DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - James - 4

4:1  From whence are wars and contentions among you? Are they not hence, from your concupiscences, which war in your members?

4:1  From whence come wars and fightings among you? come they not hence, even of your lusts that war in your members?

4:1  Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?

4:1  Odkud pocházejí boje a sváry mezi vámi? Nepůsobí je snad vaše choutky, které se ve vás perou?

4:1  Odkud jsou boje a hádky mezi vámi? Zdali ne odtud -- z vašich rozkoší, které bojují ve vašich údech?

4:1  Odkud jdou bojové a svády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z líbostí vašich, kteréž rytěřují v oudech vašich?

4:1  Unde bella et lites in vobis ? nonne hinc : ex concupiscentiis vestris, quæ militant in membris vestris ?

4:2  You covet, and have not: you kill and envy and cannot obtain. You contend and war, and you have not: because you ask not.

4:2  Ye lust, and have not: ye kill, and desire to have, and cannot obtain: ye fight and war, yet ye have not, because ye ask not.

4:2  Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.

4:2  Dychtíte, ale nemáte, vraždíte a závidíte, ale nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte.

4:2  Dychtíte, ale nemáte. Zabíjíte a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete, a nic nemáte, protože nežádáte.

4:2  Žádáte, a nemáte; závidíte a dychtíte, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, a však neobdržíváte, proto že neprosíte.

4:2  concupiscitis, et non habetis : occiditis, et zelatis : et non potestis adipisci : litigatis, et belligeratis, et non habetis, propter quod non postulatis.

4:3  You ask and receive not: because you ask amiss, that you may consume it on your concupiscences.

4:3  Ye ask, and receive not, because ye ask amiss, that ye may consume it upon your lusts.

4:3  Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.

4:3  Prosíte, ale nedostáváte, protože prosíte zle, abyste uspokojili své vlastní choutky.

4:3  Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili na své rozkoše.

4:3  Prosíte, a nebéřete, proto že zle prosíte, abyste na své líbosti vynakládali.

4:3  Petitis, et non accipitis : eo quod male petatis : ut in concupiscentiis vestris insumatis.

4:4  Adulterers, know you not that the friendship of this world is the enemy of God? Whosoever therefore will be a friend of this world becometh an enemy of God.

4:4  Ye adulterers and adulteresses, know ye not that the friendship of the world is enmity with God? whosoever therefore will be a friend of the world is the enemy of God.

4:4  Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.

4:4  Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.

4:4  [Cizoložníci a] cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.

4:4  Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.

4:4  Adulteri, nescitis quia amicitia hujus mundi inimica est Dei ? quicumque ergo voluerit amicus esse sæculi hujus, inimicus Dei constituitur.

4:5  Or do you think that the scripture saith in vain: To envy doth the spirit covet which dwelleth in you?

4:5  Do ye think that the scripture saith in vain, The spirit that dwelleth in us lusteth to envy?

4:5  Či myslíte, že nadarmo je psáno: ‚Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil‘?

4:5  Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Copak Duch, který v nás přebývá, vede k nevraživosti?

4:5  Či myslíte, že nadarmo praví Písmo: Žárlivě touží ⌈Duch, který v nás přebývá⌉?

4:5  Což mníte, že nadarmo dí písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?

4:5  An putatis quia inaniter Scriptura dicat : Ad invidiam concupiscit spiritus qui habitat in vobis ?

4:6  But he giveth greater grace. Wherefore he saith: God resisteth the proud and giveth grace to the humble.

4:6  But he giveth more grace. Wherefore he saith, God resisteth the proud, but giveth grace unto the humble.

4:6  Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘

4:6  Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: „Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí.“

4:6  Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.

4:6  Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

4:6  majorem autem dat gratiam. Propter quod dicit : Deus superbis resistit, humilibus autem dat gratiam.

4:7  Be subject therefore to God. But resist the devil: and he will fly from you.

4:7  Submit yourselves therefore to God. Resist the devil, and he will flee from you.

4:7  Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.

4:7  Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás,

4:7  Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás.

4:7  Poddejtež se tedy Bohu, a zepřete se ďáblu, i utečeť od vás.

4:7  Subditi ergo estote Deo, resistite autem diabolo, et fugiet a vobis.

4:8  Draw nigh to God: and he will draw nigh to you. Cleanse your hands, ye sinners, and purify your hearts, ye double minded.

4:8  Draw nigh to God, and he will draw nigh to you. Cleanse your hands, ye sinners; and purify your hearts, ye double minded.

4:8  Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!

4:8  přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očistěte svá srdce, vy, kdo máte dvojakou mysl.

4:8  Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, lidé ⌈dvojí mysli⌉.

4:8  Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, kteříž jste dvojité mysli.

4:8  Appropinquate Deo, et appropinquabit vobis. Emundate manus, peccatores : et purificate corda, duplices animo.

4:9  Be afflicted and mourn and weep: let your laughter be turned into mourning and your joy into sorrow.

4:9  Be afflicted, and mourn, and weep: let your laughter be turned to mourning, and your joy to heaviness.

4:9  Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.

4:9  Dejte se do bědování, truchlete a plačte! Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.

4:9  Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.

4:9  Ssouženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.

4:9  Miseri estote, et lugete, et plorate : risus vester in luctum convertatur, et gaudium in mœrorem.

4:10  Be humbled in the sight of the Lord: and he will exalt you.

4:10  Humble yourselves in the sight of the Lord, and he shall lift you up.

4:10  Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.

4:10  Pokořte se před Pánovou tváří a on vás povýší.

4:10  Pokořte se před Pánem, a povýší vás.

4:10  Ponižte se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.

4:10  Humiliamini in conspectu Domini, et exaltabit vos.

4:11  Detract not one another, my brethren. He that detracteth his brother, or he that judgeth his brother, detracteth the law and judgeth the law. But if thou judge the law, thou art not a doer of the law, but a judge.

4:11  Speak not evil one of another, brethren. He that speaketh evil of his brother, and judgeth his brother, speaketh evil of the law, and judgeth the law: but if thou judge the law, thou art not a doer of the law, but a judge.

4:11  Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.

4:11  Bratři, nepomlouvejte jedni druhé. Kdo pomlouvá nebo soudí svého bratra, pomlouvá a soudí Zákon. Pokud soudíš Zákon, přestal jsi být plnitelem Zákona a stal ses jeho soudcem.

4:11  Bratři, nemluvte jeden proti druhému. Kdo mluví proti bratru nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem Zákona, nýbrž soudcem.

4:11  Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru, a potupuje bratra svého, utrhá zákonu, a potupuje zákon. Tupíš-li pak zákon, nejsi plnitel zákona, ale soudce.

4:11  Nolite detrahere alterutrum fratres. Qui detrahit fratri, aut qui judicat fratrem suum, detrahit legi, et judicat legem. Si autem judicas legem, non es factor legis, sed judex.

4:12  There is one lawgiver and judge, that is able to destroy and to deliver.

4:12  There is one lawgiver, who is able to save and to destroy: who art thou that judgest another?

4:12  Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?

4:12  Zákonodárce a soudce je ale jen jeden! On může zachránit i zničit. Kdo vůbec jsi, že soudíš svého bližního?

4:12  Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?

4:12  Jedenť jest vydavatel zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, ješto tupíš jiného?

4:12  Unus est legislator et judex, qui potest perdere et liberare.

4:13  But who art thou that judgest thy neighbour? Behold, now you that say: To-day or to-morrow we will go into such a city, and there we will spend a year and will traffic and make our gain.

4:13  Go to now, ye that say, To day or to morrow we will go into such a city, and continue there a year, and buy and sell, and get gain:

4:13  A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ -

4:13  A teď vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města. Strávíme tam rok a vyděláme si obchodem“ –

4:13  Nuže nyní vy, kteří říkáte: Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města a zůstaneme tam rok a budeme obchodovat a vydělávat --

4:13  Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes neb zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zištěme;

4:13  Tu autem quis es, qui judicas proximum ? Ecce nunc qui dicitis : Hodie, aut crastino ibimus in illam civitatem, et faciemus ibi quidem annum, et mercabimur, et lucrum faciemus :

4:14  Whereas you know not what shall be on the morrow.

4:14  Whereas ye know not what shall be on the morrow. For what is your life? It is even a vapour, that appeareth for a little time, and then vanisheth away.

4:14  vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!

4:14  vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí.

4:14  nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Vždyť jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí.

4:14  (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jaký jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)

4:14  qui ignoratis quid erit in crastino.

4:15  For what is your life? It is a vapour which appeareth for a little while and afterwards shall vanish away. For that you should say: If the Lord will, and, If we shall live, we will do this or that.

4:15  For that ye ought to say, If the Lord will, we shall live, and do this, or that.

4:15  Raději byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.“

4:15  Raději máte říci: „Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono.“

4:15  Místo toho byste měli říkat: „Bude–li Pán ⌈chtít, budeme naživu a uděláme⌉ to nebo ono.“

4:15  Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Pán chtíti, a budeme-li živi, učiníme toto neb onono.

4:15  Quæ est enim vita vestra ? vapor est ad modicum parens, et deinceps exterminabitur ; pro eo ut dicatis : Si Dominus voluerit. Et : Si vixerimus, faciemus hoc, aut illud.

4:16  But now you rejoice in your arrogancies. All such rejoicing is wicked.

4:16  But now ye rejoice in your boastings: all such rejoicing is evil.

4:16  Vy se však vychloubáte a chvástáte.

4:16  Vy se ale chlubíte ve své namyšlenosti. Všechno takové chlubení je zlé.

4:16  Vy se však chlubíte ve ⌈své chvástavosti⌉. Každé takové chlubení je zlé.

4:16  Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.

4:16  Nunc autem exsultatis in superbiis vestris. Omnis exsultatio talis, maligna est.

4:17  To him therefore who knoweth to do good and doth it not, to him it is sin.

4:17  Therefore to him that knoweth to do good, and doeth it not, to him it is sin.

4:17  Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.

4:17  Když někdo umí jednat správně, ale nejedná, je to hřích.

4:17  Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích.

4:17  A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.

4:17  Scienti igitur bonum facere, et non facienti, peccatum est illi.