DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Ezekiel - 14

14:1  And some of the ancients of Israel came to me, and sat before me.

14:1  Then came certain of the elders of Israel unto me, and sat before me.

14:1  Přišli ke mně někteří ze starších izraelských a posadili se přede mnou.

14:1  Přišli za mnou někteří ze stařešinů Izraele a posadili se přede mnou.

14:1  Tu ke mně přišli někteří z izraelských starších a posadili se přede mnou.

14:1  Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských, seděli přede mnou.

14:1  Et venerunt ad me viri seniorum Israël, et sederunt coram me.

14:2  And the word of the Lord came to me, saying:

14:2  And the word of the Lord came unto me, saying,

14:2  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

14:2  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

14:2  I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

14:2  I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

14:2  Et factus est sermo Domini ad me, dicens :

14:3  Son of man, these men have placed their uncleannesses in their hearts, and have set up before their face the stumblingblock of their iniquity: and shall I answer when they inquire of me?

14:3  Son of man, these men have set up their idols in their heart, and put the stumblingblock of their iniquity before their face: should I be enquired of at all by them?

14:3  „Lidský synu, tito mužové nosí v srdci své hnusné modly a kladou před sebe svou nepravost, aby o ni klopýtli. Těm mám dávat odpověď na dotazy?

14:3  „Synu člověčí! Tito muži chovají v srdci hnusné modly a stavějí si před oči to, co je vede k špatnosti. Mám snad odpovídat na jejich modlitby?

14:3  Lidský synu, tito muži vnesli své bůžky do svého srdce a položili před sebe ⌈pohoršení své zvrácenosti.⌉ Cožpak jim ⌈opravdu dovolím se dotazovat?⌉

14:3  Synu člověčí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili před tváři své. Zdaliž se upřímě radí se mnou?

14:3  Fili hominis, viri isti posuerunt immunditias suas in cordibus suis, et scandalum iniquitatis suæ statuerunt contra faciem suam : numquid interrogatus respondebo eis ?

14:4  Therefore speak to them, and say to them: Thus saith the Lord God: Man, man of the house of Israel that shall place his uncleannesses in his heart, and set up the stumblingblock of his iniquity before his face, and shall come to the prophet inquiring of me by him: I the Lord will answer him according to the multitude of his uncleannesses:

14:4  Therefore speak unto them, and say unto them, Thus saith the Lord God; Every man of the house of Israel that setteth up his idols in his heart, and putteth the stumblingblock of his iniquity before his face, and cometh to the prophet; I the Lord will answer him that cometh according to the multitude of his idols;

14:4  Proto k nim promluv. Řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Každému z domu izraelského, kdo nosí v srdci své hnusné modly a klade před sebe svou nepravost, aby o ni klopýtl, a jde za prorokem, já Hospodin dám odpověď, jakou si pro své hnusné modly zaslouží.

14:4  Proto k nim promluv a řekni jim: Tak praví Panovník Hospodin – Kdokoli z domu Izraele by v srdci choval hnusné modly a stavěl si před oči to, co ho vede k špatnosti, a přitom by se vypravil za prorokem, já Hospodin mu odpovím, jak za své hnusné modlářství zaslouží.

14:4  Proto s nimi promluv. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin: Každému muži z domu izraelského, který vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi -- ⌈každému takovému, kdo přijde, odpovím já Hospodin podle množství jeho bůžků.⌉

14:4  Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil před tvář svou, a přišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž přišel, o množství ukydaných bohů jeho,

14:4  Propter hoc loquere eis, et dices ad eos : Hæc dicit Dominus Deus : Homo, homo de domo Israël, qui posuerit immunditias suas in corde suo, et scandalum iniquitatis suæ statuerit contra faciem suam, et venerit ad prophetam interrogans per eum me : ego Dominus respondebo ei in multitudine immunditiarum suarum,

14:5  That the house of Israel may be caught in their own heart, with which they have departed from me through all their idols.

14:5  That I may take the house of Israel in their own heart, because they are all estranged from me through their idols.

14:5  A tak bude izraelský dům polapen svým vlastním srdcem, protože všichni se mi svými hnusnými modlami odcizili.

14:5  Tak přistihnu dům Izraele v jejich smýšlení, v tom, jak se mi všichni odcizili svými hnusnými modlami.

14:5  A tak uchopím dům izraelský za srdce, kterým se ode mne oni všichni odvrátili ke svým bůžkům.

14:5  Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád.

14:5  ut capiatur domus Israël in corde suo, quo recesserunt a me in cunctis idolis suis.

14:6  Therefore say to the house of Israel: Thus saith the Lord God: Be converted, and depart from your idols, and turn away your faces from all your abominations.

14:6  Therefore say unto the house of Israel, Thus saith the Lord God; Repent, and turn yourselves from your idols; and turn away your faces from all your abominations.

14:6  Proto řekni izraelskému domu: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte se od svých hnusných model, odvraťte svou tvář od všech svých ohavností!

14:6  Proto řekni domu Izraele: Toto praví Panovník Hospodin – Obraťte se! Navraťte se od svých hnusných model a odvraťte tvář ode všech svých ohavností!

14:6  Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od svých bůžků, od všech svých ohavností odvraťte svou tvář.

14:6  Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou.

14:6  Propterea dic ad domum Israël : Hæc dicit Dominus Deus : Convertimini, et recedite ab idolis vestris, et ab universis contaminationibus vestris avertite facies vestras.

14:7  For every man of the house of Israel, and every stranger among the proselytes in Israel, if he separate himself from me, and place his idols in his heart, and set the stumblingblock of his iniquity before his face, and come to the prophet to inquire of me by him: I the Lord will answer him by myself.

14:7  For every one of the house of Israel, or of the stranger that sojourneth in Israel, which separateth himself from me, and setteth up his idols in his heart, and putteth the stumblingblock of his iniquity before his face, and cometh to a prophet to enquire of him concerning me; I the Lord will answer him by myself:

14:7  Já Hospodin dám odpověď každému z izraelského domu i z bezdomovců, kdo pobývá v Izraeli a odcizil se mi, každému, kdo nosí v srdci své hnusné modly a klade před sebe svou nepravost, aby o ni klopýtl, a jde za prorokem, aby se ho na mne dotazoval.

14:7  Ano, kdokoli z domu Izraele nebo z přistěhovalců v Izraeli žijících by se ode mě oddělil, takže by v srdci choval hnusné modly a stavěl si před oči to, co ho vede k špatnosti, a přitom by se vypravil za prorokem, aby se mě dotazoval skrze něj, já Hospodin mu odpovím osobně.

14:7  Neboť každému muži z domu izraelského i z příchozích, kteří budou pobývat v Izraeli, když se ode mne oddělí, vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi, aby se jej na mě dotázal, já Hospodin mu sám odpovím.

14:7  Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteříž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by před tvář svou a přišel by k proroku, aby se mne tázal skrze něho: já Hospodin odpovím jemu o sobě,

14:7  Quia homo, homo de domo Israël, et de proselytis quicumque advena fuerit in Israël, si alienatus fuerit a me, et posuerit idola sua in corde suo, et scandalum iniquitatis suæ statuerit contra faciem suam, et venerit ad prophetam ut interroget per eum me : ego Dominus respondebo ei per me :

14:8  And I will set my face against that man, and will make him an example, and a proverb, and will cut him off from the midst of my people: and you shall know that I am the Lord.

14:8  And I will set my face against that man, and will make him a sign and a proverb, and I will cut him off from the midst of my people; and ye shall know that I am the Lord.

14:8  Proti takovému muži obrátím svou tvář a učiním ho výstražným znamením a pořekadlem, vytnu ho ze svého lidu. I poznáte, že já jsem Hospodin.

14:8  Proti takovému člověku se postavím tváří, udělám z něj výstražné znamení a přísloví a vyvrhnu jej ze svého lidu. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.

14:8  Nastavím svou tvář proti onomu muži, učiním ho znamením a pořekadlem a ⌈vyhladím ho zprostřed svého lidu.⌉ I poznáte, že já jsem Hospodin.

14:8  A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.

14:8  et ponam faciem meam super hominem illum, et faciam eum in exemplum et in proverbium, et disperdam eum de medio populi mei : et scietis quia ego Dominus.

14:9  And when the prophet shall err, and speak a word: I the Lord have deceived that prophet: and I will stretch forth my hand upon him, and will cut him off from the midst of my people Israel.

14:9  And if the prophet be deceived when he hath spoken a thing, I the Lord have deceived that prophet, and I will stretch out my hand upon him, and will destroy him from the midst of my people Israel.

14:9  Dá-li se prorok svést a promluví slovo, svedl jsem toho proroka já Hospodin. Napřáhnu na něho ruku a vyhladím ho ze svého izraelského lidu.

14:9  Pokud by se prorok zesměšnil tím, že by promluvil, zesměšnil jsem ho já Hospodin. Na takového proroka vztáhnu ruku a vyhladím ho ze svého lidu, Izraele.

14:9  A když se ten prorok dá svést a promluví slovo, ⌈svedl jsem ho já Hospodin.⌉ Vztáhnu proti němu svou ruku a vyhladím jej zprostřed svého izraelského lidu.

14:9  Prorok pak, dal-li by se přivábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin přivábil jsem proroka toho. Než vztáhnuť ruku svou na něj, a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského.

14:9  Et propheta cum erraverit, et locutus fuerit verbum, ego Dominus decepi prophetam illum, et extendam manum meam super illum, et delebo eum de medio populi mei Israël.

14:10  And they shall bear their iniquity: according to the iniquity of him that inquireth, so shall the iniquity of the prophet be.

14:10  And they shall bear the punishment of their iniquity: the punishment of the prophet shall be even as the punishment of him that seeketh unto him;

14:10  I ponese svou nepravost; nepravost dotazujícího se bude stejná jako nepravost prorokova.

14:10  Ponesou svou vinu. Prorok bude vinen právě tak jako ten, kdo se ho přišel ptát.

14:10  I ponesou svou zvrácenost. Zvrácenost toho, kdo se dotazuje, bude stejná jako zvrácenost proroka.

14:10  A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,

14:10  Et portabunt iniquitatem suam : juxta iniquitatem interrogantis, sic iniquitas prophetæ erit :

14:11  That the house of Israel may go no more astray from me, nor be polluted with all their transgressions: but may be my people, and I may be their God, saith the Lord of hosts.

14:11  That the house of Israel may go no more astray from me, neither be polluted any more with all their transgressions; but that they may be my people, and I may be their God, saith the Lord God.

14:11  Učiním to, aby už izraelský dům nebloudil, nevzdaloval se mi a neposkvrňoval se všemožnými svými nevěrnostmi. I budou mým lidem a já jim budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.“

14:11  Potom už dům Izraele nebude bloudit ode mě pryč a nebudou se už poskvrňovat všemi svými hříchy. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.“

14:11  To aby už ode mne dům izraelský nezbloudil a neposkvrňoval se už žádnými přestoupeními. I ⌈budou mým lidem a já budu jejich Bohem,⌉ je výrok Panovníka Hospodina.

14:11  Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne, a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.

14:11  ut non erret ultra domus Israël a me, neque polluatur in universis prævaricationibus suis : sed sint mihi in populum, et ego sim eis in Deum, ait Dominus exercituum.

14:12  And the word of the Lord came to me, saying:

14:12  The word of the Lord came again to me, saying,

14:12  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

14:12  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

14:12  I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

14:12  Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

14:12  Et factus est sermo Domini ad me, dicens :

14:13  Son of man, when a land shall sin against me, so as to transgress grievously, I will stretch forth my hand upon it, and will break the staff of the bread thereof: and I will send famine upon it, and will destroy man and beast out of it.

14:13  Son of man, when the land sinneth against me by trespassing grievously, then will I stretch out mine hand upon it, and will break the staff of the bread thereof, and will send famine upon it, and will cut off man and beast from it:

14:13  „Lidský synu, jestliže by země proti mně zhřešila a zronevěřila se a já bych na ni napřáhl svou ruku, zlámal jí hůl chleba a seslal na ni hlad, takže bych z ní vymýtil lidi i dobytek,

14:13  „Synu člověčí! Kdyby nějaká země proti mně zhřešila a byla by mi nevěrná, vztáhl bych na ni ruku a odřízl ji od chleba, poslal bych na ni hlad a vyhladil z ní lidi i dobytek,

14:13  Lidský synu, pokud proti mně země zhřeší tím, že se zpronevěří věrolomností, vztáhnu proti ní ruku, zlomím jí hůl chleba, pošlu do ní hlad a vyhladím z ní ⌈člověka i zvíře.⌉

14:13  Synu člověčí, když by země zhřešila proti mně, dopouštějíc se přestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hůl chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:

14:13  Fili hominis, terra cum peccaverit mihi, ut prævaricetur prævaricans, extendam manum meam super eam, et conteram virgam panis ejus, et immittam in eam famem, et interficiam de ea hominem et jumentum.

14:14  And if these three men, Noe, Daniel, and Job, shall be in it: they shall deliver their own souls by their justice, saith the Lord of hosts.

14:14  Though these three men, Noah, Daniel, and Job, were in it, they should deliver but their own souls by their righteousness, saith the Lord God.

14:14  a byli by v ní tito tři muži: Noe, Daniel a Jób, ti vysvobodí svou spravedlností jen sami sebe, je výrok Panovníka Hospodina.

14:14  pak i kdyby v ní byli tito tři muži: Noe, Daniel a Job, zachránili by svou spravedlností pouze sami sebe, praví Panovník Hospodin.

14:14  A budou–li uprostřed ní tito tři muži: ⌈Noe, Daniel a Jób,⌉ ti ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši, je výrok Panovníka Hospodina.

14:14  By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.

14:14  Et si fuerint tres viri isti in medio ejus, Noë, Daniel, et Job, ipsi justitia sua liberabunt animas suas, ait Dominus exercituum.

14:15  And if I shall bring mischievous beasts also upon the land to waste it, and it be desolate, so that there is none that can pass because of the beasts:

14:15  If I cause noisome beasts to pass through the land, and they spoil it, so that it be desolate, that no man may pass through because of the beasts:

14:15  Kdybych přivedl na zemi dravou zvěř, aby ji vylidnila, takže by byla zpustošena a nikdo by jí kvůli zvěři neprocházel,

14:15  Kdybych na tu zemi přivedl dravou zvěř, aby ji hubila, až by z ní byla jen pustina, kterou by kvůli zvěři nikdo nechodil,

14:15  Kdybych přivedl do země divou zvěř, ta by ji učinila bezdětnou a země by se stala spouští, aniž by jí kdo kvůli té zvěři procházel,

14:15  Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu přivedla, a byla by pustá, aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř:

14:15  Quod si et bestias pessimas induxero super terram ut vastem eam, et fuerit invia, eo quod non sit pertransiens propter bestias :

14:16  If these three men shall be in it, as I live, saith the Lord, they shall deliver neither sons nor daughters: but they only shall be delivered, and the land shall be made desolate.

14:16  Though these three men were in it, as I live, saith the Lord God, they shall deliver neither sons nor daughters; they only shall be delivered, but the land shall be desolate.

14:16  ti tři muži v ní, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nevysvobodí ani své syny a dcery; vysvobodí pouze sebe, země však bude zpustošena.

14:16  pak – jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin – i kdyby v ní byli tito tři muži, nemohli by zachránit ani vlastní syny nebo dcery. Zachránili by pouze sami sebe, ale z té země by byla pustina.

14:16  zdalipak tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syny a dcery? Oni vysvobodí sami sebe, ale země se stane spouští.

14:16  Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť tři muži tito u prostřed ní byli, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, země pak byla by pustá.

14:16  tres viri isti si fuerint in ea, vivo ego, dicit Dominus Deus, quia nec filios nec filias liberabunt, sed ipsi soli liberabuntur, terra autem desolabitur.

14:17  Or if I bring the sword upon that land, and say to the sword: Pass through the land: and I destroy man and beast out of it:

14:17  Or if I bring a sword upon that land, and say, Sword, go through the land; so that I cut off man and beast from it:

14:17  Nebo kdybych na tu zemi uvedl meč a rozhodl bych, aby meč prošel zemí, a vymýtil bych z ní lidi i dobytek,

14:17  Kdybych na tu zemi přivedl meč a nechal ho tou zemí procházet, takže bych z ní vyhladil lidi i dobytek,

14:17  Anebo přivedu–li na onu zemi meč a řeknu, ať meč projde skrze zemi, a vyhladím z ní člověka i zvíře,

14:17  Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu, a řekl bych meči: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:

14:17  Vel si gladium induxero super terram illam, et dixero gladio : Transi per terram : et interfecero de ea hominem et jumentum,

14:18  And these three men be in the midst thereof: as I live, saith the Lord God, they shall deliver neither sons nor daughters, but they themselves alone shall be delivered.

14:18  Though these three men were in it, as I live, saith the Lord God, they shall deliver neither sons nor daughters, but they only shall be delivered themselves.

14:18  ti tři muži v ní, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nevysvobodí ani své syny a dcery, vysvobodí pouze sebe.

14:18  pak – jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin – i kdyby v ní byli tito tři muži, nemohli by zachránit ani vlastní syny a dcery. Zachránili by pouze sami sebe.

14:18  ani tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- nevysvobodí syny ani dcery; oni totiž vysvobodí jen sami sebe.

14:18  Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.

14:18  et tres viri isti fuerint in medio ejus : vivo ego, dicit Dominus Deus, non liberabunt filios neque filias, sed ipsi soli liberabuntur.

14:19  Or if I also send the pestilence upon that land, and pour out my indignation upon it in blood, to cut off from it man and beast:

14:19  Or if I send a pestilence into that land, and pour out my fury upon it in blood, to cut off from it man and beast:

14:19  Nebo kdybych na tu zemi poslal mor a vylil na ni své rozhořčení krveprolitím, aby z ní byli vymýceni lidé i dobytek,

14:19  Kdybych na tu zemi poslal mor a vylil na ni svůj hněv až do krve, takže bych z ní vyhladil lidi i dobytek,

14:19  Anebo pošlu–li na onu zemi mor a vyliji na ni svou zlobu skrze krveprolití, abych z ní vyhladil člověka i zvíře,

14:19  Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:

14:19  Si autem et pestilentiam immisero super terram illam, et effudero indignationem meam super eam in sanguine, ut auferam ex ea hominem et jumentum,

14:20  And Noe, and Daniel, and Job be in the midst thereof: as I live, saith the Lord God, they shall deliver neither son nor daughter: but they shall only deliver their own souls by their justice.

14:20  Though Noah, Daniel, and Job, were in it, as I live, saith the Lord God, they shall deliver neither son nor daughter; they shall but deliver their own souls by their righteousness.

14:20  Noe, Daniel a Jób v ní, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nevysvobodí ani syna ani dceru. Svou spravedlností vysvobodí jen sami sebe.“

14:20  pak – jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin – i kdyby v ní byli Noe, Daniel a Job, nemohli by zachránit ani vlastního syna nebo dceru. Zachránili by svou spravedlností pouze sami sebe.

14:20  a zdalipak Noe, Daniel a Jób uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syna nebo dceru? Oni ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši.

14:20  Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.

14:20  et Noë, et Daniel, et Job fuerint in medio ejus : vivo ego, dicit Dominus Deus, quia filium et filiam non liberabunt, sed ipsi justitia sua liberabunt animas suas.

14:21  For thus saith the Lord: Although I shall send in upon Jerusalem my four grievous judgments, the sword, and the famine, and the mischievous beasts, and the pestilence, to destroy out of it man and beast,

14:21  For thus saith the Lord God; How much more when I send my four sore judgments upon Jerusalem, the sword, and the famine, and the noisome beast, and the pestilence, to cut off from it man and beast?

14:21  Toto praví Panovník Hospodin: „I když pošlu na Jeruzalém tyto své čtyři přísné soudy: meč, hlad, dravou zvěř a mor, abych z něho vymýtil lidi i dobytek,

14:21  Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Co teprve, až na Jeruzalém pošlu své čtyři kruté soudy – meč, hlad, dravou zvěř a mor – abych z něj vyhladil lidi i dobytek!

14:21  Neboť toto praví Panovník Hospodin: I kdybych poslal na Jeruzalém své čtyři zlé soudy: ⌈meč a hlad, divou zvěř a mor,⌉ abych z něj vyhladil člověka i zvíře,

14:21  Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,

14:21  Quoniam hæc dicit Dominus Deus : Quod etsi quatuor judicia mea pessima, gladium, et famem, ac bestias malas, et pestilentiam, immisero in Jerusalem, ut interficiam de ea hominem et pecus,

14:22  Yet there shall be left in it some that shall be saved, who shall bring away their sons and daughters: behold they shall come among you, and you shall see their way, and their doings: and you shall be comforted concerning the evil that I have brought upon Jerusalem, in all things that I have brought upon it.

14:22  Yet, behold, therein shall be left a remnant that shall be brought forth, both sons and daughters: behold, they shall come forth unto you, and ye shall see their way and their doings: and ye shall be comforted concerning the evil that I have brought upon Jerusalem, even concerning all that I have brought upon it.

14:22  hle, zbude v něm hrstka synů a dcer, kteří vyváznou; budou vyvedeni a vyjdou k vám. Uvidíte jejich cestu a jejich skutky a najdete útěchu po zlu, které jsem uvedl na Jeruzalém, po tom všem, co jsem na něj uvedl.

14:22  Přesto v něm ale zůstane hrstka přeživších, kteří odtud vyvedou své syny a dcery. Hle – už k vám přicházejí! Až uvidíte jejich způsoby a jejich skutky, dojdete útěchy po tom neštěstí, které jsem uvedl na Jeruzalém – po všem tom neštěstí, které jsem na něj uvedl.

14:22  hle, zůstalo by v něm útočiště vyváznuvších synů a dcer; ano, oni vám jdou naproti a až uvidíte jejich jednání a jejich činy, dojdete útěchy nad tím zlem, které jsem uvedl na Jeruzalém, po všem, co jsem na něj uvedl.

14:22  A aj, pozůstali-li by v něm, kteříž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, i potěšíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na něj.

14:22  tamen relinquetur in ea salvatio educentium filios et filias : ecce ipsi ingredientur ad vos, et videbitis viam eorum et adinventiones eorum, et consolabimini super malo quod induxi in Jerusalem, in omnibus quæ importavi super eam.

14:23  And they shall comfort you, when you shall see their ways, and their doings: and you shall know that I have not done without cause all that I have done in it, saith the Lord God.

14:23  And they shall comfort you, when ye see their ways and their doings: and ye shall know that I have not done without cause all that I have done in it, saith the Lord God.

14:23  Oni vás potěší, až uvidíte jejich cestu a jejich skutky, a poznáte, že jsem nedělal zbytečně nic z toho, co jsem v něm vykonal, je výrok Panovníka Hospodina.“

14:23  Až uvidíte jejich způsoby a jejich skutky, dojdete díky nim úlevy, neboť poznáte, že nic z toho, co jsem v tom městě učinil, nebylo bez příčiny, praví Panovník Hospodin.“

14:23  A potěší vás, protože uvidíte jejich jednání a jejich činy, a poznáte, že jsem nevykonal bezdůvodně nic, co jsem v něm vykonal, je výrok Panovníka Hospodina.

14:23  A tak potěší vás, když uzříte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo učinil všecko to, což jsem učinil při něm, praví Panovník Hospodin.

14:23  Et consolabuntur vos, cum videritis viam eorum et adinventiones eorum : et cognoscetis quod non frustra fecerim omnia quæ feci in ea, ait Dominus Deus.