DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Joshua - 5

5:1  Now when all the kings of the Amorrhites, who dwelt beyond the Jordan, westward, and all the kings of Chanaan, who possessed the places near the great sea, had heard that the Lord had dried up the waters of the Jordan before the children of Israel, till they passed over, their heart failed them, and there remained no spirit in them, fearing the coming in of the children of Israel.

5:1  And it came to pass, when all the kings of the Amorites, which were on the side of Jordan westward, and all the kings of the Canaanites, which were by the sea, heard that the Lord had dried up the waters of Jordan from before the children of Israel, until we were passed over, that their heart melted, neither was there spirit in them any more, because of the children of Israel.

5:1  Když uslyšeli všichni emorejští králové, kteří sídlili na západ od Jordánu, a všichni kenaanští králové při moři, že Hospodin vysušil před Izraelci vody Jordánu, dokud nepřešli, ztratili odvahu a pozbyli před Izraelci ducha.

5:1  Když potom všichni emorejští králové na západním břehu Jordánu a všichni kanaánští králové u Středozemního moře uslyšeli, že Hospodin před syny Izraele vysušil vody Jordánu, dokud nepřešli, vyrazilo jim to dech a úplně před syny Izraele ztratili odvahu.

5:1  I stalo se, jakmile uslyšeli všichni emorejští králové, kteří sídlili na západě na druhé straně Jordánu, a všichni králové kenaanští, kteří sídlili u moře, o tom, jak Hospodin nechal vyschnout jordánské vody před syny Izraele, dokud neprošli, že se jejich srdce rozplynulo a před syny Izraele už ⌈byli bez dechu.⌉

5:1  Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.

5:1  Postquam ergo audierunt omnes reges Amorrhæorum, qui habitabant trans Jordanem ad occidentalem plagam, et cuncti reges Chanaan, qui propinqua possidebant magni maris loca, quod siccasset Dominus fluenta Jordanis coram filiis Israël donec transirent, dissolutum est cor eorum, et non remansit in eis spiritus, timentium introitum filiorum Israël.

5:2  At that time the Lord said to Joshua: Make thee knives of stone, and circumcise the second time the children of Israel.

5:2  At that time the Lord said unto Joshua, Make thee sharp knives, and circumcise again the children of Israel the second time.

5:2  V tom čase vyzval Hospodin Jozua: „Zhotov si kamenné nože a znovu zaveď, podruhé, pro Izraelce obřízku.“

5:2  V té době řekl Hospodin Jozuovi: „Vyrob si kamenné nože a znovu obřež syny Izraele.“

5:2  V onen čas řekl Hospodin Jozuovi: Zhotov si pazourkové nože a znovu, podruhé, obřež syny Izraele.

5:2  Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.

5:2  Eo tempore ait Dominus ad Josue : Fac tibi cultros lapideos, et circumcide secundo filios Israël.

5:3  He did what the Lord had commanded, and he circumcised the children of Israel in the hill of the foreskins.

5:3  And Joshua made him sharp knives, and circumcised the children of Israel at the hill of the foreskins.

5:3  Jozue si tedy zhotovil kamenné nože a obřezal Izraelce u Pahorku předkožek.

5:3  Jozue si tedy vyrobil kamenné nože a obřezal syny Izraele u Gibeat-aralot, totiž Pahorku předkožek.

5:3  Jozue si tedy zhotovil pazourkové nože a syny Izraele obřezal u Návrší předkožek.

5:3  I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.

5:3  Fecit quod jusserat Dominus, et circumcidit filios Israël in colle præputiorum.

5:4  Now this is the cause of the second circumcision: All the people that came out of Egypt that were males, all the men fit for war, died in the desert, during the time of the long going about in the way:

5:4  And this is the cause why Joshua did circumcise: All the people that came out of Egypt, that were males, even all the men of war, died in the wilderness by the way, after they came out of Egypt.

5:4  Důvod, proč je Jozue obřezal, byl tento: Všechen lid mužského pohlaví, který vyšel z Egypta, všichni bojovníci, pomřeli na poušti cestou po vyjití z Egypta.

5:4  Důvod, proč je Jozue obřezal, je tento: Všechen lid mužského pohlaví, který vyšel z Egypta, všichni ti bojovníci, po vyjití z Egypta pomřeli cestou na poušti.

5:4  A toto je důvod, proč je Jozue obřezal: Všechen lid, který vyšel z Egypta, ti, kdo byli mužského pohlaví, všichni bojovníci, zemřeli v pustině na cestě po svém vyjití z Egypta.

5:4  Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.

5:4  Hæc autem causa est secundæ circumcisionis : omnis populus, qui egressus est de Ægypto generis masculini, universi bellatores viri, mortui sunt in deserto per longissimos viæ circuitus,

5:5  Now these were all circumcised. But the people that were born in the desert,

5:5  Now all the people that came out were circumcised: but all the people that were born in the wilderness by the way as they came forth out of Egypt, them they had not circumcised.

5:5  Všechen lid, který vyšel, byl obřezán; neobřezávali však nikoho z lidu, kdo se narodil na poušti cestou po vyjití z Egypta.

5:5  Všechen lid, který vycházel, byl sice obřezán, ale z lidu narozeného po vyjití z Egypta cestou na poušti neobřezali nikoho.

5:5  Neboť všichni v tom lidu, který vyšel, byli obřezáni, ale všechen lid zrozený v pustině na cestě, potom, co vyšli z Egypta, ti nebyli obřezáni.

5:5  Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.

5:5  qui omnes circumcisi erant. Populus autem qui natus est in deserto,

5:6  During the forty years of the journey in the wide wilderness, were uncircumcised: till all they were consumed that had not heard the voice of the Lord, and to whom he had sworn before, that he would not shew them the land flowing with milk and honey.

5:6  For the children of Israel walked forty years in the wilderness, till all the people that were men of war, which came out of Egypt, were consumed, because they obeyed not the voice of the Lord: unto whom the Lord sware that he would not shew them the land, which the Lord sware unto their fathers that he would give us, a land that floweth with milk and honey.

5:6  Čtyřicet let chodili Izraelci pouští, dokud do jednoho nezmizel celý ten pronárod bojovníků, kteří vyšli z Egypta, protože neposlouchali Hospodina. O nich se Hospodin zapřisáhl, že jim nedovolí spatřit zemi, o které přisáhl jejich otcům, že nám ji dá, zemi oplývající mlékem a medem.

5:6  Synové Izraele chodili po poušti čtyřicet let, dokud celý ten národ bojovníků vyšlých z Egypta do posledního nevymřel, protože neposlouchali Hospodina. Hospodin jim odpřisáhl, že jim nedá spatřit tu zem, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že nám ji dá, totiž zem oplývající mlékem a medem.

5:6  Synové Izraele totiž po pustině chodili čtyřicet let, až i vymřel celý ten národ, bojovníci, kteří vyšli z Egypta, kteří neuposlechli Hospodina, a jimž se Hospodin zapřísahal, že jim nedovolí spatřit zemi, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že nám ji dá, zemi oplývající mlékem a medem.

5:6  (Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)

5:6  per quadraginta annos itineris latissimæ solitudinis incircumcisus fuit : donec consumerentur qui non audierant vocem Domini, et quibus ante juraverat ut non ostenderet eis terram lacte et melle manantem.

5:7  The children of these succeeded in the place of their fathers, and were circumcised by Joshua: for they were uncircumcised even as they were born, and no one had circumcised them in the way.

5:7  And their children, whom he raised up in their stead, them Joshua circumcised: for they were uncircumcised, because they had not circumcised them by the way.

5:7  Místo nich povolal jejich syny a ty Jozue obřezal, neboť byli neobřezaní; cestou je totiž neobřezávali.

5:7  Místo nich postavil jejich syny. Ty Jozue obřezal, poněvadž byli neobřezaní – cestou je totiž nikdo neobřezával.

5:7  Dal ale povstat jejich synům namísto nich. Ty Jozue obřezal; byli totiž neobřezaní, protože je cestou neobřezávali.

5:7  Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.

5:7  Horum filii in locum successerunt patrum, et circumcisi sunt a Josue : quia sicut nati fuerant, in præputio erant, nec eos in via aliquis circumciderat.

5:8  Now after they were all circumcised, they remained in the same place of the camp, until they were healed.

5:8  And it came to pass, when they had done circumcising all the people, that they abode in their places in the camp, till they were whole.

5:8  Když byl celý ten pronárod do jednoho obřezán, zůstali na svém místě v táboře, dokud se nezhojili.

5:8  Když pak byli všichni v celém národě obřezáni, zůstali na místě v táboře, dokud se nezotavili.

5:8  I stalo se, jakmile byl všechen národ hotov s obřezáváním, že zůstali ⌈na svém místě⌉ v táboře, dokud se nezotavili.

5:8  Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.

5:8  Postquam autem omnes circumcisi sunt, manserunt in eodem castrorum loco, donec sanarentur.

5:9  And the Lord said to Joshua: This day have I taken away from you the reproach of Egypt. And the name of that place was called Galgal, until this present day.

5:9  And the Lord said unto Joshua, This day have I rolled away the reproach of Egypt from off you. Wherefore the name of the place is called Gilgal unto this day.

5:9  Hospodin Jozuovi řekl: „Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu.“ Proto pojmenoval to místo Gilgál (to je Odvalení); jmenuje se tak až dodnes.

5:9  Hospodin tehdy Jozuovi řekl: „Dnešního dne jsem z vás odvalil egyptskou pohanu.“ A tak se to místo až dodnes jmenuje Gilgal, Odvalení.

5:9  Tu řekl Hospodin Jozuovi: Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu. A nazval ono místo jménem Gilgál až do tohoto dne.

5:9  I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.

5:9  Dixitque Dominus ad Josue : Hodie abstuli opprobrium Ægypti a vobis. Vocatumque est nomen loci illius Galgala, usque in præsentem diem.

5:10  And the children of Israel abode in Galgal, and they kept the phase, on the fourteenth day of the month at evening, in the plains of Jericho:

5:10  And the children of Israel encamped in Gilgal, and kept the passover on the fourteenth day of the month at even in the plains of Jericho.

5:10  Izraelci tábořili v Gilgálu. Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka.

5:10  Synové Izraele tedy tábořili v Gilgalu a navečer čtrnáctého dne onoho měsíce slavili na jerišských pláních Hod beránka.

5:10  Synové Izraele tedy tábořili v Gilgálu a čtrnáctého dne v měsíci slavili večer Velikonoce na jerišských stepích.

5:10  Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.

5:10  Manseruntque filii Israël in Galgalis, et fecerunt Phase quartadecima die mensis ad vesperum in campestribus Jericho :

5:11  And they ate on the next day unleavened bread of the corn of the land, and frumenty of the same year.

5:11  And they did eat of the old corn of the land on the morrow after the passover, unleavened cakes, and parched corn in the selfsame day.

5:11  Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země, právě toho dne.

5:11  Druhého dne jedli nekvašené chleby a téhož dne i pražené zrní z úrody té země.

5:11  Od druhého dne Velikonoc jedli z výtěžku země nekvašené chleby a pražené zrní, právě tohoto dne.

5:11  I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.

5:11  et comederunt de frugibus terræ die altero, azymos panes, et polentam ejusdem anni.

5:12  And the manna ceased after they ate of the corn of the land, neither did the children of Israel use that food any more, but they ate of the corn of the present year of the land of Chanaan.

5:12  And the manna ceased on the morrow after they had eaten of the old corn of the land; neither had the children of Israel manna any more; but they did eat of the fruit of the land of Canaan that year.

5:12  Toho druhého dne, kdy začali jíst z výtěžku země, přestala také mana; teď už Izraelci manu neměli, ale toho roku jedli z úrody kenaanské země.

5:12  Toho dne, kdy jedli z úrody země, také ustala mana. Synové Izraele již pak žádnou manu neměli, ale toho roku začali jíst ze sklizně kanaánské země.

5:12  Od druhého dne přestala i mana, když jedli z výtěžku té země. Synové Izraele už neměli manu, ale v onom roce jedli z úrody kenaanské země.

5:12  I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.

5:12  Defecitque manna postquam comederunt de frugibus terræ, nec usi sunt ultra cibo illo filii Israël, sed comederunt de frugibus præsentis anni terræ Chanaan.

5:13  And when Joshua was in the field of the city of Jericho, he lifted up his eyes, and saw a man standing over against him, holding a drawn sword, and he went to him, and said: Art thou one of ours, or of our adversaries?

5:13  And it came to pass, when Joshua was by Jericho, that he lifted up his eyes and looked, and, behold, there stood a man over against him with his sword drawn in his hand: and Joshua went unto him, and said unto him, Art thou for us, or for our adversaries?

5:13  Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž a má v ruce tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: „Patříš k nám nebo k našim protivníkům?“

5:13  Jednou, když byl Jozue poblíž Jericha, pozvedl oči a hle – kdosi před ním stojí s vytaseným mečem v ruce! Jozue šel k němu a oslovil ho: „Patříš k nám, nebo k našim nepřátelům?“

5:13  I stalo se, když byl Jozue u Jericha, že pozvedl své oči, rozhlédl se a hle, naproti němu stojí muž a v ruce má tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: Jsi s námi, nebo s našimi protivníky?

5:13  Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?

5:13  Cum autem esset Josue in agro urbis Jericho, levavit oculos, et vidit virum stantem contra se, evaginatum tenentem gladium : perrexitque ad eum, et ait : Noster es, an adversariorum ?

5:14  And he answered: No: but I am prince of the host of the Lord, and now I am come.

5:14  And he said, Nay; but as captain of the host of the Lord am I now come. And Joshua fell on his face to the earth, and did worship, and said unto him, What saith my lord unto his servant?

5:14  Odvětil: „Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel.“ I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: „Jaký rozkaz má můj pán pro svého služebníka?“

5:14  „Nikoli,“ odpověděl on. „Já jsem vůdce Hospodinova vojska. Teď jsem tu.“ Jozue padl tváří k zemi a poklonil se. „Jaké příkazy má můj pán pro svého služebníka?“ zeptal se.

5:14  On řekl: Ne. Jsem přece velitel Hospodinova zástupu. Právě jsem přišel. Nato Jozue padl tváří k zemi a klaněl se. Zeptal se ho: Co můj Pán promluví ke svému otroku?

5:14  I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?

5:14  Qui respondit : Nequaquam : sed sum princeps exercitus Domini, et nunc venio.

5:15  Joshua fell on his face to the ground. And worshipping, said: What saith my lord to his servant?

5:15  And the captain of the Lord’s host said unto Joshua, Loose thy shoe from off thy foot; for the place whereon thou standest is holy. And Joshua did so.

5:15  Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: „Zuj si z nohou opánky, neboť místo, na němž stojíš, je svaté.“ A Jozue tak učinil.

5:15  Vůdce Hospodinova vojska na to Jozuovi řekl: „Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté.“ A Jozue to udělal.

5:15  Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: Zuj si z nohou sandály, neboť místo, na němž stojíš, je svaté. A Jozue tak učinil.

5:15  Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.

5:15  Cecidit Josue pronus in terram, et adorans ait : Quid dominus meus loquitur ad servum suum ?

5:16  Loose, saith he, thy shoes from off thy feet: for the place whereon thou standest is holy. And Joshua did as was commanded him.

5:16  Solve, inquit, calceamentum tuum de pedibus tuis : locus enim, in quo stas, sanctus est. Fecitque Josue ut sibi fuerat imperatum.