CzeCSP - Song of Solomon - 8

8:1  Kéž bys byl bratr mé rodiny, ⌈maminkou mou odkojený.⌉ Jak bych tě potkala, hned bych tě líbala. A nikdo by mě nepomluvil.

8:2  Jak bych se s tebou vodila, hned bych s tebou zamířila k mámě domů, ta mě učívala. Ukojila bych tě vermutem, svých granátů nektarem.

8:3  Hlavou mu na levici ležím, svou pravicí mne objímá.

8:4  Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, nač budit, nač probouzet lásku, dokud nebude chtít.

8:5  Kdo je ta, jež stoupá z pouště, o milého se opírá? Pod jabloní probouzela jsem tě, tam počala tě matka tvá, tam počala i zrodila tě.

8:6  Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.

8:7  Tu lásku neuhasí velká voda, ⌈odplavit ji nedokáže⌉ dravý proud. Byť by kdo za lásku dával vše, ⌈co má,⌉ ⌈vypadal by jak prostoduchý bloud.⌉

8:8  Sestřičku malou máme, ani prsa ještě nemá. Co se sestřičkou uděláme, ⌈až začne být žádaná?⌉

8:9  Je–li hradbou, cimbuří stříbrné postavíme na ní. Je–li však bránou, deskou cedrovou ⌈musíme ji zahradit.⌉

8:10  Já jsem hradba. A prsa mám jako věže. Už jsem se ⌈pro něj⌉ stala tou, kterou nepřemůže.

8:11  Vinohrad v ⌈Baal Hamon⌉ měl Šalomoun. Svěřil ten vinohrad správcům, za výnos ať mu každý stříbrných tisíc platí.

8:12  Vinice má ⌈je jenom moje.⌉ Šalomoune, ten tisíc si nech. Dvě stě ať mají i správcové na jejích výnosech.

8:13  Ty, která přebýváš v zahradách, přátelé naslouchají tvému hlasu. Ať slyším ho i já.

8:14  Chvátej, můj milý, buď jako srnec, jak samec gazely na horách provoněných.