DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Corinthians - 10

10:1  Now I Paul, myself beseech you, by the mildness and modesty of Christ: who in presence indeed am lowly among you, but being absent am bold toward you.

10:1  Now I Paul myself beseech you by the meekness and gentleness of Christ, who in presence am base among you, but being absent am bold toward you:

10:1  Já Pavel vás napomínám tiše a mírně po způsobu Kristově - já, který tváří v tvář jsem prý mezi vámi pokorný, ale z dálky si na vás troufám.

10:1  Já Pavel vás při mírnosti a vlídnosti Kristově vyzývám – já, který se prý k vám tváří v tvář chovám poníženě, ale z dálky si na vás troufám:

10:1  Já sám, Pavel, vás napomínám skrze tichost a mírnost Kristovu, já, který tváří v tvář jsem mezi vámi pokorný, ale když jsem vzdálen, jsem k vám smělý.

10:1  Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti jsem k vám směle dověrný.

10:1  Ipse autem ego Paulus obsecro vos per mansuetudinem et modestiam Christi, qui in facie quidem humilis sum inter vos, absens autem confido in vos.

10:2  But I beseech you, that I may not be bold when I am present with that confidence wherewith I am thought to be bold, against some who reckon us as if we walked according to the flesh.

10:2  But I beseech you, that I may not be bold when I am present with that confidence, wherewith I think to be bold against some, which think of us as if we walked according to the flesh.

10:2  Prosím vás, nenuťte mne, až přijdu, jednat s tou troufalostí, na kterou mám podle svého přesvědčení právo, a to vůči těm, kteří nám připisují záměry jen lidské.

10:2  Nenuťte mě, prosím, abych vás, až přijdu, musel přesvědčit, jak směle si mohu troufnout na ty, kdo si myslí, že žijeme podle těla.

10:2  Prosím vás, abych se po svém příchodu nemusil odvážit ⌈být smělý, tak jak⌉ se toho hodlám odvážit vůči některým, kteří si o nás myslí, že ⌈žijeme tělesně⌉.

10:2  Prosímť pak, abych přítomen jsa, nemusil se osvoboditi tou smělostí, na kterouž myslím, abych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podlé těla chodili.

10:2  Rogo autem vos ne præsens audeam per eam confidentiam, qua existimor audere in quosdam, qui arbitrantur nos tamquam secundum carnem ambulemus.

10:3  For though we walk in the flesh, we do not war according to the flesh.

10:3  For though we walk in the flesh, we do not war after the flesh:

10:3  Jsme ovšem jenom lidé, ale svůj zápas nevedeme po lidsku.

10:3  Žijeme sice v těle, ale nebojujeme podle těla.

10:3  Neboť ⌈ačkoli žijeme⌉ v těle, nebojujeme podle těla.

10:3  V těle zajisté chodíce, ne podlé těla rytěřujeme,

10:3  In carne enim ambulantes, non secundum carnem militamus.

10:4  For the weapons of our warfare are not carnal but mighty to God, unto the pulling down of fortifications, destroying counsels,

10:4  (For the weapons of our warfare are not carnal, but mighty through God to the pulling down of strong holds;)

10:4  Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly

10:4  Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale od Boha mají sílu k boření hradeb. Jimi boříme výmysly

10:4  Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale ⌈mají od Boha sílu⌉ bořit opevnění; boříme rozumování

10:4  (Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,)

10:4  Nam arma militiæ nostræ non carnalia sunt, sed potentia Deo ad destructionem munitionum, consilia destruentes,

10:5  And every height that exalteth itself against the knowledge of God: and bringing into captivity every understanding unto the obedience of Christ:

10:5  Casting down imaginations, and every high thing that exalteth itself against the knowledge of God, and bringing into captivity every thought to the obedience of Christ;

10:5  a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do poddanství každou mysl, aby byla poslušna Krista,

10:5  i každou nadutost, která se staví proti poznání Boha. Jimi podmaňujeme každou myšlenku k poslušnosti Kristu,

10:5  a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista,

10:5  Podvracejíce rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, a jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,

10:5  et omnem altitudinem extollentem se adversus scientiam Dei, et in captivitatem redigentes omnem intellectum in obsequium Christi,

10:6  And having in readiness to revenge all disobedience, when your obedience shall be fulfilled.

10:6  And having in a readiness to revenge all disobedience, when your obedience is fulfilled.

10:6  a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, dokud vaše poslušnost nebude úplná.

10:6  a jakmile bude vaše poslušnost úplná, budeme připraveni potrestat každou neposlušnost.

10:6  a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, jakmile bude vaše poslušnost úplná.

10:6  A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství.

10:6  et in promptu habentes ulcisci omnem inobedientiam, cum impleta fuerit vestra obedientia.

10:7  See the things that are according to outward appearance. If any man trust to himself, that he is Christ's let him think this again with himself, that as he is Christ's, so are we also.

10:7  Do ye look on things after the outward appearance? If any man trust to himself that he is Christ’s, let him of himself think this again, that, as he is Christ’s, even so are we Christ’s.

10:7  Hleďte na to, co máte před očima! Je-li si někdo jist, že je Kristův, nechť si uvědomí, že jako je on Kristův, tak jsme i my!

10:7  To si vidíte jen na špičku nosu? Kdo je přesvědčen, že patří Kristu, ať si uvědomí, že jako patří Kristu on, tak mu patříme i my.

10:7  Hledíte jen na to, co máte ⌈před očima⌉. Je–li někdo o sobě přesvědčen, že je Kristův, ať si uvědomuje i to, že jako je on Kristův, tak jsme i my.

10:7  Na to-liž jen, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme.

10:7  Quæ secundum faciem sunt, videte. Si quis confidit sibi Christi se esse, hoc cogitet iterum apud se : quia sicut ipse Christi est, ita et nos.

10:8  For if also I should boast somewhat more of our power, which the Lord hath given us unto edification and not for your destruction, I should not be ashamed.

10:8  For though I should boast somewhat more of our authority, which the Lord hath given us for edification, and not for your destruction, I should not be ashamed:

10:8  I když se trochu víc pochlubím pravomocí, kterou mi Kristus dal - abych u vás stavěl, a ne bořil - nebudu zahanben.

10:8  Mohl bych se tou pravomocí, kterou mi Pán dal k vašemu budování, a ne k boření, chlubit ještě více a nebyl bych zahanben.

10:8  Vždyť i kdybych se sebevíc chlubil naší pravomocí, kterou [nám] Pán dal k vašemu budování, a ne k ničení, nebudu zahanben.

10:8  Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán k vzdělání, a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;

10:8  Nam etsi amplius aliquid gloriatus fuero de potestate nostra, quam dedit nobis Dominus in ædificationem, et non in destructionem vestram, non erubescam.

10:9  But that I may not be thought as it were to terrify you by epistles,

10:9  That I may not seem as if I would terrify you by letters.

10:9  Nechtěl bych však, aby se zdálo, že vás chci svými listy zastrašovat.

10:9  Nechci ale, aby to vypadalo, že vás v dopisech zastrašuji.

10:9  Ale nečiním tak, abych nevypadal, jako bych vás chtěl svými dopisy zastrašovat.

10:9  Abych se nezdál listy strašiti vás.

10:9  Ut autem non existimer tamquam terrere vos per epistolas :

10:10  (For his epistles indeed, say they, are weighty and strong; but his bodily presence is weak and his speech contemptible):

10:10  For his letters, say they, are weighty and powerful; but his bodily presence is weak, and his speech contemptible.

10:10  Říká se, že mé listy jsou závažné a mocné, ale osobní přítomnost slabá a řeč ubohá.

10:10  Mé dopisy jsou prý působivé a mocné, ale osobní přítomnost chabá a řeč ubohá.

10:10  Někdo totiž říká: „Jeho dopisy jsou závažné a mocné, ale ⌈osobní přítomnost⌉ slabá a řeč ubohá.“

10:10  Nebo listové prý jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.

10:10  quoniam quidem epistolæ, inquiunt, graves sunt et fortes : præsentia autem corporis infirma, et sermo contemptibilis :

10:11  Let such a one think this, that such as we are in word by epistles when absent, such also we will be indeed when present.

10:11  Let such an one think this, that, such as we are in word by letters when we are absent, such will we be also in deed when we are present.

10:11  Kdo tak mluví, ať si uvědomí: jak se projevujeme slovy svých dopisů, když jsme daleko od vás, tak se ukážeme svými činy, až budeme u vás.

10:11  Kdo to říká, ať si uvědomí, že jací jsme na dálku ve svých dopisech, takoví budeme i v činech, až k vám přijdeme.

10:11  Takový člověk ať si uvědomí, že jací jsme v psaném slovu, když jsme nepřítomni, takoví budeme také v činu, až budeme přítomni.

10:11  Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce, takoví také budeme i v skutku, přijdouce.

10:11  hoc cogitet qui ejusmodi est, quia quales sumus verbo per epistolas absentes, tales et præsentes in facto.

10:12  For we dare not match or compare ourselves with some that commend themselves: but we measure ourselves by ourselves and compare ourselves with ourselves.

10:12  For we dare not make ourselves of the number, or compare ourselves with some that commend themselves: but they measuring themselves by themselves, and comparing themselves among themselves, are not wise.

10:12  Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost.

10:12  Nemáme ovšem tu drzost přiřadit se anebo se i jen podobat těm, kdo chválí sami sebe. Beze vší soudnosti se sami sebou poměřují, srovnávají se sami se sebou!

10:12  Netroufáme se totiž zařadit mezi ty, kteří doporučují sami sebe, nebo se k některým z nich přirovnat; vždyť oni se měří sami sebou a přirovnávají se k sobě samým, a nechápou, oč jde.

10:12  Neboť my se nesmíme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří, a přirovnávají sebe sobě.

10:12  Non enim audemus inserere, aut comparare nos quibusdam, qui seipsos commendant : sed ipsi in nobis nosmetipsos metientes, et comparantes nosmetipsos nobis.

10:13  But we will not glory beyond our measure: but according to the measure of the rule which God hath measured to us, a measure to reach even unto you.

10:13  But we will not boast of things without our measure, but according to the measure of the rule which God hath distributed to us, a measure to reach even unto you.

10:13  Nechceme si zakládat na díle přesahujícím hranice, které nám vyměřil Bůh, totiž abychom došli až k vám.

10:13  My se však nehodláme chlubit něčím nepřiměřeným, ale jen v mezích působiště, které nám vyměřil Bůh – působiště, které zahrnuje i vás.

10:13  Nebudeme se chlubit ⌈nad stanovenou míru⌉, ale v souladu s výměrou oblasti, kterou nám vyměřil Bůh míry, abychom dosáhli také až k vám.

10:13  My pak tím, což není odměřeno, nebudeme se chlubiti, ale podlé míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, tak že jsme dosáhli až k vám.

10:13  Nos autem non in immensum gloriabimur, sed secundum mensuram regulæ, qua mensus est nobis Deus, mensuram pertingendi usque ad vos.

10:14  For we stretch not ourselves beyond our measure, as if we reached not unto you. For we are come as far as to you in the Gospel of Christ.

10:14  For we stretch not ourselves beyond our measure, as though we reached not unto you: for we are come as far as to you also in preaching the gospel of Christ:

10:14  Nechceme se rozpínat dál, než kam jsme sami došli - vždyť jsme ve své službě evangeliu Kristovu dospěli až k vám.

10:14  Není pravda, že se neúměrně rozpínáme, když do svého působiště zahrnujeme i vás – vždyť jsme k vám s Kristovým evangeliem přišli jako první!

10:14  Neboť se nevypínáme přes míru, jako bychom k vám nedosahovali, vždyť až i k vám jsme přišli s evangeliem Kristovým.

10:14  Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu.

10:14  Non enim quasi non pertingentes ad vos, superextendimus nos : usque ad vos enim pervenimus in Evangelio Christi.

10:15  Not glorying beyond measure in other men's labours: but having hope of your increasing faith, to be magnified in you according to our rule abundantly.

10:15  Not boasting of things without our measure, that is, of other men’s labours; but having hope, when your faith is increased, that we shall be enlarged by you according to our rule abundantly,

10:15  Nezakládáme si na tom, co udělali jiní; máme však naději, že vaše víra bude růst a tak se hranice nám stanovená rozšíří,

10:15  Nechceme se nemístně chlubit prací druhých. Naopak doufáme, že jak vaše víra poroste, naše působiště se rozšíří ještě daleko za vás.

10:15  Nechlubíme se ⌈bez míry⌉ ⌈cizí prací,⌉ ale máme naději -- poroste–li vaše víra -- že se mnohem hojněji mezi vámi rozšíříme po naší oblasti,

10:15  My tedy tím, což není odměřeno, nechlubíme se, cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že se rozšíříme dále podlé toho, jakž nám odměřeno,

10:15  Non in immensum gloriantes in alienis laboribus : spem autem habentes crescentis fidei vestræ, in vobis magnificari secundum regulam nostram in abundantiam,

10:16  Yea, unto those places that are beyond you to preach the gospel: not to glory in another man's rule, in those things that are made ready to our hand.

10:16  To preach the gospel in the regions beyond you, and not to boast in another man’s line of things made ready to our hand.

10:16  a že budu moci zvěstovat evangelium v krajích ležících za vámi a nebudu se chlubit tím, co je hotovo, kde už pracovali jiní.

10:16  Pak budeme zvěstovat evangelium i tam dál za vámi, místo abychom se chlubili tím, co už je hotové v cizím působišti.

10:16  abychom zvěstovali evangelium i mimo vaše území, a nebudeme se chlubit tím, co je hotovo v oblasti druhých.

10:16  Abych ještě tam za vámi kázal evangelium, ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a jest hotové, chlubil se.

10:16  etiam in illa, quæ ultra vos sunt, evangelizare, non in aliena regula in iis quæ præparata sunt gloriari.

10:17  But he that glorieth, let him glory in the Lord.

10:17  But he that glorieth, let him glory in the Lord.

10:17  ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘

10:17  „Kdo se chlubí, chlub se v Hospodinu.“

10:17  Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.

10:17  Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub.

10:17  Qui autem gloriatur, in Domino glorietur.

10:18  For not he who commendeth himself is approved: but he, whom God commendeth.

10:18  For not he that commendeth himself is approved, but whom the Lord commendeth.

10:18  Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.

10:18  Důvěryhodný přece není ten, kdo se chválí sám, ale ten, koho chválí Pán!

10:18  Neboť není osvědčený ten, kdo doporučuje sám sebe, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.

10:18  Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí.

10:18  Non enim qui seipsum commendat, ille probatus est : sed quem Deus commendat.