoval loďstvo.

9:26  Král Šalomoun si udělal loďstvo v Esjón–geberu, který je u Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.

9:26  Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.

9:26  Classem quoque fecit rex Salomon in Asiongaber, quæ est juxta Ailath in littore maris Rubri, in terra Idumææ.

9:27  And Hiram sent his servants in the fleet, sailors that had knowledge of the sea, with the servants of Solomon.

9:27  And Hiram sent in the navy his servants, shipmen that had knowledge of the sea, with the servants of Solomon.

9:27  Na ty lodě poslal Chíram své služebníky, lodníky znalé moře, aby byli se služebníky Šalomounovými.

9:27  Chíram pak se Šalomounovými služebníky vyslal na lodích také své služebníky, zkušené námořníky.

9:27  Chíram poslal s loďstvem své otroky, námořníky znalé moře, aby byli s otroky Šalomounovými.

9:27  A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými.

9:27  Misitque Hiram in classe illa servos suos viros nauticos et gnaros maris, cum servis Salomonis.

9:28  And they came to Ophir; and they brought from thence to king Solomon four hundred and twenty talents of gold.

9:28  And they came to Ophir, and fetched from thence gold, four hundred and twenty talents, and brought it to king Solomon.

9:28  Dopluli do Ofíru a přivezli odtamtud králi Šalomounovi čtyři sta dvacet talentů zlata.

9:28  Vypravili se do Ofiru, naložili tam 420 talentů zlata a přivezli je králi Šalomounovi.

9:28  Připluli do Ofíru, vzali odtamtud čtyři sta dvacet talentů zlata a přivezli králi Šalomounovi.

9:28  Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.

9:28  Qui cum venissent in Ophir, sumptum inde aurum quadringentorum viginti talentorum, detulerunt ad regem Salomonem.